Grano Salis NetworkGrano SalisGranoChatMusicalise-KnihyModlitbyD K DKřesťANtiqC H M IMOSTYNotabeneECHO 
Vítejte na Grano Salis
Hledej
 
Je a svátek má Marcela.   Vytvoření registrace
  Článků < 7 dní: 3, článků celkem: 16652, komentáře < 7 dní: 228, komentářů celkem: 429563, adminů: 60, uživatelů: 5252  
Vyzkoušejte
Jednoduché menu

Úvodní stránka

Archiv článků

Protestantské církve

Veřejné modlitby

Zpovědnice

e-Knihovna

e-Knihy pro mobily

Kam na internetu

Soubory ke stažení

Recenze

Diskusní fórum

Tvůj blog

Blogy uživatelů

Ceny Zlatá Perla

Ceny Zlatá Slza

Doporučit známým

Poslat článek


Tip na Vánoční dárek:

Recenze
Obsah
OBJEDNAT


GRANO MUSICALIS

Hudební portál
GRANO MUSICALIS
mp3 zdarma

Velký pátek

Vzkříšení


Pravidla


Kdo je online
Právě je 475 návštěvník(ů)
a 2 uživatel(ů) online:

oko
Ivanp

Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde

Polemika


Přihlášení

Novinky portálu Notabene
·Selhání pøedstavitelù Jižních baptistù pøi ochranì obìtí sexuálního zneužívání
·Sbor Bratrské jednoty baptistù v Lovosicích vstoupil do likvidace
·Informace z jednání Výkonného výboru BJB dne 10. kvìtna 2022
·JAS 50 let: Adrian Snell, trièko a beatifikace Miloše Šolce
·Online pøenosy ze setkání všech JASákù k 50. výroèí pìveckého sboru JAS
·Prohlášení tajemníka Èeské evangelikální aliance k ruské agresi na Ukrajinì
·Jak se pøipravit na podzimní vlnu?
·Kam se podìly duchovní dary?
·Bratrská jednota baptistù se stala èlenem Èeské eavngelikální aliance
·Patriarcha Kirill v Západu vidí semeništì zla a sní o vizi velkého Ruska

více...

Počítadlo
Zaznamenali jsme
116495550
přístupů od 17. 10. 2001

Hledání: Vědci jdou po stopě biblické potopě
Vloženo Čtvrtek, 24. červenec 2003 @ 21:58:37 CEST Vložil: Stepan

Historie poslal mošer

  Vědci jdou po stopě biblické potopě
  Bylo to roku 1994, kdy archeolog Fredrik Hiebert jezdil svou omlácenou Toyotou po severním Turecku a dychtivě se pídil po odkazu starověkých civilizací vzkvétajících před dávnými časy kolem Černého moře, píše agentura AP.


Místních lidí se bez ustání vyptával, zdali náhodou nevědí, kde by našel po staletí chátrající ruiny. "Všichni nás pořád posílali k Černému moři," vzpomíná Hiebert, který se už dnes chování místních obyvatel nediví.

Po předběžném výzkumu se vědecký tým, v kterém bude i profesor pennsylvánské univerzity Hiebert, zakrátko pokusí vůbec poprvé v historii vyhloubit pod černomořskými vodami pohřbené starodávné lodě, a snad i lidská sídla.

Odborníci pevně věří, že jejich objevy objasní otázkami dosud opředené stránky lidské historie, jakými je doba bronzová, říše římská i byzantská či příchod křesťanství do Ruska.

Dvoutýdenní expedice, jejíž náklady se odhadují na pět milionů dolarů, započne svou vzrušující cestu 27. července. Jejím cílem je předložit důkazy o velké potopě, která rozvodnila mořské břehy před 7500 lety a změnila tak sladké vody jezera ve slaný oceán. Někteří vědci se domnívají, že se tehdy jednalo o biblickou potopu, jiní ale oponují, že teorie postrádá jakékoli vědecké odůvodnění, a stěžují si, že expedice zastíní nadcházející významnější experimenty.

Průběh výpravy budou na živo sledovat vědci po celém světě, kteří budou případně také přizváni účastníky výzkumu k okomentování šťastných objevů. Napojeni budou i v Institutu Roberta Ballarda pro výzkum záhad.

Přítomnost médií (tzv. "telepresence") byla nápadem mořského výzkumníka Ballarda, který objevil i Titanic. Na univerzitě na Rhode Island založil "černomořský velín", kde budou specialisté přes satelit přijímat informace z výzkumné lodi a vysílat je na zvláštním internetovém programu.

"Výzkum v pravém slova smyslu znamená, že netušíte, co ve skutečnosti najdete. Je možné, že tedy nebudeme mít to správné badatelské složení," přiznává 61letý Ballard, který bude na Rhode Island na podzim 2004 vést první vysokoškolský program oceánografie a archeologie.

Výzkumný tým bude pracovat u sinopského pobřeží v Turecku, které bylo podle nich po staletí hlavní dopravní tepnou, kudy se v mrkvovitých nádobách zvaných "amfory" převážel olivový olej, med a železo na sever, přičemž na jih proudilo hlavně víno.

Hiebert se domnívá, že obchodníci se na svých cestách drželi pobřeží. Ballard jim ale navrhuje, aby raději hledali cestu přímo středem Černého moře.

Poněvadž se v hlubokých vodách nezdržuje žádný kyslík, vědátoři se těší, že nálezy by mohly být téměř nepoškozené.

Při předchozích expedicích byly z mořského dna vytaženy čtyři vraky lodí, z nichž loď pojmenovaná "Vrak D" má krásně vyřezávaný stěžen a prý vypadá jako nová!

Vědci doufají, že tentokrát naleznou kromě lodí i náklad, kterým by mohly být třeba v jutových pytlích uložené hrozny, asijské hedvábí nebo čočka, kterou obchodníci jídávali k obědu.

Badatelé se domnívají, že sto metrů pod mořskou hladinou se ukrývá 7500 let stará lovecká nebo rybářská osada, kterou smetla ona slavná potopa.

Ballardova výzkumná skupina vyrobila robota zvaného Hercules, který bude prohledávat trosky osady a sbírat zajímavé předměty. "Pokud se náš záměr podaří, bude znamenat převrat v archeologii. Pobřeží na celé planetě se otevře vykopávkám!" předvídá Hiebert.

Teorie o potopě zaručila expedici nebývalou popularitu, ale také se na ni snesla nebývalá kritika.

Není pochyb, že Černé moře bylo zatopeno vzedmutým Středozemním mořem. Předchozí výzkumy ukázaly, že hladina tehdy vzrostla o neuvěřitelných 153 metrů a zatopila 153.600 čtverečních km. Otázkou zůstává, kdy k události došlo, a jak rychle? Vědci se dosud domnívali, že oblast se začala postupně zaplavovat před 9000 lety.

V roce 1997 ale mořští geologové Pitman a Ryan začali tvrdit, že potopa přišla náhle před 7150 lety. Bible říká, že potopa trvala přesně 40 dní a 40 nocí. Podle knihy žil Noe v mezopotámské poušti, zatímco na pobřeží Turecka, kterou měla povodeň později zachvátit, tehdy bujně rašila zeleň.

Akademická debata zajistila výpravě velkou pozornost. "Chtěl bych, aby moje přednášky navštěvoval milion a půl lidí," zavtipkoval Ballard.


"Vědci jdou po stopě biblické potopě" | Přihlásit/Vytvořit účet | 0 komentáře
Za obsah komentáře zodpovídá jeho autor.

Není povoleno posílat komentáře anonymně, prosím registrijte se

Stránka vygenerována za: 0.13 sekundy