Grano Salis NetworkGrano SalisGranoChatMusicalise-KnihyModlitbyD K DKřesťANtiqC H M IMOSTYNotabeneECHO 
Vítejte na Grano Salis
Hledej
 
Je a svátek má Vojtěch.   Vytvoření registrace
  Článků < 7 dní: 3, článků celkem: 15949, komentáře < 7 dní: 299, komentářů celkem: 380006, adminů: 60, uživatelů: 4956  
Vyzkoušejte
Jednoduché menu

Úvodní stránka

Archiv článků

Protestantské církve

Veřejné modlitby

Zpovědnice

e-Knihovna

e-Knihy pro mobily

Kam na internetu

Soubory ke stažení

Recenze

Diskusní fórum

Tvůj blog

Blogy uživatelů

Ceny Zlatá Perla

Ceny Zlatá Slza

Doporučit známým

Poslat článek


Tip na Vánoční dárek:

Recenze
Obsah
OBJEDNAT


GRANO MUSICALIS

Hudební portál
GRANO MUSICALIS
mp3 zdarma

Velký pátek

Vzkříšení


Pravidla


Kdo je online
Právě je 125 návštěvník(ů)
a 0 uživatel(ů) online:


Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde

Polemika


Přihlášení

Novinky portálu Notabene
·Prezident Jižních baptistù zveøejnil na Facebooku fotografii ze svého oèkování
·Beth Moore se omluvila za podporu teologie komplementarismu
·Nový zákon s poznámkami - pøeložil Petr Pavlíèek
·Poprvé v historii se hlásí k náboženské pøíslušnosti ménì než polovina Amerièann
·Kvùli pandemii se loni v katolické církvi konalo o ètvrtinu ménì køtù
·Velikonoèní sèítání lidu
·Informace z jednání Výkonné výboru BJB dne 17. bøezna 2021
·Prosba Sboru BJB v Praze - Církev XXI. století
·Televizní bohoslužba Bratrské jednoty baptistù 18.4.2021 na ÈT2
·Diáø za èasù korony

více...

Počítadlo
Zaznamenali jsme
104430101
přístupů od 17. 10. 2001

Život víry: Konec náboženské svobody v Rusku
Vloženo Pátek, 26. srpen 2016 @ 00:15:03 CEST Vložil: Tomas

Zkoušky poslal Nepřihlášený

V dobách komunismu byli křesťané v Rusku pronásledováni nesrovnatelně krutěji než v Československu. Být křesťanem znamenalo – zejména na venkově – zákaz studia na vysoké škole a pochopitelně i nemožnost zastávat nějaké odpovědnější zaměstnání. Nicméně i pokud byl člověk aktivním křesťanem a nijak se tím netajil, jen výjimečně mu hrozilo vězení nebo smrt.

Aktivní křesťané, kteří z hlediska státu dělali něco nepovoleného, např. šířili pašovanou křesťanskou literaturu, vydávali samizdaty nebo pořádali nepovolená shromáždění – zpravidla nějaké bytové semináře, dostali tzv. „mařenu“ (zákon postihující „maření státního dozoru nad církvemi a náboženskými společnostmi“) a šli na několik měsíců sedět. (Mluvím o situaci v době normalizace. V padesátých letech byla situace mnohem nebezpečnější a ostřejší.) Mnohdy se to odbylo podmíněným trestem. A jen výjimečně zakusili křesťané fyzické týrání; naopak, ve vězení se s nimi někdy (omlouvám se těm, kdo takové týrání zakusili) zacházelo lépe než s obyčejnými zločinci – ne snad proto, že by bachaři měli křesťany v lásce, ale protože se zprávy o jejich trápení snáze dostaly do západních sdělovacích prostředků, což nebylo v zájmu strany a vlády.

V Sovětském svazu, v Bulharsku, v Rumunsku a v Albánii byla situace nesrovnatelně drsnější. Jak to ale bývá, z krve mučedníků se rodí probuzení. Nepravoslavní křesťané byli v Rusku stíháni po celou historii s výjimkou několika měsíců za vlády Kerenského v roce 1917. Přesto zakusilo Rusko celou řadu lokálních probuzení (mimo jiné i mezi petrohradskou šlechtou na počátku vlády Alexandra I., nebo mezi donskými kozáky za Mikuláše I., ovšem těch probuzení bylo mnohem více). Jak se přesvědčili i bolševici na vrcholu své moci, křesťané se množí tím více, čím krutěji jsou pronásledováni. To platí pro všechny kultury všech dob – již přes třicet let například pokračuje mohutné probuzení v Číně.

S nástupem Gorbačova a zejména po rozpadu Sovětského svazu vzniklo v Rusku a ostatních postsovětských státech nespočet nových sborů nejrůznějších církví. A zatímco v ostatních slovanských zemích jen výjimečně dosáhly jednotlivé sbory velikosti tisíců členů (Slované jsou totiž zpravidla značně rozhádaní a nejednotní), v Rusku a na Ukrajině vzniklo mnoho sborů, majících několik tisíc členů. Řada sborů vznikla díky působení západních, ale i afrických nebo asijských (zejména jihokorejských) misionářů, vznikaly ale i sbory čistě domácí. Teologicky šlo o sbory velice pestré – podobně jako k nám i do Ruska přicházeli zejména z Ameriky ti nejlepší i ti nejhorší.

Za komunismu byli pronásledováni všichni – pravoslavní, katolíci i evangelikálové (klasických protestantů v Sovětském svazu moc nebylo; těm se obecně v dobách pronásledování moc nedaří). Po pádu komunismu, ale zejména s nástupem Putina, se pravoslavná církev postupně měnila v církev státní, jakou byla třeba za Rakouska-Uherska církev římskokatolická. A zřejmě platí železné pravidlo, že jakmile se nějaká církev stane církví státní, začne pronásledovat jiné církve, nebo jí přinejmenším nevadí, že jiné církve jsou státem všelijak omezovány.

Co se týče této věci, měl u nás komunistický režim na ekumenické vztahy velmi blahodárný vliv. Vzpomínám na svého přítele, dnes již zesnulého faráře Františka Kohlíčka od sv. Antonína v Holešovicích, s nímž jsem se pravidelně scházel k modlitbám. Otec Kohlíček byl deset let vězněn a ve vězení navázal srdečné styky s několika evangelickými faráři. Sám mi říkal, že nebýt toho vězení, měl by k nekatolíkům mnohem negativnější vztah. Společné utrpení nesbližuje lidi vždy, nicméně u křesťanů k tomu docházelo poměrně často.

V Rusku se situace – bohužel – vyvíjí jinak. Zatímco naše římskokatolické představitele (a je jedno, zda jde o kardinála Duku nebo o pátera Halíka) by dnes nenapadlo prosazovat nějaká opatření, která by poškozovala nekatolíky, v Rusku se pravoslavná církev svého výsadního postavení domáhá a snaží se nepravoslavné „porazit“ nikoli duchovními, ale administrativními prostředky. Tím ovšem významným způsobem přichází o duchovní autoritu a z dlouhodobého hlediska škodí sama sobě. (Pro poctivost je ale třeba uvést, že zdaleka ne všichni pravoslavní tento pohyb vítají. Jsou takoví, kteří se proti němu hlasitě ozývají a přivozují si tím potíže.)

Nyní byl v Rusku schválen nový protiteroristický zákon, tzv. „zákon (poslankyně) Jarovové“. Duma ho schválila 24. června a prezident Putin ho podepsal 7. července. Platnosti nabyl 20. července. Zákon např. zakazuje na ulicích rozdávat letáky s náboženskou tématikou, kázat na veřejnosti nebo získávat jiné pro vlastní víru (např. vést tradiční pravoslavné k přijetí Ježíše Krista a přestupu do jiné církve). Podobně jako u nás a všude ve světě, v Rusku existuje bezpočet „domácích církví“, v nichž se věřící scházejí k bohoslužbám i obecenství. Ty jsou nyní zakázány a křesťané se smějí scházet pouze v jimi vlastněných církevních budovách.

Pokuty za nepovolená shromáždění jsou drakonické – kolem 20 000 Kč pro jednotlivce a necelých 400 000 Kč pro církev. Tyto pokuty jsou tedy likvidační. Ten, kdo zákon opakovaně poruší, může být deportován (nepodařilo se mi zjistit, kam a za jakých podmínek). Trestné je i pozvat přítele e-mailem na povolené shromáždění. Pochopitelně nejtvrději tento zákon dolehne na Mormony a Svědky Jehovovy a podobné aktivní denominace, které sice mnozí (včetně autora) považují za organizace za hranicemi pravověrného křesťanství, nicméně proti nimž nelze bojovat za pomoci státních orgánů.

Co to udělá s křesťanstvem na Rusi, se uvidí v následujících letech. Ale troufnu si předpovědět, že ač nový „protiteroristický“ zákon způsobí křesťanům mnoho utrpení, evangelizace Ruska se tímto opatřením spíše urychlí. Nejrozumnější a nejférovější by bylo, aby se proti tomuto zákonu ozvala pravoslavná církev; obávám se ale, že k ničemu takovému nedojde.

Nikterak si neidealizuji situaci na mnohem chudší Ukrajině, a nepřehlížím a nebagatelizuji tamní rozbujelou korupci. Nicméně míra svobody na Ukrajině a v Rusku se nedá srovnávat. A jelikož svoboda je nedělitelná, nejde zdaleka jen o svobodu náboženskou.

13. srpna 2016

Dan Drápal

Zdroj: http://dan-drapal.cz


"Konec náboženské svobody v Rusku" | Přihlásit/Vytvořit účet | 32 komentáře | Search Discussion
Za obsah komentáře zodpovídá jeho autor.

Není povoleno posílat komentáře anonymně, prosím registrijte se

Re: Konec náboženské svobody v Rusku (Skóre: 1)
Vložil: rudinec v Pátek, 26. srpen 2016 @ 19:10:56 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Rosmano:

V USA ještě svoboda pro křesťany je. Na rozdíl od Ruska. Nebo Číny


Avšak iba v USA je oficiálne dovolena satanisticka cirkev.

99 percent prezidentov USA boli slobodomurári- satanisti.

Amerika už nie je kresťanská ale LGBT satanisticka.






Re: Konec náboženské svobody v Rusku (Skóre: 1)
Vložil: rudinec v Pátek, 26. srpen 2016 @ 08:56:09 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Je zaujimave,že už niekoľko rokov mali tieto protestanské církve v Rusku náboženskú slobodu.


Tajné služby Ruska však získali dokument Barbarosa 2 -vojenské napadnutie Ruska,ktorý

okrem iných podpísala aj p.Merkelová.


Väčšina protestanských církvi v Rusku má svoje vedenie v USA.

V tomto vedení su ifiltrovaní jezuiti a ilumináti-satanisti.


V prípade vojny by sa týto církevníci stali vnútornými nepriateľmi Ruska a to si Rusi nemôžu dovoliť.


V druhej svetovej vojne v Československu USA cirkev CASD kolaborovala s Hitlerom.

Pozri Biblické úkoly z roku 1942.





Re: Konec náboženské svobody v Rusku (Skóre: 1)
Vložil: Willy (stanislav.velicky@seznam.cz) v Pátek, 26. srpen 2016 @ 12:50:55 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu | Blog)
Nejrychleji rostoucí církví v nějaké zemi je zároveň nejpronásledovanější podzemní církev v Číně. Souhlasím tedy víceméně s Danem v tom, že skutečným církvím (Církvi) v Rusku to může v souvislosti s evangelizací i jinak vlastně pomoci a prospět, jelikož se k ní nepřipojí nikdo, koho by Pán nepřidal (Sk 2:47, 5:13)



Stránka vygenerována za: 0.35 sekundy