Grano Salis NetworkGrano SalisGranoChatMusicalise-KnihyModlitbyD K DKřesťANtiqC H M IMOSTYNotabeneECHO 
Vítejte na Grano Salis
Hledej
 
Je a svátek má Ferdinand.   Vytvoření registrace
  Článků < 7 dní: 7, článků celkem: 16674, komentáře < 7 dní: 369, komentářů celkem: 431179, adminů: 60, uživatelů: 5254  
Vyzkoušejte
Jednoduché menu

Úvodní stránka

Archiv článků

Protestantské církve

Veřejné modlitby

Zpovědnice

e-Knihovna

e-Knihy pro mobily

Kam na internetu

Soubory ke stažení

Recenze

Diskusní fórum

Tvůj blog

Blogy uživatelů

Ceny Zlatá Perla

Ceny Zlatá Slza

Doporučit známým

Poslat článek


Tip na Vánoční dárek:

Recenze
Obsah
OBJEDNAT


GRANO MUSICALIS

Hudební portál
GRANO MUSICALIS
mp3 zdarma

Velký pátek

Vzkříšení


Pravidla


Kdo je online
Právě je 239 návštěvník(ů)
a 0 uživatel(ů) online:


Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde

Polemika


Přihlášení

Novinky portálu Notabene
·Selhání pøedstavitelù Jižních baptistù pøi ochranì obìtí sexuálního zneužívání
·Sbor Bratrské jednoty baptistù v Lovosicích vstoupil do likvidace
·Informace z jednání Výkonného výboru BJB dne 10. kvìtna 2022
·JAS 50 let: Adrian Snell, trièko a beatifikace Miloše Šolce
·Online pøenosy ze setkání všech JASákù k 50. výroèí pìveckého sboru JAS
·Prohlášení tajemníka Èeské evangelikální aliance k ruské agresi na Ukrajinì
·Jak se pøipravit na podzimní vlnu?
·Kam se podìly duchovní dary?
·Bratrská jednota baptistù se stala èlenem Èeské eavngelikální aliance
·Patriarcha Kirill v Západu vidí semeništì zla a sní o vizi velkého Ruska

více...

Počítadlo
Zaznamenali jsme
117229740
přístupů od 17. 10. 2001

Teologie: Zhoubné charismatické hnutí a proradná KMS?
Vloženo Úterý, 23. září 2003 @ 15:45:29 CEST Vložil: Bolek

Charismatici poslal tomas15

Můj krátký a ryze subjektivní textík si nečiní nárok na nic jiného než na velice osobní glosu k diskusi vedené na vlnách Grano Salis.   Ke křesťanství jsem přišel prostřednictvím souseda a kamaráda z dětství, který se začátkem devadesátých let pohyboval mezi dvěma skupinami, jež se v perspektivě mnohých pohybují snad na samé hranici toho co bývá považováno za slušné a zdravé křesťanství – Apoštolskou církví a Slovem Života. Nechtěl bych plnit stránky vyprávěním o tom, jak na letá strávená v onom prostředí vzpomínám vlastně v dobrém nebo přemítáním nad banalitami typu „v charismatickém hnutí se dá nalézt spousta dobrých věcí“. Rád bych se však pokusil zprostředkovat čtenářům, kteří nemají osobní zkušenost s charismatickým hnutím, některé střípky a detaily, jež činí ono hnutí zajímavým. Budou to drobnosti, na které horliví kritici zhoubného charismatického hnutí a proradné KMS jaksi zapomněli.

Začal jsem chodit do sboru SŽ v Brně a při nějaké příležitosti jsem zakopl o časopis Život Víry – to byl nesmírně zajímavý objev, protože se v něm psalo o stejných věcech a ve stejném duchu jak se kázalo a žilo v SŽ, nicméně přesto se v našem sboru o onom časopise vůbec nevědělo. Až později se mi podařilo zjistit, že to je proto, že Život Víry kdysi napsal jakýsi článek o nějaké evangelizaci, který se komusi ze SŽ nelíbil... Tak jsem se začal zajímat o KMS a můj tehdejší dojem byl, že jejich služba pro nejrůznější chaotické rozhádané skupinky tam či onde (neboť i tak lze definovat české charismatické hnutí let devadesátých) byla nesmírně prospěšná. Dan Drápal míval v podstatě intelektuální kázání, Luboš Ondráček zase hodně precizně zorganizovaná, Jan Klas s příchutí probuzenecké horlivosti a mírně českobratrským étosem nebo Karel Řežábek se svou zvášť něžně vyváženou spiritualitou. Dokážete si představit co to bylo pro různé nadšence z periferie, kteří znali jen své popletené kazatele, vyznačující se snahou dokazovat sami sobě i svému nepočetnému stádku, že jsou skoro tak dobří jako Derek Prince nebo Wolfhard Margies případně ten či onen, kdo v onom sboru z více či méně záhadných důvodu zrovna letěl? Někteří autoři píší o tom jak KMS obchází denominace. Ale copak většina sborů, které berou KMS vážně nejsou různé KS Hradec Králové, kde se během pár let několikrát vystřídalo vedení i členská základna – jednou jich bylo 20, pak 300, pak zase 115, napřed je založil třeba Jirka, pak vedení převzal pětadvacetiletý Denis, který měl blízko ke Slovu Života a nakonec se přidal i s celým sborem k Jednotě bratrské. Jestli se tak stalo díky jeho obdivu k Evaldu Ruckému nebo z tušených výhod, které nese členství ve státem dotované instituci zůstává tajemstvím. Ale jakou roli v tom všem hralo tajemné KMS? Myslím si, že se v ČR dá jen těžko najít charismatický sbor, který by se nemohl pochlubit nějakým tím rozdělením, rozkolem, či alespoň odchodem několika zakládajících členů či starších. Obecně vzato si myslím, že KMS v tom nehraje žádnou roli. Letniční a/nebo charismatické? Jednou jsem takhle byl na nějaké konferenci pořádané KMS a asi týden na to jsem potkal známého, který tam byl taky, původem byl právě z KS v Hradci Králové, ale studoval v Brně a hrával ve „chválící skupince“ brněnského KS. Bylo zajímavé, že jsme se vůbec nemohli shodnout na tom, kdo byl hlavním řečníkem oné konference. On navrhoval, že to byl sám John Wimber, což byl samozřejmě nesmysl, protože ten už byl tehdy po smrti. Myslím si, že tahle zkušenost je poměrně charakteristická pro charismatické hnutí – ne, charismatické hnutí nevyhledávají hloubavci a písmáci, ale převážně mladí nadšení lidé, kterým je vlastně do velké míry jedno jak se jmenuje pan kazatel. Hlavní je se trošku vyřádit během chvály a být v kroužku podobně smýšlejících přátel – jestli káže Bubík nebo Drápal je většinou celkem jedno. Proto mi příjde komické, když se někdo snaží striktně rozlišit hnutí letniční a charismatické. Možná to jde elegantně dokázat při četbě a teologické komparaci Prince a oficiálních stanovisek Assemblies of God, ale s reálným životem charismatiků a letničních v ČR to bude mít společného jen málo. Kazatelé i lajci z AC se aktivit charismatiků vždy účastnili a byla to právě tato denominace, která do naší republiky pozvala spoustu divokých a diskutabilních kazatelů – ať už Claudia Freizdoma, Reinharda Bonkeho či některé jiné, které tak trochu pozvala a zároveň se od nich stihla do větší či menší míry distancovat (Yongi Cho, Steave Reyder). Když si uděláte výlet do Znojma a navštívíte tam charismatický sbor Jednoty bratrské nebo letniční sbor AC získáte dojem, že jste taky klidně mohli být v libovolném sboru Křesťanských společenství, protože ve stylu bohoslužby, obsahu kázání, i základní charakteristice členské základny by jste rozdíly nenašli ani při pohledu drobnohledem. Jak tedy definovat charismaticko-letniční hnutí? Jak vypadá typický člen těchto společenství? Jak takový člověk žije a čemu vlastně věří? Při hledání nejmenšího společného jmenovatele je nutné uvést něco v tom smyslu, že ono hnutí charakterizuje důraz na víru v Ducha svatého a manifestaci jeho darů jako např. mluvení v jazycích, uzdravení či očekávání nejrůznějších zázraků a Božího přímého vedení v každodenním životě církve i jednotlivce. Zároveň připomeňme, že snad všichni čeští charismatici/letniční mají silně evangelikální rozměr – tedy, každý křesťan musí být znovuzrozený (setkat se s Ježíšem jako osobním pánem a Spasitelem), musí žít v křesťanském sboru, podílet se na evangelizaci a věřit Bibli jako neomylnému Božímu slovu. Jasné definice jsou však málo zajímavé. Mě se vždycky zdály více poutavé drobnůstky kdy nějaký charismatický kazatel dlouze mluví o tom jak zvažoval jestli se má nebo nemá dívat v televizi na Titanik. Pochlubí se, že nakonec onomu pokušení odolal, protože dívat se na nějaký film tři (!!!) hodiny se mu zdálo neadekvátní, zvlášť když onen čas může strávit s Pánem... Jiní charismatici se ale na televizi dívají celkem běžně, takže připusťme, že se nejedná o úplně homogenní hnutí. Dovolím si proto malinkou a nutně značně schematickou typologii charismatiků: 1) lidé, kterým prospívá a kteří se díky němu stávají obecným přínosem. V této kategorii se nedají nezmínit hudebníci. Prostě chvalozpěvy Oty Pinknera nebo Dana Kyzlinka se zpívají snad ve všech církvích, často jsou považovány za lidovky, ale jejich autoři je složily právě díky možná někdy trošku exaltované atmosféře svých charismaticko-letničních společenství. Každý charismatik nemusí být talentovaný hudebník, ale řada z nich se věnuje práci v domovech důchodců, nemocnicích a pod., jejich církev jim v tom může poskytovat dobré zázemí a zdroj motivace. Instinktivně bych sem zařadil i houfy mladých, kteří do těchto společenství příjdou, chvíli v nich pobudou, a záhy odejdou obohacení zajímavou zkušeností ať již do necharismatické církve či někam uplně jinam. 2) Lidé, kterým charismatické prostředí hodně vzalo výměnou za nikdy nenaplněné sliby. Ano, když příjdete do některé charismatických církví je pravděpodobné, že vám bude řečeno co se smí a co ne. To často může zavánět manipulací, zvlášť když vám někdo začne říkat jakou poslouchat hudbu, jaké číst knížky a když vás pošlou na ulici rozdávat evangelizační letáky. Podobné věci se vám ale mohou stát i v necharismatických spolcích. Nicméně v tomto ohledu, charismatické spolky mají viditelnou tendenci dělat ze slabších (tedy submisivních) jedinců zoufalce – lidi, kteří se vzdají všech zájmů, přátel a vůbec všeho co se neslučuje s oním hnutím. Výměnou je jim nabízen „duchovní růst“ nebo třeba „uzdravení“. Podobné naroky na ně většinou neklade snad přimo kazatel či vedení sboru, ale někteří lidé, kteří se nově příchozích ujmou. Myslím si, že ti tvoří samostatnou skupinu: 3) Charismatických zoufalců. Kritici charismatického hnutí často hovoří jen o této kategorii, čímž se dopouští velké chyby. Charismatický zoufalec je člověk, který se plně identifikuje se svou církví a hnutím, je to člověk který slyší hlasy, má dojem, že k němu Pán Bůh jasně mluví. Zároveň je to však člověk vnitřně zraněný, plný komplexů, nejistot, zklamání, mnohdy s problémem navázat skutečné přátelství – tedy hluboký rovnocený vztah. Tento svůj nedostatek řeší snahou obklopit se učedníky – lidmi, kteří k němu budou vzhlížet a on (nebo ona) je budou vyučovat. Charismatický zoufalec je přesvědčen o vlastní pravdě, je to on, kdo vás osloví a bude se s vámi do nekonečna hádat, je to on, kdo chodí s velkým usměvem a přesvědčuje tak své okoli o své duchovní zralosti, dokonalosti a nezměrném štěstí ve službách Pánu. Charismatické hnutí a instituce Zajímavou kapitolou, které vděčíme za kontroverze provázející charismatické hnutí je jejich spojení s konkrétními institucemi. Než se dotknu tolik diskutované problematiky jakéhosi vytunelování původní Jednoty bratrské ze strany charismatiků, uvedu dva odlišné příklady. Za nejzajímavější považuji anglikánskou farnost Holy Trinity Brompton v Londýně, rodiště známých Alfa kurzů. Jedná se o společenství charismatické, ale zároveň do své necharismatické církve pevně začleněné. V 8*30 ráno tam mají bohoslužbu stejnou jako v jakémkoli jiném anglikánském kostele, zatímco bohoslužba v 10*00 se odehrává v charismatickém duchu, ale není přitom bez zajímavosti, že kazatel ač možná později sportovněji oblečen čte to stejné kázání při obou příležitostech. Mrzí mě, že snad všechny charismatické komunity v ČR, které vyrašily v evangelickém prostředí z něj po čase odešly. Nicméně za zmínku stojí, že v tom často hrála roli dogmatická pnutí spíše necharismatické povahy – konkrétně otázka křtu dětí. Dalším příkladem je nedávné rozdělení Apoštolské církve v Brně. Z ryze osobních sporů se část staršovstva včetně skutečně klíčových zakládajících členů rozhodla rozejít s pastorem, který byl díky podpoře vedení své denominace držitelem značky a majetku AC Brno. Bylo to poměrně paradoxní – odejití členové se začali scházet kdesi v podnájmu a o sborový majetek na jehož část měli nesporně alespoň morální právo neprojevili žádný zájem. Škoda, že pokora a skromnost neprovází všechny rozchody podobného typu. A nyní už k Jednotě. Svého času jsem se v její charismatické větvi rád pohyboval a musím říct, že ti Jednoťáčtí charismatici se važně příliš nelišili od těch ze Slova Života či Křesťanských společenství. Bylo pro mě vždy záhadou jak může mít např. takový sbor v Liberci hlavičku stovky let staré církve. Přemýšlel jsem nad tím, co mají tihle nově obrácení lidé společného s Ochranovskou JB nebo spíš oč k ní mají blíže než třeba někdo ze zmíněného SŽ či KS. Zároveň tvrdím, že rozdělení církve většinu charismatických členů upřímně mrzelo. Je ale skutečným překvapením jak mohla těm řadovým členům uniknout jasná ziskuchtivost jejich vůdců. Možná malá analogie napoví. Před několika týdny jsem měl možnost diskutovat s jedním nadšencem z AC, pro kterého bylo tajemstvím, že jeho denominace dostává značné státní příspěvky. Říkal jsem mu, že nechápu proč stát financuje snad 100 kazatelů církvi, která ma dohromady 2000 členů. Podle jeho názoru by církve státní příspěvky neměly dostávat vůbec, nicméně chování své denominace vysvětlit nedokázal, patrně proto, že se o něm právě dozvěděl a mírně mu vyrazilo dech. Nemělo by tedy být překvapením, že když jedna charismatická denominace zvládne neinformovat své členy o tom, že ji vlastně živí stát, že druhá charismatická denominace zvládne zatajit motivaci svého strategického rozhodování. Podle mého názoru leží velká část problému ve strašlivé neinformovanosti. O skutečných problémech či kontroverzních tématech jakoby se v charismatických sborech nesmělo mluvit. Informace se šíří šuškandou a církevní publikace se zpravidla vyhýbají otevřené diskusi. Závěrem bych se rád za charismatiky přimluvil. Nemyslím si, že je správné proti nim bojovat nebo je různým způsobem zhazovat. Horší snad může být už jen snaha říct, že charismatici z JB jsou horší než charismatici z AC nebo vice versa. Charismatické hnutí tady je a patrně tu i zůstane. Přáním nás necharismatiků by mohlo být, aby přibývalo pokorných charismaticky inspirovaných křesťanů a ubývalo charismatických zoufalců. Myslím si, že tomu více napomůže naše otevřenost a přejetí než paranoidní strach z utajených plánů KMS či ukazování prstem na ten či onen heretický bod učení autora, kterého dnes charismatici nadšeně čtou jen proto aby na něj zítra stejně nadšeně zapomněli. Pokusme se o to i navzdory špatným zkušenostem. Tomáš Holý


"Zhoubné charismatické hnutí a proradná KMS?" | Přihlásit/Vytvořit účet | 24 komentáře | Search Discussion
Za obsah komentáře zodpovídá jeho autor.

Není povoleno posílat komentáře anonymně, prosím registrijte se

Re: Zhoubné charismatické hnutí a proradná KMS? (Skóre: 1)
Vložil: Pisnicka v Úterý, 23. září 2003 @ 21:13:29 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Jsem ráda, že se konečně ozval jeden z charismatiků a navíc že se vyjádřil srozumitelně a kultivovaně :-)

Myslím, že je to pro nás užitečné, slyšet názor z druhé strany. Píšeš spoustu informací a detailů, které bychom neměli šanci získat, protož se mezi charismatiky nepohybujeme.

Máme ale nedobré zkušenosti s charimatiky, kteří se pohybují mezi námi, nebo přesněji řečeno - vtírají se mezi nás. Ty se Tomáši snažíš ze všech sil relativizovat nedobrou pověst charismatiků a jejich ideologicko-organizační centrály KMS, ale moc se ti to nedaří. I kdybychom zavřeli oči nad tím, jak se v praxi snaží "přelézat ploty" do necharismatických církví a denominací, pak sám se zmiňuješ o některých způsobech, které v tomto směru praktikují:

"1) lidé, kterým prospívá a kteří se díky němu stávají obecným přínosem. V této kategorii se nedají nezmínit hudebníci. Prostě chvalozpěvy Oty Pinknera nebo Dana Kyzlinka se zpívají snad ve všech církvích, často jsou považovány za lidovky, ale jejich autoři je složily právě díky možná někdy trošku exaltované atmosféře svých charismaticko-letničních společenství. Každý charismatik nemusí být talentovaný hudebník, ale řada z nich se věnuje práci v domovech důchodců, nemocnicích a pod., jejich církev jim v tom může poskytovat dobré zázemí a zdroj motivace. Instinktivně bych sem zařadil i houfy mladých, kteří do těchto společenství příjdou, chvíli v nich pobudou, a záhy odejdou obohacení zajímavou zkušeností ať již do necharismatické církve či někam uplně jinam."

Ty houfy mladých jsou hlavně mládežníci z necharismatických církví, kteří odcházejí na VŠ do Prahy nebo Brna a tam jsou do skupin vtahováni, aby byli "infikováni" charismatickou teologií a "obohaceni" se pak vracejí do svých sborů, kde se snaží toto učeni "naroubovávat" na středoškolskou a učňovskou mládež. Že se jim to zhusta daří není zásluhou jejich "zvěsti", ale jen psychologickým kalkulem, který počítá s tím, že vysokoškoláci bývají pro ostatní mládežníky jakýmsi vrstevnickým vzorem a svým způsobem je uznávají jako autoritu. Jádro problému pak spočívá v tom, že je všeobecně známo, že toto "roubování" probíhá utajeně, nikdo neřekne na rovinu, že toto učí charismatici. Naopak, zdroje a kontakty se důvěrně svěřují jen spolehlivým a prověřeným lidem, ostatní mají "výuku" přijímat jako zcela normální teologii té které církve. Tato podlost je vlastní všem, a to podtrhuji, opravdu všem aktivním šiřitelům této "nové zkušenosti". Jakmile je však někdo veřejně odhalí a vyjde najevo jejich zázemí, okamžitě se svou "misií" ve sboru končí a odcházejí pryč (sbor je mrtvý) nebo se stáhnou do pasivity a čekají na vhodnější okamžik. A to je hnusný. Je vidět, že to znáš a fandíš tomu.

Druhá kapitola jsou "chvály". Někdo je tady na GRANU nazval cajdáky a je to velmi výstižné. Zamořili jste tím prostřednictvím jmenovaných šiřitelů z řad mládeže, celé sbory. Člověk neslyší pořádnou duchovní píseň, jenom ty rozbředlé a teologicky často out cajdáky, kdy se pořád dokola kňourá třeba Pane sešli Ducha svého, jako kdyby ho již nebyl seslal o Letnicích a od tehdy zde neustále je, kam chce tam vane a my můžeme akorát tak mu otevírat své srdce a za to prosit. Tragédie je, že je tím sesláním myšleno právě to "vyřádění se" při chvalách, extatické stavy, které jsou pak pokládány za projev Ducha svatého.

Tak, to byly jen dvě věci, na které chci z tvého článku reagovat. Alespoň zas něco víš o zkušenostech z druhé strany barikády. Kdyby charismatici dali ostatním církvím pokoj a neblbli hlavy našim mladým lidem a nezneužívali tak jejich citlivé období vytváření charakteru a hodnot, aby jim ve chvíli slabosti vymyli mozek, tak by nám byli charismatici ukradení a ani bychom si jich nevšimli. Pokud jsou v posledních letech charismatici kritizováni ze všech stran, ta je to jenom proto, že lezou druhým do zelí. Jen sklízejí to, co zaseli. Kdyby dali pokoj, měli by pokoj. Nemůžou se teď divit, že se církve brání. A to je dobře. Zlo se má pojmenovat, v té chvíli si na něj lidé dají pozor a ono již nemá šanci.

Jenom pro úplnost: ty jsi zůstal v Slově Života? někde jsem tady četla, že jsi jejich kazatel. Je to pravda? Pokud ano, pak si přečti článek o vaší evangelizaci Ve jménu Ježíše Krista drž hubu na http://granosalis.cz/article.php?sid=1308, takhle vás totiž vidí většina normálních křesťanů. Pa.



Re: Zhoubné charismatické hnutí a proradná KMS? (Skóre: 1)
Vložil: Laradai v Středa, 24. září 2003 @ 10:22:23 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Jeden bratr mne upozornil na tento server, že je to prý takový křesťanský bulvár a měl pravdu. Už jen při čtení titulků většiny příspěvků o charismatickém hnutí mi přijde, že bulvár je slabé slovo.
Mám z toho podobný pocit jako jsem měl za komunistů z Rudého práva, které briskně odhalovalo boj s vnitřním nepřítelem a snažilo se ideologicky demaskovat a zesměšnit všechny, kteří nějakým způsobem nesouhlasili s režimem.

Kol.3,16
Nechť ve vás přebývá slovo Kristovo v celém svém bohatství: se vší modrostí se navzájem učte a napomínejte a s vděčností v srdci oslavujte Boha žalmy, chválami a zpěvem, jak vám dává Duch.

Ano máme se napomínat, protože mnohdy jsou naše chyby patrnější více z venku než zevnitř, ale to co vy tu děláte je pokus o diskreditaci církve, která vede lidi k Bohu.
Netvrdím, že vše co dělají charismatici je správné, naopak bylo mnoho chyb, vždy se najde někdo, kdo to celé pojme po svém a udělá ti medvědí službu, ale znamená to, že ho máme přestat milovat a odstrčit ho od sebe? Neplatí to samé i pro vás?
Já jsem v charismatické církvi uvěřil a nic z tý špíny, kterou tu po nás metáte si neuvědomuju. Přijde mi, že ve svých článcích píšete spíš o nějakých okultistech, než o církvi Ježíše Krista.
Z kázání Dana Drápala nebo Luboše Ondráčka jsem vždy cítil upřímnou snahu odhalit lidem Ježíšovo srdce a biblickou pravdu.
Za celou dobu co jsem člen KS mi nikdo něřekl co smím a co nesmím číst, jaké letáky rozdávat, nikdo mi nic nenařizoval a ani mě nemanipuloval jak tu mylně píšete. Opak je pravdou, když jsem loni vznesl námitku ohledně některých detailů v letáku pro evangelizaci, bylo mi řečeno ať tedy napíšu svou vlastní verzi.
Milý Tomáši, promiň mi má slova, ale myslím že satan skáče radostí po přečtení tvých a podobných příspěvků. Tvá pozornost se místo toho abys svým svědectvím přiváděl lidi v tomto ateistickém národě k Pánu, soustředí spíš na rozkol v církvi, na pošpinění tvých bratrů a mlácení prázdný slámy o tom, co kdy kdo udělal špatnýho a jak se ti co jeví. Většina bratrů a sester v KS jsou upřímně věřící křesťané, kteří se snaží hladat boží vůli pro své životy a vydat svědectví pravdě.
Pokud ti tvá zkušenost s charismatiky nějak ublížila, pokus se nám prosím odpustit.

Martin



Re: Zhoubné charismatické hnutí a proradná KMS? (Skóre: 1)
Vložil: bolek v Středa, 24. září 2003 @ 17:02:07 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Milý Martine Laradai,

asi jsi nečetl úvodní stranu: GRANO SALIS - ZRCADLO EKUMENY. Jinak bys nekritizoval tento projekt ale ty, kteří do něj přispívají a tedy potažmo i celou ekumenu. Redakce Grano Salis žádné články (kromě technických) nepíše ani nevybírá. Obsah portálu si tvoří uživatelé sami a je takový, jaké jsou církve. Jsou-li zde články s bulvárními titulky či obsahem, pak to jen ukazuje, co se s uhlazenými a diplomatickými křesťany stane, když dostanou svobodu projevu a možnost psát pod přezdívkou. My v redakci provádíme jen údržbu systému, vývoj aplikací a vkládáme došlé články bez jakýchkoliv korekcí. Jsme rádi a vděčni alespoň za to, že křesťané neukazují svoji vulgární tvář. Každý se zde teprve učí se svobodou projevu zacházet a postupně zraje do kultivovaného projevu. Budeš-li listovat v databázi článků a komentářů zpět, uvidíš, že někteří starší uživatelé byli zpočátku velmi nevybíraví ve svém projevu, ale časem se kultivovali, neboť si na svobodu projevu zvykli. Noví uživatelé s tím mají někdy zpočátku problémy (např. tomas15), ale pak se též umravňují.

Pokud jde o bulvární titulky článků, asi sis prohlédl jen názvy nejčtenějších článků. Ty jsou opravdu v bulvárním stylu. O dalších a méně čtených, kterých je 95% se to říct nedá. Ale i to něco napovídá o stavu duše našeho křesťansrva. Má-li článek bulvární titulek, popř. i obsah, lidé na něj klikají jako diví, kdežto články se střízlivými nadpisy jsou čteny jen střídmě.

Proč tomu tak je? Křesťané jsou normální zvědaví lidé a proto neodolají bulvárním článkům jako každý jiný. Toho si všimli někteří uživatelé a občas provokativní titulek použijí, aby upoutali na článek pozornost. A to je myslím cílem všech bulvárních titulků. Zveřejní-li uživatelé na Granu ca. 20 - 30 článků týdně, pak je pro některé autory obtížné upoutat pozornost jen tématem článku a v "zoufalství" se uchylují k bulvárnímu titulku. :-)

Bolek
GRANO SALIS NETWORK



Re: Zhoubné charismatické hnutí a proradná KMS? (Skóre: 1)
Vložil: Tomas v Čtvrtek, 25. září 2003 @ 12:32:44 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.granosalis.cz
Občas přemýšlím nad tím, proč my tady v redakci musíme na stránkách Grana neustále omílat dokolečka, že Grano Salis je tvořeno uživateli Grana a redakce články až na výjimky nepíše a články od uživatelů jenom vkládá do systému. Kdysi jsme spustili cenzurovacího robota na vulgarismy a to nám dali, že co si to dovolujeme. Lidé, kteří chodí na Grano si již zvykli na to, že je zde svoboda projevu bez jakékoliv cenzury v rámci pravidel dobrých mravů a zákonů ČR. V praxi se může stát, že se projeví robot při nálezu hrubého vulgarizmu. To je tak všechno čím my v redakci ovlivňujeme obsah.
Takže je buď chyba na nás, že na to nedostatečně upozorňujeme (to se mi ale nezdá), nebo je chyba v uživatelích, že nečtou základní informace, no a nebo některým uživatelům není po chuti to, co tady nacházejí. Ti by si měli uvědomit, že chuť nechuť, taková je realita.



Re: Zhoubné charismatické hnutí a proradná KMS? (Skóre: 1)
Vložil: bobby v Čtvrtek, 25. září 2003 @ 12:55:07 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
2 Laradai: Koukám, že zas jeden charismatický zoufalec promluvil :-)))



Re: Zhoubné charismatické hnutí a proradná KMS? (Skóre: 1)
Vložil: Bany v Čtvrtek, 25. září 2003 @ 21:25:39 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
V tomto případě se chci postavit za Martina. Jsem letniční čtrnáctý rok a necítm, že bych byl zoufalec. Nevím, proč se do tohoto tématu vpletla KMS, když vůbec asi netušíte, proč vznikla, kdo je a může být členem a jaký je její úkol. Nevadí mi bulvární články a jsem pro otedvřenost diskusí.
Mohu s Vámi souhlasit, že mnohé charismatické skupiny to z mého osobního pohledu dost přehánějí a já sám osobně po návštěvě takových skupin bych tam už nešel, ALE to nic nemění na tom, že jiná charismatická skupina je bezvadná a rád je vždy při nějaké pořádané akci vždy navštívím. Problém podle mne je vždy v lidech, jejich motivech i nesprávných chápáních některých "doktrín". Je třeba se podívat na to, že letniční či charismatické hnutí vneslo do naší země dost vzpruhy na to, aby do církve mohli přibývat skutečně lidé z okraje společnosti. Mohly uvěřit prostitutky, drogoví dealeři, alkoholici a narkomané, bezdomovci, Rómové.
Mně osobně je úplně jedno, jestli mi někdo bude říkat letniční, baptista, evangelik či český bratr. O to tu přece nejde. U nás ve sboru nejsme zoufalci ani se nevyhýbáme problémům, které se do sboru dostanou právě příchodem problematických lidí. Mne samotného velmi mrzí, když někdo od církve očekává jen nějaké vzrůšo, rockové chvály či hlučné kázání. Mnohé sbory AC, KS a další vedou lidi k tomu, aby poznali Boha a neutkvěli jen na svém já. Každý člověk prochází problémy - snaží se o jejich vyřešení - pokud se nedostaví instatní rychlá forma bez sebezapření se a vydání se - pak vznikne zoufalec. Rozsuzuji a nemám problémy rozpoznat v některých oblastech ujetí některých lidí z reality - chování, přehánění, proto však neodsoudím charismatické hnutí jako takové. Můj vztah směřuje k lidem kolem mně a ne k instituci jako je církev. Jsem tam, kde je mi dobře.
Zatím Petr



Re: Zhoubné charismatické hnutí a proradná KMS? (Skóre: 1)
Vložil: Lolik v Čtvrtek, 25. září 2003 @ 22:03:57 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
To Bany: Pěkný příspěvek.
Myslím si že je ale nutné rozlišovat. I já jsem donedávna měl také zmatek v pojmech letniční - charizmatický. Dosti často se tyto dva termíny považují za synonyma, nebo se ztotožňují. Dnes ale vím že je nutné letníční hnutí a charizmatické hnutí přísně rozlišovat. Nejedná se o totéž i když se to tváří jako totéž. Možná právě proto charizmatické hnutí vniklo do všech církví. Obě hnutí mají některé rysy velmi podobné. Je však potřeba jít do hloubky a zjišťovat podstatné rozdíly. A právě o těchto rozdílech je možné číst zde na Granu. Všiml jsem si, že tady nikdo moc nerozebírá společné rysy obou hnutí jako např. mluvení jazyky, křest Duchem Svatým apod. Je dobré že se jde do hloubky a můžem se o tom něco dozvědět.



Re: Zhoubné charismatické hnutí a proradná KMS? (Skóre: 1)
Vložil: tomas15 (holytomas15@seznam.cz) v Úterý, 30. září 2003 @ 16:26:34 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
to Bany: ja si myslim, ze je velky rozdil se do nejakeho charismatickeho sboru prijit podivat na navstevu (to je pro vetsinu z nas krasne) a neco jineho je tam patrit, protoze pak se mohou a nemusi projevit ruzne manipulacni prvky. Co se tech tyka, myslim si, ze se ve vetsi ci mensi mire odehravaji v mnoha evangelikalnich necharismatickych cirkvich, nechci strilet od boku, treba o tom nekdy neco napisu.

to Lolik: a jak konkretne se letnicni a charismaticke hnuti zasadne odlisuji? zajimal by me tvuj nazor spise na prakticke nez na teologicke rovine.

to all: muj prispevek se charismatickeho hnuti samozrejme spise zastaval, ale zaroven se k nemu vyjadruje kriticky. zda se mi vsak celkem zrejme ze netvrdim neco v tom smyslu ze vsichni charismatici jsou zoufalci, atd. lito je mi tech, kteri z nej neco podobneho snazili se vyvodit.



Re: Zhoubné charismatické hnutí a proradná KMS? (Skóre: 1)
Vložil: Lolik v Úterý, 30. září 2003 @ 21:14:48 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Tak teda jo.

Obecně je vnímáno, že charizmatické hnutí je nástupcem hnutí letníčního. Letníční hnutí vzniklo na začátku 20. století v USA. Tam došlo k tomu, že na několika místech došlo k silným citovým prožitkům křesťanů při modlitbách. Pro toto se vžilo označení "křest Duchem svatým". Začaly se objevovat znaky, které křest Duchem sv. provázely. Jednalo se o mluvení jazyky, proroctví, uzdravování, zázraky.
V 60. letech došlo k renesanci myšlenek letničního hnutí. Pro tuto druho vlnu se vžil název charismatické hnutí.
Rozdíl mezi těmito hnutími je neochota charizmatiků zakládat nové denominace a úsilí obživit církev zevnitř. To se projevuje infiltrací charizmatických doktrín prakticky do všech protestantských církví V r. 1967 došlo k tomu, že se toto úsilí rozšířilo z protestantské části spektra i do katolických církví.
Pro charizmatické hnutí je charakteristické subjektivní prosazování duchovních darů a často vynucování zázraků a uzdravení. Stává se, že nemocný nevyhledá lékařskou pomoc a místo toho je mu ordinováno stále intenzivnější studium Bible. Dále pocit výlučnosti a duchovní nadřazenost charizmatiků. Charizmatici spíše než na běžnou církevní autoritu často daleko více berou ohled na autoritu charismatických vůdců, stojících mimo církevní struktury a někdy též mimo jakýkoli kontrolní mechanismus. V charismatickém hnutí se objevuje démonologie, tedy důraz na vymítání démonů. Kvůli démonizaci mnozí trpí depresemi. Charismatici rozhodně odmítají církevní tradici.
Prakticky je zástupcem letníčního hnutí v ČR Apoštolská církev. Charismatické hnutí je reprezentováno obč. sdružením Křesťanské společenství a všechny charismatiky ze všech církví sdružuje Křesťanská misijní společnost (KMS)

To jen v krátkosti odlišnosti charizmatického hnutí od letničního. Na internetu je dost informací, aby si je zájemce našel. Pro tento kratičký výčet byl zdrojem http://www.sekty.cz.



Re: Zhoubné charismatické hnutí a proradná KMS? (Skóre: 1)
Vložil: Bany v Středa, 01. říjen 2003 @ 21:33:49 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Trochu jsem se v té rozjeté diskusi ztratil. Trochu se vrátím. Začnu KMS. Z výroční zprávy uveřejněné v červenci v časopise Život víry je patrné, že členy KMS nejsou církve jako celky, ale jednotlivé sbory. Většinu sborů tvoří nezávislé sbory Křesťanských společenství a sbory Jednoty bratrské. Menšinu tvoří sbory Apoštolské církve, Bratrské jednoty babtistů, Československé církve evangalické, Metodisté, nezávislé sbory a sbory Armády spásy. Každý sbor i ten nejmenší má v širším výboru svého zástupce a může se podílet na vedení i organizaci. V žádném případě a to podtrhuji nebyla cílem žádná nadvláda, ale nabídka spolupráce vedoucích a jejich sborů, možnost se poznávat, setkávat, podnikat akce, na které jednotlivé sbory nestačí - celorepublikový časopis, demonstrace víry na Pochodu pro Ježíše, otevřené konference za účasti mezinárodních řečníků atd. Bylo by nečestné a nesportovní tahat do problémů charizmatického hnutí i tuto společnost.

Pokud se týká letničních, jsem rád, že jsem zrovna členem Apoštolské církve. Nám, co jsme v době totality čůrali do plen a nemuseli nést zodpovědnost, se to dobře mluví. Jsem rád, že si Bůh povolává různé lidi a třeba i nevzdělané. Farizeové byli vzdělaní tak, že zabili Ježíše, jsou to hroby zbílené, kterým chybí milosrdenství. Rudek byl výtahář na šachtě, další pastor rovněž, jiný pracoval v telekomunikacích. Jsem jim moc vděčný za všechno, co jsem s nimi mohl prožít a chtěl bych být jejich Jozuem. Dnes v období svobody mohli ke svým znalostem bible a svému vydání se Bohu dodat i vzdělání teologické i jazykové. Chlapi, o čem tu diskutujeme ? Držme se tématu problémů, které přineslo probuzení Duchem svatým. V písmu je psáno, že máme následovat otce víry a dívat se, jak zemřeli. Z jejich životů popsaných v životopisech si můžeme vzít jen příklad.
Současné charizmatické hnutí udělalo podle mého osobního názoru chybu, že v dané chvíli přebírá jen to, co frčí a funguje. I to se mnohde mění. Souhlasím s vámi, že když se zaobereme jedním biblickým poznáním a nebereme v potaz druhé.
Pokud se přehnaně ženeme pouze za uzdravováním, musíme nutně uletět, totéž platí o vymítání a dalších darech například prorockých. Zažil jsem všechny případy a jak jsem napsal výše - mohu rozsoudit alespoň pro sebe, že do té jedné konkrétní skupiny bych nikoho nepřívaděl a do té druhé ať si jde, kdo chce. Tato lepší skupina však musí být vevnitř vyvažována milosrdenstvím k lidem, jak to chce Ježíš. Uzdravení, mluvení v jazycích není k ničemu, pokud nejsme zlomeni - 13. kapitola dopisu Korintským. Pokud se týká "jazykového hnutí" - pánové, je to skvělá věc modlit se v jazycích. Nejsem nějak vyjímečný či nadřazený, je to prostě skvělý dar od Boha těm, kteří se chtějí modlit (Římanům 8,26). Vůbec nejsem fanatik, mám štěstí být tam, kde je mi dobře. Petr



Re: Zhoubné charismatické hnutí a proradná KMS? (Skóre: 1)
Vložil: Pisnicka v Čtvrtek, 02. říjen 2003 @ 08:18:40 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
No vidíš, Petře.A to je to, co KMS nejvíc zazlívá Alš Franc. Že KMS obchází vedení církví a tím, že sbory mohou bez jejich souhlasu do ní vstoupit, tak vytváří jakési paralelní vedení, které získává nad sbory větší vliv než je zdrávo. Celkem chytrá taktika "vysavače" církví.Budou-li jednotlivé sbory pod vlivem charismatických nauk uznávat KMS za větší autoritu než vlastní vedení církví, pak má KMS vyhráno. A to se mi pranic nelíbí :-(



Re: Zhoubné charismatické hnutí a proradná KMS? (Skóre: 1)
Vložil: Bany v Čtvrtek, 02. říjen 2003 @ 23:21:32 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Písničko, KMS nevysává církve. Nikomu přece nic nenařizuje. Proč by mělo vedení církví zakázat sborům členství ? Dvakrát do roka se sejdou pastoři nebo zástupci na širším výboru, kde se zhodnotí to, co bylo uděláno a co by se dalo v ČR udělat dál. Nikdo nikoho nevyučuje žádné doktríny apod., to je slepá cesta. V listopadu bude další setkání výboru, který rozhodne o její další činnosti na další rok (viz výše) a pak za půl roku, dá-li Pán znova. To je slepá cesta.
Teď jsem odpověděl jednomu bráškovi, že jsem dnes viděl film Pianista o osudu polských Židů a stejně jako Šindlerův seznam nebo jiné tituly mne přivádí k myšlence, že kdyby každý si uvědomoval, co jsme od Boha dostali, kde žijeme a co nás čeká při nástupu Antikrista k moci, pak opravdu bude záležet na tom, zda jsme znovuzrozeni a naplňujeme to, co máme nařízeno (vezmu to i ze starého zákona Micheáš 6,8). Nepochopení, ekscesy a úlety budou tatam. Církev není dokonalá, charizmatické hnutí mnohdy odlétá, jiní jsou zase tvrdí atd. Stůjme na správné straně, rozsuzujme a napomínejme. A´t nikdo nemusí doplatit na nějaké mocenské boje nebo osobní ambice a v duchovní oblasti na nepochopení učení Krista jako celku. Petr



Re: Zhoubné charismatické hnutí a proradná KMS? (Skóre: 1)
Vložil: Lolik v Pátek, 03. říjen 2003 @ 13:53:19 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
To Bany: Já ti nechci brát iluze o KMS. Za každé totality bylo důležité působení na lidi z centra. No a je nasnadě jak to udělat co njefektivněji. Vždy to byl tisk. No a pokud vím KMS má vydavatelskou činnost jako jednu z nejdůležitějších. Vydává časopis Život víry, překládá a vydává literaturu cizích autorů. Velké úsilí je věnováno šířením kursů Alfa. O těchto kurzech je na Grano Salis psáno na jiném místě. Dále vydává a šíří literaturu charizmatických vůdců souhrně označenou na stránkách eshopu KMS jako principy křesťanského života. KMS organizaje akce s veřejným kázáním evangelia, různými semináři apod.
Já se tedy ptám. Co to tedy je? Není toto ono šíření a vyučování doktrín? Vždyť to ani jinak nejde. Takže to není slepá cesta, to je realita.



Stránka vygenerována za: 0.28 sekundy