Grano Salis NetworkGrano SalisGranoChatMusicalise-KnihyModlitbyD K DKřesťANtiqC H M IMOSTYNotabeneECHO 
Vítejte na Grano Salis
Hledej
 
Je a svátek má Vojtěch.   Vytvoření registrace
  Článků < 7 dní: 3, článků celkem: 15949, komentáře < 7 dní: 299, komentářů celkem: 380006, adminů: 60, uživatelů: 4956  
Vyzkoušejte
Jednoduché menu

Úvodní stránka

Archiv článků

Protestantské církve

Veřejné modlitby

Zpovědnice

e-Knihovna

e-Knihy pro mobily

Kam na internetu

Soubory ke stažení

Recenze

Diskusní fórum

Tvůj blog

Blogy uživatelů

Ceny Zlatá Perla

Ceny Zlatá Slza

Doporučit známým

Poslat článek


Tip na Vánoční dárek:

Recenze
Obsah
OBJEDNAT


GRANO MUSICALIS

Hudební portál
GRANO MUSICALIS
mp3 zdarma

Velký pátek

Vzkříšení


Pravidla


Kdo je online
Právě je 137 návštěvník(ů)
a 0 uživatel(ů) online:


Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde

Polemika


Přihlášení

Novinky portálu Notabene
·Prezident Jižních baptistù zveøejnil na Facebooku fotografii ze svého oèkování
·Beth Moore se omluvila za podporu teologie komplementarismu
·Nový zákon s poznámkami - pøeložil Petr Pavlíèek
·Poprvé v historii se hlásí k náboženské pøíslušnosti ménì než polovina Amerièann
·Kvùli pandemii se loni v katolické církvi konalo o ètvrtinu ménì køtù
·Velikonoèní sèítání lidu
·Informace z jednání Výkonné výboru BJB dne 17. bøezna 2021
·Prosba Sboru BJB v Praze - Církev XXI. století
·Televizní bohoslužba Bratrské jednoty baptistù 18.4.2021 na ÈT2
·Diáø za èasù korony

více...

Počítadlo
Zaznamenali jsme
104431269
přístupů od 17. 10. 2001

Povzbuzení: Dnes se vám narodil Spasitel, Kristus Pán, v městě Davidově
Vloženo Úterý, 29. prosinec 2015 @ 10:53:11 CET Vložil: Tomas

Úvod do křesťanství poslal Karels

Štědrý den je oslavou narození Ježíše Krista, který se před 2 000 lety narodil v judském městečku Betlémě.

Nectareum rorem terris instillat Olympus,
totam respergunt flumina Melis humum,
aurea sanctorum rosa de prato Paradisi
virginis in gremium lapsa, quievit ibi.
Intra virgineum decus, intra claustra pudoris,
colligit angelicam virginis aula rosam.
Flos roseus, flos angelicus, flos iste beatus
vertitur in foenum, fit caro nostra Deus.

Vertitus in carnem Verbum Patris, at sine damno,
vertitur in matrem virgo, sed absque viro.
Numine plena suo manet in nascente potestas,
virgineum florens in pariente decus
sol tegitur nube, foeno flos, cortice granum,
mel cera, sacco purpura, carne Deus.
Aetheris ac terrae sunt haec quasi fibula, sancto
foederis amplexu dissona regna ligans.

autor: Hildebert Turonensis, arcibiskup z Tours (1055 – 1133)

 
Můj překlad:

Úsvit nového věku jako déšť darovala Nebesa zemi,
řeky napojily celou zemi oslavným chórem,
zlatá růže svatých jako závdavek Ráje
panně do nitra vložená, očekávající tam na svou chvíli.
Jako chlouba panny, jako klíč k naší nevinnosti
panna střeží nebeský květ, nebeskou růži.
Květ převzácné růže, květ andělský, květ tak mnoho požehnaný
Narodí se v těle a stane se drahým tento náš Bůh.

Narodí se v těle Slovo Boha Otce, a bude bez hříchu,
Narodí se z panny-matky, vždyť byl počat bez přispění muže.
V něm je vtělena všechna plnost božství nepochybně,
Jedinečný potomek, který se kdy narodil
Slunce skrývající se na nebesích, převzácná květina na rozkvetlé louce,
zrno připravené k setbě, plástev medu, velká váza naplněná purpurem,
Bůh zjevený v těle. Jako nebeský svorník Ježíš je a nadto země díky jemu existují,
Když Svatý uzavřel smlouvu, spojila se rozdílná království.

„Šťastné prožití vánočních svátků a v novém roce 2016 pevné zdraví, duševní sílu, pohodu a pokoj doma všem vám přeji.“


"Dnes se vám narodil Spasitel, Kristus Pán, v městě Davidově" | Přihlásit/Vytvořit účet | 10 komentáře | Search Discussion
Za obsah komentáře zodpovídá jeho autor.

Není povoleno posílat komentáře anonymně, prosím registrijte se

Re: Dnes se vám narodil Spasitel, Kristus Pán, v městě Davidově (Skóre: 1)
Vložil: rudinec v Středa, 30. prosinec 2015 @ 10:07:08 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
VÁNOCE KOUZEL (NE) ZBAVENÉ
 
            „Kdyby se Kristus tisíckrát narodil v Betlémě, není nám to nic platné, jestliže se nezrodí v našich srdcích.“
 
            VÁNOCE - slovo, jež zaznívá po celém světě. Mladí i staří jsou jím jakoby okouzleni a prožívají chvíle napětí a očekávání. Co vlastně jsou vánoce? Lidé se domnívají, že 25. prosinec je dnem narození Ježíše Krista. Dějiny ovšem o této skutečnosti nepodávají žádnou zprávu a ani pisatelé Bible nezaznamenali datum Kristova zrození. Pouze evangelista Lukáš uvádí jisté historické pozadí a zaznamenává, že se tak stalo v době prvního sčítání lidu v římské říši, které nařídil císař Augustus. 
            Na základě císařského výnosu se odebral i Josef z města Nazareta do judského Betléma, aby se tu zaregistroval společně s Marií, která v té době čekala dítě. O dalším průběhu se Lukáš zmiňuje následovně: „A stalo se, když tam byli, že se jí naplnily dny, kdy měla porodit. I porodila Syna svého prvorozeného, zavinula jej do plenek a položila do jeslí...“ (Luk. 2,1-7). Neuvádí ale, v který den kterého měsíce se tak stalo. Proč tedy lidé, hlavně křesťané, slaví 25. prosince Kristovo narození, když Bible o datu mlčí? Kdyby to Bůh uznal za vhodné a pro lidstvo potřebné a prospěšné, nechal by apoštoly, aby datum tak významné události zaznamenali! Neudělal to však. Odkud se tedy vánoce - vybájený a tajuplný svátek křesťanů i nekřesťanů - vzaly? Kdy je jejich původ?
 
            ZAČÁTEK JE V POHANSTVÍ
            Pohané věřili, že jejich bůh Slunce se každým rokem opětovně rodí. Noc z 24. na 25. prosince pokládali za dobu zrození boha Slunce. Vypozorovali totiž, že Slunce po této noci stoupá na obzoru denně výš a výš. Tajemný jev si vysvětlovali jako vzrůst nově narozeného slunečního dítěte. Proto tato a další noci byly odedávna považovány za „svaté noci“. 
            „Jaký je asi původ slova vánoce? Podle jazykovědců pochází z němčiny. Jeho původní název byl „svatá noc“. Staré německé slovo Weihnachten si naši předkové počeštili zajímavým způsobem: první část 
(vá-) převzali beze změny a druhou počeštili (weihen = zasvětit, nachten = stmívat se, Nacht = noc). 
            Vědci se shodují v tom, že kořeny dnešních vánoc je třeba hledat již v pohanských oslavách zimního slunovratu. Vánoce nemají jen tradici evropskou. Slavily se v Asii, u amerických Indiánů i jinde. Ve starém Římě se nakonec oslavy ustálily na 25. prosinec. Datum zvolil r. 274 po Kr. císař Aurelián jako den „natalis solis invicti“ - den Zrození nepřemožitelného Slunce“ (Nová Svoboda 24.12.1970). 
            „Významný německý badatel Herman Usener doložil, že před nicejským koncilem (konaný v r. 325) se vánoce neslavily. 25. prosinec byl jako datum zrození Krista neznámý. První zmínku o dni narození Ježíšova najdeme u Jana Zlatoústého (374 - 407), ale ten ho datuje na 20. prosinec. V Římě se vánoce poprvé slavily až roku 365.“ (Kostnické Jiskry, evangelický týdeník, 20.12.1972).
            „Který den se Kristus narodil? Liturgický svátek Narození Páně (25. prosinec) je poměrně pozdní. Zdá se, že zhruba prvních 300 let křesťané neslavili narození Ježíšovo zvláštním svátkem... 25. prosinec je zaznamenán poprvé v Římě kolem r. 350.“ (Nový Zákon, Dr. D. M. Petrů, poznámka k evangeliu Lukáše 2,6).
            „Vánoce vznikly později než velikonoce. Jejich počátek leží ve 4. století... Skutečný den narození Páně není znám! Ve 3. století se křesťané v Egyptě domnívali, že se Ježíš narodil v květnu... Pro křesťana, který se opírá pouze o Písmo svaté, neexistují žádné povinnosti vůči takovýmto památkám! Nový Zákon neobsahuje ani zvyk ani příkaz k takovýmto svátkům...“ (Heinz H., Adventecho, duben 1988).
            „Římané slavili svátek nepřemožitelného boha Slunce. 25. prosinec se nazýval „narozením Slunce“ a po celé říši se konaly velké náboženské pohanské oslavy Mithrovy (iránský bůh světla a Slunce). Svátek narození Krista není nic jiného než pokřesťanštěná pohanská slavnost.“ (Handbook of Christian Feast and Customs, str. 60, N. York 1952, F. X. Weisser).
            „Jedna z převládajících náboženských myšlenek 2. a 3. stol. byla víra v božství Slunce... Toto božstvo má pro naše zkoumání zvláštní význam, neboť jeho svátek připadal na 25. prosince... Zřejmě údobí zimního slunovratu, kdy počíná vzrůstat síla Slunce, se hodí pro slavení svátku slunečního boha...“ (G. J. Laing, Survivals of Roman Religion, str. 150-153, N. York 1931).
            Předpokládám, že těchto několik historických důkazů postačí, aby čtenář pochopil pohanský původ dnešních vánočních svátků. Jak už bylo uvedeno, první křesťané neslavili žádný den jako památku Ježíšova zrození. Neměli k tomu důvod ani biblické opodstatnění. Vánoce se do křesťanství dostaly následkem úpadku křesťanské církve od původního apoštolského učení. Největší křesťanská církev se k této adopci pohanských svátků veřejně přiznává, když ve svém katechismu uvádí: „Pojem vánoce pochází z toho, že pohané v době, kdy jsou noci velmi dlouhé, slavili k poctě boha Slunce tzv. veliké posvěcené svaté noci. Církev pak dala pohanským posvátným nocem křesťanský význam. Na dobu posvátných nocí 25. prosince ustanovila slavnost narození Krista.“ (Kat. lidový katechismus, F. Spirago, str. 133).
            Byla to tedy církev, která povýšila svou autoritu nad autoritu Božího slova tím, že pohanské slavnosti zahalila do „křesťanského“ roucha. Proč však pokřesťanštěné pohanské svátky přijaly i protestantské církve, když tvrdí, že se opírají pouze o Písmo svaté? 
 
            VÁNOČNÍ STROMEČEK
            K vánocům se pojí také vánoční stromeček. Jak se k vánocům přidružil? Leckdo si řekne, co by to bylo za vánoce bez něho? Jenže... Stejně jako vánoce mají původ v nejryzejším pohanství, má v něm své kořeny i tento mystický strom. Všichni pohané starověku spojovali kult Slunce (tj. Bálův kult) s kultem matky, tj. Astarty nebo Ašery a s rituálním kultem stále zelených stromů - evergrínů. V době oslav „svatých nocí“ (zasvěcených slunečnímu božství) pořádali pohané veselice u stále zelených stromů. Na ně věšeli ozdoby, ovoce, pamlsky a světla. Nejprve ve volné přírodě, později doma, protože to bylo pohodlnější. 
            „Jedle, nebo dříve v Orientě cypřiš, jakož i terebint, byly jako stále zelené stromy života a zasvěceny „královně nebes Astertě“, manželce Bále.“ (Jubileum bibel, pozn. k 5 Mojž. 16,2). V předmluvě Elberdfelské Bible se dočteme: „Ašera byla kmen stromu bez kořene, avšak si pozůstalými větvemi, který se stavěl obyčejně po obou stranách Bálova oltáře.“ (pozn. k Soudcům 3,7; 6,25.26.30). „V mnoha domech se strojí vánoční stromek... Je to německý obyčej. Germáni totiž ve svých „svatých nocích“ stavěli před svými domy jedle a k poctě boha Slunce na ně umísťovali světla. Církev dala tomuto pohanskému obyčeji „křesťanský“ význam.“ (F. Spirágo, Lidový katechismus, str. 134)
 
            DUCH A NÁPLŇ VÁNOC
            Duch vánoc je dnes právě tak pohanský jako dříve. Vánoční svátky jsou vyplněny zvyky a obyčeji ryze pohanskými a mystickými a s učením Bible nemají nic společného. Stávají se často příležitostí k vyčerpávání naší peněženky i naší křehké tělesné schránky. O vánocích vyplouvá na povrch staropohanský římský duch „panem et circenses“ - chléb a hry. (Přitom v době narození Ježíše žili Josef s Marií v chudobě a byli nuceni vložit své dítě do jeslí ve chlévě), „jezme, pijme, užívejme!“ - to je (Přiznáte si to?) častá náplň dnešních vánoc. 
 
            VÁNOČNÍ PEČIVO
            Také nejrůznější vánoční pečivo má svůj původ v pohanství. Pohané pekli na počest svých bohů rozmanité koláče v podobě pletenců (dnešních vánoček), slunečních kotoučů, měsíčních srpků a hvězd. Už Židé se ve starých dobách přizpůsobili zvykům svých pohanských sousedů a jednali dle jejich zvyků. bible o tom praví: „Což sám nevidíš, co činí v judských městech a na ulicích Jeruzaléma? Synové sbírají dříví, otcové zapalují oheň a ženy zadělávají těsto na koláče pro královnu nebes („tvoru nebeskému“, kralický překlad) a přinášejí oběti bohům cizím a tak mě urážejí.“ (Jer. 7,17.18) Výraz „tvor nebeský“, tj. „královna nebes“, představuje buď měsíční božstvo, nebo Astartu či Ištar - babylónsko-asýrskou bohyni. (Bibl. slovník, A. Novotný, Kalich Praha)
            Všechny pohanské festivaly a svátky byly zasvěceny určitému božství, proto je v Božím pohledu jejich přejímání křesťany i nekřesťany hříchem. To se vztahuje i na vánoce a jejich obyčeje.
 
 
Článok je opísaný z časopisu SALVO ročník 1992 . Autor  článku je Jan Kováčik.





Re: Dnes se vám narodil Spasitel, Kristus Pán, v městě Davidově (Skóre: 1)
Vložil: skalaa v Středa, 30. prosinec 2015 @ 14:05:54 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Narodil se Kristus Pán, radujme se…
…tato slova se dnes ozývají v mnoha obchodech, ulicích, a lidé slaví narození malého miminka a dávají si dárky pro radost. Přestože vánoční svátky nejsou pravým dnem Ježíšova narození, malé miminko se v Bohem předpovězený čas v Betlémě skutečně narodilo. Ale víte co bylo dál? O Jeho prvním příchodu jako bezbranného malého miminka na tento svět vědělo tenkrát, na rozdíl od dnešní doby, jen velmi málo lidí. A historie se opakuje. Nyní, když se přibližuje čas Jeho druhého příchodu jako Krále králů, se o tak důležitou událost zajímá opět jen málokdo. Miminko již vyrostlo! Je potřeba rozbalit dárek, který nám přinesl On – náš Král, který se brzy vrátí.
Malý Ježíš rostl a byl úplně jiný než všichni Jeho vrstevníci. Byl laskavý, pokorný, upřímný, soucitný, každému pomáhal a právě pro tyto vlastnosti byl posměchem svým bratrům i kamarádům. Miloval Boží slovo a učil se znát Písma starého Zákona. Byl prostě výjimečný. Když malý Ježíš povyrostl, ve dvanácti letech si plně uvědomil jaký je Jeho úkol na této zemi. Miloval lidi, ale uvědomoval si, že lidé mají v sobě něco, co je ničí a vede k jisté smrti. To něco je HŘÍCH, neboli přestoupení Božího zákona. On sám hřích v sobě neměl, byl totiž Božím Synem a čerpal od Otce sílu k tomu, aby nehřešil. Když vyrostl, začal lidi učit, jak uniknout hříchu a jisté smrti. Učil o tom, že máme v nebesích milujícího Otce, který nám hřích odpustí, když o to budeme s upřímností žádat, a i nám pomůže mít lepší srdce a řídit se s láskou Božím zákonem. Jediné, co pro to musíme udělat, je přijmout Jeho dárek pro nás. Ježíš svá slova potvrzoval velkou mocí, uzdravoval těžce nemocné, slepé, chromé, vyháněl démony a dokonce několik lidí vzkřísil ze smrti. Nebylo pochyb o tom, že mluví pravdu.
Lidé se ale změnit nechtěli a nechtěli Ježíše ani poslouchat. Proto jednoho dne Ježíš Kristus skončil jako odsouzenec na popravišti přibit na kříž. Radostné ovšem je, že po třech dnech byl vzkříšen a nyní je živý. Teď už ale jako Král nebe i Země, který porazil satana i s hříchem. Jeho laskavá a milá slova byla i na kříži v takovouto strašnou chvíli plná lásky a soucitu k lidem. „Otče odpusť jim, oni nevědí, co činí“. Když Kristus zemřel, přinesl ten nejvzácnější dar pro tebe! On, který hřích neměl, zemřel místo tebe hříšníku! Jako dárek ti nabízí věčný život bez trápení, bolesti a strádání. Pokud ho přijmeme, budeme moci celou věčnost rozvíjet své, dnes ještě netušené a nové, schopnosti a konečně uvidíme svého všemohoucího a milujícího Boha tváří v tvář.
Zní to jako legrace? Ne, to bude brzy realita! Naplňují se totiž všechna znamení Ježíšova druhého příchodu popsaného v Bibli. Ať je to v přírodě, politice, lidských vztazích, i v církvích.
Vše svědčí o tom, že i tentokrát bude mít Bible pravdu. Sami cítíte, že zlo nabývá na síle, protože satan ví, že má málo času. Budete připraveni na tuto velkou událost Ježíšova druhého příchodu? Pokud chcete být připraveni na převratnou dobu, která se blíží, čtěte Bibli. Chcete-li porozumět tomu, proč je tolik církví, proč existuje zlo a stoupá vliv okultismu, ale také zákulisnímu světovému dění a proroctvím o druhém příchodu Ježíše Krista, objednejte si knížku „Velký spor věků“, a to zcela zdarma a bez závazků. Je to světový unikát, který již četlo miliony lidí po celém světě. Ježíš řekl „zadarmo jste dostali, zadarmo dejte“ a proto je nyní dárkem i pro vás.




Stránka vygenerována za: 0.55 sekundy