poslal Bobby
Zmínka o Bohu v ústavě EU by mohla mít v budoucnu právní následky
Má Bůh místo v příští ústavní smlouvě Evropské unie? A pokud ano, tak jaký Bůh? Tedy Bůh, nebo kdejaký bůh?
Debata před zasedáním Konventu o budoucnosti EU je v plném proudu, ačkoli se jí jeho předseda Valéry Giscard d'Estaing snažil předejít tím, že náboženskou otázku vyřadil z článku dvě do preambule, kterou ještě zbývá sepsat. Delegáti přesto navrhli spousty změn a doplňků právě na toto téma.
"Je to navýsost výbušná věc. Nejde zdaleka jen o akademickou debatu," připustil mluvčí Evropské komise Jonathan Faull. "Za deset, 50 nebo 100 let může mít (zmínka o náboženství) významný vliv na právní výklad textu ústavního dokumentu." Připomněl, jak se dnes odpůrci umělého přerušení těhotenství ve Spojených státech odvolávají na odkaz na Boha v americké ústavě; její autory to nepochybně ani nenapadlo¨.
Členové kolegia Evropské komise se bavili o tom, zda by v připravované základní smlouvě EU měla být taková zmínka - o bohu, případně o náboženství, víře či aspoň tradici v tomto směru. Nedospěli k žádnému závěru a zřejmě by ani nemohli - podle Faulla reagoval každý podle vlastní "citlivosti" a také podle tradic své země. Některé státy unie zmiňují náboženství, ba církve v ústavách. Jiné provedly naprostou a definitivní odluku od státu.
Právě to požadují socialisté v Konventu - chtějí na evropské úrovni záruky, že toto oddělení bude platit všude, bude trvalé a definitivní. Naopak křesťanští demokraté žádají, aby v článku, který vyčísluje základní hodnoty EU, byl bůh zmíněn jako "zdroj pravdy, lásky, dobra a krásy".
K tomuto dodatku, prosazovanému hlavně předsedou zahraničního výboru EP Elmarem Brokem (německá CDU), se z Čechů v Konventu připojil senátor František Kroupa (nezávislý), náhradník Josefa Zieleniece (nezávislý), ale také například většina slovenských a polských konventistů. Nikoli ovšem stálí čeští delegáti - poslanec Jan Zahradil (ODS) by se spokojil s větším důrazem na snášenlivost a demokracii, senátor Josef Zieleniec a zástupce vlády Jan Kohout s formulačními úpravami původního textu.
Otázka náboženství nepatří ke stěžejním sporným bodům Konventu, kontroverze, kterou vyvolává, svědčí nicméně o napětí mezi pohledy nikoli tak na budoucnost, ale spíše na minulost kontinentu. Konzervativní síly podporované Vatikánem by velmi uvítaly, kdyby příští ústava uznala křesťanské, případně křesťansko-židovské kulturní dědictví, z něhož pramení dnešní civilizace. Početná přistěhovalecká menšina, islámská společenství na Balkáně nebo kandidátská země Turecko by to zřejmě považovaly za urážku.
Britská Národní laická společnost v prohlášení zveřejněném v Bruselu varovala, že zdánlivě nevinná slova v ústavním textu mohou mít dalekosáhlé důsledky; jsou prosazována proto, aby církevní kruhy obnovily svůj politický vliv a vytvořily si podmínky pro jeho posílení.
