poslal Nepřihlášený Někde nějak došlo k tomu, že evangelikálové uvěřili lži, podle které je známé Ježíšovo slovo z Matoušova evangelia - označované také jako Velké poslání - marketingovou záležitostí. Pán Ježíš přikázal před svým návratem ke svému nebeskému Otci: "Jděte ke všem národům a získávejte mi učedníky" (28,19). Namísto abychom chápali evangelium jako zvěst, jako poselství od Boha, které je nám věřícím svěřeno jako Božím vyslancům, chápeme dnes evangelium jako komoditu, jako produkt, který se musíme snažit tomuto tržně orientovanému světu za každou cenu prodat.
Namísto abychom jasně zvěstovali čisté Boží slovo a dali tak neomezený průchod jeho moci, snažíme se evangelium zabalit do co nejatraktivnějšího balíčku, aby bylo více přijatelné nevěřícímu člověku. Více než na obsahu a čistotě poselství samého nám záleží na jeho prezentaci, která se řídí povětšině choutkám a trendům nekřesťanského světa. Vládne tržní mentalita, při které je "pozitivní vztah k zákazníkovi" nadevše.
Čím se řídí obsah dnešních kázání ve společenství věřících? Podbíhání soudobým trendům se dostává i pod rouškou spirituality do Církve. Jednu chvíli byly evangelikální sbory v Americe přímo posedlé knížkou "Modlitba Jabézova" (podle 1.Par.4,10), každý sbor, který chtěl jít s dobou, musel pořádat semináře, kde se věřící učili, jak se takovou modlitbou modlit.
Ale běda těm, kdo se stále ještě učili Jábezově modlitbě, když přišel Rick Warren se svými knihami "Proč jsme vůbec tady" a "Cílevědomá Církev" ! Každé společenství věřících, které si chtělo zachovat své postavení a vliv v evangelikálním hnutí, muselo projít "Čtyřiceti dny . . .".
Dalším trendem je například knížka Alana Hirsche "Zapomenuté cesty", kterou každý obdivuje, každý o ní mluví a každý se k ní nějakým způsobem hlásí. Jestli jste to všechno propásli, už si nedělejte starosti, stejně je už pozdě a nějaká novinka je určitě na obzoru.
Apoštol Pavel ve svém dopise Efezským nám připomíná abychom "dorostli zralého lidství, měřeno mírou Kristovy plnosti. Pak už nebudeme nedospělí, nebudeme zmítáni a unášeni závanem kdejakého učení - lidskou falší, chytráctvím a lstivým sváděním k bludu" (4,14).
Nevím, jestli se ještě dnes vůbec v církvích ozve slovo o nutnosti zkoumat pečlivě Písmo, jestli to, co se nám předkládá, je zdravé, biblické, správné. Zásadní problém vidím v tom, že věřící jakoby zapomněli, kdo je skutečným Pánem Církve, její Hlavou.
Mám však tu jistotu, že se Ježíš Kristus o čistotu Církve dobře stará. Díky Bohu za Jeho svrchovanou milost a nezměrnou lásku.
(Otakar Vožeh: „O pravdě“, twr.cz, článek krácen)
Platí tato slova i pro českou evangelikální scénu? Jaké "hity" hýbou naší zemi? Jsou to snad také knihy: „Modlitba Jabézova“, „Proč jsme tady“, „Cílevědomá církev“, „Nebeský muž“, "Zapomenuté cesty", „Chatrč“, "Muž podle Božího srdce"?
