poslal ales Pro mládež je Hus významnější osobností než Ježíš
Téměř polovina mladých lidí v České republice (49 procent) věří v posmrtný život, odmítá jej 31 procent. Avšak 14,3 procenta jej pojímá jako reinkarnaci, zatímco k myšlence posledního soudu a vzkříšení se přiklání jen 10 procent.
Stejně překvapivá je v této zemi s křesťanskými kořeny i skutečnost, že do první desítky třiceti mládeží nejvýše hodnocených současných i historických duchovních osobností se mezi postavy spojené s křesťanstvím vklínil Buddha jako zakladatel buddhismu a 14. dalajlama jako jeho současný představitel. Na prvním místě se umístil Jan Hus. S malým odstupem následuje Ježíš, s výrazně větším pak Jan Pavel II., Mojžíš, dalajlama, apoštol Pavel, Buddha, kardinál Vlk, Tomáš Akvinský, Martin Luther. Nejméně cenění jsou zakladatelé dvou významných světových sekt - scientolog L. R. Hubbard (29.) a reverend Moon (30. místo).
„Zjištění, že Jan Hus má v české společnosti přednost před Ježíšem, bylo snad poněkud šokující," říká sociolog Petr Sak, autor prvního rozsáhlého průzkumu o spiritualitě české mládeže, podpořeného grantem Ministerstva školství ČR. „Musíme však vidět, že Hus již v Čechách není pouhou historickou osobností, ale určitou duchovní ideou, symbolem české svébytnosti - a jako symbol se svým důrazem na pravdu promítá i do hodnocení politického života. V průzkumu, který v terénu dělala tazatelská síť firmy INSOMA, odpovídalo 1007 respondentů, z toho 695 mezi 15 - 30 roky. A právě mladí do 23 let dávali Husovi přednost, pak se postavení jeho a Ježíšovo vyrovnávalo a lidé po třicítce mírně preferovali Ježíše."
Něco, co přesahuje
Jen 20,5 procenta mladých lidí se prohlásilo za vyslovené ateisty - materialisty. Ke klasickému deismu charakterizovanému osobním bohem, který stvořil svět a dále do něj zasahuje, se hlásí čtrnáct procent; šest procent mladých vyznává boha, který stvořil svět a jeho zákony, ale dále do něj nezasahuje. Sedm procent se přiklání k duchovní podstatě světa, boha chápou jako nejvyšší princip, nikoli však osobně. Zajímavá je nejsilnější kategorie (41,4 procenta), kterou Petr Sak označuje jako světonázorově schizofrenní: patří do ní lidé, kteří se sice považují za ateisty, ale věří v existenci jevů materialisticky nevysvětlitelných. Připomeňme údaje ze začátku tohoto článku: jelikož posmrtný život odmítá jen 31 procent, znamená to, že v něj věří i část těchto „schizofrenních ateistů".
Tolerance a intolerance
„Jan Pavel II. a dalajlama jsou svým způsobem mediální hvězdy," říká Petr Sak, „což vysvětluje i jejich umístění v tabulce nejznámějších duchovních osobností. Média však ovlivňují spiritualitu i v širším měřítku." Agentura INSOMA zkoumá postoj k církvím, sektám, náboženským a duchovním směrům již od roku 1992 . Právě tehdy - v letech 1992 a 1993 - kulminoval pod vlivem médií zájem o transpersonální psychologii, new age či jógu. Od té doby u prvních dvou poměrně strmě klesá, ovšem pokles přízně zaznamenávají všechny duchovní směry. Nejmírnější je u katolické církve a církví protestantských a u buddhismu. Ten sice prakticky neoslovuje starší generace, ale mezi mládeží získává, stejně jako jóga či taoismus, nové a nové příznivce. Třebaže tedy i mezi mládeží má nadále nejsilnější pozici katolická církev (pouze třetina dotázaných se domnívá, že má ve společnosti příliš mnoho vlivu, 60 procent je s mírou jejího vlivu spokojeno), zdá se, že spiritualita alespoň části mladých se posouvá od organizované a formalizované náboženské organizace k niterné spiritualitě, která je pro orientální filozofie a náboženství příznačná.
Buddhisté jsou také nejtolerantnější k ostatním církvím a náboženským směrům, naprosto odmítají pouze scientologii a satanismus. Pro mnoho Čechů, kteří se s nepochopením dívají na náboženský aspekt sporů v bývalé Jugoslávii a na jiné masakry pořádané pod náboženským hávem, stojí za zamyšlení výsledky průzkumu zkoumajícího vzájemnou toleranci. I když Petr Sak upozorňuje, že interpretace získaných dat je velmi složitá, z výzkumu vyplynuly tyto závěry: Židé jsou odmítaví vůči katolíkům a ti mají vůči židům poměrně negativní postoj. Židé, katolíci i protestanti nejsou jiným náboženstvím příliš nakloněni. Protestanti jsou tolerantnější vůči židům než vůči katolíkům. Satanisté odmítají vše ostatní. Z velkých světových náboženství je v českých zemích nejméně známý a populární islám. Buddhismus je výrazně snášenlivější vůči křesťanství a judaismu než tato náboženství vůči němu. Vysokou tolerancí buddhismu vysvětluje Sak i jeho rostoucí popularitu mezi mládeží: „Buddhisté nikdy nevedli náboženské války, nehorlili proti jiným náboženstvím ani se navzájem neobviňovali z úchylkářství."
Což neznamená, že v zemích Koruny české nahradí Ježíše Buddha. Pro českou katolickou církev může být satisfakcí umístění papeže Jana Pavla II. či kardinála Vlka v tabulce duchovních osobností, naproti tomu určitým varováním skutečnost, že pouze 10 procent mladých volá po restitucích církevního majetku, zatímco 46 procent je považuje za zbytečné.
Alena Slezáková
