Pouhá konspirační teorie, nebo realita mnohem reálnější než tušíme? Z nezávislých informačních zdrojů k nám občas doputují informace o tom, že v pozadí světových událostí stojí neznámý režisér s neomezenou mocí a kapitálem, avšak s nepatrným sociálním cítěním, neřku-li soucitem a ohleduplností. Tedy kdosi s velkým mozkem, zatvrzelým srdcem a zcela zakrnělou duší. Indicií, ba i důkazů, že i „na tomto šprochu může být pravdy trochu“, přibývá. Velmi signifikantním rozměrem této problematiky se stává naprostá informační blokáda tohoto tématu ze strany oficiálních médií; po hořkých zkušenostech s těmito ideologickými velkovýkrmnami plnými nestoudných lhářů chrlících zvrácené sugesce si můžeme být téměř jisti, že co uvrhnou do informační klatby, to obsahuje pravdu náramně nebezpečnou našim morálně nemocným mocným. A právě Světovláda je pro naše presstituty stejným tabu jako Area 51 pro občany USA. Zdá se, že v pozadí většiny megalumpáren skutečně stojí bezohlední jedinci, kteří si už dávno zodpověděli existenční otázku „Být či nebýt?“ způsobem jim vlastním.

Přeskočme však temnou historii (Chazary, Rockefellery, Rothschildy, Morgany a další) jakož i tajné organizace nejmocnějších lidí světa (zednáře, Bilderberg, Trilaterární komisi, Římský klub apod.), dokonce i Vatikán, americkou Federální banku, Mezinárodní měnový fond a nadnárodní zločinecké organizace! Ignorujme i jejich věrné poskoky u nás (kolaboranty, vlastizrádce a nenasytné chamtivce v naší politice), neztrácejme čas popisováním „zásluh“ Vondry, Schwarzenberga, Bělobrádka, Teličky, Dienstbiera, Kalouska, Bendy, Duky, Němcové a dalších našich elitářů! Pro tentokrát se zaměřme jen na  , na cíle šílených vládců světa, na jejich projevy v současném dění a v našem každodenním životě!

  na život, naše hodnotové priority, na etické pilíře naší civilizace. A tak si zkusme představit, že už máme všechno. Absolutně všechno! K tomu navíc gigantické bohatství v bankách, které už ani nedokážeme proinvestovat, abychom měli ještě víc. Začínáme věřit, že , že my jsme jeho vlastníky a máme právo rozhodovat o tom, co se s ním bude dít. Jenomže je tu 7,5 mld lidí, kteří konzumují „naše“ přírodní a potravinové zdroje, ničí „náš“ vzduch a „naše“ oceány, zabírají nám „náš“ životní prostor, ohřívají „naši“ planetu, stěžují si na platy v „našich“ továrnách atd. Co s tím? Právě proto musíme s hrstkou podobně smýšlejících samozvanců dát hlavy dohromady a vymyslet, jak to zařídit, aby se vše vyvíjelo, jak potřebujeme, aniž by tupí občané (podlidé) všech zemí vytušili, co se to vlastně děje.

Nejprve musíme nastartovat přísně  a dobře maskovanou genocidu, jejímž výsledkem bude zredukování celosvětové populace ze současných 7,5 mld na 0,5 až 1 mld lidí; toto množství plně postačí k zajištění naší existence, více otroků netřeba, byla by to zbytečná zátěž. Otroky se však stanou jen ti, kteří nám budou vděčni za to, že jim umožníme otrocky pracovat a necháme je přežívat (ovšem jen do důchodového věku, jako penzisti jsou nám k ničemu); ponecháme jim ovšem iluzi svobody (cestování, nákupy, řečičky, sňatky, výběr škol a zaměstnání apod.), aby je náhodou nenapadly nepěkné věci.

 skvěle poslouží řada nástrojů:

 - nejlépe občanské, neboť na nich, jak už máme vyzkoušeno, vyděláme financováním obou stran konfliktu a pak navíc i na rekonstrukci zadlužené zdevastované země (půjčky, které nedokáže splácet jinak než tím, že do našich rukou předá své surovinové zdroje a levnou pracovní sílu)

 - v laboratořích vyvinuté či modifikované nakažlivé smrtelné nemoci, modifikované plodiny vyvolávající sterilitu a potraty, biologické zbraně různého typu;

 - potlačí projevy vybrané nemoci, ale současně díky jiným látkám zadělají na problémy mnohem horší; skvělé možnosti nabízejí i nanočipy v očkovacích látkách; k tomu je nutno uvolnit národní normy pro uvádění léčiv na trh a jejich testování, padělat výzkumy a statistiky;

 - z letadel rozprašovat látky napadající imunitní systém (barium, nanohliník, viry aj.) a spouštějící epidemie; je nezbytné zajistit si „bianko šek“ na povolení průletů, vše maskovat ochranou ovzduší proti oteplování apod.;

 - vysoké dávky fluoru či chloru, nitráty, hormony a různé další jedy; k tomu je nutno rozvolnit národní normy a ze zbylých limitů udělovat co nejvíce výjimek;

 - umělé nebezpečné látky vyvolávající stovky nemocí vč. rakoviny; vhodná jsou různá „éčka“, vysoké dávky soli, cukru a přepáleného oleje, ztužené tuky, GMO sója, těžké kovy, plísně, nestravitelný odpad aj.; proto je zcela nezbytné zlikvidovat národní potravinářské normy;

 – maximálně rozvíjet bezdrátovou komunikaci (TV, rozhlas, mobily, vysílačky záchranných sborů, policie, taxi, MHD,, wifiny na pracovištích i v domácnostech …); toto neustále přítomné záření narušuje elektromagnetická pole v buňkách a vede k jejich degeneraci; nepřipustit výzkum dlouhodobého vlivu kumulovaného energetického smogu na zdraví;

 obyvatelstvo a odebírat mu možnost živit se poctivou prací; výsledkem jsou abnormální stresy, psychické poruchy a nemoci, konflikty v rodinách, sebevraždy, kriminalita, drogy, prostituce, nízká porodnost a další „přednosti“; zakázat zveřejňování těchto souvislostí;

Současně však musíme občanům nalévat do hlav, že všechny naše kroky jsou správné, že je chrání, že právě tak to má být. K tomu ovšem musíme ovládnout , které nám budou na zakázku vytvářet , jejichž posláním je provádět neuvěřitelné manipulace s vědomím lidí. V rozvojových zemích je to „brnkačka“, horkým hlavám stačí pár lží a hesel jištěných uplacenými vlastizrádci, a už se to pere! Největším problémem je však Evropa s její kulturní historií, zkušeností a duchovní vyspělostí. Evropan, který zná historii, má pouto ke své zemi a svou identitu, svědomí a nezávislé myšlení, je opravdu tvrdým oříškem. Má rodinu a nějaký ten majetek, ví o válkách své a vůbec se mu nechce zopakovat si válečnou apokalypsu - navíc kvůli zájmům někoho, kdo je mu ukradený, nebo koho dokonce považuje za zosobnění zla.

Proto  musí zahrnovat několik zásadních kroků:

 národů i občanů (musí zapomenout na to, čím a kým opravdu jsou, přestat si vážit sami sebe, svých bližních, vytvořených hodnot a odkazů generací předků);

 společnosti, aby občan přestal věřit ve vyšší spravedlnost a ztratil jakoukoliv duchovní oporu (církev - „kázat vodu a pít víno“, rozvinout hrabivost a mocenské ambice; média - místo skutečných hodnot servírovat povrchní šílenosti, bezcenné škváry, pomluvy, lži, negativní informace, vyvolávat závist a nenávist; umění – totéž, dekadence všeho má zelenou …);

 (zlikvidovat hodnotovou výchovu, pošlapat kulturní a duchovní dědictví, zničit vztah k vlastní zemi a přepsat historii; dát všechna práva žákům, sebrat všechna práva učitelům, zadupat do země úctu, pokoru, šlechetnost a cit, relativizovat základní hodnoty jako dobro, pravda, láska, spravedlnost, ohleduplnost apod.; do učebnic dostat chaos a úchylnosti);

, postavit každého proti každému (adorace chamtivosti, totální politizace společnosti, likvidace spravedlnosti, sociální vyloučení, maximální protěžování parazitujících menšin, ochrana ekonomickým mafií na všech úrovních uplacením justice a policie, vsugerovat občanům iluzi, že o vše se musí bojovat, že účel světí prostředky, že všude je nepřítel, že jiný znamená hodný likvidace …);

 (ekonomicky, eticky, psychicky i fyzicky); rodičům znemožnit výchovu zlobivých ratolestí za pomoci tradičních trestů; skvělé k tomu poslouží „“, která eliminuje odvěký princip, že rodiče chtějí pro své děti to nejlepší, devalvuje civilizační hodnoty a vnáší do života dítěte chaos. Tento systém učí děti, že mají veškerá práva a žádné povinnosti; a také udávat vlastní rodiče a podávat žaloby na ně. Cíl: stále více dětí násilně odebraných rodičům, které zmizí v zahraničí a skončí v homosexuálních rodinách, pornobyznysu, případně jako zdroje orgánů. Produkuje se tak armáda bezcitných vykořeněných psychopatů a zločinců s naprosto zpřeházeným hodnotovým žebříčkem, kteří se dají dokonale ovládat. Juvenilní byznys už přináší skvělé výsledky v Anglii a Norsku, ale to je málo. Pro odebrání dítěte musí stačit, nechá-li ho rodič mýt nádobí (pracovní násilí), nedává mu požadované kapesné (ekonomické násilí), nepustí li je na feťáckou diskotéku (omezování svobody), brání-li synovi koukat na porno (omezování práva na informace), odmítá-li dítěti učit se ze „slabikáře“ s úchylnými pedofilními perverznostmi (narušení výchovy). Ale měl by stačit i prach v pokoji, rozházené hračky, málo pomerančů v ledničce, zkrátka cokoliv, co juvenilní úředník shledá jako závadné;

; postačí vše předat právníkům (tvorbu zákonů, jejich výklad i uplatňování), ti už to zničí sami. Zahltit společnost tolika zákony a předpisy (nejlépe zmetky plné zbytečných nesmyslů), že se v nich nevyznají ani sami právníci, natož pak podnikatelé či obyčejní lidé. Díky tomu bude možné kdykoliv kohokoliv za asistence justiční mafie zlikvidovat. Spravedlnost se stane služkou moci, právo otrokem peněz;

 který celou společnost a lidskou pospolitost rozbije na kusy; do všeho vnést chaos, zničit tradiční zvyklosti a pravidla hry;

 vůbec (TV seriály a filmy, kde „hrdina“ prolije co nejvíce krve nebo alespoň zkope do hlavy každého, koho potká; tichá podpora sadistů uřezávajících hlavy, upalujících bezbranné, kamenujících ženy apod.).

Cílem toho všeho je   jakési vyšší principy mravní celých národů, které člověku brání jít za  čímž se stává obtížně manipulovatelným. Znehodnotí-li se etický, duchovní a národní základ společnosti, odeberou-li se jí tradiční hodnoty a stmelující řád, ztratí národ svou identitu a z plnohodnotných občanů se stanou tupí snadno ovladatelní ovčané.

Aby byly završeny i ekonomické podmínky k redukci populace a kolonizaci vybraných zemí, je nutno provést i  jejichž posláním je:

 státu (nedaří-li se rozpoutat občanskou válku, ve které si svou zemi rozmlátí občané sami) cestou privatizace klenotů ekonomiky (vč. jedinečných know-how, značek a patentů), likvidací tradiční výroby, zemědělství a zpracovatelského průmyslu (v důsledku toho i živnostníků a místních podnikatelů - nezávislé střední vrstvy);

 (vstup „strategických“ investorů, odliv většiny zisků do zahraničí přes nadnárodní finanční instituce a akciové společnosti); začít s bankami a energetikou, pokračovat se surovinami, vodou, lesy a půdou a skončit ve zdravotnictví a přirozených monopolech;

 na úroveň výrobní síly u pásů, nebo je přetáhnout do zahraničí, rozprášit kreativní týmy,  (aby se znemožnilo případné „zmrtvýchvstání“ špičkových oborů);

  státu odsáváním financí místními parazity („neziskové“ organizace zabývající se menšinami a naprosto bezvýznamnými nesmysly;   veřejné správy a justice; nařízeními EU;  přeplácení manažerů, soudců a parlamentních politických stran;; „ošetřené“ mezinárodní arbitráže; vynucená  (kvóty na povinné přijímání muslimů) …

 aby skuteční původci zůstali v pozadí a nic neriskovali; postačí, že budou financovat vývoz různobarevných revolucí (násilné převraty povýšené na všelidová hnutí) a mediální propagandu, která zamění agresory a napadené, povýší žoldáky na poradce, vrahy na ochránce a jejich zločiny svede na jejich oběti. Zkrátka – vytvoří mediální matrix, iluzi, že lež je pravdou, totalita demokracií, bezpráví spravedlností, bezohlednost normou úspěchu, otroctví svobodou. Za naše zájmy pak budou ve jménu zákona pokládat životy neznámí lidé jiných zemí; jejich vlády to budou tvrdě vymáhat a také financovat.

Svět stále rychleji odhaluje, že náš milovaný , nepodmaněné země dokonce připravují vlastní měnu nezávislou na dolaru a mezinárodním měnovém fondu. Podmaněná část světa nám dodává stále méně surovin a snižuje odběr našeho zboží. Někteří, takže místní kolaboranti a korupce už nestíhají. Nepodmaněné mozky dokonce drze parafrázují naše postoje a činy v tomto duchu: „My, z boží vůle vyvolení politici a hlavy pomazané, přísaháme na vaše svědomí, že to s vámi myslíme lépe než s našimi konty, že všemu rozumíme lépe než Bůh, že všechno děláme dokonaleji než dokonale, že jsme čestní a poctiví - a to i když krademe (neb tak činíme výhradně ve vašem zájmu), že naše příjmy a majetky jsou synonymem naší skromnosti, zatímco námi stanovené existenční minimum pro vás je symbolem vašeho bohatství; že vůbec netušíme, co je to egoismus, lež a podvod ...“

, vnímáme tento vývoj jako bezprostředně ohrožující naše zájmy. Proto je nutno celý proces urychlit, a to za jakoukoliv cenu (umělé krize, pandemie, násilné převraty, napadení nezávislých zemí pod záminkou, že ony napadly nás …).  (majetky, střechu nad hlavou, domov, pitnou vodu, energii, potraviny, léky, bezpečí, blízké lidi, veškeré jistoty a nakonec i život), Tím méně, až se provalí, že bojují za zájmy někoho, kdo je léta okrádá a zotročuje, podvádí je a bere jim právo na důstojný život, kdo si chce jen podmanit další země, kde žijí obyčejní lidé, se kterými by si za normálních okolností porozuměli a vzájemně si i pomáhali.

Celé této strategii je nutno přiřadit nevyšší stupeň utajení, nikdo nám nesmí vidět do karet!

Že je to vše opsáno z  manuálu Jak ovládnout svět“? Že přesně tak strategie Světovlády a její vize blízké budoucnosti světa opravdu vypadají? Pak je dozajista vhodné prohlásit, že se nejspíš jedná o podobnost čistě náhodnou! Že přesto cosi z uvedeného jasně pozorujete i v současném životě české společnosti i celé Evropy? Nejspíš jen náhoda! Nebo na tom přeci jen něco bude? Anebo je to vše jen Orwellovskou utopií?

Pokud si kladete tyto otázky, pak jste důkazem, že lidský mozek byl stvořen pro jiné programy, než vymývání a mediální masáž. A že právě Vy jste těmi nezávisle uvažujícími Evropany, o jejichž vědomí (a svědomí) . Tuším, že se o výsledku tohoto kolosálního střetu rozhodne již brzy; jak vše skončí, záleží na každém z nás, na každé naší myšlence, slově, emoci a činu, na našem svědomí, neboť ony napájejí lagunu národního vědomí, co říkáte?

Anebo je to všechno úplně, ale opravdu úplně jinak? Toť klíčová otázka, kterou bychom si měli pokládat co nejčastěji a zejména vždy, když si vyslechneme zpravodajské relace ČT, nebo si přečteme nějaký článek bruselských posluhovačů, našich kolaborantů a vybraných „expertů“. A pak se zamyslet, zda nám někdo nezakrývá pravdu úplně, ale opravdu úplně jinou.

Svinstvo je na obou stranách.  Lidé se neumí domluvit ani ohledně víry v Boha, jak se pak mohou domluvit politicky. Budou válčit a válčit. Tak je to celé dějiny. Lidé nic jiného snad ani neumí. Víc poslouchají ďábla.

 

Kde vznikl zdroj konfliktu na Ukrajině? Na Majdanu  anebo už před tím, jakým způsobem se  skoro 20 let  vládlo na Ukrajině? Jaká to byla společnost, když umožnila vznik obrovských boháčů, kteří kapitál vyváželi do zahraničí?  Jiní však živořili. Kdo je vysával?? Ze socialistické země vznikl   akorát tak špatný kapitalismus. Proto tam jsou  a byli lidé nespokojeni? Chtěli by demokracii a život jak v Unii, ale místo toho se měli špatně. Vždycky se dostal k moci někdo, kdo si jen nakradl. Navíc tam začal růst nacionalismus a tím i nenávist k těm, kdo nejsou Ukrajinci. Na Majdanu tento nacionalismus zesílil a opatřením nové vlády, kterou si sami povstalci nadiktovali, vznikla protireakce. Ruské obyvatelstvo i další národnosti se necítili bezpečně. Chtěli samostatnost a nezávislost na Kyjevu. A tady mělo Rusko svoji příležitost. Zapojilo se do konfliktu a víme, co se stalo a co se děje. Na takovém konfliktu mohly mít zájem však obě strany. Rusko i Západ.

 

Jo, kdyby dokázali na Ukrajině to, co dokázali dnes v Británii. Svobodné referendum bez tanků a zbraní o osamostatnění těch oblastí, které nechtějí být po Kyjevem. Ale to nedovolí zase Kyjev, protože má strach z rozpadu Ukrajiny. Ale jiné řešení asi není, zvláště po krveprolití.

Jeden  z mnoha konfliktů v dnešní světě. V lidských silách ale není možnost to vyřešit. Bude se válčit, bude se ničit, bude se umírat. Přiznávám, že se nechci klonit na žádnou stranu.

 

 

Čiňme pokání!!!!

 

 

Jan 19:11 Ježíš odpověděl: „Neměl bys nade mnou žádnou moc, kdyby ti nebyla dána shůry. Proto ten, kdo mě tobě vydal, má větší vinu.“

Doufám, že nepochybuješ, kdo dává moc shůry. A že vlády a mocnosti mají moc díky Bohu, což se týká i ďábla. Sám správně píšeš, že moc používaná ke zlému je moc pocházející od ďábla. Což ale zabředáváš až příliš do dualismu (hodný Bůh a zlý satan). Ve verši tebou uvedeném se největší lhář dopouští jen další lži, nic víc a nic míň. Žádnou moc nemá, tedy pokud mu ji člověk sám neumožní.

V Božím světě dualismus není, tak vládne Bůh. V lidském světě dualismus je: Tam jsou lidé Boží a lidé bez Boha (resp. lidé s atrapou Boha). Samozřejmě že u těch druhých je duch člověka ovládán třeba i legií duchů zlých, což si tak můžeme zobrazit pro naší představu. Ale navenek jednají jen a jen lidé. Jak může jednat člověk bez Boha, který v sobě ani nechce připustit špetku obrazu Božího? Jen jako Boží odpůrce. No a slovo "Boží odpůrce" lze přeložit jako "ďábel".

Nemáš pravdu:

Kedˇ Izraeliti vychádzali z Egypta,Boh pred ich odchodom ranil Egypťanov desiatimi ranami.Na týchto ranách sa dá vidieť obrovská moc Božia, ktorej prostredníkmi sa stali Mojžiš a Áron. Na druhej strane moc diablova, bola prezentovaná egyptskými čarodejníkmi Janesom a Jambresom .Týmto čarodejom sa podarilo premeniť palicu na hada. Dokázali vodu premeniť na krv,tiež vyviedli žaby na Egyptskú zem. Moc čarodejníkov však skončila keď Mojžiš a Áron vyviedli z prachu zeme vši.Vtedy egyptskí vedomci boli v koncoch, nedokázali vyviesť vši z pachu zeme a uznali , že je to prst Boží. Cez to všetko je na tomto príklade vidieť že Diabol má skutočne veľkú moc.

V Rusku se projevuje odraz toho, co Spojené státy dovolily Rothschildovi, aby udělal jejich vlastní zemi.

Takže jestli teď vidíte protesty proti Vladimiru Putinovi, tak mějte na paměti, že jsou nejspíš inscenované Rothschildem, který se pokouší Rusko opět kontrolovat.

Putin vydává zatykač na finančního teroristu George Sorose!!!

Na finančního teroristu a maďarského bankéře, usvědčeného zločince George Sorose…

Ruské Zpravodajství ukázalo na Sorose prstem, že použil křížové provázaných vzájemně si ručících švédských a dánských derivátů na zahraniční měny za účelem útoku na ruský akciový trh.

Podpořme Reformy.cz zakoupením užitkových předmětů včetně oděvních doplňků s tématickou výzdobou, publikací, vlasteneckých samolepek na poznávací značky aj. na eshop.reformy.cz

Soros použil těchto křížové provázaných derivátů za pomoci lucemburských bank, čímž porušil podmínky bankovní dohody Evropské unie Basilej II.

Věc, nad kterou zůstávají Západní šéfové států zaražení, je to, že Putin Rusko vymanil zpod těch, kdo jej chtěli uvrhnout do naprostého ekonomického a sociálního kolapsu, a do žalářů uvrhl ty, kdo se o to pokoušeli.

Upadli snad pod vliv kouzla Lubawitschern Putina? Ve skutečnosti jde o to, že Putin je loajální k Rusku a jeho lidu, a nikdy nikomu nedovolí, ani kdyby velel národu, aby jeho zemi zaprodal a uvrhl ji do spárů NWO. A kvůli tomuhle nařídil vydat na George Sorose mezinárodní zatykač, když jej nachytali s rukama od krve, jak se chystá poslat finanční pomoc tomu, co nazývá opozicí v Rusku, která nedávno vyšla do ulic s desetitisíci lidmi za výkřiků lží a dezinformací o volebních podvodech.

Teď už má Soros jen málo prostoru pro své špinavé hry se spekulacemi, které v kolaboraci s Rothschildy, Rockefellery a dalšími mrchožrouty poničily celý globální finanční systém.

Putinův projev, co oficiálně ruské úřady vydaly.

Podpořme Reformy.cz zakoupením užitkových předmětů včetně oděvních doplňků s tématickou výzdobou, publikací, vlasteneckých samolepek na poznávací značky aj. na eshop.reformy.cz

Dnes bylo veřejně oznámeno následující prohlášení Ruské federace a její hlavy státu Vladimira Putina, že požádala o zatykače na mezinárodního finančního teroristu, maďarského měnového magnáta George Sorose, když ruská tajná služba zjistila, že Soros s ještě nějakými Dány používá zahraničních měnových derivátů k rozběhu útoků proti podílu ruské měny na trhu.

Je třeba připomenout, že Soros těchto derivátů využívá s pomocí lucemburských bank, což je od přistoupení EU ke smlouvě Basilej IIzakázané.

Jak MMF (Mezinárodní měnový fond), tak Evropská unie, vydaly „Rudou nótu“, která nejenže je zaměřená proti bezprostředním zatčením ohroženému Sorosovi, ale i proti zločinným organizacím finančních žraloků Bushů, Clintonů, Marcu Richovi a jeho firmě umístěné ve Švýcarsku, komoditnímu brokerovi Richfieldovi, a proto se také nedávno ruský premiér sešel s hlavou Federálních rezerv, aby objasnil, že Ruská federace nebude akceptovat takové jednání, jakého se dopouští Soros a Rich při páchání trestných činů na derivátových a finančních trzích, které vedou k destabilizaci po celé planetě.

Podpořme Reformy.cz zakoupením užitkových předmětů včetně oděvních doplňků s tématickou výzdobou, publikací, vlasteneckých samolepek na poznávací značky aj. na eshop.reformy.cz

Putin se pustí do zahájení honu na tyto zločince a jejich komplice bankéře Rothschildy, Rockefellery aj….

Pro Reformy.cz přeložil Miroslav Pavlíček

Zdroj: csglobe.com

Nedávná rezoluce parlamentního shromáždění OSCE prohlásila, že Sovětský svaz a nacistické Německo hrály ve spuštění druhé světové války rovnocenné role. Navíc tato rezoluce má čistě pragmatický cíl napumpovat ruské peníze do několika zbankrotovaných ekonomik, zatímco usiluje o démonizaci Ruska coby nástupce Sovětského svazu a přípravu právních základů pro zamezení, aby se Moskva mohla proti tomuto revizionistickému pohledu na válku postavit. Ale pokud máme probírat vinnu za vypuknutí války, pak musíme začít tím, že odpovíme na tuto klíčovou otázku: kdo dopomohl nacistům dostat se k moci, kdo je směroval ke globální katastrofě? Celá německá předválečná historie ukazuje, že „nezbytná“ politika byla celá určena k vyvolání řízeného finančního zmatku – což je, mimochodem, stejná situace, ve které se svět nachází dnes.

Klíčovými strukturami poválečné strategie Západu byly centrální finanční instituce Spojených států a Velké Británie – Bank of England a Systém federálních rezerv – doplněný o finančně-průmyslové organizace, které hodlaly převzít naprostou kontrolu nad finančním systémem v Německu, aby řídily politiku střední Evropy. Součástí realizace této strategie byly následující kroky:

1919-1924 – Příprava základů pro masivní americké finanční investice do německé ekonomiky1924-1929 – Nastolení kontroly nad finančním systémem a financování národně-socialistického hnutí1929-1933 – Vyvolání a rozpoutání hluboké ekonomické krize, zajišťující, že se nacisté dostanou k moci1933-1939 – Finanční spolupráce s nacistickou vládou a podpora její expanzionistické politiky, s cílem připravit a spustit novou světovou válku

V první fázi byly hlavní pákou pro pronikání amerického kapitálu do Evropy válečné dluhy a s tím úzce související záležitost německých reparací. Po formálním vstupu Spojených států do první světové války poskytly USA svým spojencům (primárně Anglii a Francii) půjčky ve výši 8,8 miliard dolarů. Celková suma válečných dluhů vůči USA, včetně půjček nabídnutých v letech 1919 až 1921, činila 11 miliard dolarů. Aby vyřešily své vlastní finanční problémy, šly dlužnické země po Německu a donutily ho platit enormní sumy v reparacích, v extrémně obtížné situaci. Následný útěk německého kapitálu do zahraničí a odmítnutí společností platit své daně vedly k takovému státnímu deficitu, že vláda mohla jen hromadně tisknout německé marky, bez krytí. Německá měna v důsledku toho zkolabovala. Během hyperinflace v r. 1923 dosáhla míra inflace 578512% a jeden dolar stál 4,2 bilionu německých marek. Němečtí průmyslníci začali otevřeně sabotovat veškeré pokusy platit reparace, což nakonec zažehlo slavnou „rúrskou krizi“ – francouzsko-belgickou okupaci Porúří v r. 1923.

To bylo přesně to, na co britská a americká elita čekala. Poté, co Francii umožnili zabřednout do rúrského dobrodružství a projevit svoji neschopnost řešit problém, vzali situaci do vlastních rukou. Americký ministr zahraničí Charles Evans Hughes řekl: „Musíme čekat, dokud Evropa nedozraje k přijetí amerického návrhu.“

V útrobách J. P. Morgan and Co. byl vytvořen nový projekt, na příkaz Montague Normana, šéfa Bank of England. Srdce projektu tvořily návrhy zástupce Dresdner Bank Hjalmara Schachta, které byly zformulovány v březnu 1922 na žádost Johna Fostera Dullese, budoucího ministra zahraničí za Eisenhowera a právního poradce prezidenta Woodrow Wilsona na Pařížské mírové konferenci. Dulles předal návrhy hlavnímu zplnomocněnci J. P. Morgan and Co., který pak dal doporučení Schachtovi, Normanovi a – nakonec – výmarským představitelům. V prosinci 1923 se stal Schacht ředitelem Reichsbank a byl zprostředkovatelem při dávání dohromady anglo-amerických a německých finančních kruhů.

V létě 1924 byl projekt, známý jako „Dawesův plán“ (po Charlesi G. Dawesovi, americkém řediteli jedné z Morganových bank, který předsedal výboru expertů, kteří návrhy připravovali), přijat na Londýnské konferenci. Volal po zredukování požadovaných reparací na polovinu a také stanovil, jak je má Německo platit.

Nicméně primárním cílem bylo poskytnout příznivé podmínky pro americké investice, což bylo možné jen stabilizací německé marky.

Za tímto účelem bylo poskytnuto 200 milionů dolarů půjček, z nichž polovina byla poskytnuta Morganovými bankami. Anglo-americké banky získaly kontrolu nejen nad platbami Německa, ale také nad jeho rozpočtem, peněžním systémem a, do značné míry, i nad úvěrovým systémem. V srpnu 1924 byla stará německá marka reformována, finanční situace v Německu stabilizována a, jak napsal výzkumník G. D. Preparta, Výmarská republika byla připravena na „nejpozoruhodnější ekonomickou pomoc v historii, následovanou nejkrutější sklizní ve světové historii. (…) Nekontrolovaný proud americké krve zalil finanční jádro Německa.“

Následky toho se rychle staly zjevnými.

Zaprvé, v důsledku faktu, že roční reparační platby měly pokrýt celkové dluhy spojenců, vznikl tak zvaný „absurdní výmarský cyklus“. Zlato, které Německo používalo k placení válečných reparací, bylo nashromážděno a prodáno USA, kde zmizelo. Z USA, podle plánu, šlo zlato do Německa ve formě „pomoci“, která pak byla zaplacena zpět Anglii a Francii, které ji pak poslaly zpět do Spojených států, aby splatily své válečné dluhy. USA to pak zatížily vysokými úrokovými sazbami a poslaly zpět do Německa. Nakonec Německo žilo na dluh a bylo jasné, že pokud Wall Street své půjčky zruší, čeká tuto zemi naprostý krach.

Zadruhé, ačkoliv byly úvěry dány Německu neoficiálně, aby zajistily placení reparací, ve skutečnosti byly určeny k obnovení vojensko-průmyslového potenciálu země. Vlastně Němci spláceli půjčky akciemi německých společností, což americkému kapitálu umožňovalo integrovat se do německé ekonomiky. Celková suma zahraničních investic do německého průmyslu v letech 1924-1929 činila téměř 63 miliard zlatých německých marek (půjčky z toho tvořily 30 miliard) a 10 miliard v reparacích bylo splaceno. Američtí bankéři – primárně J. P. Morgan, poskytli 70% finančních příjmů Německa. V důsledku toho již v r. 1929 byl německý průmysl druhým největším na světě, ale z velké části byl v rukách předních finančně-průmyslových skupin Ameriky.

Takže I. G. Farben, společnost, která se stala klíčovou složkou německé válečné mašinérie, byla pod kontrolou Rockefellerovy Standard Oil, která v té době, ve 30. letech, financovala 45% Hitlerovy volební kampaně. Prostřednictvím General Electric ovládal J. P. Morgan německý radio-elektrický průmysl ve formě AEG a Siemens (v r. 1933 vlastnila General Electric 30% podíl v AEG). Prostřednictvím telekomunikační společnosti ITT ovládal 40% německých telefonních sítí a 30% leteckého výrobce Focke-Wulf. Opel byl převzat General Motors rodiny DuPontových. Henry Ford měl 100% ve Volkswagenu. V r. 1926, za účasti Rockefellerovy banky Dillon Reed and Co., se zrodil druhý největší průmyslový monopol – metalurgická firma Vereinigte Stahlwerke Thyssen, Flick, Wolf, Fegler etc.

Americká spolupráce s německým vojensko-průmyslovým komplexem se stala tak intenzivní a všeprostupující, že v r. 1933 se dostal americký kapitál do klíčových sektorů německého průmyslu a dokonce i do hlavních bank, jako Deutsche Bank, Dresdner Bank, Donat Bank atd.

Zároveň s tím byla financována politická síla, která pak byla povolána, aby hrála klíčovou roli v anglo-amerických plánech – nacistická strana a sám Adolf Hitler.

Německý kancléř Brüning ve svých pamětech napsal, že když v r. 1923 začínal, dostával Hitler velké částky peněz ze zahraničí – odkud přesně není známo, ale šly přes švýcarské a švédské banky. Je rovněž známo, že v r. 1923 se Hitler setkal s americkým vojenským atašé, kapitánem Trumanem Smithem, v Mnichově – na setkání, které Smith líčil v podrobné zprávě svým nadřízeným ve Washingtonu (v Úřadu vojenské rozvědky), kde říkal, že má o Hitlerovi vysoké mínění.

Právě přes známosti Smithova okruhu přišel Hitler do kontaktu s „Putzim“ (Ernstem Franzem Sedgwickem Hanfstaenglem), absolventem Harvardské univerzity, který sehrál důležitou roli ve formování Hitlera do úspěšného politika, dával mu významnou finanční podporu a kontakty na vysoce postavené britské osobnosti.

Hitler se připravoval na velkou politiku, ale dokud v Německu vládla prosperita, zůstávala jeho strana na okraji veřejného života. Tato situace se změnila dramaticky s nástupem krize.

Poté, co americké Federální rezervy zorganizovaly kolaps akciového trhu na podzim 1929, začala třetí fáze anglo-americké strategie.

Fed a J. P. Morgan rozhodli zastavit Německu půjčky, což urychlilo bankovní krizi a ekonomickou krizi ve střední Evropě. V září 1931 opustila Anglie zlatý standard, záměrně zničila mezinárodní platební systém a zcela odstřihla finanční kyslík Výmarské republice.

Ale nacistická strana zaznamenala zázračný rozmach: v září 1930, díky velkým darům od Thyssen, I. G. Farben a Kirdorf, získala strana 6,4 milionů hlasů – kdy se dostala do Reichstagu na druhém místě. Krátce poté se objevila štědrá finanční injekce ze zahraničí. Hjalmar Schacht se stal klíčovou spojkou mezi velkými německými průmyslníky a zahraničními finančníky.

4. ledna 1932, na setkání Adolfa Hitlera, německého kancléře Franze von Papena a Montague Normana, bylo dosaženo tajné dohody, zajišťující financování nacistické strany. Americký politik Dulles byl na setkání také přítomný – což je něco, co jeho životopisci neradi zmiňují. 14. ledna 1933 se Hitler setkal s Kurtem von Schroederem, bankéřem sympatizujícím s nacisty, von Papenem a Keplerem, kde byl Hitlerův program plně schválen. Právě tam má původ konečná cesta nacistů k moci, a 30. ledna se stal Hitler kancléřem. Pak začala čtvrtá fáze strategie.

Vztah mezi novou vládou a anglo-americkými vládnoucími kruhy se stal extrémně benevolentní. Když Hitler odmítl pokračovat v placení reparací, což přirozeně vyvolalo otázky ohledně splácení válečných dluhů, ani Británie, ani Francie ho nenutily platit. Navíc poté, co šéf Reichsbank Hjalmar Schacht odcestoval v květnu 1933 do USA, aby se tam setkal s prezidentem a hlavními bankéři Wall Street, poskytla Amerika Německu nové půjčky ve výši 1 miliardy dolarů. A v červnu, během návštěvy Normana v Londýně, požadoval Schacht další 2 miliardy dolarů půjček, jakož i snížení a případné zrušení plateb za staré úvěry. Tudíž nacisté dostali něco, co předešlá vláda dostat nemohla.

V létě 1934 podepsala Británie anglo-německou dohodu o převodu, která se stala jedním ze základů britské politiky vůči Třetí říši, a na konci 30. let se Německo stalo primárním obchodním partnerem Británie. Schroederova banka se přeměnila na hlavního agenta Německa a Británie a v r. 1936 se její newyorská pobočka spojila s Rockefellerovým holdingem, aby vytvořily investiční banku „Schroeder, Rockefeller and Co.“, kterou New York Times popsaly jako „ekonomicko-propagandistickou osu Berlín-Řím“. Jak sám připustil, považoval Hitler zahraniční půjčky za finanční základ svého čtyřletého plánu, takže to nevzbudilo sebemenší obavy.

V srpnu 1934 americký ropný obr Standard Oil koupil 730,000 akrů půdy v Německu a postavil obrovské ropné rafinerie, které zásobovaly nacisty naftou. Zároveň Spojené státy tajně poskytly Německu nejmodernější vybavení do továren na letadla, které brzy začaly vyrábět německé letouny. Německo dostalo velký počet patentů od amerických firem Pratt and Whitney, Douglas a Bendix Corporation, a hloubkový bombardér „Junker-87“ byl vyráběn za použití výhradně americké technologie. V r. 1941, kdy byla druhá světová válka v plném proudu, činily americké investice v Německu celkem 475 milionů dolarů, Standard Oil investovala 120 milionů dolarů, General Motors 35 milionů, ITT 30 milionů a Ford 17,5 milionů dolarů.

Důvěrná tajná finanční a ekonomická dohoda mezi anglo-americkými a nacistickými podnikateli byla pozadím, na kterém probíhalo usmiřování agresora – což vedlo přímo ke druhé světové válce.

Dnes, kdy se globální finanční elita chopila plánu „Velká hospodářská krize, část II“, s následným přechodem na „nový světový řád“, je imperativem identifikovat její klíčovou roli v organizování zločinů proti lidstvu v minulosti