Tip na Vánoční dárek:

Recenze
Obsah
OBJEDNAT

Hudební portál
GRANO MUSICALIS
mp3 zdarma

Velký pátek

Vzkříšení

Já nechci být nikomu nic dlužen( ani Bohu ) Toto není můj výrok, ale tak někdy vypadá vztah mnohých lidí k Pánu Ježíši a k Pánu Bohu. Proč?



  Protože oni jsou pyšní. A kdo z nás není někdy pyšný? Pozoroval jsem chování jedné babičky k vlastní dceři .A to nejen v  jejím vztahu k dceři, ale k okolí vůbec.  Ať  jí kdokoliv něco dá nebo něco pro ni udělá, okamžitě to chce oplácet. Přijde návštěva a přiveze ji pár drobných dárků a už se v duchu zlobí. Vždyť nic nechci, proč mi to dávají. Zase budu dlužná. Dcera chce babičce posloužit pracemi, které  pro svůj věk již není schopna zvládnout, a zase to není dobré. Já to přece ještě zvládnu, nejsem přece tak nemožná. Bohužel to nezvládne, ale nepřizná si, že pomoc potřebuje.  A tak ji neustále odmítá, protože nechce přece nikomu být nic dlužná. Navenek se tváří slušně  a naučenými děkovacími frázemi vše odmítá nebo přijímá, ale nerada. Jako by chtěla spíše říci:“ Co mi to dáváte, já o to nestojím, ale ze zvyku vyjde z jejích úst děkovací fráze. Pak se po straně zlobí a neprojevuje žádnou radost z toho, že jí druzí radost udělal chtěli. Když se dívám na tuhle babičku, tak si uvědomuji, jací jsme my, já  a mnoho jiných lidí, dokonce někdy právě i věřících. Nedokážeme totiž pochopit že, když nám někdo něco dává, daruje něco z lásky, tak to nechce   oplácet nějakou protihodnotou?? Někdy si říkám, že tak je to i naším Pánem Bohem. Vůbec často nechápeme, že nám Bůh  z lásky dává velký dar. Je to odpuštění hříchu a věčný život. Nějak to nedokážeme pochopit a pořád si myslíme, že to musíme nějak splatit, že musíme vyrovnat „ účty“ , abychom nebyli nic dlužni. Ale tohle vyrovnání neexistuje. Nemáme nic, co Bohu nabídnout jako proti hodnotu jeho daru. Takovou hodnotu nevlastníme. V tom je ta velká nekonečná Boží milost, kterou často neumíme nebo spíše nechceme pochopit. Nechceme se díky vlastní pýše přiznat, že boj  s hříchem nejsme schopni ve vlastní síle zvládnout, že potřebujeme Boží pomoc a milost. A tak se stává, že na Boží milost někteří reagujeme tím, že se třeba chováme zákonicky. Je to v podstatě ta skrytá touha, abych nebyl nic dlužen. Ale to na nás Pán Bůh nechce. Žádným dodržováním  Zákona a jiných nařízení  se nemůžeme „ vypořádat“ s Pánem Bohem. Stejně tak není správné, když  na druhé straně Boží lásku a milost  zneužíváme a jsme lehkomyslní. Jak je to tedy správné ? Když přece my sami někomu něco darujeme  z lásky či pro něho něco uděláme z lásky, tak z čeho pak máme radost? Přece z toho, že darovaný se raduje, že prožívá štěstí. Jeho radost je i naše radost. A Pán Bůh se raduje z každé „ovečky“, která je šťastná a zachráněná, protože přijala jeho dar záchrany. Láska je  o dávání, ale i tom, abychom dokázali přijímat s upřímnou radostí, jinak toho dárce zarmoutíme. A tak se radujme Boží lásky a milosti, protože s námi se raduje i Bůh. A tato radost mění i náš vztah k lidem, k okolí i k sobě. A především mezi námi a Bohem vzniká úžasné pouto, jako mezi otcem a  jeho dítětem.   František