Grano Salis NetworkGrano SalisGranoChatMusicalise-KnihyModlitbyD K DKřesťANtiqC H M IMOSTYNotabeneECHO 
Vítejte na Grano Salis
Hledej
 
Je a svátek má Vojtěch.   Vytvoření registrace
  Článků < 7 dní: 3, článků celkem: 15949, komentáře < 7 dní: 299, komentářů celkem: 380006, adminů: 60, uživatelů: 4956  
Vyzkoušejte
Jednoduché menu

Úvodní stránka

Archiv článků

Protestantské církve

Veřejné modlitby

Zpovědnice

e-Knihovna

e-Knihy pro mobily

Kam na internetu

Soubory ke stažení

Recenze

Diskusní fórum

Tvůj blog

Blogy uživatelů

Ceny Zlatá Perla

Ceny Zlatá Slza

Doporučit známým

Poslat článek


Tip na Vánoční dárek:

Recenze
Obsah
OBJEDNAT


GRANO MUSICALIS

Hudební portál
GRANO MUSICALIS
mp3 zdarma

Velký pátek

Vzkříšení


Pravidla


Kdo je online
Právě je 138 návštěvník(ů)
a 0 uživatel(ů) online:


Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde

Polemika


Přihlášení

Novinky portálu Notabene
·Prezident Jižních baptistù zveøejnil na Facebooku fotografii ze svého oèkování
·Beth Moore se omluvila za podporu teologie komplementarismu
·Nový zákon s poznámkami - pøeložil Petr Pavlíèek
·Poprvé v historii se hlásí k náboženské pøíslušnosti ménì než polovina Amerièann
·Kvùli pandemii se loni v katolické církvi konalo o ètvrtinu ménì køtù
·Velikonoèní sèítání lidu
·Informace z jednání Výkonné výboru BJB dne 17. bøezna 2021
·Prosba Sboru BJB v Praze - Církev XXI. století
·Televizní bohoslužba Bratrské jednoty baptistù 18.4.2021 na ÈT2
·Diáø za èasù korony

více...

Počítadlo
Zaznamenali jsme
104431254
přístupů od 17. 10. 2001

Kontrasty: Patriarcha Bartoloměj je zděšen situací v české pravoslavné církvi
Vloženo Pátek, 10. leden 2014 @ 13:58:09 CET Vložil: Stepan

Z našich církví poslal Nepřihlášený

Protokol číslo 1127

Vaše Eminence Metropolito Olomoucko-Brněnský Simeone, vroucně milovaný bratře v Kristu, našem Bohu, a spolusloužiteli s naší maličkostí: Milost a pokoj Boží budiž s Vámi.

Je dobře známo a doloženo, jak církevní historií, ale zejména z vývoje Církve zápasící po celém světě v průběhu věků až po dnešní den, že náš Nejsvětější Apoštolský a Patriarší Ekumenický Trůn, má kromě jiných výsad a povinností rovněž svědomitý duchovní úřad a starost o stabilitu Božího blaha, jakož i nepřerušené kontinuity spásonosné služby lidstvu ve všech místních Svatých Pravoslavných Církvích. Navíc vždy činí to, co je vhodné, se správnými důsledky a s ohledem na principy pravoslavného kanonického pořádku a tradice, pomáhá je co nejlépe pochopit, ať již k předejití či řešení jakéhokoli možného odchýlení ze stanovených hranic, které byly položeny našimi otci a synodálně potvrzeny Církví v Duchu Svatém.

V souladu s tímto kanonickým a eklesiologickým principem Nejsvětější a Veliká Církev Kristova, po řádném posouzení žádosti blahé paměti zesnulého Arcibiskupa Doroteje Pražského a Celých českých zemí a Slovenska, užívajíc své výlučné kanonické odpovědnosti a práva usoudila, že Pravoslavná Církev v českých zemích a na Slovensku splnila všechna požadovaná kanonická kritéria k tomu, aby byla povýšena do postavení autokefální a samosprávné Církve, čímž byla požehnána její autokefalita v roce 1998 ve smyslu našeho Patriaršího a Synodálního Tomosu.

Jak známo, spolu s tím, že před téměř dvanácti staletími přinesla světlo Pravoslaví národům tohoto území, stejně tak i celé Velké Moravě Konstantinopolská Matka Církev, která pokračovala ve svém snažení a kanonickém jednání s velkými oběťmi a riziky, zatímco se utvářela autokefální Církev v českých zemích a na Slovensku, aby tato mohla nadále vzrůstat na pevné skále a základně ve svém spásonosném poslání se zralostí pro poučení Těla Kristova, tedy pravoslavných věřících.

Jak dosvědčuje bohatá korespondence mezi (našimi) dvěma Církvemi, Matka Církev se zejména v poslední době velmi bedlivě zajímala o církevní situaci po podání abdikace Jeho Blaženosti Arcibiskupa Kryštofa, jenž byl až do nedávna hlavou místní Církve, (tato situace) se nevyvíjela hladce, jak by se bylo předpokládalo, a Matka Církev se všemožně snažila podpořit hierarchii, kněží a lid k udržení jednoty.

Vskutku tedy naše maličkost vyslala jako svého exarchu (vyslance) Jeho Eminenci Metropolitu Francie Emmanuele na základě formálního pozvání, v souladu s článkem 9. Tomosu o autokefalitě, vyjádřeného v listě datovaném 10. října 2013 od Vaší Eminence z pravomoci Locum Tenens (Místodržícího Metropolitního Prestolu), v němž požadujete „doplnění počtu archijerejů – členů Posvátného Synodu vaší (naší) Církve, aby jeho rozhodnutí naplnilo požadavky Posvátných Kánonů naší Svaté Pravoslavné Církve, jehož rozhodnutí se týkaly obsazení prázdného Pražského stolce, což v posledku nebylo možné, protože navrhovaní kandidáti na tuto pozici nesplňovali požadovaná kritéria předpokládaná posvátnými a svatými kánony, jak jsme byli informováni Jeho Eminencí, Metropolitou Francie v jeho obšírné a podrobné zprávě, kterou nám podal.

Drahý bratře, přiznáváme, že Matka Církev byla rozčarována neočekávaným a nesprávným vývojem situace. Nicméně (Matka Církev) i nadále projevovala svůj svědomitý a laskavý zájem a odpověděla znovu na pozvání, vyjádřené písemně v listě Vaší Eminence datovaném 22. října 2013, a vyslala – na náš návrh a (naše) rozhodnutí Synodu – naše bratry, J.E. Metropolitu Emmanuela z Francie a Arsenia z Rakouska, jako pozorovatele a poradce, kteří se rovněž zúčastnili jednání Posvátného Synodu Nejsvětější Církve v českých zemích a na Slovensku, konaném 9. prosince 2013, kde se během zasedání Synodu znenadání objevili, aniž byli pozváni, zástupci Nejsvětější Ruské Církve – skutečně nás zajímá z jakého kanonického oprávnění? (Konec konců, proč nebyli pozváni i zástupci ostatních Pravoslavných Církví?) – jak jsme byli vyrozuměni našimi výše zmíněnými zástupci.

Proto jsme povinni komunikovat s Vaší (milovanou) Eminencí z našeho pověření Prvního Hierarchy Vaší Matky Církve a toho, kdo nese odpovědnost v této záležitosti, a to prostřednictvím tohoto Patriaršího dopisu sdělit naše překvapení a zděšení z událostí jak předchozího, ale zejména z průběhu posledního setkání Posvátného Synodu Pravoslavné Církve v českých zemích a na Slovensku, nad situací, která se rozjitřila až k odvolání Vaší Eminence z postu Locum Tenens nikoli kanonickým postupem, ale spíše neprůhlednými a nepřijatelnými způsoby, což jste odsoudil v (pastýřském) listu místní Církvi a dále i co se týče událostí, které se nestaly v souladu s kanonickým pořádkem.Výsledkem toho se vyskytují pověsti o hrozbě – pokud už se tak skutečně nestalo – vzniku rozkolu uvnitř Církve v českých zemích a na Slovensku, což by se prokázalo být zničujícím pro její (vlastní) posvátnou instituci, které byl svěřen pravoslavný Boží lid, ale také i pro svědectví o Jedné a Jednotné Pravoslavné Církvi v celém světě.

Vaše Eminence bude jistě souhlasit, že tyto události, které nemohou být popsány jinak, obsahují indikace nezdravého fungování synodálního systému a svévolného režimu místní autokefální Pravoslavné Církve. Tento fakt vyvolává různé otázky pro vzdělané kanonisty, teology a archijereje a vede k závěru, že autokefalita vaší místní Církve zažívá krizi, neboť příslušná kanonická kritéria nejsou splňována, (hlavně) jedno z nejzákladnějších, kterým je schopnost autokefální Církve být spravována sama svou hierarchií, která by měla být zralá a schopna kanonicky uznat své členy stejně tak jako svého předsedu a prvního archiereje mezi sebou. Toto přivádí Matku Církev do nešťastné pozice hledání jiných způsobů k vyřešení nezákonné situace, která nastala a stále nabírá na intenzitě, a to v souladu s posvátnými a svatými kánony jakož i s historicky doloženou tradicí Církve.

Opakujeme, že tato vzniknuvší a vyvíjející se situace velice znepokojuje Ekumenický Patriarchát, který již podstoupil mnohé oběti pro dobrý rozvoj a Boží zdar vaší místní Církve. Pročež nabádáme a ustanovujeme dle slov sv. Jana Zlatoústého, že „pověst
církve spočívá v jejím synodálním systému“ (O Žalmu 149, PG55.493), a připomínáme, že dokonce ani mučednická krev nesmyje hřích někoho, kdo vnáší rozkol do Církve.

Proto vyzýváme všechny naše bratry v Kristu včetně členů Posvátného Synodu Nejsvětější Církve v českých zemích a na Slovensku, ke zvážení povinností, které jim náleží a které nesou před Bohem a lidmi, aby se každý držel toho, co vyznal během svého biskupského svěcení; máte spolupracovat jak jen můžete – neřku-li více než můžete – v partnerství, spoluúčasti a svornosti, aby byly napraveny důležité vzniknuvší problémy, jimž čelí vaše drahá místní Církev, jmenovitě bezodkladná volba pražského arcibiskupa a následně prvního hierarchy vaší Církve, takže si budete moci urovnat své domácí záležitosti, aby se nenaplnila slova otců: „ Vskutku jsme nejhorší z lidí, pokud vytváříme rozkol a rozdělení v Církvi, místo toho, abychom jednotu považovali za největší službu členům Těla Kristova“ (Basil Veliký, Dopis 156: Presbyteru Evagriu, PG32.613C). A konečně, aby se nejsvětější Ekumenický Stolec neocitl v nevyhnutelné, i když nezbytné pozici, kdy bude nutno řešit vzniknuvší situaci jiným způsobem, bratrsky prosím, abyste do svých činů nevpouštěli Zlého - „aby se tak zlo nemnožilo“.

Vaše Eminence, drahý bratře, v souladu s kanonickým pořádkem a přesností opakuji, že Matka Církev je povinna (svými) skutky sloužit na jedné straně Všepravoslavné jednotě a na druhé straně stabilitě a blahu každé místní Pravoslavné Církve, čímž usiluje o zachování a spásný vývoj Jedné a Jednotné Pravoslavné Církve tradičními cestami, přičemž Církev Konstantinopolská bratrsky a oddaně včleňuje zpět do Kristova Těla to, co bylo odděleno nebo se čas od času odděluje a tak zachovává „jednotu ducha ve společenství pokoje“.

Nemáme žádnou pochybnost, že výše uvedené mateřské sdělení Ekumenického patriarchátu a naše osobní Patriarší napomenutí najde pozorné uši zejména v současné době, kdy „je potřeba velkého úsilí a píle pro službu (všem pravoslavným) Církvím. Prospěšné je sjednotit části zatím oddělené. “ (Basil Veliký list 113, P.G. 32,525 C-D) Tedy očekáváme, že Hierarchové převezmou svoji odpovědnost k příslušným (svým) iniciativám a také k této bezprostřední radě od Matky Církve.

Na závěr, Vaše Eminence, modlíme se aby nebeská hvězda, která dovedla moudré muže k oslavě Božského dítěte, také vedla mysli vás všech a osvítila myšlenky nás všech v českých zemích a na Slovensku k uskutečnění nezbytností a prosazení vlády pokoje a dobré vůle v náruči místní Pravoslavné Církve, pro kterou se přimlouváme o Boží odpuštění a nekonečné slitování.

31. prosince 2013

vlastnoruční podpis: Milující bratr v Kristu, Bartoloměj

Originál dopisu ke stažení: Protokol 1127

Zdroj: www.pravoslavnacirkev.info


Bartoloměj je Konstantinopolským patriarchou.
Konstantinopolský patriarchát či Ekumenický konstantinopolský patriarchát je jednou ze čtrnácti autokefálních pravoslavných církví. Její hlavou je ekumenický neboli všeobecný patriarcha, který v rámci pravoslavných biskupů požívá status prvního mezi rovnými.


Podobná témata

Z našich církví

"Patriarcha Bartoloměj je zděšen situací v české pravoslavné církvi" | Přihlásit/Vytvořit účet | 0 komentáře
Za obsah komentáře zodpovídá jeho autor.

Není povoleno posílat komentáře anonymně, prosím registrijte se

Stránka vygenerována za: 0.31 sekundy