|
Právě je 292 návštěvník(ů) a 2 uživatel(ů) online: Akuzativ JirkaB
Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde
|
Zaznamenali jsme 120911228 přístupů od 17. 10. 2001
|
| |
Nabídky: Edikt císaře Konstantina jako vzor českých církevních restitucí?
Vloženo Středa, 08. květen 2013 @ 23:02:28 CEST Vložil: Olda |
poslal Nepřihlášený Daniel Fajfr, předseda Rady Církve
bratrské a místopředseda Ekumenické rady církví, ve své zprávě pro konferenci CB učinil pozoruhodnou paralelu
mezi Ediktem milánským císaře Konstantina a českými církevními
restitucemi.
"Přijatým zákonem č. 428/2012 Sb., se stát čestně vyrovnává s minulostí a
otevírá dveře pro svobodné působení církví. Jedná se o bezprecedentní
okamžik v novodobých dějinách české církve, připomínající Edikt
milánský, který roku 313 sepsali císař Konstantin a Licinius Augustus.
Dokument mimo jiné obsahuje statuty na restituci majetku církevních obcí
včetně kompenzací, o který byly připraveny během pronásledování.
Některé věty zní, jako by byly psány do dnešní situace:
Vzhledem k legálnímu postavení křesťanů, považujeme za správné určit
také, aby – jestliže se ukáže, že někdo zakoupil, ať z naší státní
pokladny nebo od někoho jiného, místa, která dříve byla užívána ke
shromážděním, a o kterých před tímto dnem byly stanoveny jisté příkazy, a
to dopisem zaslaným vašemu úřadu – aby tato byla zpět převedena na
křesťany bez všech průtahů a zpochybňování…. Také ti, kdo je obdrželi
darem, je vrátí podobně a bez odkladu křesťanům. …. A pokud je o
zmíněných křesťanech známo, že vlastnili nejen ta místa, která užívali
ke shromažďování, ale také majetek, náležející jejich společnosti,
zvláště jejich kostelům a ne jednotlivcům, zahrnujeme jej všechen pod
tento výše zmíněný zákon, takže jim přikážete, aby byl bez pochybování a
bez diskusí vrácen zmíněným křesťanům, to jest jejich společnosti a
shromážděním.
Jak je vidět, Konstantinův zákon zmírňující křivdy způsobené křesťanům, byl v mnohém důslednější než zákon č. 428/2012.
Bude ku prospěchu, pokud odpůrci návrhu alespoň připustí, že předmětný
zákon odpovídá právnímu státu, je legitimním právním aktem a v rámci
možností i rozumným kompromisem v ekonomicky nejisté době.
Myslím i na ty z nás, kteří se chtěli vzdát finanční náhrady, nebo by
peníze nejraději vrátili s pocitem studu, že jsme přijali něco, co
církvi nepatří. Rád bych je uklidnil, že tímto pocitem trpět nemusí.
Není možné uveřejnit zápisy, ze kterých je patrné, jak velké finanční
oběti přinesli jednotlivci a sbory, aby církev mohla zakoupit například
zámek v Suchomastech a provozovat domov seniorů. Zříci se finančního
vyrovnání by mimo jiné znamenalo znevážení darů a práce těch, kteří
posloužili Boží věci před námi. Pro dokreslení a snad i pro uklidnění,
připojím něco z toho, co při aktu podpisu smlouvy řekl předseda vlády
Petr Nečas:
Počátkem devadesátých let jsme jako stát přistoupili k restitucím
jako nejefektivnějšímu a nejspravedlivějšímu prvku transformace naší
ekonomiky. Církve z něj tehdy byly vyňaty. Dnes jsme tento akt
spravedlnosti dokončili…. Domnívám se, že je to nejenom správné, ale
dokonce i ekonomicky výhodné. Jedinou jinou možností by bylo pošlapání
práva, pošlapání právního státu, ale to je vize jiných premiérů a jiných
politiků, nikoli ta moje a celé české vlády.
Přesto platí, že církev není závislá na tom, co jí patří nebo by mělo
patřit, a nemůže ani spoléhat na jistoty ústavou zakotvené. Jak známo,
stačí málo, aby byl zákon zrušen, a vše bude jinak. Pokud ale žijeme v
právním a demokratickém státě, bylo by chybou, kdyby církve tento často
ponižující zápas vzdaly a nechaly se převálcovat populistickými postoji
některých politiků šermujících polopravdami, zneužívajících současnou
složitou ekonomickou situaci."
Zdroj: http://portal.cb.cz/2013-odluka-cirkve-od-bible
P.S.:
Celá ta restituční pasáž Ediktu milanského zní ve verzi Eusebiově takto:
Co se týče křesťanů, nařizujeme kromě toho ještě, aby místa, kde se
dříve shromažďovali – třebas jsme Tvé oddanosti dříve nařídili jinak –
kdo si je koupil od naší pokladny či od někoho jiného, těmto křesťanům
bezplatně, bez jakéhokoli nároku na náhradu, bez váhání a bez vytáček
vrátil. Ten, kdo tato místa dostal darem, má je pokud možno co
nejrychleji stejným křesťanům vrátit. Ti však, kdo od naší velkodušnosti
za to očekávají nějakou náhradu, ať už se stali vlastníky koupí nebo
darování, mohou se obrátit na místodržícího dotyčné provincie, aby tak i
oni poznali naši ohleduplnost. Toto všechno za Tvého dozoru ať je
křesťanskému společenství bezodkladně ihned vráceno. A poněvadž tito
křesťané, jak je známo, mají ve svém držení nejen ona místa, která
nejsou majetkem jednotlivce, nýbrž v právoplatném držení celého
společenství, totiž všech křesťanů, vydej příkaz, aby na základě předtím
uvedeného zákona bylo to ihned uvedeným křesťanům bez jakéhokoli váhání
vráceno. To znamená: Aby to bylo vráceno jejich společenství a jejich
shromažďovacím místům. Přece však při dodržení zmíněného nařízení
všichni, kteří ona místa, jak bylo před tím uvedeno, bezplatně vrátili,
mohou od naší dobroty očekávat odškodnění.
Tak takhle by si představoval církevní restituce místopředseda
Ekumenické rady církví a představitel církve původně nazvané Svobodná církev
reformovaná... Ještě větší zářez do státní pokladny...
|
Re: Edikt císaře Konstantina jako vzor českých církevních restitucí? (Skóre: 1) Vložil: bask (biblecz@seznam.cz) v Sobota, 11. květen 2013 @ 09:22:41 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) http://www.castlefieldschurch.org.uk | "Vítězstvím
pak Konstantinovým církve i biskupové stali se články organizace státní. Stát
přemohl církev, kterou asimiloval vnitřně sobě, co ona jemu propůjčila
křesťanský nátěr. Koncil nicejský r. 324, na němž předsedal Konstantin císař,
ještě ani za člena církve přijatý, plný ještě pohanských názorů a srdce
barbarského, zpečetil ztrátu svobody církví i navenek. Tak pomalu stala se
církev něčím zcela jiným, než byla v dobách apoštolských." (Alois Adlof, Nástin
dějin svobodných církví křesťanských, s. 8-9) Adlof byl dlouholetým předsedou téže církve, jako Fajfr. Ale jejich pohled na Konstantina se zjevně dost liší. |
Re: Re: Edikt císaře Konstantina jako vzor českých církevních restitucí? (Skóre: 1) Vložil: demagog (quokam@seznam.cz, http://www.bohu-a.svetu.cz/) v Sobota, 11. květen 2013 @ 19:25:43 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.bohu-a.svetu.cz/ | Nevidím důvod, proč by br Fajfr měl být kopií br. Adlofa...
|
]
Re: Re: Edikt císaře Konstantina jako vzor českých církevních restitucí? (Skóre: 1) Vložil: demagog (quokam@seznam.cz, http://www.bohu-a.svetu.cz/) v Sobota, 11. květen 2013 @ 19:27:43 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.bohu-a.svetu.cz/ | Když si vezmeme třeba středověkou Jednotu bratrskou, tak ani tam např br Jan Blahoslav nebyl kopíí br. Lukáše Pražského, ba dokonce ani svého současníka Jana Augusty... A co? Byl pro to snad br. Jan Blahoslav horším biskupem Jednoty Bratrské?
|
]
Re: Re: Re: Edikt císaře Konstantina jako vzor českých církevních restitucí? (Skóre: 1) Vložil: Pastýř v Neděle, 12. květen 2013 @ 19:34:53 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | No, to jistě, ale pokud jde o výrazné rozdíly, bylo by dobré překonat odkaz otce zakladatele a od některých jeho názorů se distancovat. |
]
|
|
Re: Edikt císaře Konstantina jako vzor českých církevních restitucí? (Skóre: 1) Vložil: Pastýř v Neděle, 12. květen 2013 @ 22:57:07 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) | Přeci jenom: tak jednoznačné přiznání se ke konstantinismu od CB, to bych nečekal. Zajímalo by mne, zde bude následovat stejný vývoj i v budoucnu, jako následoval po tomto ediktu. Myslím, že Konstantin byl možná stejně dobrý křesťan jako třeba Petr Nečas nebo Miroslav Kalousek. Zajímalo by mne, zda se dotyční také budou účastnit jednání ERC a zasahovat do věrouky jako císař Konstantin, až se uskuteční eucharistické společenství dle Ekumenické charty, kterou CB tolik obdivuje. Obávám se, že v budoucnu už nebude nic stát v cestě uznání papeže za hlavu křesťanstva. Eucharistie bez apoštolské posloupnosti je podle mne velice obtížná.
Dovolím si v této věci říci jednu další věc, která - pevně věřím - se nestane. Nový jezuitský papež neváhal na kolenou přijímat požehnání od argentinských evangelikálů. A Argentina byla od poloviny 90. let vzorem pro Apoštolskou církev, odkud přijížděli emisaři Torontského požehnání předat své pomazání jejím autoritám. Pokud i současný papež sdílí stejné pomazání, obávám se, aby to pro AC nebylo nakonec signálem k obratu i v této věci. Aby se tak nakonec (jedná-li se o identický druh pentekostalistů) neobjevilo nějaké nové zjevení nebo nové proroctví, že ten římský katolicismus není až tak špatný. Zatím má AC "jen" v podstatě podobnou, téměř římskokatolickou strukturu a hlavně pojetí autority. Pokud by se přidal ještě spirituální vliv, raději to ani nechci domýšlet. Pak už zbývá jen doufat, že BJB zůstane nadále nejrozumnější z ERC. |
Re: Re: Edikt císaře Konstantina jako vzor českých církevních restitucí? (Skóre: 1) Vložil: poutnick v Pondělí, 13. květen 2013 @ 09:48:44 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Eucharistie bez apoštolské posloupnosti je podle mne velice obtížná.
Myslím že něco podobného si mysleli husiti když chtěli přijímat Kristovo Tělo a Krev pod obojí způsobou a potřebovali aby jim Svatý otec nechal posvětit biskupy. I když považuji za vhodnější mluvit o Kristově posloupnosti. Apoštolové se neposvětili sami a nesloužili mši jako první. |
]
|
|
Re: Edikt císaře Konstantina jako vzor českých církevních restitucí? (Skóre: 1) Vložil: poutnick v Pondělí, 13. květen 2013 @ 09:55:42 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) | Jistá paralela zde sice je ale na to aby se naše restituce podobaly tomu co udělal Konstantin Veliký by se museli naši vládcové obrátit, vyhlásit křesťanství jako státní náboženství a věnovat otci kardinálovi poslaneckou sněmovnu, Valdštejnský palác nebo Pražský Hrad. Což díky Bohu ani nepotřebujeme, máme své starobylé chrámy a katedrály. Jako dědictví po zbožných předcích. Císaře Konstantina uctívají pravoslavní bratři a sestry jako světce. Jeho svatou matku Helenu uctívají obě církve. Tu která s pomocí zázraku objevila a přinesla relikvie z ukřižování.
|
|
|
|
|