poslal karels Šalamoun byl králem jednotného Izraelského království. Vládl přibližně v letech 970–931 př. n. l. (další možné datum úmrtí 933 př. n. l.). Za jeho vlády dosáhlo království největšího hospodářského a územního rozmachu.
Mohl jsem se účastnit minulý týden biblického vyučování nad knihou Kazatel spolu se členy církve Adventistů sedmého dne. Vyučování tam měl profesor Doukhan. Tento článek vznikl díky myšlenkám profesora Jacquese R. Doukhana, což je zřejmě jeden z jejich nejlepších odborníků.
Když se řekne Šalamoun, co se nám nejdříve vybaví? Moudrost. Ale jakého charakteru je tato moudrost? Je jeden biblický text, který nám může pomoci s odpovědí na tuto otázku. Viz:
„Zbývá jen dodat, že Kazatel byl moudrý, lid stále poznání vyučoval; přemýšlel a bádal a složil přísloví mnohá.“ Kazatel 12,9 dle Českého ekumenického překladu. Hebrejsky:
ויתר שׁהיה קהלת חכם עוד למד־דעת את־העם ואזן וחקר תקן משׁלים הרבה׃
Při naší exkurzi po stezce moudrosti se zastavme u jednoho slova z uvedeného biblického textu. Jedná se mi o slovo, respektive o sloveso „a bádal“ ואזן [veizen]. Sloveso bádal je v textu vytvořené ze slovního kořene א.ז.ן Velice známé slovo v hebrejštině אוזן [ozen], což znamená „ucho“, je právě odvozené ze zmíněného slovního trojkonzonantního kořene.
Tady to ale začne být zajímavé. Podle profesora Doukhana je ucho v hebrejštině sice אוזן [ozen], ale ucho je také hebrejsky אדן [oden]. Dvojí etymologie jednoho jediného slova. Kupříkladu tuhle verzi slova „ucho“ s dalet potvrzuje také arabština[1], kde je ucho أذن [udhun]. Nebo rovněž tuhle myšlenku podporuje aramejština kumránských svitků[2].
Dvojí etymologie umožňuje mírně odlišně přeložit slovo ואזן [veizen]. ואזן [veizen] je ve slovesné třídě piel[3] s významem „hloubat“, „vážit“, „zvažovat“ atd. Nový překlad textu ale počítá s tím, že by se tohle slovo mohlo přeložit „slyšet, uslyšet“. Ostatně, tohle je jinak jeden ze základních významů hebrejského trojkonzonantního slovního kořene א.ז.ן
Význam „hloubat“, který máme v biblickém textu nestojí zase v tak velkém myšlenkovém odstupu od navrhovaného významu „slyšet“. Avšak biblický text z knihy Kazatel se přeci jenom mírně změní. Uvedu překlad s ohledem na argumentaci v článku:
„Zbývá jen dodat, že Kazatel byl moudrý, lid stále vyučoval poznání. Vyslechl a zkoumal a také uspořádal mnohá přísloví.“ Kazatel 12,9
Překlad, který máme v našich biblických textech: „přemýšlel a bádal“, případně „přemýšlel a hodnotil“ je možná trochu nepřesný. Mnohem lepší překlad se nabízí: „vyslechl a zkoumal“.
Kazatel, přemýšlel, naslouchal svému lidu, proto také byl schopný učit. A to je podstatné novum, které vyplývá z tohoto textu. Ostatně to koresponduje s Šalamounovou prosbou o srdce slyšící לב שׁמע [lev šomea]. Šalamoun prosí o „schopnost naslouchat“ a jeho prosba byla také nakonec vyslyšena[4].
V čem tkví jedinečnost poselství tohoto nového překladu? V tom, že Šalamoun byl nejenom tvůrcem přísloví, což nezpochybňuji, ale on byl také sběratelem, redaktorem mnoha přísloví svého lidu. Šalamoun tato přísloví synů Izraele potom setřídil, seřadil. A v tom je poselství tohoto překladu pro mě nové.
Král Šalamoun byl nejenom moudrý tvůrce celé řady svých vlastních přísloví, ale on byl také jejich sběratel a redaktor. Tím, že byl posluchačem svému lidu, tím byl také schopný svůj lid vyučovat. Jak je to v naprostém protikladu s myšlením mnoha dnešních politiků, kteří často vůbec nechápou, čím žije prostý lid, tedy jak žijí jejich vlastní voliči...
Poznámky:
2. Cook, Edward M. Dictionary of Qumran Aramaic. Eisenbrauns, 2015.
3. Hebrejština má slovesný systém, který je rozdělen na jednotlivé slovesné třídy. Základní slovesné třídy jsou: qal (prostý význam slovesa, „poslal“), nifal (zvratný význam, „poslal se“ resp. „byl poslán“), piel (intenzivní význam, „vyhnal“), hifil (kauzativní význam, „nechal poslat“), pual (pasivní význam, „byl poslán“), hofal (kauzativní pasivum), hitpael (intenzivní reflexivum, „vyhnal se“).
4. 1. Královská 3,5-14
