Grano Salis NetworkGrano SalisGranoChatMusicalise-KnihyModlitbyD K DKřesťANtiqC H M IMOSTYNotabeneECHO 
Vítejte na Grano Salis
Hledej
 
Je a svátek má Marcela.   Vytvoření registrace
  Článků < 7 dní: 3, článků celkem: 15947, komentáře < 7 dní: 410, komentářů celkem: 379904, adminů: 60, uživatelů: 4955  
Vyzkoušejte
Jednoduché menu

Úvodní stránka

Archiv článků

Protestantské církve

Veřejné modlitby

Zpovědnice

e-Knihovna

e-Knihy pro mobily

Kam na internetu

Soubory ke stažení

Recenze

Diskusní fórum

Tvůj blog

Blogy uživatelů

Ceny Zlatá Perla

Ceny Zlatá Slza

Doporučit známým

Poslat článek


Tip na Vánoční dárek:

Recenze
Obsah
OBJEDNAT


GRANO MUSICALIS

Hudební portál
GRANO MUSICALIS
mp3 zdarma

Velký pátek

Vzkříšení


Pravidla


Kdo je online
Právě je 217 návštěvník(ů)
a 3 uživatel(ů) online:

Vota
rosmano
Frantisek100

Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde

Polemika


Přihlášení

Novinky portálu Notabene
·Prezident Jižních baptistù zveøejnil na Facebooku fotografii ze svého oèkování
·Beth Moore se omluvila za podporu teologie komplementarismu
·Nový zákon s poznámkami - pøeložil Petr Pavlíèek
·Poprvé v historii se hlásí k náboženské pøíslušnosti ménì než polovina Amerièann
·Kvùli pandemii se loni v katolické církvi konalo o ètvrtinu ménì køtù
·Velikonoèní sèítání lidu
·Informace z jednání Výkonné výboru BJB dne 17. bøezna 2021
·Prosba Sboru BJB v Praze - Církev XXI. století
·Televizní bohoslužba Bratrské jednoty baptistù 18.4.2021 na ÈT2
·Diáø za èasù korony

více...

Počítadlo
Zaznamenali jsme
104400790
přístupů od 17. 10. 2001

Život víry: Spor o Darwina II.
Vloženo Středa, 26. prosinec 2001 @ 20:34:44 CET Vložil: Stepan

Žhavá témata pokračování příspěvku od Walchy9. Pravidla vedy R. 1981 byl vydán ve státu Arkansas zákon, pozadující vyvázený prostor pro nauku o stvorení a pro nauku o evoluci". Jeho odpurci podali zádost, aby toto ustanovení bylo prohláseno za neústavní. Tvurci tohoto zákona naivní aktivisté se stretli s mocnou koalicí skupin dychtivých hájit proti nábozenským extremistum jak vedu, tak liberární nábozenství.
Koalice mela ve svých sluzbách prvotrídní tým právníku, specialistu na velké prípady". Tito dobre vedeli, jak vybírat a pripravovat predstavitele nábozenství a vedy, aby podali takový znalecký posudek, který by nauku o stvorení definoval jako absurditu nehodnou jakýchkoli vázných úvah.
Ortodoxní veda tuto pri vyhrála naprosto hladce. Rozhodnutí bylo výsledkem svedectví znalcu, kterí definovali vedu tak, aby bylo jasne videt, ze nauka o stvorení" existovat nemuze. Charakterizovali pet základních rysu vedy:
1. Rídí se nejakým prírodním zákonem.
2. Musí být vysvetlitelná pomocí nejakého prírodního zákona.
3. Je overitelná porovnáním s empirickým svetem.
4. Její závery jsou predbezné to jest nemusí nutne znamenat poslední slovo.
5. Je usvedcitelná z nesprávnosti.
Nauka o stvorení tato kriteria nesplnuje, protoze se odvolává na nadprirozeno, a tudíz není overitelná, usvedcitelná z nesprávnosti ani není vysvetlitelná pomocí prírodních zákonu". Vedectí filozofové vsak pozdeji nasli na predlozené definici vedy mnoho nedostaku a naznacují, ze u soudu prosel filozofický podfuk. Vedci totiz své základní presvedcení nemíní ani v nejmensím jako predbezné", coz platí i pro presvedcení o evoluci. Mimo to vedci casto zkoumali úcinky jevu (napr. gravitace), který nedokázali vysvetlit zádným prírodním zákonem. Dále kritici zaznamenali, ze kreacionalisté formulují zcela konkrétní empirická tvrzení (mladá zeme, celosvetová potopa, speciální stvorení), o kterých veda ríká, ze jsou prokazatelne nepravdivá. Jak mohou být tytéz výroky evidentne falesné a zároven neusvedcitelné z nesprávnosti? Soud také rozhodne odmítl tvrzení kreacionalistu, ze víra ve stvoritele a prijetí vedecké teorie o evoluci se vzájemne vylucují". Podle darwinismu, který je oficiálním názorem hlavního proudu vedy, Buh s evolucí nemá co do cinení. Bohem rízenou evoluci jako moznost je treba vyloucit, protoze darwinisté ztotoznují vedu s filozofickou doktrínou zvanou naturalismus. (Naturalismus predpokládá, ze celá prírodní ríse je uzavrený systém materiálních prícin a úcinku, na který nemuze mít nic zvencí vliv (Pokud existuje Buh, tak do niceho nezasahuje.).) Naturalismus jako takový Boha neodmítá, ale neuvazuje jeho pusobení v soucasném svete. Vedecký naturalismus poukazuje na totéz s tím, ze predpokládá, ze veda je jediná spolehlivá cesta k poznání. Darwinisté nemohou naturalistické stanovisko povazovat za predbezné, protoze je na nem zalozena celá jejich veda. To, ze mechanismus mutací a prírodního výberu muze vytvorit krídla, oci a mozek, darwinisté vedí nikoli proto, ze by bylo pozorovatelné, jak tento mechanismus neco takového delá, ale proto, ze je jejich vudcí filosofie ujistuje o tom, ze zádná jiná síla pro tento úkol není k dispozici. Neprítomnost Stvoritele ve vesmíru je tedy pro darwinistu základním východiskem. První dva body definice soudu vyjadrují vernost vedy naturalismu, zbývající tri vernost empirismu. Casto jsou tyto dva principy povazovány témer za totéz, ale v prípade darwinismu jsou v protikladu.
Jako vysvetlení modifikací u populací je darwinismus empirické ucení. Jako vysvetlení toho, jak puvodne vznikly slozité organismy, je cirou filozofií.
Pokud by hlavní hodnotou, o kterou jde, byl empirismus, museli by se darwinisté uz dávno omezit na mikroevoluci, kde by nemel zádné dulezité a teologické dusledky. To by vsak znamenalo priznání, ze se oficiální vedecká obec nechala unáset nadsením, ze dokázala vyresit celý príbeh o tom, jak vznikal zivot, zatímco objasnila nekolik vedlejsích detailu.
Toto priznání neprislo, protoze empirismus není hlavní hodnotou, o kterou jde. Dulezitejsí je zachování naturalistického svetového názoru a prestize vedy", jako zdroje veskerého dulezitého poznání. Bez darwinismu by vedecký naturalismus nemel zádný príbeh o stvorení. S cílem zabránit katastrofe musí obhájci naturalismu ve vede prosazovat taková pravidla jednání, která predem vylucují nesouhlasná stanoviska. Dalsím krokem je predkládání vedy" jako ekvivalentu pro pravdu a vseho, co s vedou nesouvisí, jako ekvivalentu pro výmysl. Vedci podobne jako i my ostatní nahlízejí skutecnost pres závoj predstav a predpokladu, které dohromady tvorí tzv. paradigma. Kdyz se paradigma stane dostatecne vzitým, slouzí jako hlavní organizacní princip vedeckého výzkumu. Urcuje otázky, které je treba zodpovedet, a fakta, jez je nutno shromázdit. Zatímco paradigma zustává stejné, veda zkoumá, resí nebo hromadí záhady, které nezapadají do vysvetlení daných paradigmatem. Pokud jsou tyto narustající rozpory jen v jedné oblasti nebo dílcí, nadvládu paradigmatu to neohrozí. Nakonec vsak prestane být mozné popírat existenci problému neresitelných v rámci prijímaného úhlu pohledu. Tuto krizi vyresí vznik nového paradigmatu a normální veda muze opet s jistotou pokracovat.
Paradigma je tvoreno základními predpoklady, které urcují soucasný náhled na svet. Lidé mají bezne sklon videt to, k cemu byli nauceni, a nevidí to, o cem vedí, ze by to prítomno být nemelo. Ani nejlepsí vedci nejsou výjimkou. Napríklad existují príklady viditelných nebeských jevu, které nebyly videt", dokud Koperníkovo nové astronomické paradigma nezlegalizovalo jejich existenci.
Toto je pravdivé zejména tehdy, kdyz paradigmatem není konkrétní vedecká teorie, nýbrz siroký filozofický svetový názor. Vedecký naturalista nepripoustí diskusi v otázce pravdivosti darwinistické evolucní teorie. Pravdepodobnou odpovedí bude, ze neodarwinismus je nejlepsím vedeckým vysvetlením, které máme, coz znamená, ze se jím nejvíce blízíme pravde. Naturalistická evoluce je jediným predstavitelným vysvetlením zivota, takze její pravdivost dosvedcuje jiz samotná jeho existence. Není tezké pochopit, proc je vedecký naturalismus pro vedce pritazlivou filozofií. Dává vede faktický monopol poznání a ujistuje vedce, ze zádné závazné otázky v zásade nejsou mimo dosah vedeckého zkoumání. Má-li vedecký naturalismus zaujímat v nasí kulture dominantní postavení, musí delat víc nez jen poskytovat informace o materiálním svete. Musí ze svého príbehu o vzniku sveta vyvozovat duchovní a etické dusledky. Strucne receno musí se stát nábozenstvím. 10. Darwinistické nábozenství Obvinení, ze neodarwinismus v podobe, v jaké je v soucasné dobe vyucován, obsahuje ideologické zaujetí vuci nábozenské víre, odmítají darwinisté s tím, ze predmet jejich zájmu se neprotíná s teologickými otázkami.. Kazdý muze verit a doufat, jak nejlépe dovede, ale jsou zde také tací, kterí ríkají, ze pokud tyto nadeje nespocívají na vedeckém poznání, jsou pouhými subjektivními vyjádreními citu a neznamenají víc, nez sentimentální nesmysl. I. Kristol udává, ze vetsina evolucních biologu jsou ateisté, a mnohé k tomu dovedlo jejich chápání evolucního procesu. Zbytek tech, kterí mezi svou biologií a svým nábozenstvím nevidí konflikt, jsou ve svém myslení netecní nebo jsou ateisty a neuvedomují si to".
Vedecké organizace tento konflikt skrývají ze strachu z ohrození financování výzkumu, nebo je vede pocit, ze nábozenství hraje uzitecnou roli v mravní výchove.
Veda je pro ne oblast objektivního poznání, zatímco nábozenství chápou jako zálezitost subjektivní víry. Ucení o slucitelnosti vedy a nábozenství má vsak své meze, o kterých se presvedcilo Americké vedecké sdruzení (ASA), které je sdruzení krestansky orientovaných vedcu, kterí prijali názor, ze nábozenství a veda nejsou v rozporu, a také prijali model teistické" (Tj. Bohem rízené. Jak moc Buh do procesu zasahoval nebo zasahuje je siroká oblast ruzných názoru.) evoluce.
V roce 1984 vydala Národní akademie silne naturalisticky ladenou brozuru, která vyvolávala u verejnosti dojem, ze veda má vsechny hlavní problémy evoluce pevne v rukou. To podnítilo ASA k cinu. Vydalo svou vlastní brozuru a poslalo ji tisícum ucitelu na skolách. Základním zámerem bylo povzbudit k nezaujatým postojum v otevrených otázkách" jako je to, zda zivot skutecne vznikl náhodou, jak se pri kambrické explozi mohli vyvinout první zivocichové a pod. Clenové ASA naivne ocekávali, ze vetsina vedcu uvítá jejich príspevek jako korekci prílisné jistoty, s jakou evolucní veda casto vystupuje ve snaze presvedcit verejnost, aby nechovala pochybnosti.
Odplata na sebe nedala dlouho cekat. Brozura ASA byla oznacena jako pokus nahradit vedu pseudovedeckým systémem, jehoz cílem jsou biblická vyprávení", a byla vydána odsuzující kniha eseju devíti nejprednejsích svetových vedcu oboru. Míchání nábozenství s vedou se darwinistum protiví jen tehdy, kdyz se s vedou míchá nesprávné nábozenství. Nábozenství evolucního humanismu", zastávané J. Huxleyem nabádalo k co nejplnejsí realizaci inherentních (Inherentní m.j. vnitrne obsazený.) mozností lidstva". Pod tímto vlivem vzniklo v r. 1933 hnutí za nábozenský humanismus", který stavel na predpokladu tehdy mezi vedeckými naturalisty bezného obsazeném v jeho manifestu, a sice, ze konecný zánik teistického nábozenství otevre lidstvu novou éru vedeckého pokroku a sociální spolupráce. Po té, co Hitler a Stalin predvedli ohromující realizaci nekterých inherentních mozností lidstva bylo nutno prohlásení korigovat ve smyslu: veda prinásí místo dobra nekdy zlo", ale celkove vyznelo jako predtím ze spása prichází skrze vedu (prodlouzení zivota, omezení nemocí, moznost bohatého a smysluplného zivota).
Nadseným príznivcem evoluce byl jezuitský paleontolog Tielhard de Chardin, který usiloval o zmodernizování krestanství jeho zalozením na skále evoluce místo na urcitých událostech, které se údajne staly v Palestine pred dvema tisíci let. Jeho inspirující vize je tato:
Evoluce není teorie, systém ani hypotéza, nýbrz daleko víc: to je od nynejska obecná podmínka, jíz se musí podrizovat a jíz musí vyhovovat vsechny teorie, hypotézy a systémy, mají-li být myslitelné a správné. Evoluce je svetlo, jez osvetluje vsechna fakta, dráha, po které se musí ubírat vsechny myslenky."
Strucne receno je evoluce Bohem, kterého musíme uctívat. Vytvorit vedecké nábozenství prezívá v soucasném hnutí New Age. Vetsina soucasných darwinistu má na vyhlídky lidstva chmurnejsí názor. Hovorí o moznosti vyhynutí v dusledku jaderné války, ekologické katastrofy. Tato situace je dusledkem prekotného rozvoje techniky (a vedy?), produkující nesmírné mnozství jedovatých odpadu, nicící dzungli a ozonovou vrstvu a pod. S temito problémy se clovek nedokáze inteligentne vyporádat, protoze ve své podstate jsme vásnivými lidmi doby kamenné", kterí jsou schopni techniku vytváret, ale ne ji ovládat. Darwinistická evoluce je nápaditý príbeh o tom, kdo jsme a odkud pocházíme, coz je v podstate mýtus o stvorení sveta. To se stává východiskem pro úvahy o tom, jak bychom meli zít a ceho bychom si meli cenit.
Kreacionalista zacíná u Boha a u Bozí vule pro cloveka.
Vedecký naturalista zacíná u evoluce a u cloveka jako výtvoru prírody. Ve své mytologické dimenzi je darwinismus príbehem osvobození lidstva od mylné iluze, ze jeho osud rídí moc, která je vyssí nez ono samo.
Nakonec prichází nejvetsí vedecký objev a moderní lidé se dovídají, ze jsou produktem slepého prírodního procesu, jenz je bez cíle a vubec se o ne nezajímá. Nekterí tuto smrt" Boha prozívají jako hlubokou ztrátu, jiní jako osvobození.
Dalsí mozností je, ze príroda bez jakéhokoli zámeru vytvorila svet ovládaný iracionálními (Iracionální rozumu se vymykající, nepochopitelný, absurdní.) silami, kde je v právu ten, kdo má moc a lidská svoboda je iluzí. At jiz darwinisté zastávají optimistický nebo pesimistický názor, obecne platné zustává vést lidi k takovému chápání sveta, jak ho chápou vedectí naturalisté. Obcané se musí ucit vzhlízet k vede, jako k jedinému spolehlivému zdroji poznání a jediné síle schopné zlepsit (nebo dokonce uchovat) stav lidstva. To s sebou, jak uvidíme, nese program indoktrinace (Indoktrinace úsilí smerující k prijetí urcitého ucení, doktríny; casto nucením.) ve jménu verejného vzdelávání. 11. Darwinistické vzdelávání Britské prírodopisné muzeum v Londýne, oslavilo r.1981 sto let své existence otevrením nové výstavy o Darwinove teorii. Jednou z prvních vecí, které návstevník uvidel, byla tabule s nápisem:
Uz jste si nekdy ríkali, proc je na svete tolik ruzných druhu zivých tvoru a rostlin?
Jednou myslenkou je, ze vsechno zivé, co dnes vidíme, se procesem postupné zmeny VYVINULO ze vzdálených predku. Jak mohlo k této evoluci dojít? Jak se jeden druh mohl zmenit v jiný? Výstava v tomto sále je venována jednomu moznému vysvetlení vysvetlení Charlese Darwina.

Poblíz byla dalsí tabule: Jiný názor je, ze Buh stvoril vsechno zivé jako dokonalé a nemenné".
Informacní brozura tvrdila, ze predstava evoluce prírodním výberem není prísne receno vedecká", protoze byla vytvorena spís logickou dedukcí nez na základe empirických dukazu. Dále uvedla postreh, ze pokud je evolucní teorie pravdivá", prinásí... Celkove výstava vyznívala tak, ze je darwinismus dulezitou teorií, ale ne necím, o cem by se vubec nedalo pochybovat. Na tato relativistická vyjádrení reagovali význacní vedci velkým hnevem. Krome neopodstatneného obvinení z marxismu (Marxisté obvykle preferují takový model evolucní zmeny, k níz dochází v prudkých poryvech, protoze lépe odpovídá jejich predstave o spolecenských zmenách.) slo hlavne o to, ze zamestnanci Muzea vystoupili na verejnost s pochybnostmi o neodarwinismu a dokonce i o existenci fosilních predku s pochybnostmi, které se dríve vyslovovaly pouze v odborných kruzích.
Spor se odehrával na stránkách vedeckého casopisu Nature. Jeden z clánku rozvádel myslenku, ze výstavu musel pripravovat nekdo, kdo není v tesném kontaktu s týmem muzea, protoze vetsina techto biologu by radsi prisla o svou pravici," nez by zacali vetu slovy: Pokud je evolucní teorie pravdivá". To vyvolalo rozhorcenou odpoved 22 význacných biologu, které sokovalo, ze Nature zastává názor, ze teorie má být predkládána jako fakt.
Redaktori Nature az se zpozdením prisli na to, ze darwinismus je mezi vedci spornejsí, nez si mysleli, a pokusili se zaujmout mírnejsí stanovisko. Následující clánek Jak pravdivá je evolucní teorie?" vsak zpusobil jeste vetsí zmatek, protoze zahrnoval ústupky, které darwinisty musely znepokojovat jeste více nez výstavy v muzeu. Tento úvodník nejen ze naznacoval, ze darwinismus je metafyzický systém, udrzovaný cástecne vírou, ale prímo privolával pohromu, kdyz vybízel muzeum, aby poucovalo verejnost o prukazných problémech, kvuli nimz nekterí o darwinismu pochybují.
Takto to samozrejme neslo nechat, takze v dalsím clánku byly veci uvedeny na pravou" míru v duchu darwinismu. Presto prevládl názor, ze by návstevníky jen mátlo, kdyby se jim predkládala predstava, ze O vzniku druhu je jen jednou knihou z mnoha. Celá epizoda byla vysvetlena jako porusení duvery ze strany státních zamestnancu" (tj. vedcu muzea), jejichz povinností bylo predkládat verejnosti tradicne prijímanou pravdu, a nikoli ji mást neortodoxními názory. Muzeum nakonec podlehlo vseobecnému nátlaku a sporná místa expozice pozmenilo sporné body byly zamlceny.
Boj v Britském muzeu ukázal, ze kreacionisté nejsou nutne zodpovedni za to, ze pedagogové mají tendenci zustávat pri predkládání dukazu o evoluci u obecných tvrzení. Tlakum o to, jak se budou vyucovat prírodní vedy, se samozrejme nevyhnulo skolství. Po ruzných pokusech kreacionalistu bylo prijato r. 1981 Metodické prohlásení, jehoz základní myslenkou je umoznení vyucování evoluce, jak ji chápou darwinisté a dukladnejsí pojednání o evoluci ve trídách a ucebnicích. Pedagogové dali prednost obecnejsímu prohlásení o vede", protoze nechteli pripustit fakt, ze evoluce je výjimkou, která v sobe zahrnuje také nábozenské a filozofické otázky, jimiz se od ostatních ved lisí.
Prohlásení zacíná výrokem, ze veda se zabývá pozorovatelnými jevy a overitelnými hypotézami o materiáním svete, a nikoli bozským stvorením, konecnými cíli a základními prícinami. Zduraznuje, ze by se nemelo vyucovat dogmaticky, protoze vnucování názoru k verení není slucitelné s cílem vzdelávání. Dále se vysvetluje, ze vedecká fakta, teorie a hypotézy jsou predmetem proverování a odmítání. Tento rys je odlisuje od názoru víry a dogmat, které nejsou proveritelné a nepatrí do hodin prírodních ved.
Pro darwinisty je vsak plne naturalistická evoluce faktem, který je treba se naucit, a nikoli názorem, nad nímz si lze klást otázky. Student muze mlcky neverit, ale o duvodech, proc neverí, studenti ani ucitelé ve tríde hovorit nesmejí, aby nenakazili ostatní.
Prestoze vnucování názoru není slucitelné s cílem vzelávání, vnucování poznání je veskerou náplní vzdelávacího procesu. Vse tedy smeruje k prosazení jediné myslenky: naturalistická evoluce patrí do kategorie poznání, a nikoli pouhých názoru, takze odpor vuci ní pramení z nevedomosti, kterou se skolství právem usiluje vymýtit. Na Metodické prohlásení navázal pruvodce osnovami Rámec prírodních ved, který vydavatelum ucebnic ríká, jaký prístup zvolit, aby byly na obrovském kalifornském trhu prijatelné.
Hlavní problémové oblasti jsou opomíjeny nebo minimalizovány. Záci mají být ujistováni v tom, ze veda je spolehlivý podnik schopný samostatné korekce, ze údajne vedecké námitky vuci prijímaným teoriím vedecká obec zvázila a odmítla, a ze evoluce je vedecky prijímaný fakt. Zpusob techto formulací delá dojem snahy spís informace utajit, nez s nimi seznamovat.
Napríklad místo uznání nemoznosti vedeckého dolození vzniku slozitých struktur (oci, krídla) pomocí mutací a prírodního výberu, bezúcelne rozlisuje mezi prírodním výberem" a adaptací", které následne vysvetluje stejne.
Na neschopnost identifikace konkrétních fosilních predku se neprímo poukazuje v jediné vete: Objevování evolucních vztahu není ani tak hledáním predku, jako spíse hledáním skupin, které jsou v nejtesnejsím vzájemném vztahu."
Známé spory, ohledne tempa makroevoluce, jsou zaretusovány poznámkou, ze teorie povlovného vývoje je pravidlem, s výjimkou prípadu, kdy pravidlem není. Studenti jsou povzbuzováni k myslenkám o práci v biotechnologii, ale resit tajemství evoluce nepripadá v úvahu, protoze podle darwinistu zádné tajemství neexistuje. Zajímavá koncepcní otázka byla vyresena a zbývá doplnit jen nekteré podrobnosti. Nejkonstruktivnejsím doporucením pruvodce je rada, aby se ucitelé a autori ucebnic snazili vyhnout terminologii, ze které vyplývá, ze vedecké soudy jsou otázkou subjektivní volby nebo spocítaných hlasu (tj. nemelo by se ríkat mnoho vedcu si myslí" nebo vedci se domnívají"; veda není otázkou domenek, ale dukazu a objektivní logiky).
Tuto myslenku vsak vzápetí popírají nejasnou definicí evoluce" jako zmeny v case". Nelze to proverit ani pozorováním, ani objektivní logikou. Dále nás pruvodce vybízí, abychom v tento mlhavý pojem verili proto, ze v nej tak verí velké mnozství vedcu. Darwinistictí vedci se domnívají, ze svet je uzavrený systém materiálních prícin a úcinku,
a verí, ze veda musí být schopna poskytnout naturalistické vysvetlení divu biologie, které vypadají, jako by byly vytvoreny za urcitým úcelem. Bez techto predpokladu by se celá jejich teorie nezadrzitelne zhroutila.
Ani jeden z techto základních názoru není empiricky proveritelný, a podle Metodického prohlásení ani jeden z nich nepatrí do hodin prírodních ved. 12. Veda a pseudoveda. O motivech, které vedce vedly k tomu, ze teorii spolecných predku prijali tak nekriticky, se muzeme jen dohadovat. Triumf darwinismu prispel jasne k vzestupu prestize profesionálních vedcu a myslenka automatického pokroku tak odpovídala duchu doby, ze upoutala i mnoho nábozenských predstavitelu. Vedci tuto teorii kazdopádne prijali pred tím, nez byla prísne proverena, a potom pouzili veskerou svou autoritu k presvedcení verejnosti o tom, ze naturalistické procesy stací k vytvorení cloveka z bakterie, a bakterie ze smesi chemických látek.
Evolucní veda se zamerila na hledání potvrzujících dukazu; pricemz to negativní se snazila odsunout do pozadí.
Svého zbozstení dosáhl darwinismus pri oslavách 100. výrocí vydání O vzniku druhu r. 1959. V té dobe uz byl nejdulezitejsím prvkem v nábozenství vedeckého naturalismu, se svým vlastním etickým programem a plánem spasení skrze sociální a genové inzenýrství. Z proslovu J. Huxleyho, pri této prílezitosti:
A konecne nám evolucní teorie umoznuje poznat, byt neúplne, chrakteristické rysy nového nábozenství, o nemz si muzeme být jisti, ze vznikne, aby slouzilo potrebám nadcházející éry." V souvislosti s hledáním potvrzujících dukazu je zajímavý postreh K. Poppera, který se snazil obecne postihnout rozdíly mezi vedou a pseudovedou. Upoutal ho kontrast mezi Marxovou a Freudovou metodologií v porovnání s metodologií A. Einsteina.
Einstein témer lehkomyslne vystavoval obecnou teorii relativity usvedcení z nesprávnosti, kdyz predpovídal výsledek jednoho odvázného experimentu. Kdyby byl výsledek jiný, celá teorie by ztratila na váznosti.
Freudovci naproti tomu vyhledávali jen potvrzující príklady a svou teorii ucinili tak pruznou, ze vsechno platilo za potvrzení.
Marx formuloval konkrétní predpovedi (ohledne krizí kapitalismu), ale kdyz se predpovídané události nestaly, jeho následovníci reagovali úpravou teorie tak, aby i nadále vysvetlovala" vsechno, co se stalo. Popper dospel k názoru, ze k pokroku nedochází zkoumáním sveta s cílem najít potvrzující príklady, které lze najít vzdy, nýbrz vyhledáváním vyvracejících dukazu, jez odhalují potrebu nového vysvetlení. Tuto myslenku zformuloval v aforismu: Mylný názor vedy se prozradí touhou mít pravdu."
Z tohoto prístupu vyplývá, ze vedecký statut teorie nezávisí ani tak na jejím obsahu, jako spíse na postoji jejích stoupencu ke kritice.
Potvrzení by se podle Poppera mela brát v úvahu jen tehdy, jsou-li výsledkem riskantních predpovedí. Kdyby Darwin formuloval riskantní predpovedi o tom, co fosilní doklady ukázou po sto letech výzkumu, nepredvídal by, ze jediná skupina predku" jako je rád Therapsida, a mozaika, jakou je Archeopterix, budou prakticky jediným dukazem makroevoluce.
Protoze vsak darwinisté hledají jen potvrzení, tyto výjimky se jim jeví jako dukaz. Darwinisté nepredpovídali extrémní pravidelnost molekulárních vztahu, které nyní nazývají jako molekulární hodiny, ale tento jev se stal presne tím, co evolucní teorie predpovídala" po podstatných zmenách celé teorie, aby mohla pojmout nové dukazy. Jako mýtus vedeckého naturalismu o vzniku zivé prírody hraje darwinismus v boji proti fundamentalistum nezbytnou ideologickou roli. Z toho duvodu se vedecké organizace venují spís ochrane darwinismu, nez jeho proverování, a pravidla vedeckého zkoumání byla upravena tak, aby jim v tom pomohla. Darwinisté zaujali nesprávný pohled na vedu, protoze se nakazili touhou mít pravdu. Jejich vedectí kolegové jim dovolili beztrestne pouzívat pseudovedecké metody, také proto, ze se bojí nárustu nábozenského fanatismu, kdyby se moc naturalistické filisofie oslabila. Kdykoliv se vsak veda angazuje v necem jiném nábozenství, politice, rasismu výsledkem bývá zpravidla to, ze se sami vedci stanou fanatiky. Prijmout Popperovu výzvu jednoduse znamená ucinit první krok k poznání uznat svou neznalost.



Pouzité citace jsou kráceny a upraveny pro zestrucnení, doufám, ze beze zmeny puvodního významu.
Poznámky vlozené do textu v závorkách malým písmem kursivou jsou v tistené verzi umísteny jako poznámky pod carou.

Verze z 26.6.1997.
Zpracováno podle knihy:
Phillip E. Johnson
Spor o Darwina
Návrat domu, Praha 1996



>


Tento príspevek má být chápán jako reklama na výse zmínenou knízku, jejíz zakoupení tímto vsem doporucujeme.

"Spor o Darwina II." | Přihlásit/Vytvořit účet | 0 komentáře
Za obsah komentáře zodpovídá jeho autor.

Není povoleno posílat komentáře anonymně, prosím registrijte se

Stránka vygenerována za: 0.37 sekundy