Tip na Vánoční dárek:

Recenze
Obsah
OBJEDNAT

Hudební portál
GRANO MUSICALIS
mp3 zdarma

Velký pátek

Vzkříšení

Taková pohádka předivně zbarveného telete. A možná to je pohádka a možná není. A snad je od toho telete a snad i není. Stane se ona skutečností a snad i nestane …

Byl jednou jeden internetový portál a do něj přispívali a v něm diskutovali mnozí. I dohadovali se a přeli se navzájem na různá témata. A převážná většina z nich se otevřeně hlásila svou vírou v Krista Ježíše. Ti tedy, kdo se hlásili ke Kristu, snad nikdy sami o sobě neprohlašovali, že jsou ve všech svých činech a jednáních spravedliví a svatí, ale vždy měli za to, že věří správně a také ve své víře správně uvažují a mají poznání. O druhých však málokdy takto smýšleli. Navzájem se zraňovali, haněli, nadávkami se častovali, jeden druhého za svedeného ďáblem měli, jeho nevěstkou, lháři, svůdci, ba více – i satany a antikristy ty druhé nazývali.

Byli svorní i nesvorní. Svorní v tom, že jeden druhého za protivníky měli, ale kdybyste se jich na to zeptali, tehdy by to popřeli. Nesvorní ve víře v Krista byli, ale mnozí i to by vyvrátili. Tu a tam se někteří z nich v dočasné přátelství k nepřátelství k názorům jiných sjednotili, tu se zase rozdělili vůči sobě a spojili se s těmi, se kterými ještě nedávno v nepřátelství rozděleni byli. Každý však za to měl, že sám v jednotě je s Kristem. Oponenty své pak měli za sjednocené se satanem, neb přinejmenším proti svému Kristu. I přeli se každý pro svou pravdu, jak jinak – pro tu obecnou. Přeli se i přeli, někteří z té pře odešli, jiní zemřeli, a další v té při vytrvale pokračovali.

Různá témata probírali a inu - každý se zajisté té své pravdy nedopátrali, protože ji vždy přeci při sobě měli. A koho to přesvědčili o své pravdě? Přeci předně sebe a pak ty, kdo jako oni smýšleli, jak za to měli. I zachoval tedy každý pravdu svou i víru, avšak společně se nikdy ve vzájemné lásce a pravdě nesjednotili. Jeden pro druhého zůstal protivníkem. Ale když byste se jich zeptali, zda se milují, jistě vám to potvrdí. Jeden sám o sobě řekne, že vždy vůči tomu druhému jednal v té pravé lásce, ale o druhém pak, že nikoliv.

A tu nastal konec. A nastalo vzkříšení. Tu náhle někteří z těch diskutujících ze země vzkříšeni povstali, potom vzati byli i ti, kdo ještě naživu byli, a všichni najednou vstříc svému pánu vzhůru vzati. I tu nastalo zděšení. Kohopak to tu v nebi každý nevidí? Mnozí se osobně nikdy nespatřili, ale byli nyní spolu seznámeni. To je ten? A co tu dělá? Jak málo místa je v tom nebi! Kde je ten můj osobní příbytek v nebi, který jsi mi připravil, Ježíši? Tam já zůstanu a vždy s tebou budu! Jak jsi mohl vzít sem toho satana, ďábla, antikrista, tu jeho nevěstku, nepřítele pravdy, spravedlnosti a svatosti! Tolikrát jsem mu svědčil, přemáhal jsem zlo v něm dobrem a láskou tvého ducha spočívajícím v mém srdci, kterého jsi mi dal! A on se nikdy k pravdě neobrátil! Tu podíval se na každého z nich ten jejich pán a řekl jim: A jakpak za to máte, že v nebi jste? Tam kde je to tele, tam i vy jste. Snad stane, co se neděje a snad nestane, co se děje. Snad pohádkou je, co děje se a skutečností, co stane se. Vždyť pohádku tu vyprávělo jedno divné barevné tele.