Sympatický nick napíše něco, s čím dvakrát nesouhlasím, ale přesto jsem zdvořilý a snažím se neurazit. To samé pak napíše nesympatický nick, za což se do něj pěkně obuju. Takhle to tady mnohdy funguje. Zkuste to udělat podobně jako Pán. Jděte sem tajně a dozvíte se o sobě věci, které by si vám troufl říct jen málokdo, kdybyste se podepsali. Já osobně si ale kritiky vážím. Ovšem pokud je kritika pravdivá a není vyslovená proto, aby ublížila, ponížila, nýbrž proto, aby pomohla odhalit a napravit chyby.

Jedno čínské přísloví říká, že "je lepší zapálit svíčku, než si stěžovat na tmu". Všichni tady známe jistého věčného stěžovatele, který však ze zcela mně neznámých důvodů, není ochoten tu pomyslnou svíčku zapálit. Všichni víme o jeho mnohdy i agresivních výlevech. Možná i vy, co tohle čtete, jste jedni z "nekonečné" řady těch, kteří se mu snažili něco vysvětlit. Leč zdá se, že marně. Skoro pokaždé vás odbyl nepříjemnými nadávkami na starozákonní osobnosti, Amíka apod. Přijde mi, že ten člověk nic nechce vědět, jen hledá někoho "do party", kdo uzná jeho názory. Popřípadě mu nějakým způsobem zalichotí. No, přiznám se, že zpočátku mi skutečně lezl na nervy. Nešlo mi do hlavy, jak si může tohle všechno dovolit psát a přitom si brát jméno Kristovo do úst. Kde je nějaká bázeň? Bavila jsem se s ním jak po dobrém, tak i po zlém (což mě teda mrzí a vymstilo se mi to, ale o tom on ví), ale nepomohlo nic. Teď jen mlčky, nezaujatě občas sleduji, jak pokračuje ve svých výpadech proti komukoliv, kdo se mu snaží pomoct něco pochopit. Už jsem si řekla, že se budu diskuzím na téma Amík či SZ vyhýbat. Vlastně, že se budu vyhýbat jakékoliv diskuzi s ním, protože to je pro mne už jen ztráta času...

Minulou neděli jsem se po velmi dlouhé době dostala do shromáždění. Kázal někdo jiný, než na koho jsem byla připravená, takže malá změna. Kázání bylo na téma podobenství o zrnku hořčice a jakmile zazněl verš, že Boží království je mezi námi, tak mi bezděky přišel na mysl tento pochybovačný diskutující z GS. Jak je vidno, tak GS není pro mne jen způsob relaxace, jakože si zajdu na pokec a pak si opět jdu po svejch a už ani nevím, s kým jsem se tu dnes bavila. Beru vás tady docela vážně. I se za vás modlím. Někdo třeba takovým anonymním internetovým debatám moc velkou váhu nepřikládá. Já však ano. Píší tady lidi z masa a kostí a já pevně věřím tomu, že svá slova pevně váží a uvědomují si, že i za svou virtuální existenci nesou před Bohem zodpovědnost.

Ale k věci. Celou neděli mi to kázání pak nešlo z hlavy a jak jsem tak o tom všem přemýšlela (že tady zapracovalo až moc náhod...), tak jsem si večer sedla k PC a napsala, co jsem napsala, takový výcuc z toho kázání, který jsem však adresovala výše zmíněné osobě. Proč jsem to poslala anonymně, tajně? Protože se bojím diskutovat? Asi teď sami usoudíte, i Ty, Františku100, že proto to rozhodně nebylo. Nechtěla jsem, aby mě s tím někdo spojoval, přičemž jsem se o sobě dozvěděla docela zajímavé věci... :-) Bylo to ode mne pokrytecké? Klidně jsem se mohla podepsat. Nezměnilo by se tím nic, jen diskuze by probíhala asi jinak. O vstřícnost a laskavost přece nejde. Mnohdy se bojíme říct přátelům pravdu, abychom se jich nedotkli. Nebo aby snad neutrpěla naše vzájemná láska nějakou poskvrnu, nebo aby se snad z přítele nestal nepřítel. Pokud v přátelském vztahu skutečná láska je, pak člověk nemusí mít strach mluvit pravdu, ten druhý se pro pravdu určitě neurazí, spíše bude za ni vděčný. Pokud v takovém přátelství ovšem láska není (alespoň na té druhé straně) a vy to samí tušíte, tak tím spíše máte strach tu pravdu říkat.

Pravda je ale mnohem důležitější než laskavost a hezká slova. Pravda vysvobozuje. A tak, pokud jsem nenapsala (o) Františkovi pravdu, tak budu vděčná za připomínky. Neoslovila jsem ho záměrně, aby se třeba necítil moc "obnažen", protože všem bylo i bez toho nad slunce jasné, koho se to týkalo. Tady tento článek nechápejte jako nějaké moje ospravedlnění si něčeho, z čeho mám teď blbé svědomí. Udělala jsem, co jsem (možná mylně, možná ne, kdoví?) pochopila, že mám udělat. Každopádně mi nešlo o nějaké zlomyslné anonymní blití na Františka. Pokud se ho to nedotklo a zůstal dál zatvrzelý, tak co se dá dělat. Špatná z toho nebudu. Po mně určitě přijdou další.

A tak vám tady již několik let zdomácnělá a přesto pro mnohé anonymní Momon vypsala, co měla na srdci. Nemusela to dělat. Mohla dál zůstat tím přestupníkem pravidlel slušného chování a nic by se nestalo. Možná vám jen chtěla povyprávět, jak to někdy chodí s anonymy a že jejich motivy nemusejí být vždy neupřímné, nečisté. Alespoň zas máte, moji milí diskutéři, o čem diskutovat:-)