Grano Salis NetworkGrano SalisGranoChatMusicalise-KnihyModlitbyD K DKřesťANtiqC H M IMOSTYNotabeneECHO 
Vítejte na Grano Salis
Hledej
 
Je a svátek má Marcela.   Vytvoření registrace
  Článků < 7 dní: 3, článků celkem: 15947, komentáře < 7 dní: 409, komentářů celkem: 379903, adminů: 60, uživatelů: 4955  
Vyzkoušejte
Jednoduché menu

Úvodní stránka

Archiv článků

Protestantské církve

Veřejné modlitby

Zpovědnice

e-Knihovna

e-Knihy pro mobily

Kam na internetu

Soubory ke stažení

Recenze

Diskusní fórum

Tvůj blog

Blogy uživatelů

Ceny Zlatá Perla

Ceny Zlatá Slza

Doporučit známým

Poslat článek


Tip na Vánoční dárek:

Recenze
Obsah
OBJEDNAT


GRANO MUSICALIS

Hudební portál
GRANO MUSICALIS
mp3 zdarma

Velký pátek

Vzkříšení


Pravidla


Kdo je online
Právě je 54 návštěvník(ů)
a 3 uživatel(ů) online:

martino
rosmano
Frantisek100

Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde

Polemika


Přihlášení

Novinky portálu Notabene
·Prezident Jižních baptistù zveøejnil na Facebooku fotografii ze svého oèkování
·Beth Moore se omluvila za podporu teologie komplementarismu
·Nový zákon s poznámkami - pøeložil Petr Pavlíèek
·Poprvé v historii se hlásí k náboženské pøíslušnosti ménì než polovina Amerièann
·Kvùli pandemii se loni v katolické církvi konalo o ètvrtinu ménì køtù
·Velikonoèní sèítání lidu
·Informace z jednání Výkonné výboru BJB dne 17. bøezna 2021
·Prosba Sboru BJB v Praze - Církev XXI. století
·Televizní bohoslužba Bratrské jednoty baptistù 18.4.2021 na ÈT2
·Diáø za èasù korony

více...

Počítadlo
Zaznamenali jsme
104400079
přístupů od 17. 10. 2001

Život víry: Další šance
Vloženo Čtvrtek, 03. prosinec 2015 @ 10:09:57 CET Vložil: Tomas

Zamyšlení poslal unshaken

Kdo byli už jednou osvíceni a okusili nebeského daru, kdo se stali účastníky Ducha svatého a zakusili pravdivost Božího slova i moc budoucího věku, a pak odpadli, s těmi není možno znovu začínat a vést je k pokání, protože znovu křižují Božího Syna a uvádějí ho v posměch.“ (Židům 6:4-6)

Autor epištoly Židům tyto verše jistě mínil dobře. Zavedeme-li je do reality, tak hovoří:

Nějaký člověk rozhodl, že ten a ten křesťan okusil již jednou osvícení a nebeského daru, zakusil pravdivost Božího slova, zakusil moc budoucího věku. Tentýž člověk pak o tom křesťanovi rozhodl, že ten křesťan odpadl. A udělal konečný verdikt - s tím křesťanem je konec – není ho možné vést znovu ku pokání, neboť jako odpadlík znovu křižuje Božího syna.

Položme si otázku: Kdo je ten člověk, že může o někom soudit, že někdo jiný, který měl vztah s Duchem svatým a okusil nebeské dary, že přesto odpadl?

Odpověď se nabízí: Soudí tak člověk, kterému právo soudu nepřísluší. Soudit může totiž jenom Bůh. Člověk do srdce jiného člověka nevidí, tam může vidět jen Bůh. Soud zahrnující všechno, i lidské srdce, takový soud patří jen Bohu.



Milost přetrvává přes všechno bloudění

Ačkoliv výňatek z Židům je náhled do Božího soudu, tak nám zkušený apoštol Pavel předkládá srozumitelnější zprávu o soudržnosti Božích dětí, která používá symbolické větve vinného kmene (Římanům 11:17-24). Ještě jasněji však hovoří evangelista Jan v připodobnění k Ježíšově ovčinci. A Jan zatraceně dobře věděl, co je působení Ducha svatého:

[Jan 10:29] Můj Otec, který mi je dal, je větší nade všecky, a nikdo je nemůže vyrvat z Otcovy ruky.

Na pochybách nemůže nikoho zanechat Ježíšovo podobenství o zbloudilé ovci:

[Matouš 18:12-14] Co myslíte? Má-li někdo sto ovcí a jedna z nich zabloudí, nenechá těch devadesát devět na horách a nejde hledat tu, která zbloudila? A podaří-li se mu ji nalézt, amen, pravím vám, bude se z ní radovat víc než z těch devadesáti devíti, které nezabloudily. Právě tak je vůle vašeho nebeského Otce, aby nezahynul jediný z těchto maličkých.

Bloudění za pastýřovým hlasem

Jeden vedoucí mládeže z církve navštívil před několika lety sbory ve Švédsku. Byl nadšen, práce s mládeží měla prioritu – konaly se různé campy, workshopy (semináře), zpívalo se, tančilo. Zkrátka vše, co se mládeži líbilo. Když tam přijel letos, chtěl za mládeží, ale zjistil, že ve sborech již žádná není. Alespoň se s církvemi dohodli, že Švédové přijedou do Čech vysvětlovat, jaké cesty nevedou k získání mládeže. Neboť to co pro mládež dělali nezabránilo jejich odchodu. Totéž se u nás může projevit stejně, byť se zpožděním několika málo let.

To je jeden z mnoha příkladů, kdy ovce uslyší hlas pastýře a za čas se stejně ztratí. Totéž lze říci o různých mega evangelizačních akcích, výzev k přijetí Ježíše na shromážděních, evangelizačních show, televizních výzev...

Co se stalo s těmi, kteří slyšeli pastýřův hlas? Ten kdo má jasno, řekne: Žádný hlas neslyšeli. Nebo byli jak ta semena, rozházená podél cest. Jenže z lidí má jasno pouze demagog. Nevzal totiž v úvahu, že to nemusel být pastýřův hlas, který zněl z kazatelen či tlampačů. Nebo setba byla ze semen neschopných vzklíčit. Čí je to hlas, který říká, že je tu Bůh, který má s tebou plány aby ses měl dobře? Takového Boha nepotřebuje ten, kdo si umí plánovat sám a dokáže si život zařídit podle vlastní vůle. Taková sebedůvěra je právě nejvíc mezi mládeží.

Kdysi se také říkalo, že za prázdné sbory a kostely mohou liberálové. Je pravdou, že se šťourají v biblických textech, různě je rozebírají, aby zjistili to, co musí poznat každý čtenář: Že si některé protiřečí, nejsou v souladu, nemají historickou souvislost, obsahují mýty a báje, některé byly převzaty z pohanských náboženství a kultů, obsahují také silně nacionální ideologii, atd.

Je to však jinak: Liberál, který studuje Písmo, tak činí, aby poznal skutečnou Boží tvář a Jeho cesty i přes nánosy lidských představ. Aby dobře a zřetelně slyšel Pastýře, bez šumů a zkreslení. Kdyby Boha nehledal, skončil by po několika verších znázorňujících zemi jako placku na sloupech v moři a nad ní umístěnými nádržemi s vodou zadržovanou stavidly.

Jakýkoliv hledající čtenář Písma má výhodu před těmi, kteří si zacpávají uši, zakrývají oči a vymýšlejí krkolomné důvody, jak záznamy Písma „objasnit“ do souladu s jejich věroukou, která se tudíž stává jejich myšlenkou, tedy ideologií. Tam Boží hlas nelze nalézt nebo zaznívá zkresleně. Boha máme poznávat dnem i nocí, celým životem a vším kolem nás. Vždyť svědkové Písma praví, že Ho lze nalézt ve veškerém stvoření. Tedy nejen pokrouceného a zaškatulkovaného v církevních věroukách a dogmatech.

Cesty a cestičky bloudících ovcí

Lákavé nabídky nádher světa a požitků života snadno odvedou člověka od upachtěné služby Bohu, kterou nabízejí církve. Zvláště odvedou ty mladé. Proč by se obětovali pro druhé nebo dokonce pro církve, když mají sílu konat lepší věci pro rozvoj celého lidstva? Dokonce v celosvětovém měřítku mohou uplatnit svůj talent. Jenže jsou tu opět rozdíly: Člověk, který slyšel, že své možnosti a nadání má od Boha – zdali si to někdy neuvědomí a Bohu za dary alespoň poděkuje? Má šanci, má možnost. Určitě ve chvíli, kdy zjistí, že lidské možnosti na které spoléhal jsou mu k ničemu. Když mu dojde vyprázdněnost bezduchého konzumu a pomíjejícnost slastných prožitků. Když začne hledat pokoj srdce v třeba lese, v němž však nenalezne živáčka a ví, že by se tam mělo hemžit životem. Když zjistí výsledky své činnosti ve vyrovnaných kmenech, určených jako pomocný materiál ke stavbě moderních babylónských věží k opěvování lidské pýchy.

Pro každého je spousta příležitostí, ve kterých se Bůh dává poznat. A kdo v nich zaslechne Boží hlas, ten má další šanci vrátit se ke svému Pastýři. Ale ten, kdo zprávu evangelia nikdy nezaslechl, má šanci také?

Ne nadarmo Ježíš vyprávěl příběh ztraceného a opět nalezeného syna. Celý lidský život bývá tímto příběhem propleten. Člověk se neustále musí vracet, jeho zrádné a nestálé srdce ho odvádí od svého Zachránce... Ale vždy má další šanci na návrat.

Bloudění nad propastí

Již první žalm blahořečí člověku rozjímacímu nad Božím zákonem dnem i nocí. Ano, uchylujeme se k písemnému záznamu o poznání Boha, jak nám jej svědkové zaznamenali v Písmu. Kdo to myslí opravdu vážně, tak ho bádání nad biblickými záznamy dokáže přivést do stavu rozhodování, zda těmto nesourodým a rozporuplným textům uvěřit. Častým důvodem je zjištění, že dokonalý Bůh – teď to pro stručnost přeženu – by takovou nelogickou předlohu nikdy lidstvu nedal. Jenže Bůh dokáže pevně držet i pochybující badatele svých cest. Dá jim totiž poznat, nad jakou propastí stojí. Propastí beze dna, temné jámy, na jejímž dně je pouze beznaděj a smrt. Již jenom pohled do takové jámy přivede ke zjištění, jak pevné pouto připravil Zachránce pro svůj lid. Člověk má od Boha svobodu přemýšlení a rozhodování. Zachránce připravil pro svůj lid nejen pevné pouto, ale pro všechny těžkosti připravil i svého Ducha. Když již selže Písmo svědků, je tu Duch, který teprve ozřejmí Ducha z popisu svědků. Neexistuje člověk, který, když se setkal s Božím Duchem plným lásky, namísto návratu k Bohu spáchal sebevraždu skokem do propasti.

Všem, tedy i těm badatelům rozjímajícím, pochybujícím i s nedůvěrou přijímajícím každý Boží dotek, těm všem ukazuje Ježíš na Otce, kterému lze bezmezně věřit. Věřit jako dítě. A současně všem vzkazuje, jak překonat úskalí biblického studia:

[Marek 10:15] Amen, pravím vám, kdo nepřijme Boží království jako dítě, jistě do něho nevejde.


"Další šance" | Přihlásit/Vytvořit účet | 13 komentáře | Search Discussion
Za obsah komentáře zodpovídá jeho autor.

Není povoleno posílat komentáře anonymně, prosím registrijte se

Re: Další šance (Skóre: 1)
Vložil: Gregorios777 v Pátek, 04. prosinec 2015 @ 11:47:47 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Unshaken píše:Nějaký člověk rozhodl, že ten a ten křesťan okusil již jednou osvícení a nebeského daru, zakusil pravdivost Božího slova, zakusil moc budoucího věku. Tentýž člověk pak o tom křesťanovi rozhodl, že ten křesťan odpadl. A udělal konečný verdikt - s tím křesťanem je konec – není ho možné vést znovu ku pokání, neboť jako odpadlík znovu křižuje Božího syna.<b>Cožpak ty jsi nepochopil, že o tom nerozhoduje žádný člověk, ale že to je děj probíhající mezi Bohem a duchovním věřícím? A že o tomto všem rozhoduje pouze Bůh?
Jo, už jsem to pochopil. Ty to bereš podle vás, když vy říkáte toto:<b>Nějaký člověk rozhodl, že ten a ten křesťan (ne)okusil již jednou osvícení a nebeského daru, (ne)zakusil pravdivost Božího slova, (ne)zakusil moc budoucího věku.<b>Vy toto vlastně také soudíte. Tak asi podle toho to bereš...





Re: Další šance (Skóre: 1)
Vložil: Gregorios777 v Pátek, 04. prosinec 2015 @ 12:17:26 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Unshaken píše:
Neboť to co pro mládež dělali nezabránilo jejich odchodu.
Není divu, když dělali jen své metody a světskou zábavu, aby se zalíbili člověku. Možná měli i křesťanskou diskotéku...



Re: Další šance (Skóre: 1)
Vložil: reformovany v Čtvrtek, 03. prosinec 2015 @ 15:54:08 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)

Ahoj Unshakene,

Zajímavé téma.

Vzpomínám si jak mě osobně vyděsily (už dávno - v roce 1997) verše z téhož listu:

Židům 10:26-27

Jestliže svévolně hřešíme i potom, když jsme už poznali pravdu, nemůžeme počítat s žádnou obětí za hříchy, ale jen s hrozným soudem a ‚žárem ohně, který stráví Boží odpůrce.


Myslím ovšem, že pokud je člověk schopen (samozřejmě díky Boží milosti) činit pokání a přijít k Ježíši Kristu tak pro něj platí zaslíbení:

Jan 6:37-40
Všichni, které mi Otec dává, přijdou ke mně; a kdo ke mně přijde, toho nevyženu ven, neboť jsem sestoupil z nebe, ne abych činil vůli svou, ale abych činil vůli toho, který mě poslal; a jeho vůle jest, abych neztratil nikoho z těch, které mi dal, ale vzkřísil je v poslední den. Neboť to je vůle mého Otce, aby každý, kdo vidí Syna a věří v něho, měl život věčný; a já jej vzkřísím v poslední den.“

Je to tedy Otcova vůle, aby Kristus nikoho neztratil. Vůle Všemohoucího!


Tím neříkám, že varovná napomínání v Bibli nemáme brát vážně. Právě naopak; je dost možné, že jsou tam jsou zapsána právě jako součást milosti, která drží ovečky ve stádu.

Kdysi jsem na podobné téma napsal na GS článek:

Odpadnout je možné. Ztratit věčný život je nemožné – aneb – mohla by věčnost trvat pět let?Odkaz:
http://granosalis.cz/modules.php?name=News&file=article&sid=5843&mode=nested&order=0&thold=0


zdraví

r



Stránka vygenerována za: 0.31 sekundy