Tip na Vánoční dárek:

Recenze
Obsah
OBJEDNAT

Hudební portál
GRANO MUSICALIS
mp3 zdarma

Velký pátek

Vzkříšení

Církevní restituce mohou pro ČR znamenat podobné nebezpečí jako Lisabonská smlouva, zní z Hradu.


Z okruhu pracovníků hradní kanceláře přichází varování před tím, že nekvalitně vytvořený zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi může být ve skutečnosti pohromou.

Podle informací serveru Prvnizpravy.cz celá záležitost souvisí s podobnými obavami, jaké působila například Lisabonská smlouva a do ní začleněná Charta práv EU, jejíž výjimku z platnosti tehdy prezident Václav Klaus vyjednal. Hrozilo totiž, že by smlouvou došlo k prolomení Benešových dekretů a že by potomci odsunutých sudetských Němců mohli úspěšně zažádat o své bývalé majetky těmito dekrety zkonfiskované.

Podobné nebezpečí v sobě ale obsahuje i nynější zákon o majetkovém vyrování s církvemi a náboženskými společnostmi.

Tvrdí to advokát, vysokoškolský učitel práva a poradce prezidenta Václava Klause Jaroslav Kuba. A podle informací redakce Prvnizpravy.cz není ve svém názoru na restituce na Hradě osamocen.

Kuba vládní návrh zákona (sněmovní tisk č. 580) kritizuje. Vadí mu jednak jeho až neobyčejně velká vstřícnost tvůrců zákona k restituentům, když jim umožňuje celkem bez velké námahy zažádat o majetek, na který si činí nárok, ještě více ale to, že se z něj může stát - bude-li schválen - nebezpečný precedens.

Má-li restituent (v tomto případě církev) zájem o vydání například zemědělské nemovitosti, písemně vyzve tzv. povinnou osobu a s odkazem na majetkovou křivdu (musí připojit listinné důkazy), přičemž "tato skutečnost se má za prokázanou, není-li prokázán opak".

"Povinné osobě tak nezbyde, než aby s ní uzavřela písemnou dohodu o vydání zemědělské nemovitosti do tří měsíců ode dne doručení výzvy," vysvětluje Kuba pro Prvnizpravy.cz.

Jiní kritici zákona upozorňují, že tak může dojít k vydání i těch pozemků, u kterých je nárok církví sporný.

Tam, kde stát majetek z různého důvodu vydat nemůže, přichází na řadu finančí náhrada. A zde vidí Kuba další potíž.

V ustanovení § 1 se podle něj sice halasně zdůrazňuje, že zákon upravuje zmírnění některých majetkových křivd, které byly spáchány komunistickým režimem "v období od 25. února 1948 do 1. ledna 1990".

Avšak § 16 ve spojení s § 15 říká něco jiného, tvrdí Kuba.

"Nejenže prolamuje zmíněnou časovou hranici, ale mezi 17 právnických osob (v rozporu se zásadou, že restituovat mohou jen fyzické osoby) z peněz českých daňových poplatníků vyplatí řadu miliard za věci konfiskované na základě dekretů prezidenta republiky z roku 1945," vysvětluje poradce prezidenta, který hlavu státu zastupoval například před Ústavním soudem ve věci Lisabonské smlouvy.

Jmenovitě jde o dekret č. 12/1945 Sb. (o konfiskaci a urychleném rozdělení zemědělského majetku Němců, Maďarů, jakož i zrádců a nepřátel českého a slovenského národa) a dále dekret prezidenta republiky č. 108/1945 Sb. (o konfiskaci nepřátelského majetku a Fondech národní obnovy).

Jinými slovy, dochází k prolomení dosavadní restituční hranice, což může mít nedozírné následky, protože s podobnými žádnostmi o navrácení majetku konfiskovaného před rokem 1948 mohou nyní vystoupit i další skupiny, které se cítí poškozeny - například sudetští Němci.

Kuba proto už vyzval nejvyššího státního zástupce, aby jeho úřad prověřil, zda se předkladatelé vládního návrhu zákona nedopustili zločinu podle platného trestního zákona.

Prezident Václav Klaus už dříve řekl, že u vládního návrhu na církevní restituce vidí "řadu otazníků" a klade si otázku, zda zvolený princip je koncepčně správný.

Vláda navrhla normu, podle níž má stát na základě dohody se 17 církvemi vyplatit od roku 2013 postupně 59 miliard korun navýšených o inflaci. Církve též mají dostat zpět 56 procent majetku. Norma je nyní v Senátu, předpokládá se její zamítnutí a vrácení do Sněmovny.