Grano Salis NetworkGrano SalisGranoChatMusicalise-KnihyModlitbyD K DKřesťANtiqC H M IMOSTYNotabeneECHO 
Vítejte na Grano Salis
Hledej
 
Je a svátek má Marcela.   Vytvoření registrace
  Článků < 7 dní: 3, článků celkem: 15947, komentáře < 7 dní: 409, komentářů celkem: 379903, adminů: 60, uživatelů: 4955  
Vyzkoušejte
Jednoduché menu

Úvodní stránka

Archiv článků

Protestantské církve

Veřejné modlitby

Zpovědnice

e-Knihovna

e-Knihy pro mobily

Kam na internetu

Soubory ke stažení

Recenze

Diskusní fórum

Tvůj blog

Blogy uživatelů

Ceny Zlatá Perla

Ceny Zlatá Slza

Doporučit známým

Poslat článek


Tip na Vánoční dárek:

Recenze
Obsah
OBJEDNAT


GRANO MUSICALIS

Hudební portál
GRANO MUSICALIS
mp3 zdarma

Velký pátek

Vzkříšení


Pravidla


Kdo je online
Právě je 156 návštěvník(ů)
a 4 uživatel(ů) online:

martino
Vota
rosmano
Frantisek100

Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde

Polemika


Přihlášení

Novinky portálu Notabene
·Prezident Jižních baptistù zveøejnil na Facebooku fotografii ze svého oèkování
·Beth Moore se omluvila za podporu teologie komplementarismu
·Nový zákon s poznámkami - pøeložil Petr Pavlíèek
·Poprvé v historii se hlásí k náboženské pøíslušnosti ménì než polovina Amerièann
·Kvùli pandemii se loni v katolické církvi konalo o ètvrtinu ménì køtù
·Velikonoèní sèítání lidu
·Informace z jednání Výkonné výboru BJB dne 17. bøezna 2021
·Prosba Sboru BJB v Praze - Církev XXI. století
·Televizní bohoslužba Bratrské jednoty baptistù 18.4.2021 na ÈT2
·Diáø za èasù korony

více...

Počítadlo
Zaznamenali jsme
104400531
přístupů od 17. 10. 2001

Hledání: Psychologické aspekty křesťanské víry
Vloženo Sobota, 05. prosinec 2015 @ 08:21:55 CET Vložil: Tomas

Zamyšlení poslal pozorovatelnik

K čemu vede křesťanská víra? Způsobuje změny ve vnímání reality? 



Když se člověk stane křesťanem, obvykle doprovází konverzi pozitivní očekávání. A skutečně vetšinou převládají pozitivní změny v psychice člověka. Vědomí, že jsem od nynějška v péči starostlivého tatínka a navíc mám věčný život – zákonitě přichází pozitivní odezva organismu, někdy pozorujeme stavy ne nepodobné zamilovanosti. K příznivému psychickému naladění rovněž přispívá vlídné přijetí v křesťanském sboru, úsměvy, ochota se sdílet apod.
Ovšem když budu poctivý, musím popsat i negativní důsledky křesťanské víry na psychiku člověka. Změny v psychice člověka přicházejí s vědomím, že jsem od nynějška sledován. Bůh jako skrytá kamera. To je jeden faktor. Další faktor jsou svědectví ostatních křesťanů, jak Bůh zasáhl do jejich života. Jedno z prvních svědectví, které si pamatuji, bylo od dívky, která v letničním sboru svědčila o celkem banální příhodě: Ujel ji autobus, další by ji jel za dlouho. Jelikož byla čerstvá konvertitka, plná nadšení a důvěry v Pána, že se postará, tak se pomodlila a jala se stopovat. A skutečně první auto jí zastavilo. Bez ztráty květinky dojela do cíle. A v neděli už svědčila, že křesťanství funguje, Bůh je mocný, haleluja atd. Jenže nikdo z nás neví, zda by se dostala do cíle i bez modlitby. Je spousta lidí, co se nepomodlí, zamávájí a auto zastaví. Zda to byla náhoda nebo skutečně nadpřirozený zásah shůry – záleží jen na našem výkladu a víře. A pokud to byl zásah shůry, jak k němu došlo? Bůh zasáhl do myšlení řidiče, že jí zastavil? Pokud Bůh takto zasahuje do myslí řidičů, dá se vůbec hovořit o svobodné vůli člověka? Je vidět, kolik souvislostí najednou vyplývá z křesťanské víry. Člověk začne retrospektivně zkoumat, co z minulosti mohl být zásah Boží. Dále člověk začne být podezíravý, podléhá iracionálním spojitostem. Tohle je vzkaz od Boha, nebo snad tohle? Jak ke mně Pán mluví?
Pro mě je ta nejistota a nejednoznačnost deprimující. Ateista to má jednoduché, vysvětluje si všechno, co se mu děje, přirozeným způsobem. Křesťan všude hledá nějaké signály od Boha. Až z toho vzniká paranoia. Nejsou na to žádné limity. Každý má svoji fantazii. Někdo velmi bohatou. S tím úzce souvisí další část křesťanské víry – víra v démony a ďábla. Znám lidi, co se kvůli tomu dostali na psychiatrii. Zvláště v 90. letech tady přišlo do letničních církví velké množství knih, které viděly činnost ďábla a démonů skoro ve všem. V psychice člověka to vyvolávalo, obavy, strachy. Podezřívavost. Nejistotu.
Někdy si říkám, nemají to ti ateisti lepší? Pro ně jsou to všechno blbosti a mají klid. Nezatěžují si hlavu neustálým zkoumáním, odkud vítr vane. Berou život tak jak je. Křesťan neustále všechno poměřuje a hledá mezi řádky... Někdo slyší i trávu růst...


"Psychologické aspekty křesťanské víry" | Přihlásit/Vytvořit účet | 82 komentáře | Search Discussion
Za obsah komentáře zodpovídá jeho autor.

Není povoleno posílat komentáře anonymně, prosím registrijte se

Re: Psychologické aspekty křesťanské víry (Skóre: 1)
Vložil: Gregorios777 v Úterý, 08. prosinec 2015 @ 19:11:31 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Pozorovatelniku,
nemohu to najít, kde jsi hovořil o tom, že křesťanství je samý příkaz a zákaz. Je dobré si uvědomit, že Bůh nepřikazuje NIC, co by sám nedělal. Čili, jeho Zákon je vlastně On sám. A On je náš CÍL, kterému se máme PŘIPODOBNIT. Být jako On. A Jeho příkazy zjevují, KDO JE ON.



Re: Psychologické aspekty křesťanské víry (Skóre: 1)
Vložil: Grace v Pondělí, 07. prosinec 2015 @ 20:41:38 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
"Křesťan všude hledá nějaké signály od Boha. Až z toho vzniká paranoia. ... Každý má svoji fantazii."
"...víra v démony a ďábla. Znám lidi, co se kvůli tomu dostali na psychiatrii."

Ahoj pozorovatelníku,
 
myslím, že máš pravdu, že takové nesprávné chápání Boha a Jeho Slova musí být deprimující a učitelé, které je do církví přinášejí za to nesou zodpovědnost. Místo důvěry v Boží slovo a Boží svrchovanost zasévají do lidí strach a nejistotu a uvádějí je do otroctví novodobým šamanům. Takoví lidé jsou pak na tom opravdu asi hůř, než ateisté. Je smutné, jak moc je to dnes v církvích rozšířené. 

Není to ale křesťanské myšlení, naopak, jde o pohanské myšlení, které do církve proniká. Více o tom napsal například Bob DeWaay:

 
http://www.reformace.cz/reformace-c-20/falesna-uceni-o-vedeni-duchovnich-bitev-zpohansteni-cirkve
 

Na druhou stranu to, co tady říká twig, mi přijde jako něco jiného, než fantazie. Když víme, že Bůh tvoří každou situaci, a víme z Bible, jaký je, jak se svými dětmi zachází a že jim slíbil přísnou výchovu, tak můžeme někdy ve svých životech sledovat Jeho ruku.





Re: Psychologické aspekty křesťanské víry (Skóre: 1)
Vložil: Willy (stanislav.velicky@seznam.cz) v Neděle, 06. prosinec 2015 @ 18:02:59 CET
(O uživateli | Poslat zprávu | Blog)
K čemu vede křesťanská víra? 

Ke změně smýšlení a jednání - říká se tomu pokání. Jinak řečeno k proměně mysli, kdy si člověk postupně přestává myslet, co si kdy myslel a začíná si myslet to, co si myslí Bůh, což se dozvídá z Božího slova. A s proměnou mysli logicky dochází i ke změně jednání, k čemuž napomáhá věřícímu člověku jeho oživší svědomí.

Způsobuje změny ve vnímání reality?

Způsobuje naprosto zásadní změny. Do té doby, než člověk pozná Boha, de facto realitu nezná, ale ve světle Božího Slova začne realitu vidět Božím pohledem, jak je psáno v Žalmu 36:10 Neboť u tebe je pramen života; díky Tvému světlu vidíme světlo. Bez Božího světla vlastně skutečnost nevidíme a tudíž neznáme, jsme a žijeme v temnotě. Bůh nás vysvobodil z pravomoci temnoty a přenesl do království Syna své lásky (svého milovaného Syna). Stáváme se syny světla a chodíme ve světle, rozuměj v pravdě neboli realitě, skutečnosti. Bůh sám se jako světlo stává naší schopnost vnímat realitu takovou, jaká je. Není povolanější osoby, než Stvořitel všeho, Ten, kdo zná realitu lépe, než kdokoli jiný. Apoštol Jan neměl větší radost, než když viděl, že jeho (duchovní) děti chodí (žijí) v pravdě - pravda je vyústěním Světla. Tož tak.





Re: Psychologické aspekty křesťanské víry (Skóre: 1)
Vložil: twig v Neděle, 06. prosinec 2015 @ 08:49:54 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Mňa kresťanská viera (= dôvera k Bohu a Pánovi Ježišovi) priviedla k pochopeniu, že Boh ma miluje, hoci nenávidí hriech. Pomohla mi uchopiť nezaslúženú Božiu milosť a odpustiť tým, ktorí mi akýmkoľvek spôsobom ublížili. Nestalo sa to v jednom okamihu všetko - je to prebiehajúci proces. Bol však jeden konkrétny deň v mojom živote, kedy som spoznala, že Ježiš Kristus je PRAVDA. A potom nasledovali spústy dní, kedy som spoznávala, kto som sama v sebe a čo mi Boh z milosti daroval v Kristovi. Zmeny vo vnímaní reality sú prirodzeným dôsledkom toho, že myseľ znovuzrodeného človeka sa premieňa, že viac a viac uchopuje Boží pohľad na svet, na ľudí a život ako taký. Kým som nepoznala PRAVDU, hľadala som ju všade možne. Ako neveriaca som volala k Bohu, prečo sa u nás doma dejú zlé veci, prečo môj ocino nemôže byť stále triezvy, prečo toľko bolesti v našich životoch. Písala som si "denník", kde som svoje otázky adresovala Bohu, ktorého som nepoznala, o ktorom som vlastne ani nevedela, či je. A On napriek tomu odpovedal a priťahoval ma k sebe skrze svedectvo tých, čo už Pána Ježiša poznali. Prvýkrát som si dotyk milujúceho Boha uvedomila pri čítaní knihy Carla Carretta o Františkovi z Assissi. A potom, rôznymi okľukami a blúdením v slepých uličkách, ktoré trvalo dlhých cca 15-16 rokov (!) som Pána Ježiša spoznala aj ja. Najdôležitejšou knihou sa mi stala Biblia, ale koľko vzdoru ešte vo mne bolo... Duch Boží stále viac a viac premieňa moju myseľ a tým spôsobuje nielen zmeny vo vnímaní reality, ale aj realitu samotnú. Viac napíšem neskôr, lebo momentálne sa mi nedá :o(



Re: Psychologické aspekty křesťanské víry (Skóre: 1)
Vložil: Bonbon v Neděle, 06. prosinec 2015 @ 13:46:38 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Mám za to, že co člověk, to jiné prožívání víry. Rozumím tomu, co píšeš, ale sám to mám úplně jinak. Víra mi dává především sílu a důvěru v to, že naše momentální pinožení tady má smysl. Pokud se cítím pod psa, uvažuju, jak bych mohl pomoci někomu, kdo je na tom hůř. Jinak já osobně jsem měl problém především s tím, být součástí nějaké komunity věřících. Jsem solitér. Tedy mám vztah přímo s Bohem a své náboženské přesvědčení v žádné církvi nesdílím. Pro mnohé tím pozbývám status pravého křesťana, ale příliš mě to netrápí. 



Re: Psychologické aspekty křesťanské víry (Skóre: 1)
Vložil: unshaken (unshaken@outlook.cz) v Sobota, 05. prosinec 2015 @ 16:48:53 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Píšeš "Vědomí, že jsem od nynějška v péči starostlivého tatínka a navíc mám věčný život..."

Nevím, zda to platí obecně, ale jsi úplně vedle. Ale jak říkám, nemohu mluvit za všechny. Jsem totiž přesvědčen, že kdo byl a je skutečně obrácený, ten poznal skutečnou Lásku. To zdůrazňuji. Všechno ostatní jsou jen vedlejší účinky.

Jinak podle zkušenosti své i jiných potvrzuji, že člověk po obrácení hledá souvislosti mezi událostmi kolem něj a působením Boha. Zvláště v pozitivních případech. To ale vyplývá spíš z učení, které předkládají církve. Časem každý věřící přijde nato, že to tak prostě nefunguje. V každém případě si každý věřící může na vlastní kůži ověřit, co je to život s Bohem a jak Bůh zasahuje do jeho života. Pozná sílu modlitby, pozná Boží vedení. Nestává se tedy manipulovaný Bohem, jak tvrdíš, ale důvěřuje Božímu vedení a dobrovolně se mu poddává, zvláště v případech, kdy ateista spoléhá na náhodu (podivný a-teista, když věří v náhodu, což je pohanský bůh) nebo není schopen správně rozlišit, co je dobré a co špatné. A o to jde, to je celý rozdíl mezi věřícím a bezvěrcem.

Vrcholem pak bývá přijetí svého údělu - to přijetí spočívá třeba ve smíření se s nemocí, se smrtí. Což věřící může nést bez problémů, neboť v Bohu má naději. Nevěřící má pouze beznaděj. A u nevěřících umírajících svědkové slyší jako poslední slova "to je konec". Pro věřícího je to však začátek.

Naděje je základ víry. Viz Pavel.

Uvedená tvrzení vycházejí ze stovek svědectví, která jsem slyšel.



Re: Psychologické aspekty křesťanské víry (Skóre: 1)
Vložil: timg v Sobota, 05. prosinec 2015 @ 20:45:00 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
--Pro mě je ta nejistota a nejednoznačnost deprimující--

      Znám lidi, co se kvůli tomu dostali na psychiatrii

  • 15„Vím o tvých skutcích; nejsi studený ani horký. Kéž bys byl studený anebo horký! 
  • 16Ale že jsi vlažný, a nejsi horký ani studený, nesnesu tě v ústech.(Zj3)



Re: Psychologické aspekty křesťanské víry (Skóre: 1)
Vložil: reformovany v Sobota, 05. prosinec 2015 @ 08:47:30 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ahoj pozorovatelniku,


Mám pocit, že problém je, že pohledy které prezentuješ jsou často dosti vzdáleny od Bible.

Třeba píšeš.

P
S tím úzce souvisí další část křesťanské víry – víra v démony a ďábla. Znám lidi, co se kvůli tomu dostali na psychiatrii.

R
Bible, jasně říká, že jediný Vládce je Bůh.

Ef 1,11
On je ten, v němž se nám od Boha, jenž všechno působí rozhodnutím své vůle, dostalo podílu na předem daném poslání,


V knize Jób je krásně vysvětleno jak to funguje. Kdo na to mám pohled odpovídající Bibli, tak nemůže kvůli strachu z démonů skončit na psychiatrii.


Další příklad

P
Pokud Bůh takto zasahuje do myslí řidičů, dá se vůbec hovořit o svobodné vůli člověka?

R
A ona někde Bible používá sousloví "svobodná vůle"?

Již se opakuji, ale je dobré si definovat pojmy: http://granosalis.cz/modules.php?name=News&file=article&sid=4616&mode=nested&order=0&thold=0

Jen pro Ilustraci (z odkazovaného článku) jak je také lidské rozhodování utvářeno:


Ilustrace
Když dáte vybrat žíznivému člověku na poušti mezi šálkem grogu a dvoulitrovkou studené minerálky, můžete tušit, že sáhne po minerálce. Když tutéž nabídku učiníte prokřehlému člověku v zimě na horách, můžete tušit, že sáhne po grogu. Volba je jasně podmíněna stavem člověka. Podobné je to i v morální oblasti, ale k té se dostaneme až později.

r



Re: Psychologické aspekty křesťanské víry (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Sobota, 05. prosinec 2015 @ 10:07:28 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/
Zda to byla náhoda nebo skutečně nadpřirozený zásah shůry – záleží jen na našem výkladu a víře. A pokud to byl zásah shůry, jak k němu došlo? Bůh zasáhl do myšlení řidiče, že jí zastavil? 

  Mohl Bůh zasáhnout do myšlení té slečny, že šla zrovna stopovat po modlitbě, protože Bůh věděl, že kolem pojeden někdo, kdo má ochotu zastavit. Součástí víry, důvěry Bohu je to, že Bůh člověka v životě vede. A stejně tak to mohlo být něco jiného.


Změny v psychice člověka přicházejí s vědomím, že jsem od nynějška sledován. Bůh jako skrytá kamera. 

  To jsem tedy nezažil. Tohle je jedna z věcí, kterou znám z náboženství před tím, než jsem se stal křesťanem, tam byl takový pohled lidí, kteří v náboženství žili, velmi častý, včetně strachu z potrestání, z následků, ze soudu. Od křesťanů jsem takový pohled na Boha a vnímání Boha neslyšel. 

  Kde jsi tenhle pohled na Boha získal ty, z čeho? Jaký byl podnět pro takový způsob uvažování? Bylo podnětem nějaké kázání? Nebo samotná existence Boha?


Člověk začne retrospektivně zkoumat, co z minulosti mohl být zásah Boží. Dále člověk začne být podezíravý, podléhá iracionálním spojitostem. Tohle je vzkaz od Boha, nebo snad tohle? Jak ke mně Pán mluví? 

  Ani tohle jsem nezažil.

  Zažil jsem opak: Když jsem se stal křesťanem, Bůh ke mne dlouhou dobu mluvil o mém životě a jedna z věcí, které probíral, bylo právě toto. Jak se díval na můj život. Jak odpovídal na moje modlitby. Co bylo od něj a co ne.


Pro mě je ta nejistota a nejednoznačnost deprimující.

  Pro mne taky. Nejistota a nejednoznačnost je pro mne flustrující. V prostředí nejistoty nejsem schopen dlouhodobě dobře fungovat, nejednoznačnost a nejistota likviduje život. Proto by ani nebylo v náboženství a jeho křivolakých cestičkách, na kterých jsme bloudili, moc dobře. Proto jsem rád, že Bůh jedná a mluví ke svým dětem jednoznačně, přímo a jasně.

  Nejistota a křivolaké cestičky nejsou doménou Boha. Když se podíváš do písma, tak Bůh mluví ke svým lidem jasně, přímo, jednoznačně. Zvlášť slova Ježíše jsou tak jasná, že jim rozumí i nevěřící: I kázání na hoře pochopí i ateista. Se slovy Ježíše mají problém jen náboženští lidé bloudící na křivolakých cestičkách, dohadují se kdo je jejich bližní, kdo jsou ti chudí duchem a tak...

  Ono je teda Boží slovo nastavené tak, že v křivém srdci se převrací do podoby příkazů a zákazů, tak, aby člověk padnul. Je to jeho princip.


  Pokyn za pokynem, pokyn za pokynem, míru k míře, míru k míře, trochu sem, trochu tam. Ano, žvatlavou řečí a cizím jazykem bude mluvit k tomuto lidu. Ten, který jim řekl: Toto je místo odpočinku, dejte odpočinek vyčerpanému, toto je místo odpočinutí; ale nechtěli poslechnout. I bude pro ně Hospodinovo slovo pokyn na pokyn, pokyn na pokyn, míru k míře, míru k míře, trochu tam, trochu tam, a tak půjdou, upadnou dozadu, polámou se, budou chyceni a zajati.

  A z mé osobní zkušenosti mohu říci, že to slovo Izaijáše je velmi, velmi výstižné, jasné a přiléhavé. Přesně tak se jeví Boží slovo člověku, kterého chytne náboženství.


Křesťan všude hledá nějaké signály od Boha. Až z toho vzniká paranoia. Nejsou na to žádné limity. Každý má svoji fantazii. Někdo velmi bohatou. .... Nezatěžují si hlavu neustálým zkoumáním, odkud vítr vane. 

  No... Proč si to myslíš?

  Pokud Bůh někomu chce něco říci, má dost moci na to, aby mu to řekl tak, aby tomu dotyčný rozuměl. V tom se dost liší od bohů, co si vyrobí lidi.

  Stojí za to žít život pro boha, který je rozmazaný, rozplizlý a ani se pořádně nedokáže vymáčknout, co vlastně chce?

  Toník



Stránka vygenerována za: 0.75 sekundy