poslal ionx
NEPŘERUŠUJ MĚ, MODLÍM SE
„Otče náš, jenž jsi v nebesích....“
----Ano?
Nepřerušuj mě, modlím se.
----Ale volala jsi mě.
Že jsem tě volala? Nevolala jsem tě. Modlím se. „Otče náš nebeský .....“
----Zase jsi to udělala.
Udělala co?
----Volala jsi mě. Řekl jsi „Otče náš nebeský.....“ Tady jsem .....o co jde?
Ale já jsem tím nic nemyslela. Já jsem jenom tak odříkávala svojí denní modlitbu. Vždycky se modlím modlitbu Páně. Mám z toho takový dobrý pocit, jako že jsem splnila svojí povinnost.
----Aha. Tak pokračuj.
„Ať je posvěcené Tvé jméno....“
----Zadrž. Co tím myslíš?
Čím?
---- Tím „posvěcené“?
To znamená ......to znamená ......pro všechno na světě já nevím, co to znamená. Jak to mám vědět? Je to jen součást té modlitby. Mimochodem, co to znamená?
----To znamená ctěné, svaté, nádherné.
Hele, to dává smysl. Níkdy jsem nepřemýšlela o tom, co to znamená „posvěcené“. „Přijď království tvé. Buď vůle tvá jako v nebi tak i na zemi.“
----Myslíš to vážně?
Jasně, proč ne?
----A co pro to děláš?
Co dělám? Asi nic. Jen si myslím, že by to bylo docela fajn, kdybys mohl řídit všechno tady dole tak, jako to děláš tam nahoře.
---- A ty se mnou necháš řídit?
No, chodím do církve.
---- Na to jsem se neptal. A co tvoje náladovost? Tam máš vážně problém, víš to? A pak je tu způsob, jak utrácíš peníze ---- všechno jen za sebe. A co ty knihy, co čteš?
Přestaň mě kritizovat. Jsem stejně tak dobrá jako ostatní lidi v církvi.
---- Promiň. Myslel jsem, že jsi se modlila, aby se děla moje vůle. Jestli se to má stát, musí to začít u těch, kdo se za to modlí. Jako ty, třeba.
Á jasně. Řekla bych že mám pár problémů. Teď když o tom mluvíš, myslím, že bych jich mohla ještě pár vyjmenovat.
---- To já taky.
Až doteď jsem nad tím moc nepřemýšlela, ale vážně bych se ráda některých věcí zbavila. Hrozně ráda bych byla, víš, fakt svobodná.
----Dobře. Teď už to někam vede. Budeme na tom pracovat spolu, ty a já. Nějaká vítězství by se vážně dala vybojovat. Jsem na tebe pyšný.
Pane, já už musím končit. Tohle trvá mnohem déle, než obvykle. „Chléb náš vezdejší dej nám dnes.“ ----Ten přísun chleba musíš trochu omezit. Máš nadváhu.
Hele, počkej! Co je tohle, den kritiky na mojí hlavu? Já si tady plním svojí náboženskou povinnost a ty se mi do toho zničeho nic vložíš a připomínáš mi všechny moje nedostatky.
----Modlitba je nebezpečná věc. Mohla bys zkončit změněná. To se ti snažím vysvětlit. Ty jsi mě volala a tak jsem tady. Už je moc pozdě toho nechat. Modli se dál, zajímá mě další část tvojí modlitby....... Pokračuj
Bojím se.
----Bojíš se? Čeho?
Vím, co řekneš.
----Zkus to a uvidíš.
„a odpusť nám naše viny, jako i my odpouštíme našim viníkům.“
---- A co Anna?
Vidíš, věděla jsem to! Věděla jsem, že s tím přijdeš! Proč, Pane? Rozhlašovala o mně lži, šířila klepy o naší rodině. Nikdy mi nevrátila peníze, které mi dluží. Ale přísahala jsem, že se jí dostanu na kobylku!
---- Ale co tvoje modlitba? Co bude s tvojí modlitbou?
Nemyslela jsem to vážně.
---- No, aspoň jsi upřímná. Ale není to moc legrace, tahat s sebou tolik hořkosti, že ne?
Ne, ale hned jak se s ní vypořádám, budu se cítit líp. Člověče, mám na tuhle sousedku takový plán! Bude si přát, aby se sem nikdy nebyla nastěhovala.
---- Nebude ti o nic líp. Bude ti hůř. Pomsta není sladká. Pomysli na to, jak nešťastná jsi už teď. Ale já to všechno dokážu změnit.
To můžeš? Jak?
----Odpusť Anně. Pak já odpustím tobě. Potom ta nenávist a hřích bude Annin problém, ne tvůj. Uklidníš svoje srdce.
Jo, máš pravdu. Vždycky máš pravdu. A čím víc se chci pomstít Anně, tím víc to chci mít srovnaný s tebou. Chci to mít srovnaný s tebou ......(pauza)......(povzdech). Dobře, dobře, odpouštím jí. Pomoz jí v životě najít tu pravou cestu, Pane. Teď když o tom přemýšlím, řítí se do hrozného neštěstí. Nikdo, kdo dělá lidem věci, které dělá ona, se tomu nevyhne. Ukaž jí nějak tu správnou cestu.
---- A je to! Nádhera! Jak se cítíš?
Hmmmmm. No, není to špatné. Vůbec to není špatné. Vlastně, cítím se dost skvěle! Myslím, že dneska poprvé po dlouhé době nebudu muset jít spát tak nervózní. Možná, že teď už nebudu tak unavená z toho, že se dost nevyspím.
----Ještě jsi nedokončila svou modlitbu. Pokračuj.
Á, dobře. „A neuveď nás do pokušení, ale vysvoboď nás od zlého.“
----Dobře, dobře, to udělám. Jen se sama nestav na místa, kde můžeš být pokoušená.
Co tím myslíš?
----Nepouštěj si televizi, když víš, že prádlo potřebuje vyprat a v domě je potřeba něco udělat. Taky ve chvílích, kdy popíjíš kávu s kamarádkami, můžeš ovlivnit konverzaci tak, aby se stočila k dobrým věcem, a možná bys měla svá přátelství přehodnotit. Další věc – sousedi a přátele by neměli být tvým měřítkem, kterému se musíš vyrovnat. A, prosím, nepoužívej mě jako zadní vrátka.
Tomu poslednímu nerozumím.
----Jistě, že rozumíš. Udělala jsi to už mockrát. Dostaneš se do zlé situace. Naděláš si problémy a potom běžíš za mnou: „Pane, když mi z toho pomůžeš ven, tak už to nikdy neudělám.“ Pamatuješ si na to smlouvání, se kterým si to na mě několikrát zkoušela?
Ano, vážně se stydím, Pane. Opravdu.
----Na které z nich si vzpomínáš?
No, jednou v noci byl Bill pryč a já jsem byla s dětmi sama doma. Byl tak hrozný vítr, že jsem si myslela, že to každou chvíli odnese střechu a zdálo se, že se blíží tornádo. Vzpomínám si, že jsem se modlila: „Ach Bože, jestli nás toho ušetříš, nikdy už nebudu zapomínat na modlitbu.“
----Ochránil jsem tě, ale ty jsi svůj slib nedodržela, že ne?
Je mi to líto, vážně. Doteď jsem si myslela, že když se budu modlit modlitbu Páně každý den, tak si můžu dělat co chci. Nečekala jsem, že se něco stane.
----Tak dokonči svojí modlitbu.
„Neboť tvé je království i moc i sláva navěky. Amen.“
----Víš, co by mi přineslo slávu? Z čeho bych měl opravdu radost?
Nevím, ale ráda bych to věděla. Chci ti dělat radost. Vidím, jak jsem si svůj život zpackala. A vidím, jak skvělé by bylo být jedním z těch, kdo jdou opravdu za tebou.
----Právě jsi zodpověděla mou otázku.
Vážně?
----Ano. To, co by mi přineslo slávu, je kdyby mě lidé, jako jsi ty, opravdu milovali. A vidím, že to se mezi námi děje. Teď, když některé z těch starých věcí vyšly najevo a jsou z cesty, těžko říct, co všechno spolu dokážeme.
Uvidíme, co se se mnou dá dělat, Pane.
----Ano, uvidíme.
