poslal Antonín Jun Rada Církve bratrské a EU
Církev bratrská - Rada CB
Soukenická 15, 110 00 Praha 1 Předseda, tajemník, sekretariát – tel.: 222 318 131
Česká republika e-mail: sekretariat@cb.cz, http://www.cb.cz
Ekonom: tel.: 222 317 337, e-mail: ekonom@cb.cz
IČO: 00445215 / Bankovní účet: 1938904339/0800
17. března 2003
062-03pc
Ekumenická Rada církví v ČR
Česká biskupská konference
Věc: Za koho mluví ERC a ČBK?
Vážení bratři a sestry z Ekumenické rady církví, vážení biskupové ČBK,
nedávno se konal v arcibiskupském paláci pracovní seminář na téma: Křesťané a Evropská unie. Na tomto setkání bylo přijato stanovisko připravené pracovní skupinou ERC a ČBK. Toto prohlášení bylo potom přijato většinou církevních představitelů při jednání na zmíněném semináři dne 17.2.2003.
Následně média publikovala prohlášení jako prohlášení křesťanských církví. Naše Rada Církve bratrské není spokojena se způsobem medializace takovýchto prohlášení. Naše církve mají rozdílná církevní zřízení a ve většině církví nemohou představitelé mluvit za celou církev bez pověření konferencemi, synody a koncily. Zaznamenali jsme celou řadu protestů z vlastní církve i z církví ostatních. Také bylo pominuto tzv. “minoritní votum” (Stanovy ERC) a nebylo jasně uvedeno, že představitelé Apoštolské církve se k tomuto prohlášení nepřipojili.
Z výše uvedených důvodů prosíme, aby nadále takováto prohlášení byla jasně vydávána a publikována jménem odpovědných představitelů církví, nebo celých církevních ústředí (rad, řídícících grémii, biskupských konferencí atd.). Samozřejmě také ERC a ČBK mohou publikovat svá prohlášení.
S poděkováním za pochopení a přáním Božího pokoje a moudrosti
Jménem Rady CB
Mgr. Pavel Černý, předseda Ing. Daniel Fajfr, místopředseda Ing. Karel Fojtík, tajemník
PS Jako ukázku přinášíme dokument z Římskokatolických kruhů.
Jako za josefinismu – nebo ještě hůř?
V osvícenských dobách za vlády císaře Josefa II. museli duchovní z kazatelen ohlašovat všechny výnosy Jeho Veličenstva Nejosvícenějšího císaře. A nejen suše přečíst, ale také pro ně agitovat a přesvědčovat věřící o absolutní správnosti počínání Jeho Výsosti. Nic nevadilo, že dané problematice vůbec nerozuměli, protože jim k tomu chyběla potřebná odborná kompetence (například k zemědělským, obchodním nebo medicínským otázkám), málokdo se též vzrušoval, že tyto ryze profánní věci patří do novin a obecních vyhlášek a nikoli do Božího chrámu. Kam to vedlo, je známo z historie. Vytvořil se prototyp vrchnostenské církve, známé také pod termínem ”austrokatolicismus”, v jehož rámci byl kněz považován především za státního úředníka, pro kterého oddanost státní moci měla přednost před věrností Bohu, Církvi a papeži. Toto trauma přineslo své neblahé ovoce za komunismu ve formě kolaborantského Mírového hnutí katolického duchovenstva (později Pacem in terris).
Dnes, v době formální svobody, naše hierarchie v této linii nejenom úspěšně pokračuje, ale zachází snad ještě dále, než osvícenští biskupové josefinské éry. Nechce se snad věřit vlastním očím, když v MF Dnes 26.2. se objevil titulek ”Kampaň pro EU odstartují faráři”. V kostelích má být rozdáno 200 tisíc propagačních brožur, zhotovených společnými silami naší vlády a představitelů křesťanských církví. Kněží se tak stali první skupinou, jež se má chopit vládního úkolu agitace pro EU. Srovnání s vládou osvíceného Josefa je nabíledni. Tenkrát ale stačilo, když duchovní přečetl z kazatelny daný přípis a podal k němu výklad, dnes však musí sám vyvíjet iniciativu na úkor té, kterou po něm žádá Kristus při hlásání evangelia. Chce se po něm, aby rozdával brožurky, vysvětloval všechny přednosti EU a vyzýval lidi k hození do urny lístku se slovem ”ano”. Tak si to přeje státní moc a kdo jiný má jako první být jejím náhončím než kněz. Není divu, že J. Grohová, autorka zmíněného článku v MFD, píše: ”Jako první se kampaně laděné pro EU ujmou nikoli vládní politici, ale faráři či řeholníci.”
Jakou že to brožuru mají vlastně důstojní otcové mezi lidem šířit a co mu hlásat? Autory jsou dva lidé z Ministerstva zahraničí ČR, dále figuruje pět jmen tzv. ”konzultantů”: po jednom z Českobratrské církve evangelické, Církve československé husitské a Ekumenické rady církví a dva z Římskokatolické církve (mgr. M. Horálek z tiskového střediska ČBK a dr. A. Opatrný z pražského arcibiskupství). Kratičkou předmluvu napsali předseda Ekumenické rady církví biskup Volný a kardinál Vlk. Další texty této 18tistránkové publikace už mají s náboženstvím jen velice málo společného. Obšírně se zde vysvětlují všechny údajné ekonomické, měnové, kulturní, sociální a politické výhody našeho vstupu do EU. Cožpak toto je v kompetenci duchovních? To mají dělat na úkor svého času, vymezeného pro hlásání Kristovy pravdy a radostné zvěsti o spáse? K tomu je vyzývají ČBK i Ekumenická rada, od nichž dosud marně čekáme, kdy se ozvou např. proti televizním pořadům plným násilí, magie a erotiky, které podle průzkumů mají nejvyšší sledovanost včetně věřících a přivádějí obrovské zástupy na cestu do pekla?
Hic Rhodos, hic salta!, biskupe! Posláním duchovenstva, jak je stanovil Pán, je vysluhování svátostmi, hlásání spásy v Ježíši Kristu skrze Jeho svatou Církev a neustálé připomínání Desatera celé společnosti, ochrana mravního řádu, obrana slabých a bezmocných a služba křesťanské lásky všem potřebným. Tak stanoví i dokumenty Druhého vatikánského koncilu ”Christus Dominus” a ”Presbyterorum ordinis”. Angažovat se v ryze politických věcech (což spadá do kompetence laiků) a vyžadovat dokonce přímo v Božím chrámu od věřících jednotnou formu hlasování není slučitelné s biskupským a kněžským úřadem. Přitom ale zní naprosto neuvěřitelně, když titíž biskupové, kteří vedou ve prospěch státní moci kampaň pro EU, odmítají podpořit předvolební programy některých poslanců proti potratům, registrovanému partnerství a na obranu rodiny, což by prý bylo ”zasahování do politiky, které duchovenstvu nepřísluší”. Zato vychvalovat od ambonu ryze politické aspekty vstupu do EU bez jakéhokoliv vztahu ke katolické víře a masírovat věřící pro kladné hlasování – to ”zasahování do politiky” není. Ó pokrytci! Ó farizeové!
”Chceme, aby co největší počet těch, kteří mají k Církvi vztah, věděl, jaký je postoj církví ke vstupu do EU, a tím je jednoznačná podpora bez jakýchkoli ale,” nechal se ve zmíněném článku MFD slyšet mluvčí ČBK P. Daniel Herman. Aby věřící neměli obavy, že EU bude vnucovat stále liberálnější zákony ve věci potratů, autoři zmíněné brožurky píší: ”Právo Evropské unie neupravuje otázky umělého přerušení těhotenství z důvodů, že tyto otázky spadají do výlučné kompetence národních států. To se týká také eutanázie….”. Jenže kdo umí číst, nalezne ještě před tímto pasáž, která zní: ”Pokud má občan pochybnosti, že národní úřady nebo soudy zkrátily jeho ´evropská´ práva, může se obrátit na Evropský soudní dvůr v Lucemburku, který národním soudům poradí, jak účinně chránit právo občana v konkrétní situaci.” Čili když si bude nějaká žena stěžovat u Evropského soudního dvora, že je ”zkracována” ve svém ”právu” na potrat (které je ve většině evropských zemí považováno také za jedno ze základních lidských ”práv”), tato instance našim soudům ”poradí”…..známe ono slovo z neblahých 50. let, víme, co znamenali sovětští ”poradci” ve věci politických procesů, k čemu ”radili”. Jen naivka se může domnívat, že Evropský soud v daném případě bude ”radit” k respektování práva na život a ne k prosazení údajného ”práva” ženy rozhodnout o svém těhotenství. Jaký je skutečný postoj orgánů EU k interrupcím, dokazuje zpráva Kath-net 14.2.2003: Všechny členské státy EU mají povinnost podílet se finančně i jinak na tzv. rozvojové pomoci zemím ”Třetího světa”. To schválil Evropský parlament 245 hlasy proti 180. Součástí této ”pomoci” jsou i potraty. Autorka zprávy, dánská poslankyně Ulla Sandabecková, konstatovala, že nyní jsou potraty financovány na základě zákona EU, který má přednost před zákony jednotlivých zemí. Pokud tedy autoři brožurky předkládají věřícím ”těšínská jablíčka”, že o potratech a eutanázii si bude rozhodovat každý stát sám bez jakéhokoliv liberalizačního nátlaku, tak lžou.
Tato linie vyplývá i z celkové koncepce rodinné politiky, kterou EU provádí. Evropský parlament přijal 12.2. 2003 poměrem hlasů 269 : 225 tzv. Santiniho zprávu, v níž se praví, že pojem ”rodina” se má aplikovat ”bez ohledu na pohlaví” a na ”trvalý vztah bez podmínky manželství”. Rodinným příslušníkem na stejné úrovni s manželem je tedy nesezdaný druh (družka) jakéhokoliv pohlaví. Již před pěti lety orgány EU připomínaly Kyperské republice, jednomu z čekatelských států, že podmínkou jeho vstupu je změna příliš restriktivního zákona ve věci soužití homosexuálů. Tato zpráva proběhla tenkrát ve většině našich médií. V Česku dosud registrované partnerství nebylo uzákoněno. Jak vyplývá z výše podané definice rodiny v EU, bude ČR po připojení tvrdě masírována, aby legislativu změnila. V rámci rodinné politiky EU též všechny členské země zavedly ve školách tzv. sexuální výchovu, která není ničím jiným než naváděním k předčasným pohlavním stykům, jak o tom svědčí navzdory rozšířené antikoncepci vzrůstající počet nechtěných těhotenství mladistvých v Německu, Velké Británii, Francii, Belgii a Nizozemsku.
Tyto údaje snad stačí, aby si nezaujatý občan udělal obrázek. Autoři brožurky nemluví pravdu. Tím smutnější je, že k tomuto lhaní se propůjčuje i naše hierarchie, která, řekněme si to upřímně a bez jakýchkoliv eufemismů – slouží světské moci a jejím zájmům, nikoli zájmům Církve a Ježíše Krista. Přesně jako za josefinismu nebo ještě hůře. Tato pravda je bolestná, ale Pán řekl: ”Pravda vás osvobodí…” Ve svobodě a bez obav z neposlušnosti může katolík hodit do urny lístek s označením ”Ne” Evropské unii. Poslušnost církevní Tradici a autentické Kristově nauce musí mít přednost před poslušností lidem, kteří se těmto hodnotám zpronevěřili.
A ještě něco. Protestuji, aby pan Herman, když mluví o ”jednoznačném postoji církví”, hovořil mým jménem. Já jsem přece také Církev a mám podle Kodexu i podle staleté církevní praxe jednoznačné právo s ním nesouhlasit, neboť se jedná o ryze politickou a nikoli náboženskou záležitost. A pokud má souvislost s katolickou vírou a morálkou, tak rozhodně současné zákonodárství i celá nynější koncepce EU je naopak s ní v rozporu, což znamená pro katolíka výzvu, aby hlasoval proti a nenechal se zmanipulovat současnou neojosefinskou hierarchií, tím více se však za ni modlil.
Antonín Jun
