|
Právě je 436 návštěvník(ů) a 1 uživatel(ů) online: ivanp
Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde
|
Zaznamenali jsme 116469664 přístupů od 17. 10. 2001
|
| |
Život církví: Nebezpečí evangelikální zbožnosti
Vloženo Středa, 05. listopad 2003 @ 13:21:12 CET Vložil: tomas15 |
Z Kazatelské konference CB (P.Černý):
Jedna se o kapitolu z prednasky 'V čem mě obohatila zbožnost evangelikálního hnutí?' dostupne na http://www.cb.cz/vydavat-odbor/cernyp.htm
'Člověk je tak rozporuplnou a záludnou bytostí, že ze silných a kladných důrazů se mohou stát pokušení a modly.
1. Soustředění na okrajové a nepodstatné věci
Prvním velkým nebezpečím evangelikální zbožnosti je tendence zaměřit se na věci druhotné důležitosti. Samozřejmě, že celé biblické učení je důležité. Ale přece jen některé věroučné výpovědi jsou centrální a některé druhotné. K centrálním nepochybně patří Ježíšovo narození, Ježíšův život, ukřižování a smrt, vzkříšení. Druhotné je, jestli někdo z nás považuje Jobovu knihu za historický příběh, nebo za literární dílo, které vyučuje biblickou pravdu. Jestliže vyučujeme, že Ježíš Kristus je Boží Syn a vstal z mrtvých, pak vyučujeme základ, nebo páteř evangelia. Jestliže vyučujeme dvojí predestinaci, (předurčení nejen ke spáse, ale i k zavržení), pak vyučujeme věc druhotné důležitosti. (I nejlepší teologové stejně totiž predestinaci rozumí asi jako porodní bába turbině). Jestliže vyučujeme o 2. příchodu Ježíše Krista, pak vyučujeme o základech. Jestliže ale vyučujeme, že Ježíš přijde před tisíciletým královstvím, nebo po něm, anebo bereme tisícileté království jako určitý symbol, pak vyučujeme o věci druhotné záležitosti. Jsem přesvědčen, že testem ortodoxie se nesmí stát např. naše hodnocení glosolalie, nebo naše chápání a vysvětlení inspirace Bible. To, co Bible neučí jasně a zřetelně, nesmí se stát mírou posuzování pravověrnosti. V této věci se děje mnoho zbytečného dělení, obviňování a tvrdého odsuzování. Už zmíněný Augustin vyslovil moudrou a osvobodivou pravdu: "In necessariis unitas, in dubiis libertas, in omnibus caritas."
2. Sektářská mentalita
Toto druhé nebezpečí je spojeno s prvním. Kdo povýší druhotné věci na podstavec základů víry, ten má obvykle blízko k sektářskému odsuzování druhých. Sektářská mentalita má živou půdu v prostředí, kde se zápasí o čistotu učení a čistotu života. Sektářská mentalita může kvést v probuzeneckých hnutích, kde se usiluje o posvěcení a čistotu. Tam je prostředí, kde velmi snadno může vybujet plevel zákonictví, pýchy a separace. Kolikrát jsem toto se zármutkem viděl u nejvěrnějších, nejpoctivějších a nejupřímnějších křesťanů, když si nedali sloužit od druhých.
Prostředí upřímného duchovního zápasu má blízko k mentalitě oddělování se od druhých a odsuzovaní druhých. Někdy se tato mentalita objevuje i tam, kde se zamění biblické normy, za kulturní formy.
Jako příklad uveďme posuzování díla druhých křesťanů. Evangelista Billy Graham byl velmi těžce obviňován, napadán a odsuzován, když jeho evangelizace začaly mít podporu širšího spektra křesťanských církví. Třeba proto, že spolupracoval s lidovými církvemi a dokonce s římskými katolíky.
3. Příliš jednostranný pohled na spasení v Kristu
To je obrovský problém v některých zemích. Někteří křesťané uznávají jen evangelizaci a opovrhují sociální prací (diakonií). Nestarají se o problémy vezdejšího života. Jiní zase naopak preferují diakonii a opovrhují evangelizací. Tito křesťané nechápou šíři biblického hloubku učení o spáse a důsledky přijetí spásy nejen pro věčnost, ale také pro vezdejší život.
4. Bibliolatrie
Jde o problém až nenáležitého zbožšťování Bible. Touha ochránit pravdivost a nemylnost Bible se může zvrhnout v tvrdý fundamentalismus. Inspirace je chápána jako přímý diktát. Nebo jako Bible, která přímo spadla s nebe na zem. Snad by se to dalo znázornit tím, že jedna křesťanská instituce si na zeď nechala namalovat více než 10 m velkou postavu Krista, jak na ruce nese světu Bibli. Při vší úctě k Bibli, by bylo lepší, kdyby malíř namaloval raději 10 metrů velkou Bibli, jak nese světu Krista. I když rozdáváme a kolportujeme Bible a křesťanskou literaturu, přece nedáváme v prvé řadě lidem literu, ale chceme jim prostřednictvím Písma svatého přinést Krista. Uctíváme Krista, ne Bibli. Proto reformace odvrhla adorování a líbání Bible. Proto bratři ze staré jednoty zařadili Bibli mezi věci služebné. Spása je v živém Kristu. Bible nám přináší autentickou a spolehlivou informaci, je promluveným a napsaným Božím slovem. Klasická formulace křesťanské teologie zněla: Christus Rex et Dominus Scripturae.'
|
Re: Nebezpečí evangelikální zbožnosti (Skóre: 1) Vložil: Pisnicka v Čtvrtek, 06. listopad 2003 @ 23:03:13 CET (O uživateli | Poslat zprávu) | tomášku, nic ve zlým, ale tohle se přece dá vztáhnout na kohokoliv, na kterékoliv vyznání, hnutí nebo směr.
Nevím co slovo evangelikálové znamená, ale poslední léta ho používá kdekdo. Mě se nelíbí, protože si pod ním může každý myslet něco jiného. Jsou to letniční, charismatici, klasické denominace, evangelíci nebo všichni dohromady? Nebo je to zbožné přání těch, kteří takto pojmenovávají všechny církve, na kterých mají eminentní zájem je prosytit svojí teologií?
S úvodním citátem nelze než souhlasit. Ostatní se dá přišít na cokoliv, kromě samospasitelného a prvého katolicismu. |
Re: Nebezpečí evangelikální zbožnosti (Skóre: 1) Vložil: tomas15 v Pátek, 07. listopad 2003 @ 08:22:43 CET (O uživateli | Poslat zprávu) ) | to jiste, ale rika-li predstavitel nejakeho hnuti (P. Cerny je tusim predseda Rady CB), ze jeho hnuti provazaji jista nebezpeci, je to jiste zajimave a patrne to nebude jen takove placani.
zkus se kdyztak podivat na ten odkaz a precti si cely clanek z nehoz je ona kapitola vytrzena a evangelikalni hnuti je tam myslim celkem pekne definovany! |
]
|
|
Re: Nebezpečí evangelikální zbožnosti (Skóre: 1) Vložil: Trouble v Pátek, 07. listopad 2003 @ 08:50:46 CET (O uživateli | Poslat zprávu) | Clanek pusobi velmi strizlive a presne odrazi i me pocity. Je to krasne, kdyz nekdo o necem mluvi bez predsudku a pravdive. Nekdy je to mezi "krestany" vzacne :-) |
|
|
|
|