Ale to je právě ta vada, o které jsem ti psal. Pokud jsi chtěl nekonečno/absolutno nějak vyjádřit, pak stačil "prázdný nepopsaný čistý "list" papíru", prostě "prázdná plocha na obrazovce pohledem neproniknutelná a nedostupná" a Bůh? - ne ta plocha, ne ten papír, ale to nedostupné za tou neprostupitelnou plochou (papíru)", biblicky vyjádřeno za "neprostupitelnou mlhovinou" - svět Ejn soft (Jednoho, duše Jechida - Jediná). Ten "prázdný papír či prázdná bílá plocha" je svět "božího vyzařování" - svět Acilut, duše Živoucí(ho). Cokoliv pak zobrazíš na tom kusu papíru, jak jen to jde, je konkrétním vyjádřením abstrakcí božích - patří ke světům Berija, Jecida a Asija (představy, pocity, činy). Nikdy nejde o hmotné zviditelnění Boha. Boha si nemůžeš zhmotnit, ale Bůh se skrze hmotu, v hmotě a na hmotě projevuje "jako emanace". Manifestace Boha jako "jím oživené" hmoty, tedy jako čekohokoliv živého (zvířata) a živoucího (tedy i člověka), Boha degraduje na pouhopouhé stvoření a ze stvoření tak činí Boha, což je modlářstvím, činícím ze stvoření "idol Boha". Ale skrze jeho stvoření a v něm smíme poznávat Boží věčnou moc, slávu a jeho božství. Takto se nám Bůh dává poznat, otevře-li také zároveň Bůh naši mysl k takovému jeho poznávání.

Kdyby se Bůh (tedy Otec, protože on je Otcem všeho stvořeného a zejména také Izraele, ale také i pohanů) tzv. manifestoval v celé své celistvosti? Už toto je nesmysl sám o sobě. Jak se může manifestovat v celé své celistvosti, když ta jeho celistvost je nekonečná a tedy ničím a nikým neobsažitelná? Nevíš, co znamená: Já jsem v Bohu (Otci) a Bůh ve mne? Bůh vše přesahuje a obsahuje, ale stvoření je obsaženo pouze v Bohu a nikoliv mimo Boha. Bůh vše pojímá a vše naplňuje a nic ho nemůže obsáhnout ani nebesa nebes. Přesto jsou v Kristu ukryta veškerá poznání Boží moudrosti, veškerá plnost božství Boha, Ježíš dostal dar Božího ducha bez odměřování. Ty bys to nazval plnou "manifestací" Boha, zpodobněnou v Synu (Ježíši Kristu), a tedy ten člověk je asi pro tebe "ztvárněný Bůh", nevím. Já ale píšu o plné "manifestaci" Božích projevů (moci, slávy, moudrosti, lásky, božího nejosobnějšího charakteru ...) skrze člověka (muže), kterého k tomu předem vyvolil a určil a učinil (Ježíšův zrod - genesis - z Boha v ženě). Nejde tedy u mne o pojetí "zhmotněného boha, nebo ztělesněného boha či zbožštělého těla".  Nicméně nesouhlasím ani s tím, že by Bůh jaksi část či kus sebe manifestoval jako prvorozeného Syna nebo že Syn je manifestací jakéhosi kusu či části Boha. Veškerá plnost božství přeci v Kristu přebývá tělesně. Bůh v Kristu a skrze Krista Ježíše působil a působí v plnosti svého božství. V Ježíši Kristu se nám dal a dává Bůh plně poznat tak, jak jej jen poznávat můžeme. Avšak přesto není Ježíš Bůh, ač je prvorozeným Synem Boha živého, ale Synem člověka v němž se Bohu zalíbilo přebývat (v plnosti svého božství), jehož Bůh vždy slyší a jemuž vždy odpovídá, takže je možno říci, že cokoliv učinil a činí Syn Boží, činí i Bůh Otec, protože Syn Boží nečiní nic, co by neviděl dříve (nepoznal) činit svého Otce (Boha). Ježíše mám za pravého člověka a pravého Mesiáše, za onen obraz (formu) člověka k Božímu obrazu, podle kterého byl člověk stvořen Bohem, když vdechl do jeho chřípí svou "živoucí nešamu". Naprosto dokonalý (dokonaný) člověk podle Boží vůle.

  To je dobře, že to víš.

  Já a vám něco podsouvám??? Nespletl sis mne zase s někým? Reaguješ na správný příspěvek? 

  Cos mi zase podivného domyslel z vašeho života a vašeho stylu uvažování?

  V tom se určitě katolická církev dost podstatně liší od ŘKC, ve které jsme žili, a která přejala určitý "jediný správný" lidmi vyrobený a politicky odhlasovaný model boha, kterému se oficiálně říká "Trojice" a podle kterého jsme kdysi posuzovali, co je "křesťanské" a co není "křesťanské". Ten, kdo přijímal "jediný správný" model "Trojice" měl "křesťanské" názory a ten, kdo nepřijímal "jediný správný" model "Trojice" neměl "křesťanské" názory. Ten, kdo byl polit vodou ve jménu Trojice byl "křesťan" a ten, kdo nebyl polit vodou ve jménu Trojice nebyl "křesťan".

  No, a v tom se podstatně od vyznavačů Trojice liší. Pro ně už bůh není tajemstvím, pěkně si ho rozporcovali na kousky, dohadují se mezi sebou, jaké ty kousky jsou, jaké mají mezi sebou vztahy, kdy ty kousku boha a jejich vztahy začaly či nezačaly, k čemu jsou ty kousky boha užitečné, jaké mají kousky boha pravomoce a tak podobně. Dokonce si vyznavači Trojice myslí, že kdyby si boha nerozkouskovali, že by jejich bohu chyběla nějaká kvalita. A aby to nebylo málo, tak si slovní modely rovnou předělávají do 2D a 3D zobrazení, podobně, jako to dělá autor článku.