Křížová cesta je lidová zbožnost, kterou zmiňuje kánon 1674 CIC, není to tedy dogma, které nelze měnit.  Proto si dovolujeme navrhnout zde novou křížovou cestu, která vychází z toho, že křesťanství nás učí pozitivnímu přístupu ke každé životní situaci / je to též vyjádřeno slovy „ víra, naděje, láska“/.

  Navrhovaná křížová cesta vybírá z evangelií právě ty situace, kdy se negativní událost nebo přístup , změnily na pozitivní. A takové, které jsou i dnes aktuální.
  Jejím účelem je oslovit hlavně lidi hledající, kteří často Bohu vytýkají právě to množství utrpení, které v dnešním světě vidíme. Denně  jsme zaplavováni množstvím negativních zpráv, takže se domníváme, že není příliš rozumné popisovat podrobně utrpení, které se stalo před 2000 lety, ale spíše zdůraznit,   že také  ukřižování bylo proměněno ve vzkříšení a vykoupení.     Seznam zastavení   1. Ježíš nechtěné dítě - chtěné

• Mt 1,   18Narození Ježíše Krista se událo takto: Jeho matka Maria byla zasnoubena Josefovi, ale dříve než se sešli, shledalo se, že počala z Ducha svatého.
• 19Její muž Josef byl spravedlivý a nechtěl ji vystavit hanbě; proto se rozhodl propustit ji potají.

•  20Ale když pojal ten úmysl, hle, anděl Páně se mu zjevil ve snu a řekl: „Josefe, synu Davidův, neboj se přijmout Marii, svou manželku; neboť co v ní bylo počato, je z Ducha svatého.
• 24Když se Josef probudil ze spánku, učinil, jak mu přikázal anděl Hospodinův, a přijal svou manželku k sobě.

• LK 2:   4Také Josef se vydal z Galileje, z města Nazareta, do Judska, do města Davidova, které se nazývá Betlém, poněvadž byl z domu a rodu Davidova,
• 5aby se dal zapsat s Marií, která mu byla zasnoubena a čekala dítě.
• 6Když tam byli, naplnily se dny a přišla její hodina.
• 7I porodila svého prvorozeného syna, zavinula jej do plenek a položila do jeslí, protože se pro ně nenašlo místo pod střechou.

• Mt 2  13 …. hle, anděl Hospodinův se ukázal Josefovi ve snu a řekl: „Vstaň, vezmi dítě i jeho matku, uprchni do Egypta a buď tam, dokud ti neřeknu; neboť Herodes bude hledat dítě, aby je zahubil.“
• 14On tedy vstal, vzal v noci dítě i jeho matku, odešel do Egypta …

• 19 Ale když Herodes umřel, hle, anděl Hospodinův se ukázal ve snu Josefovi v Egyptě
• 20a řekl: „Vstaň, vezmi dítě i jeho matku a jdi do země izraelské; neboť již zemřeli ti, kteří ukládali dítěti o život.“
• 21On tedy vstal, vzal dítě i jeho matku a vrátil se do izraelské země.

• Lk 2: 41Každý rok chodívali jeho rodiče o velikonočních svátcích do Jeruzaléma.
• 42Také když mu bylo dvanáct let, šli tam, jak bylo o svátcích obyčejem.
• 43A když v těch dnech všechno vykonali a vraceli se domů, zůstal chlapec Ježíš v Jeruzalémě, aniž to jeho rodiče věděli.
• 44Protože se domnívali, že je někde s ostatními poutníky, ušli den cesty a pak jej hledali mezi svými příbuznými a známými.
• 45Když ho nenalezli, vrátili se a hledali ho v Jeruzalémě.
• 46Po třech dnech jej nalezli v chrámě, jak sedí mezi učiteli, naslouchá a dává jim otázky.

• Mk 1: 14Když byl Jan uvězněn, přišel Ježíš do Galileje a kázal Boží evangelium:
• 15„Naplnil se čas a přiblížilo se království Boží. Čiňte pokání a věřte evangeliu.“
• 16Když šel podél Galilejského moře, uviděl Šimona a jeho bratra Ondřeje, jak vrhají síť do moře; byli totiž rybáři.
• 17Ježíš jim řekl: „Pojďte za mnou a učiním z vás rybáře lidí.“

• Jan 2: 6Bylo tam šest kamenných nádob, určených k židovskému očišťování, každá na dvě až tři vědra.
• 7Ježíš řekl služebníkům: „Naplňte ty nádoby vodou!“ I naplnili je až po okraj.
• 8Pak jim přikázal: „Teď z nich naberte a doneste správci hostiny!“ Učinili tak.
• 9Jakmile správce hostiny ochutnal vodu proměněnou ve víno – nevěděl, odkud je, ale služebníci, kteří vodu nabírali, to věděli 

• Mk 6: 35Když už čas pokročil, přistoupili k němu jeho učedníci a řekli: „Toto místo je pusté a je už pozdě.
• 36Propusť je, ať si jdou do okolních dvorů a vesnic nakoupit něco k jídlu.“
• 37Odpověděl jim: „Dejte vy jim jíst!“ Řekli mu: „Máme jít nakoupit za dvě stě denárů chleba a dát jim jíst?“
• 38Zeptal se jich: „Kolik chlebů máte? Jděte se podívat!“ Když to zjistili, řekli: „Pět, a dvě ryby.“ …

• Jan 11: 39Ježíš řekl: „Zvedněte ten kámen!“ Sestra zemřelého Marta mu řekla: „Pane, už je v rozkladu, vždyť je to čtvrtý den.“
• 40Ježíš jí odpověděl: „Neřekl jsem ti, že uvidíš slávu Boží, budeš-li věřit?“
• 41Zvedli tedy kámen. Ježíš pohlédl vzhůru a řekl: „Otče, děkuji ti, žes mě vyslyšel.
• 42Věděl jsem sice, že mě vždycky slyšíš, ale řekl jsem to kvůli zástupu, který stojí kolem, aby uvěřili, že ty jsi mě poslal.“
• 43Když to řekl, zvolal mocným hlasem: „Lazare, pojď ven!“

• Jan 8:  5V zákoně nám Mojžíš přikázal takové kamenovat. Co říkáš ty?“
• 6Tou otázkou ho zkoušeli, aby ho mohli obžalovat. Ježíš se sklonil a psal prstem po zemi.
• 7Když však na něj nepřestávali naléhat, zvedl se a řekl: „Kdo z vás je bez hříchu, první hoď na ni kamenem!“
• 8A opět se sklonil a psal po zemi.
• 9Když to uslyšeli, vytráceli se jeden po druhém, starší nejprve, až zůstal sám s tou ženou, která stála před ním.

• Mt 5: 3„Blaze chudým v duchu, neboť jejich je království nebeské.
• 4Blaze těm, kdo pláčou, neboť oni budou potěšeni.
• 5Blaze tichým, neboť oni dostanou zemi za dědictví.
• 6Blaze těm, kdo hladovějí a žízní po spravedlnosti, neboť oni budou nasyceni.
• 7Blaze milosrdným, neboť oni dojdou milosrdenství.
• 8Blaze těm, kdo mají čisté srdce, neboť oni uzří Boha.
• 9Blaze těm, kdo působí pokoj, neboť oni budou nazváni syny Božími.
• 10Blaze těm, kdo jsou pronásledováni pro spravedlnost, neboť jejich je království nebeské.
• 11Blaze vám, když vás budou tupit a pronásledovat a lživě mluvit proti vám všecko zlé kvůli mně.
• 12Radujte se a jásejte, protože máte hojnou odměnu v nebesích; stejně pronásledovali i proroky, kteří byli před vámi.

•       Mt 26:   73Ale zakrátko přistoupili ti, kdo tam stáli, a řekli Petrovi: „Jistě i ty jsi z nich, vždyť i tvé nářečí tě prozrazuje!“
• 74Tu se začal zaklínat a zapřísahat: „Neznám toho člověka.“ Vtom zakokrhal kohout;
• 75tu se Petr rozpomněl na slova, která mu Ježíš řekl: ‚Dříve než kohout zakokrhá, třikrát mě zapřeš.‘ Vyšel ven a hořce se rozplakal.

• Jan 21: 17Zeptal se ho potřetí: „Šimone, synu Janův, máš mne rád?“ Petr se zarmoutil nad tím, že se ho potřetí zeptal, má-li ho rád. Odpověděl mu: „Pane, ty víš všecko, ty víš také, že tě mám rád.“ Ježíš mu řekl: „Pas mé ovce!
  
  

• 3Říkaly si mezi sebou: „Kdo nám odvalí kámen od vchodu do hrobu?“
• 4Ale když vzhlédly, viděly, že kámen je odvalen; a byl velmi veliký.
• 5Vstoupily do hrobu a uviděly mládence, který seděl po pravé straně a měl na sobě bílé roucho; i zděsily se.
• 6Řekl jim: „Neděste se! Hledáte Ježíše, toho Nazaretského, který byl ukřižován. Byl vzkříšen, není zde. Hle, místo, kam ho položili.