Grano Salis NetworkGrano SalisGranoChatMusicalise-KnihyModlitbyD K DKřesťANtiqC H M IMOSTYNotabeneECHO 
Vítejte na Grano Salis
Hledej
 
Je a svátek má Milena.   Vytvoření registrace
  Článků < 7 dní: 8, článků celkem: 16092, komentáře < 7 dní: 552, komentářů celkem: 390432, adminů: 60, uživatelů: 5032  
Vyzkoušejte
Jednoduché menu

Úvodní stránka

Archiv článků

Protestantské církve

Veřejné modlitby

Zpovědnice

e-Knihovna

e-Knihy pro mobily

Kam na internetu

Soubory ke stažení

Recenze

Diskusní fórum

Tvůj blog

Blogy uživatelů

Ceny Zlatá Perla

Ceny Zlatá Slza

Doporučit známým

Poslat článek


Tip na Vánoční dárek:

Recenze
Obsah
OBJEDNAT


GRANO MUSICALIS

Hudební portál
GRANO MUSICALIS
mp3 zdarma

Velký pátek

Vzkříšení


Pravidla


Kdo je online
Právě je 222 návštěvník(ů)
a 7 uživatel(ů) online:

martino
cizinec
ivanp
JirkaB
redifon
Magdalena07
rosmano

Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde

Polemika


Přihlášení

Novinky portálu Notabene
·Informace z jednání VV BJB dne 22. listopadu 2021
·Seznam vypuštìných novozákonních veršù v Pøekladu Nového svìta
·Pastoral brothers – kde konèí vtipnost?
·Ekumenická rada církví si zvolila nové pøedsednictvo na pøíští dva roky
·Rozbuška a další mutace covidu-19
·Významný køesťanský genetik je frustrovaný z postoje evangelikálù k oèkování
·Vlivný Jižní baptista Robert Jeffress odmítl náboženské argumenty proti oèkování
·5 pilíøù konzervativního evangelikálního kalvinismu nesluèitelných s láskou
·Skrytì
·Pastoral Brothers

více...

Počítadlo
Zaznamenali jsme
106986005
přístupů od 17. 10. 2001

Život víry: Proč (už) nejsem evangelikál
Vloženo Úterý, 13. září 2016 @ 11:57:17 CEST Vložil: Tomas

Zamyšlení poslal demagog

Přibližně před dvĕma lety jsem se v otázce církevních restitucí více ménĕ rozešel s evangelikálním hnutím. Jednalo se o hlubší rozpory mezi mnou a evangelikalismem, které se v této otázce obnažily, jejichž byl tento spor ovocem. Dovolte mi prosím se pokusit tyto rozdíly definovat, přičemž si nezurpuji patent na přesnost v pochopení evangelikálního učení.

1) Pojetí evangelia: Evangelikalismus správně učí, že evangelium není z nás a není z našich skutků, ale domnívám se, že se to chápe nesprávně, ve smyslu věty "Všechno je mi dovoleno."  Jakobychom tím, že jsme křesťané, získali právní nárok na spásu. Ale naše spása, ač není z našich skutků, přesto na našich skutcích závisí. O co jde? Jde o poznání, že člověk pro své vlastní skutky před Božím Soudem neobstojí, nemá co říci na svoji obhajobu, že spravedlivým Božím Soudem je odsouzen a to, co potřebuje, je přijmout Milost, nezaslouženou Milost, která však nespočívá v tlusté čáře za minulostí, co jsme si to jsme si, ale v tom, že na našem místě je odsouzen k smrti někdo jiný - Ježíš Kristus. Nejsme spaseni proto, že by Bůh spravedlivě posoudil náš život, vzal váhy, na pravo dal naše klady, naše dobré skutky, vlevo naše zápory, špatné skutky, pak to nějak spravedlivě porovnal a nakonec nás poslal do ráje nebo do pekla. Že bychom měli nějaký právní nárok na vstupenku do ráje, kterou by Bůh musel u Posledního soudu uznat.  Nikoliv: Boží Právo nás usvědčuje a posílá do smrti. My jsme spaseni proto, že nejsme souzeni vůbec, protože na našem místě byl odsouzen Kristus. A tato Milost je "katolická" - otevřená všem. Člověk ji však přijímá - nebo odmítá. Přijímá ji tím, že přijímá Ježíše Krista za Svého Panovníka, Pána a Spasitele, že se podrobí jemu jako Svému Zákonu. 2) Evangelikalismus (a vlastně protestantismus obecně už od dob Luthera) od sebe uměle odděluje pojem víra od pojmu věrnost. Avšak v biblické řečtině  jsou slova víra a věrnost jeden pojem. Je trošku zrádnost češtiny, že od sebe víru a věrnost odděluje, ale "v bibličtině" se jedná o jeden a ten samý pojem. Víra, důvěra a věrnost je jedno a to samé, víra a věrnost jsou dvě strany jedné mince - řeckoho Pistis. Tam, kde biblická řečtina vyslovuje slovo víra, tam myslí i věrnost. Tedy ne "Že spravedivý z víry bude živ," ale "Spravedliý z "Pisteo" bude žít, z víry, která je věrností a z věrností, která je důvěrou a vírou". Evangelikalismus tím, že od sebe odděluje víru a věrnost, od sebe odděluje také spasení a "posvěcení." Žádná víra se však nevznáší ve vzduchoprázdnu, neexistuje žádná vakuovaná víra, oddělena od našich životů, ale každá víra se nějak projevuje - projevuje se právě svými činy  3) Postoj k Zákonu:  Evangelikalismus tedy zná úsilí o svatost a posvěcení, ale  tato snaha jakoby nebyla součástí spasení. Člověk podle evangelikalismu je jednou spasen a pak se snaží žít posvěceně, ne aby byl spasen, ale protože je spasen. Avšak toto je pouze částečná pravda.  Ano, apoštol Pavel napsal větu: "Všechno je mi dovoleno," ale nenapsal ji ve vzduchoprázdnu, doplnil k nim sousloví, které jakoby evangelismus neslyšel: "Ano, ale..." Tentýž Pavel píše, že ti, co činí ty a ony skutky, nezdědí Boží Králoství, píše o víře, která se provuje láskou. Ano, Pavel píše, že nežije už pod Zákonem, ale jedním dechem dodává, že Jeho Zákonem je Kristus. V okamžiku hířchu člověk není spasený, protože v tom okamžiku člověk není věrný Kristu, ale někomu jinému, neboť v tom okamžiku není jeho Panovníkem Kristus, ale někdo jiný. Člověk se musí ke Kristu vrátit - a proces návratu bible nazývá "pokáním."  Pokání je postoj celníka z podobenství o Celníkovi a Farizeovi, postoj popsaný v bodě jedna.  Větu "Všechno je mi povoleno" je třeba chápat ve smyslu  "není žádného odsouzení pro ty, co jsou v Kristu Ježíši", neboť v postoji pokání své hříchy odevzdáváme Kristu, aby za něj zaplatil pokutu, aby vyrovnal škodu, kterou jsme my způsobili, aby svou smrtí  a svým vzkříšením zlomil moc prokletí odsouzení nad tím či oním naším skutkem. Křesťan obrácením a pokáním mění svůj postoj ke Kristovu Zákonu - nesnaží se jej následovat proto, že by se bál trestu - peklu, nebo toužil se zasloužit odměnu - ráj, ale protože poznal a pochopil, že Kristus je dobrý, tudíž i Kristův Zákon je dobrý.   4) Zákonictví: Postoj popsaný v bodu tři evangelikalismus nazývá "Zákonictvím." Ale bible nazývá zákonictvím trošku něco jiného: "Zapomněním se ve Starém zákoně." To se děje tehdy, když zapománáme na svoji vlastní hříšnost. Na skutečnost, že spravedlivým Boží Soudem jsme odsouzeni k smrti a že nejsme spaseni pro naše dobré skutky, pro své právní nároky, ale proto, že nejsme souzeni vůbec, že na našem místě byl odsouzen někdo jiný.  Když zapomeneme na vlastní hříšnost, tak se z nás stává farizeus: Jeho problém není v tom, že by nevěděl, že spása není z něho, on ví, že jeho dobré skutky nejsou z něho, ale z Boha, protože má nutkání za ně děkovat Bohu. On totiž ví, že se jedná o milost Boží a za milost člověk prostě musí být vděčný. A on je vděční za to, jak Bůh proměnil jeho život, že má kde bydlet, co jíst, z čeho odvádět desátky. Ale on se odděluje od hříšných celníků, zapomíná na svou vlastní hříšnost a tím se nad celníky vyvyšuje - soudí je a jakým soudem je soudí, takovým sám pak bude souzen. Podobně jedná i dlužník v podobenství, kterému král prominul jeho dluh. Na toto prominutí neměl dlužník žádný právní nárok, nic před králem na sboji obhajobu říci nemohl, král mu neodpustil proto, že ho k tomu právo nutilo, ale pouze ze své lítosti a milosti. Když však pak onen dlužník odcházel od krále, potkal svého dlužníka. A neboť pozapomněl na svůj dluh, který mu byl odpuštěn z Milosti, ne z práva, ze zákona, ale z Milosti, která jde mimo právo a mimo Zákon,  začal vymáhat to, na co už právo měl právo. Když se to však dozvěděl král, odsoudil toho dlužníka právě podle toho samého práva, jakým onen dlužník odsoudil svého dlužníka. Zákonictví tedy znamená spoléhat se na své vlastní práva a tím pádem zapomínat, že spravedlivým právem nejsme spaseni, ale odsouzeni. Spaseni jsme pouze tehdy, když nejsme souzeni vůbec, jedná se o Milost, která není  z Práva, ze Zákona, ale jde mimo Právo a mimo Zákon. Nelze chtít Milost pro sebe, ale spravedlnost pro druhé. 5) Smrt: Evangelikalismus jako smrt chápe oddělení od Boha. Osobně se však domnívám, že Bible charakterizuje smrt větou: Prach jsi a v prach se navrátíš. Věta "Prach jsi a prach se obrátíš," je hlavním problémem, "prokletím" člověka,  které zlomil svým vzkříšením Ježíš Kristus. Trestem za hřích není věčné utrpení v pekle, ale smrt - prach jsi a v prach se obrátíš. Kdyby věčné utrpení v pekle bylo trestem za hřích, my bychom nemohli být spaseni, neboť Kristus v pekle věčně nebyl.  Oddělení od Boha je vlastností, propertís smrti, není však smrtí samotnou. Tato smrt, smrt: "Prach jsi a v prach se obrátíš," je dvojí: První je spojena s pádem do hříšnosti, s obecnou lidskou hříšností, se smrtelností lidského těla, jedná se o soud s veškerým lidstvem i veškerým tvorstvem.  Druhá smrt, ohnivé jezero, je spojena s příchodem Zákona, s hříchem osobnní viny.  6) Peklo, Ohnivé jezero, druhá smrt: Účelem pekla není trest za hřích, ale zjevení Boží Svatosti a Spravedlnosti. Úkolem pekla není potrestat viníky za hřích, ale dovést je k uvědomění si své viny a své hříšnosti. Peklo však není věčné pro každého. Evangelikalismus učí, že peklo je věčné, ale není to pravda. Řecké slovo pro věčnost znamená věčnost pouze tehdy, jedná-li se o poslední etapu, po které už není žádná další etapa. Jinak toto slovo znamená dlouhý časový úsek. Peklo není věčné v českém slova smylu, ale v řeckém slova smyslu. V druhé smrti jsou ti, kdo nepřijali Krista, jsou to tedy ti, co jsou stále pod prokletím: Prach jsi a v prach se obrátíš. Peklo není stejné pro každého, neboť zodpovědnost každého za zlo a utrpení tohoto světa je jiné. Peklo končí tehdy, kdy hříšník pozná a uzná veškerý svůj hřích, svou hříšnost a svou vinu. Jediný hřích, který je "věčný" v českém slova smyslu, je "rouhání proti Ducha svatému", protože následky tohoto hříchu jsou věčné. Oč se jedná, se dozvíte v článku pod tímto linkem.   7) Být V Kristu: Evangelikalismus chápe bytí v Kristu v podstatě jako synonymum k víře v Krista. Avšak ve skutečnosti se jedná o podřizení se Kristu jako Svému Panovníkovi. Je-li Kristus našim Pánem, pak každé slovo z Kristových úst je našim Zákonem. Sousloví "být "v" někom" je hebrejismus. Podle starých židů totiž poddaní tvoří tělo svého krále. Když král řekne svému služebníkovi jdi, on jde, jakoby to byla jeho noha. Králův vyslanec vyřizuje králova slova jako by byl  jeho ústy. Poddaní tvoří tělo svého krále, jestliže se podřizuji autoritě svého krále, jsem součísti jeho těla.  Kdo je v Kristu a zemřel v Něm a spolu s ním, bude spolu s ním i vzkříšen. Nepodléhá druhé smrti, neboť prokletí smrti je v Kristově vzkříšení zlomeno.8) Mít "Ducha Svatého":  se vnímá pouze transcendentálně.  Pozornost se zaměřuje na zázračné dary a abnormální jevy. Avšak jedná se také o: "Mít svatý postoj." Staří hebrejové vnímali duchy také jako zdroj lidských postojů a to tak, že slovo duch vnímali i ve významu postoj. Mít Ducha Svatého, Ducha Božího, Ducha Kristova, tedy znamená také mít postoj jako Bůh, mít postoj jako Kristus. Dívat se na svět Kristovým pohledem, naslouchat světu Kristovým sluchem, vnímat svět Kristovým srdcem.  Mít Ducha Svatého tedy znamená i mít svatý postoj, který dává Duch Svatý, svatý postoj ke světu, k Bohu, k Pánu Kristu, k lidem. 9) Vztah ke Starému Zákonu: Evangelikalismus pomalu opouští pohled Apoštola Pavla na Starý Zákon. Apoštol Pavel chápe Starý Zákon jako Zákonictví (viz bod čtyř), jako protiklad k Milosti (viz bod jedna). Píše dokonce, že na základě Zákona nebude nikdo ospravedlněn. Toto novoevangelikální teologie opouští. Novoevangelikální teologie upozorňuje na prvky milosti ve Starém Zákoně (které Pavel bere spíše jako předzvěst, předobraz, či předpřítomnost Milosti v Kristu), čímž smazává rozdíl mezi Zákonem Starým a Novým. Tím se však oslabuje etická výzva Kázání na Hoře, které je záměrně a vědomě stavěno jako kontrast mezi starozákonní etikou, "nižší spravedlnosti", a etikou novozákonní, "vyšší spravedlností." V důsledku toho některé evangelikální církve například přijali církevní restituce.10) Vztah k Bibli. Evangelikalismus  sice vyznává Bibli jako jediný zdroj víry, avšak v praxi na stejnou rovinu staví například přírodovědecké poznání a teorie. V důležitých diskuzích o směrovaní církve se kromě bible citují například i dekrety císaře Konstantina, někteří kazatelé hovoří o potřebě opustit některé tzv méně zážné biblické texty, které jsou v rozporu zejména s evoluční teorií, aby se "nebránilo modernímu člověku přistupovat ke Kristu."  Vyznání, že "Bible je jedimým měřítkem víry a života" často zůstává pouze na papíře - aniž by si toho samotný evangelikalismus všimnul nebo byl tím znepokojen.  Připouští se omylnost lidské stránky bible, byť se to nepřiznává nahlas. Osobně si však myslím, že tam, kde jsou v Písmu "lidské omyly", jsou záměrně a mají svůj teologický význam. A také si myslím, že mnohé "omyly" považujeme za "omyly" pro své nedostatečné (nebo zastřené) poznání.11) Vztah k Izraeli: Dnešní evangelikalismus ve své většině naprosto nekriticky podporuje Stát Izrael. Vše, co učiní Izrael, se bere jako Svaté. Potřeba "žehnat Izraeli" je povýšena na přikázání a zaměněna za nekritickou adoraci.  Taktéž se v rámci evangelikalismu objevují nebezpečné názory typu, že mír mezi Izraelem a Palestinci přinese až příchod Antikrista. V důsledku toho se každá snaha o spravedlivé Plaestinsko - Izraelské vyrovnání chápe negativně. Světová rada církve je obviňována za přílišný pro-palestinismus.  Také se objevuje teologie, že Izrael je manželkou Otce obdobně jako Církev je manželkou Syna. Avšak Bible hovoří jinak: Tělesní židé, kteří nepřijali Krista, byli z Božího lidu vylomeni a na jejich místa byli naroubování pohané, přičemž v Kristu už není řek nebo Žid, ale všichni jsou Jedno v Kristu. Ano, Bůh nezatratil Izraelský národ, neboť na příkladu apoštola Pavla lze vidět, že i židé mají ke Kristu otevřené dveře.Takže z mého blogu už můžete vědět, že nejsem muslimem, nejsem jehovistou, nejsem adventistou, nejsem katolíkem, nejsem hnutívírakem. A teď nejsem ani evangelikálem. Tak kým tedy jsem? Toť otázka. Nejsem nikým. Nebo možná bych parafrázoval pana Halíka: Jsem "anistou:" Ani tím, ani tamtím, ani oním. Nejsem nikým. A to mě, opravdu, upřímně znepokojuje Neznám nikoho druhého, kdo by věřil obdobným způsobem, jako já. A to je hrozné, neboť přece nejsem na světě "jedinný neomylný," který má patent na pravdu. Víte, uvěřil jsem v Krista nad spisy Petra Chelčického, ke Kristu  mě vedli osobnosti jako Miloš Bednář z Církve adventistů, Eva Michaláková z ESK, Mohax z pravoslavných, Petr Alfa z hnutí víry. Po uvěření jsem zkoumal jednotlivé tradice a snažil se z nich vzít to dobré a poznávat v nich Krista. Tím jsem se stal, tak trochu, křesťansky kosmpolitní. Vstoupil jsem do Církve bratrské, ovlivnili mě kazatelé jako Paul Washer, Saša Flek, Alois Boháček, Rudolf Petr, Petr Jelínek, Daniel Fajfr, Martin Grohman, Tomáš Holubec, David Kubíček, mladší pan Volný z SCEAV, Oldřich Svoboda z CASD, pan Zajíc z metodistů. Nejsem tím, či oním, jsem od každého trochu.  


 

Poznámka: Zdroj: http://bohu-a.svetu.cz/1442-proc-uz-nejsem-evangelikal.html

"Proč (už) nejsem evangelikál" | Přihlásit/Vytvořit účet | 218 komentáře | Search Discussion
Za obsah komentáře zodpovídá jeho autor.

Není povoleno posílat komentáře anonymně, prosím registrijte se

Re: Proč (už) nejsem evangelikál (Skóre: 1)
Vložil: Krispus (ryba@iol.cz) v Neděle, 25. září 2016 @ 10:34:31 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ono je docela problém definovat evangelikalismus. Pak jsem projel diskusi (podotýkám ne detailně) a zjistil jsem, že v podobných diskusích neposlouchá (skoro) nikdo  nikoho! Znovu je jasně vidět, že rozdílné pohledy mezi diskutujícími záleží na těchto základních skutečnostech: Jak kdo chápe Boží jednání s Izraelem, Církví Boží a pohany, zda je Církev "duchovním Izraelem" nebo ne. S tím souvisí mnoho zmatků a vnáší se některé prvky Zákona do doby milosti např. vymáhání desátků od věřících, kteří patří do Církve Boží (neplést si to s dobrovolnou sbírkou). Domnívám se, že s každou množinou jedná Bůh jinak a nelze je směšovat zcela ani zčásti. Kdo to dělá, dobere se zmatení mysli v mnoha důležitých otázkách Nového zákona. Jak kdo chápe tzv. "jistotu nebo nejistotu spasení". To je další velká oblast protichůdných pohledů. Na tomto serveru bylo již tolik kol diskusí na tohle téma. Pro mě je garantem spasení víra v Pána Ježíše. Na "soudné nebo-li odměnné stolici Kristově" nebude žádný Kristovec, znovuzrozený člověk poslán do (hádesu) podsvětí, aby později skončil v geheně (pekle). Tam budeme dostávat odměny za to, jak zde kdo "žil pro Pána". Někdo dostane hodně, jiný málo, protože Bůh je kdo? Spravedlivý !  Bazírovat na původních výrazech zda "gehenna" bude trvat "věčně" nebo "dlouhou dobu"....na to bylo napsáno už mnoho. Beztak tady nic nevyřešíme. Průšvih je už to, že člověk neuvěří v Krista a po smrti už bude jen "soud". Žádné "druhé podání" se konat nebude. V tomto životě každý rozhoduje o své budoucnosti na věčnosti. Že před nebo v polovině "Velkého soužení" dojde k vtržení Církve Boží do oblak vstříc Pánu je snad pro evangelikály jasné. "Druhý příchod" Pána Ježíše bude až na konci Velkého soužení. Proto někteří mluví o "skrytém příchodu Pána Ježíše". Jedná se o tuto situaci, kterou Církev očekává. Dalším velkým tématem je, jaký kdo má postoj k výkladu Zjevení Jana. Z to pak vychází neřešitelné diskuse, kde to každý vidí z tohoto úhlu pohledu, jaký má on. Článek vnímám jako "miš maš" všech možných pohledů a názorů, které neodpovídají názvu, tedy tomu proč už autor není evangelikál. Mnozí mě za tento příspěvek odsoudíte slovy: "Tak to nemáme diskutovat? O tom to přeci je, abych projevil svůj názor, postoj". To ano, ale beze mě, vážení a milí. Na to je mi líto času věnovaného někomu, kdo si beztak povede svou a ještě mě u toho sepsuje a v podstatě vynadá.



Re: Proč (už) nejsem evangelikál (Skóre: 1)
Vložil: Dzehenuti v Čtvrtek, 22. září 2016 @ 00:47:51 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu | Blog)
Dobrý článek



Re: Proč (už) nejsem evangelikál (Skóre: 1)
Vložil: oko v Sobota, 17. září 2016 @ 14:14:36 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Moc hezký článek!
většinu z toho vidím velice podobně, i když jiné věci by asi chtěly hlubší rozbor.


Mít Ducha pro mě znamená plná přítomnost Boha v člověku, ve smyslu J 14,23.

Ježíš mu odpověděl: "Jestliže mě někdo miluje, bude zachovávat mé slovo; a můj Otec ho bude milovat a přijdeme k němu a zřídíme si u něj příbytek.



Re: Proč (už) nejsem evangelikál (Skóre: 1)
Vložil: hirali (hirali@seznam.cz) v Neděle, 18. září 2016 @ 00:48:15 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
NĚCO JSI POCHOPIL STEJNĚ JAKO JÁ.
Mohl bych napsat pojednání proč nejsem katolík. Bylo by to podobný jako ty. Měl bych podobný otázky. Mi se něco podobnýho stalo před 5lety.Každej z nás chápe evangelium trochu jinak. Přeji ti abys našel to pravý Evangelium. Viš není mnoho lidi kteří jsou ochotni přijmout světlo Evangelia pokud je jim dano. Většinou to lidé odmitaji a lpí na sve stare viře. Přeji ti mnoho štěstí at naješ tu spravnou pravdu. Možná že já budu mit jiné pochopeni Evangelia ale to neznamená že jednou se nemůžeme sejít v pravdě Ducha Svateho. Jednou na knci věku Duch Svatý sjednoti všechny kdo opravdu věři v Ježíše  Krista v jedno společenství. Budu rád pokud tě tam potkám. A nakonec jen Buh muže soudit nás a rozhodnout kdo bude na věčnosti!!! Amen



Re: Proč (už) nejsem evangelikál (Skóre: 1)
Vložil: pozorovatelnik v Pátek, 16. září 2016 @ 23:45:31 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Nějak stále nechápu, proč by hypotetický bůh dával přednost emocím, nátlaku před rozumem a dějepisu před fyzikou. A ještě víře před evidencí a poznáním. Když čtu nějaké články od křestanů, tak jsou tam jen emoce, nátlak, vyhrožování (ať skryté nebo otevřené), dějepis a víra ve sféru nadpřirozena a různé neviditelné bytosti a skryté síly. A různé metafory a abnormální slovní spojení. Ale jak si můžou být jisti, že eventuální stvořitel vesmíru zrovna toto preferuje a takto mluví? Mně to přijde nepravděpodobné. Podivné. Odporuje to tomu, co je vidět v přírodě. Bůh jako chvilku hodný policajt, chvilku zlý policajt, přitom stále emocionálně vypjatý. A spousta obrazů a výzvy k věření. Proč? Copak kdyby to byla samozřejmá pravda, bylo by to takto překombinované a muselo by se něčemu věřit? Pravda přece není otázka víry, ale otázka reality, funkčnosti, rozumu. Pravda se přece nemusí schovávat za metafory, vyhrožování, podmínky, uzurpaci rozumu a svobody. 

Nevnímají křesťané, jak je jejich náboženství odporné a slizké a že nemá nic společného s tím, jak funguje život, vesmír, svět? Je to komplet vymyšlené k ponižování a ovládání lidí. Kdo je pod vlivem té ideologie, chce být ovládán, chce trpět, je masochista. Náboženství je fakt odporné. Je to věc, co przní lidi. 



Re: Proč (už) nejsem evangelikál (Skóre: 1)
Vložil: tele (123tele@seznam.cz) v Středa, 14. září 2016 @ 13:05:10 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Snad jistě budeš se mnou souhlasit, demagogu, že kdo byl zachráněn a omilostněn Boží milostí, neměl by žít nadále už bezzákonně. "Obřízka nic neznamená ani neobřízka nic neznamená, ale zachovávání Božích přikázání." ... "Každý, kdo věří, že Ježíš je Kristus, je zrozen z Boha. A každý, kdo miluje Otce, miluje i jeho dítě. Podle toho poznáváme, že milujeme Boží děti, když milujeme Boha a plníme jeho přikázání. To je totiž láska k Bohu, že zachováváme jeho přikázání. A jeho přikázání nejsou těžká, neboť vše, co se narodilo z Boha, přemáhá svět. A to je to vítězství, které přemohlo svět: naše víra. Kdo je ten, který přemáhá svět, ne-li ten, kdo věří, že Ježíš je Syn Boží? ... Velice jsem se zaradoval, že jsem mezi tvými dětmi nalezl takové, které chodí v pravdě podle přikázání, které jsme dostali od Otce. A nyní tě prosím, paní -- ne že bych ti psal nové přikázání, nýbrž to, které jsme měli od počátku --, abychom milovali jedni druhé. A to je ta láska: abychom chodili podle jeho přikázání. To je to přikázání, o kterém jste od počátku slyšeli, že v něm máte chodit (pozn.: ... "prokazuji milosrdenství tisícům těch, kdo mne milují a zachovávají mé příkazy")Kdo miluje Boha, věří v Něho, naslouchá jeho slovům a zařizuje se podle nich ... Souhlasíš nebo to máš také ještě jinak?



Re: Proč (už) nejsem evangelikál (Skóre: 1)
Vložil: monsek v Středa, 14. září 2016 @ 22:27:09 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Děkuji moc...Krásné zamyšlení.  Článek mně povzbudil.



Re: Proč (už) nejsem evangelikál (Skóre: 1)
Vložil: demagog (quokam@seznam.cz, http://www.bohu-a.svetu.cz/) v Středa, 14. září 2016 @ 22:32:38 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu | Blog) http://www.bohu-a.svetu.cz/
Jinak, dík všem za reakce. 



Re: Proč (už) nejsem evangelikál (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Čtvrtek, 15. září 2016 @ 03:37:50 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/
  Ahoj 

  Díky za clánek. Evangelikály jsem moc neznal, 
tak je zajímavé, co píšeš. Opravdu učí takové věci, 
jako "nárok na spásu na soudu"? To je učení nějakého 
katechismu, nebo kde se to učení vzalo? A ty další věci?
Připomíná mi to dlouhé diskuze zde o nárocích a soudu...

  Je to nějak k užitku, že už nejsi evangelikálem? 

  Bylo nějak k užitku, když jsi byl evangelikálem?

  Jak jsi poznal, že jsi evangelikál a teď už nejsi evangelikál?
Podle těch učení?


  To jak jsem poznal ty lidské škatulky typu katolík, 
protestant, evangelikál, letniční, charizmatik a všechny ty další, 
tak to jsou len lidské nebo démonské zdi a hradby, 
které mají za úkol oddělovat lidi od sebe. Jeden řekne, 
že je katolík, druhý že je evangelikál a v tu chvíli 
je mezi škatulkami zeď nebo hned několik.

  Lidi si sami ty škatulky, zdi a hradby budují. I tady se dá snadno 
poznat, kdo patří do škatulkového systému: Hned několik 
lidí se tady usilovně snaží každého zařadit do nějaké škatulky 
tohoto typu a vybudovat si tím proti němu své hradby 
a pokud se jim to nepovede, jsou z toho celí nesví.
Nejvíc nesví jsou pak z toho, když člověk do jejich škatulek
nezapadá a nesdílí všechny hodnoty jejich škatulky.


  Když se ke mně dostalo evangelium, byl jsem zavřený v jedné té škatulce,
jmenovala se "římský katolík". To byla hodně výsadní škatulka s velmi
velkými hradbami okolo, postavená na vysokém posvátném návrší,
proto byl pád dolů poněkud velký a bolestivý. Když jsem se stal křesťanem,
první škatulky, na které jsem narazil, byly "protestant", "charizmatik".
Hned z počátku mi jako křesťanovi bylo dost podezřelé, že se ty škatulky 
chovají úplně stejně, jako ta moje ze které jsem vypadl ;-) 
Nejvíc mne pak praštilo do očí když jsem narazil na škatulku "letniční" ta ta byla
lautr stejná, jako "římský katolík", včetně papeže, jen ten papež byl trochu menší.
Pak už jsem se škatulkám a škatulkování nad různými učeními dost vyhýbal.

  Tak mám v tomhle podobnou zkušenost, jako ty. Stačí mi, že jsem křesťanem,
že patřím Pánu Ježíši, že se ke mně dostala milost a spasení, že věřím Bohu, 
co říká k soudu a spravedlnosti, k víře a milosti a k dalším věcem a nemám potřebu
budovat si ty hradby, ať už evangelikální, nebo jiné. A jsem radši s lidmi, kteří
jsou v podobné škatulce ;-)

  Toník







Re: Proč (už) nejsem evangelikál (Skóre: 1)
Vložil: demagog (quokam@seznam.cz, http://www.bohu-a.svetu.cz/) v Úterý, 13. září 2016 @ 20:21:44 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu | Blog) http://www.bohu-a.svetu.cz/
Poslední dva odstavce jsou velice soukromé a nebyly určeny ke zveřejnění na Granosalis, ale pouze na můj osobní blog. Na grano jsem chtěl dát pouze oněch jedenáct bodů k diskuzi a ke kritice. Leč redakce grana měla asi jiný názor.  Příště bych poprosil o více citlivosti.  

Dále bych poprosil redakci, aby upravila odstavce. Dík moc...



Re: Proč (už) nejsem evangelikál (Skóre: 1)
Vložil: JirkaB v Úterý, 13. září 2016 @ 21:30:38 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Pán s tebou bratře. Tvůj článek mne pohladil. Mnohým slovům v něm nerozumím, něčemu věřím jinak - především ohledně věcích budoucích, ale tam svoji víru, chápání, vidění rozhodně neberu jako vztažnou minci a nebudu překvapen, když to bude jinak než si myslím. Body 1-4, 8-10 tak to nějak vnímám také.
Jak píšeš o oddělení víry a věrnosti, tak to je přesně to co zasáhlo můj život před pár lety. Už nevím jak, neumím řecky ani slovo, ale slovo víra jsem najednou uviděl jako synonymum "skutků/vytrvalosti/běhu", asi to bylo díky Jakubovi... a teď čtu, že to tak snad je v originální řeči. Opět se ukazuje, že Pán je mocný a i když člověk nezná jazyky, historii, ..tak mu pravdu Pán ukáže i přes lidskou nedokonalost. Pán s tebou Jirka



Re: Proč (už) nejsem evangelikál (Skóre: 1)
Vložil: unshaken (unshaken@outlook.cz) v Úterý, 13. září 2016 @ 22:40:05 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Proč říkáš "nejsem nikým"? Nestačí ti, že jsi Boží dítě?



Re: Proč (už) nejsem evangelikál (Skóre: 1)
Vložil: Studentbible v Úterý, 13. září 2016 @ 22:57:56 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
demagogu, počátkem pádu je škatulkování, jestli jsou to kazatelé, nebo denominace...
Počítám, že tenhle problém žalářník z Filipis neměl...Co mu řekl Pavel na otázku, co má dělat, aby byl zachráněn?



Re: Proč (už) nejsem evangelikál (Skóre: 1)
Vložil: mikim v Středa, 14. září 2016 @ 00:09:43 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Míš to pěkně popsáno, ale chybí mi tam verše, kterými bys podpořil své argumenty...

Tady to mě trklo do očí...


... Spaseni jsme pouze tehdy, když nejsme souzeni vůbec, jedná se o Milost, která není  z Práva, ze Zákona, ale jde mimo Právo a mimo Zákon.

Souzeni zákonem svobody budeme stejně úplně všichni, i ti dobří i ti špatní, na soudu budou všichni rozděleni jedni po pravici a druzí po levici, ti dobří obdrží na soudu odměnu, ti špatní věčnou smrt.

Myslíš, že Milost neznamená zároveň i Boží Slovo, Pravdu, Právo a Zákon? 

Milost Boží je v pravdě, nevychází snad Boží pravda z Božího Práva a zákona, který je přepisem Božího charakteru?


Koloským 1:6  Kteréž jest přišlo k vám, jako i na všecken svět, a ovoce nese, jako i u vás, od toho dne, v kterémž jste slyšeli a poznali milost Boží v pravdě,
[NBK] Jk 1:21 Odložte tedy všechnu špínu i přemíru špatnosti a s krotkostí přijímejte zaseté slovo, které má moc spasit vaše duše.

[KB1613] Jk 1:22 Buďtež pak činitelé slova, a ne posluchači toliko, oklamávajíce sami sebe.

[CEP2001] Jk 2:10 Kdo by totiž zachoval celý zákon, a jen v jednom přikázání klopýtl, provinil se proti všem.

[KB1613] Jk 2:11 Ten zajisté, kterýž řekl: Nesesmilníš, takéť řekl: Nezabiješ. Pakli bys nesesmilnil, ale zabil bys, učiněn jsi přestupníkem zákona
[KB1613] Jk 2:12 Tak mluvte, a tak čiňte, jako ti, kteříž podlé zákona svobody souzeni býti máte.



Re: Proč (už) nejsem evangelikál (Skóre: 1)
Vložil: ivanp v Úterý, 13. září 2016 @ 12:26:34 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Nejsem nikým...
to je smutné... aké je ďalšie štádium?...

tak napr. ja som ,,pavoverný lutherán,,... a myslím že aj tak umriem... čím viac žijem v tejto cirkvi, tým viac vidím jej chyby a nedostatky... žijem v spoločenstve cirkvi kde je veľa pokrytectva, pretvárky, ale zároveň prežívam zmysluplné, krásne vzťahy... porozumel som tomu, že moje miesto je v mojom zbore... som obklopený ľuďmi, ktorí tak isto pochopili že Boh ich postavil do nášho nedokonalého spoločenstva... nemať istotu od Boha že patrím do konkrétneho kresťanského spoločenstva je desivá... to je kresťan - bezdomovec... 
podľa mňa jediný liek na tento stav spočíva v záväzku začať slúžiť konkrétnym ľuďom v konkrétnom spoločenstve... terapia nezištnou službou dokáže vyliečiť bezdomovectvo... žijem mnoho rokov v manželstve... moja manželka nie je dokonalá a aj napriek tomu som prijal záväzok s ňou zotrvať až do smrti... nehľadám krajšiu, dokonalejšiu, lebo som prijal tú svoju ako dar od Boha... podobne je to aj s cirkevnou príslušnosťou...
ivanp



Stránka vygenerována za: 1.78 sekundy