Grano Salis NetworkGrano SalisGranoChatMusicalise-KnihyModlitbyD K DKřesťANtiqC H M IMOSTYNotabeneECHO 
Vítejte na Grano Salis
Hledej
 
Je a svátek má Rostislav.   Vytvoření registrace
  Článků < 7 dní: 3, článků celkem: 16652, komentáře < 7 dní: 236, komentářů celkem: 429552, adminů: 60, uživatelů: 5252  
Vyzkoušejte
Jednoduché menu

Úvodní stránka

Archiv článků

Protestantské církve

Veřejné modlitby

Zpovědnice

e-Knihovna

e-Knihy pro mobily

Kam na internetu

Soubory ke stažení

Recenze

Diskusní fórum

Tvůj blog

Blogy uživatelů

Ceny Zlatá Perla

Ceny Zlatá Slza

Doporučit známým

Poslat článek


Tip na Vánoční dárek:

Recenze
Obsah
OBJEDNAT


GRANO MUSICALIS

Hudební portál
GRANO MUSICALIS
mp3 zdarma

Velký pátek

Vzkříšení


Pravidla


Kdo je online
Právě je 427 návštěvník(ů)
a 1 uživatel(ů) online:

rosmano

Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde

Polemika


Přihlášení

Novinky portálu Notabene
·Selhání pøedstavitelù Jižních baptistù pøi ochranì obìtí sexuálního zneužívání
·Sbor Bratrské jednoty baptistù v Lovosicích vstoupil do likvidace
·Informace z jednání Výkonného výboru BJB dne 10. kvìtna 2022
·JAS 50 let: Adrian Snell, trièko a beatifikace Miloše Šolce
·Online pøenosy ze setkání všech JASákù k 50. výroèí pìveckého sboru JAS
·Prohlášení tajemníka Èeské evangelikální aliance k ruské agresi na Ukrajinì
·Jak se pøipravit na podzimní vlnu?
·Kam se podìly duchovní dary?
·Bratrská jednota baptistù se stala èlenem Èeské eavngelikální aliance
·Patriarcha Kirill v Západu vidí semeništì zla a sní o vizi velkého Ruska

více...

Počítadlo
Zaznamenali jsme
116471165
přístupů od 17. 10. 2001

Život víry: VÍRA A IDENTITA V KRISTU
Vloženo Úterý, 29. srpen 2017 @ 23:50:59 CEST Vložil: Tomas

Kázání poslal gregorios777

Kristovou smrtí vstoupila v platnost Jeho ZÁVĚŤ (Žd 9,16-17). Ta nám odkazuje veškerý Boží duchovní majetek. Zboží nebeské a trvanlivé (Žd 10,34).

My, kteří jsme uvěřili a přijali Božího Syna, jsme se také stali Božími syny a proto také i DĚDICOVÉ (Ga 4,7) nesmírně bohatého a slavného duchovního dědictví a Boží moci (Ef 1,18-19) které zahrnuje všechna existující duchovní požehnání v nebeských věcech v Kristu, která nám Bůh chtěl dát. (Ef 1,3). Bůh toto dědictví vložil do nás spolu s Kristem, protože ono je právě v Kristu. Obrazem toho dědictví je ve SZ zaslíbená země, která měla být ODPOČINUTÍM pro Boží lid. Jeho první generace však do tohoto odpočinutí nevešla pro NEVĚRU (Žd 3,7-4,11). Pouze dva, Jozue a Káleb - dva z dvou milionů izraelitů tam vstoupili a zavedli tam i druhou generaci lidu. 


Dnes je situace naprosto identická. Boží děti (drtivá většina) už dokonce v Kristu a skrze Krista v nich, toto dědictví a odpočinutí již mají, ale neužívají ho, protože mu NEVĚŘÍ. Bůh izraelitům předložil popis jejich bohaté a plodné země Kanán, kterou již jim dal, řekl jim, že je již jejich a že ji zaberou postupně, kam šlápne jejich noha. Oni tu zemi již měli a přesto do ní pro nevěru nevešli. Viděli spíše ty obry, kteří tu zemi obývali a Boží Slovo, které Bůh o ní vyslovil nebylo připojeno k jejich víře (Žd 4,2). Jsme varováni, abychom se nedopustili té samé věci, jako lid na poušti!

My věřící v Krista dnes máme všechno, čím Kristus JE, co a co UČINIL. Již jsme to zaslíbení dostali (2Pt 1,4). Pro nás to již zaslíbení není. Pro nás je to již existující skutečnost. Toto vše je nám přístupno zdarma, z milosti. Náš jediný podíl na tom je VÍRA. Součástí tohoto dědictví jsou např. tato duchovní bohatství: Skrze jednu Kristovu oběť máme odpuštěny všechny hříchy, minulé, současné i budoucí, (což ovšem neznamená, že je nemusíme vyznávat, pokud zhřešíme). Ale vyznáváme již dávno odpuštěné hříchy, na které Bůh už nikdy nevzpomene. Jsme od nich ospravedlněni. Jsme spravedlností Boží. Kristova oběť nás učinila dokonalými navěky (Žd 10,14), posvětila nás tak, že jsme postaveni před Boha jako svatí, neposkvrnění, bez úhony a bez vrásky (Kol 1,22// Ef 1,4). Nemáme už žádné špatné svědomí z hříchu (Žd 10,2) - pouze dočasně, pokud skutečně ojediněle zhřešíme. Avšak ihned se vírou v krev Božího Syna zotavíme a opět máme pokoj s Bohem. Jsme v Kristu a Kristus je v nás a Bůh na nás hledí jako na Krista s Nímž jsme jeden duch, jsme s Ním sjednoceni (1Kor 6,17). Náš starý člověk je ukřižován, již nežije a my jsme NOVÝM stvořením v Kristu (2Kor 5,17). Zemřeli jsme s Kristem, zemřeli jsme hříchu, jsme umyti Jeho krví od hříchu, jsme vykoupeni a učiněni spravedlivými, jsme VYSVOBOZENI od hříchu a hřích nad námi již NEPANUJE. Nejsme již pod zákonem, nemusíme se ho snažit vlastní silou starého člověka plnit. Proudí v nás Kristus a Jeho mocný Život v nás sám naplňuje spravedlnost zákona (Ř 8,4). Máme pokoj s Bohem skrze Krista.

Proč to všechno? Jak je to možné? Tak, že Kristus v nás přebývá a Jeho život a moc nás chrání od smrti a od hříchu. Žijeme již ne my, ale On žije skrze nás (Ga 2, 19-21). Kristus je vlastně tím dědictvím, tou zaslíbenou zemi i odpočinutím. To vše máme zdarma a z milosti, vše už Bůh skrze Krista učinil. JE DOKONÁNO, my k tomu už nic nemůžeme ani nemusíme přidávat - kromě VÍRY. Vírou se to stává naším prožitkem a zkušeností (stále rostoucí, jak vrůstáme více a více do Krista) a vírou se to i zachovává. A jak skrze víru rosteme v poznání Pána, tak se to vše ještě více a více rozhojňuje (Ef 1,17-19// 1Pt 1,3-4). 

Jak poznáme, že toto bohaté a slavné dědictví již máme? Velmi jednoduše. Stále se pachtíme a vlečeme s sebou náklad svých hříchů, kterých se nemůžeme zbavit? Taháme s sebou neustále roky břemeno své svatosti? Bezvýsledně zápasíme? Pokud ano, znamená to, že náš starý, náboženský člověk ještě stále žije, stále se snaží sám naplnit Božský ideál, stále jsme pod zákonem a neprožíváme zaslíbenou a danou Boží moc a odpočinutí. Jsme jako lidé stojící před bankovním domem, kde máme uloženy miliardový kapitál a přitom žebráme na ulici o kůrku chleba...

Jestliže jsme však UVĚŘILI všemu, co nám Bůh z milosti daroval jako již hotový "balíček" našeho dědictví v Kristu, pak prožijeme to, co říká - že náš starý člověk se už nemusí pachtit (protože byl ukřižován a je mrtev) a místo něj v nás žije Kristus - Jeho Láska a Moc, která eliminuje všechno, co patří ke starému stvoření. A umožňuje nám další hlubší očišťování a zdokonalování. 

Je nutné si uvědomit, že nikdo jiný, než Kristus sám nedokáže naplnit spravedlnost zákona. Proto nám byl z milosti dán, proto v nás skrze naši víru žije a toto vše činí On (2Kor 13,3-5// Kol 1,27-29). Ve SZ byl dán lidu zákon a lid byl povinen ho plnit. Jak to dopadlo - všichni víme. V Nové Smlouvě je to jinak. Bůh zákon, který dal, si naplňuje sám. Protože ví, že na nás se v tom nemůže spolehnout. Ví, že pro nás je to nemožné. Bez víry není možné se líbit Bohu... Proto dobře pamatujme na kapitoly Žd 3.a 4., abychom neměli zlé a nevěrné srdce. A abychom užívali slavné dědictví, které je nám v Kristu dáno. 





"VÍRA A IDENTITA V KRISTU" | Přihlásit/Vytvořit účet | 208 komentáře | Search Discussion
Za obsah komentáře zodpovídá jeho autor.

Není povoleno posílat komentáře anonymně, prosím registrijte se

Re: VÍRA A IDENTITA V KRISTU (Skóre: 1)
Vložil: Gregorios777 v Pondělí, 04. září 2017 @ 08:24:08 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Obsah výše uvedeného článku bude nejdříve teorií o které je třeba vědět. Kterým je třeba věřit a stát na nich. Pak se dostaví zjevení o těchto věcech a s ním i prožitek a okoušení těchto skutečností v Kristu. 

Pro ty, kdo již věří v Krista bude nejdůležitější věcí jejich POSVĚCENÍ. Jestliže se z nevědomosti snažíme ustavit své posvěcení sami - t.j. že my ve svém starém člověku usilujeme o vedení svatého života, dočkáme se pouze neustávajícího kolotoče pádů. Budeme si říkat - tak kde je to slibované Kristovo vysvobození z hříchů? Tohle už není možné. Tolik let se točím pořád dokola a jediné, co vidím, je, že hřích nade mnou opravdu vehementně panuje. 

Proč? Protože hledáme posvěcení v nesprávném zdroji - v sobě samých. A používáme k tomu nesprávnou sílu - tedy svoji sílu. 

Kristus sám je všemi duchovními věcmi, kterými disponujeme. Je naším vykoupením, spravedlností, moudrostí, životem, svatostí, neposkvrněností, ctností, trpělivostí, silou, pokojem... a mnohým dalším, co v duchovních věcech existuje od Boha. A je také naším posvěcením. 

Proto musel být ten starý, beznadějný, snažící se náboženský člověk ukřižován a vyměněn za Krista v nás. To je nám přístupné skrze víru. Kristus je v nás a On je zárukou i skutečností našeho posvěcení. Kristus v nás - Ten posvěcený, je posvěcený za nás. Tím, že věříme tomu, co učinil na kříži. 


Juda 24 dokonce říká, že Kristus je mocen nás zachovat bez jediného klopýtnutí!!! A tak to také je. Pouze nám se nemusí vždy všechno povést, i když v nás Kristus již takto mocně žije. Učíme se z chyb. A stále se tak zdokonalujeme. Kristův život v nás však způsobuje, že hřích nad námi již evidentně NEPANUJE, jako dříve, když jsme se snažili ve svém starém člověku. Panování hříchu nad námi jasně dokazuje, že při práci je náš náboženský starý člověk. Vysvobození z panství hříchu zase dokazuje, že při práci je Kristus a jeho Moc. 

Každý si tento test může vyzkoušet a poznat, z jakého zdroje pracuje. 









Re: VÍRA A IDENTITA V KRISTU (Skóre: 1)
Vložil: mikim v Sobota, 02. září 2017 @ 16:53:28 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
předem se omlouvám za komentář delší než článek...

...Ve SZ byl dán lidu zákon a lid byl povinen ho plnit. Jak to dopadlo - všichni víme. V Nové Smlouvě je to jinak. Bůh zákon, který dal, si naplňuje sám. Protože ví, že na nás se v tom nemůže spolehnout. Ví, že pro nás je to nemožné. Bez víry není možné se líbit Bohu.

Zase píšeš bajky o tom kdo má plnit zákon, jak je u Tebe zvykem.
Bůh dál lidem zákon a pak si ho naplní sám, no to je fakt další perla Grana.

K čemu by Bůh dával člověku zákon, když by mu nevěřil, že ho může plnit?
Proč v NS nám byl zákon vepsán do mysli a do srdce, abychom ho plnili? Nebo nám tam byl vepsán jen tak pro srandu králíkům a my ho již nemuseli zachovávat a nevědět tak co je hřích? Protože, když jsem pod milostí, takž už nikdo z nás nehřeší? Nevím jak ty, ale já neznám nikoho, kdo by byl na této zemi pod milostí a už nehřešil! Proto stále potřebujeme zákon, který nás varuje před hříchem.

[KB1613] Jr 31:31 Aj, dnové jdou, dí Hospodin, v nichž učiním s domem Izraelským a s domem Judským smlouvu novou. jakouž jsem učinil s otci jejich v ten den, v kterýž jsem je ujal za ruku jejich, abych je vyvedl z země Egyptské. Kteroužto smlouvu mou oni zrušili, a já abych zůstati měl manželem jejich? dí Hospodin. 
[KB1613] Žd 8:10 Protož tatoť jest smlouva, v kterouž vejdu s domem Izraelským po těch dnech, praví Pán: Dám, zákony své v mysl jejich, a na srdcích jejich napíši je, a budu jejich Bohem, a oni budou mým lidem.
[NBK] Žd 9:15 A proto je prostředníkem nové smlouvy, aby ti, kdo jsou povoláni, mohli přijmout zaslíbení věčného dědictví, neboť [již] nastala smrt k vykoupení z přestupků [spáchaných] za první smlouvy.Povšimněte si, že zde je navíc jasně řečeno, že Ježíš nás vykoupil z přestupků spáchaných za první smlouvy. Čili nás křesťanů se to podle mne vůbec netýká, protože žádný z nás v době první smlouvy nežil.Ano jsou zase jiné verše, že Ježíš zemřel za naše hříchy, ale ani jeden, který by výslovně říkal, za "budoucí" hříchy nebo za ty nevyznané a bez pokání.
1 Janův 2:12  Píšu vám, děti, že jsou vám odpuštěny hříchy pro jeho jméno.
1 Janův 2:2  On je smírnou obětí za naše hříchy, a nejenom za naše, ale za hříchy celého světa.
Římanům 4:7  `Blaze těm, jimž jsou odpuštěny nepravosti a jejich hříchy přikryty.
1 Janův 1:9  Jestliže doznáváme své hříchy, on je tak věrný a spravedlivý, že nám hříchy odpouští a očišťuje nás od každé nepravosti.
Skutky apoštolské 3:19  Proto čiňte pokání a obraťte se, aby byly smazány vaše hříchy.
Jan 20:23  Komu odpustíte hříchy, tomu jsou odpuštěny, a komu je neodpustíte, tomu odpuštěny nejsou."
Marek 3:28  Amen, pravím vám, že všecko bude lidem odpuštěno, hříchy i všechna možná rouhání.
Marek 3:29  Kdo by se však rouhal proti Duchu svatému, nemá odpuštění na věky, ale je vinen věčným hříchem."
Jakubův 5:16  Vyznávejte hříchy jeden druhému a modlete se jeden za druhého, abyste byli uzdraveni. Velkou moc má vroucí modlitba spravedlivého.
Římanům 4:7  `Blaze těm, jimž jsou odpuštěny nepravosti a jejich hříchy přikryty.
 Římanům 4:8  Blaze tomu, jemuž Hospodin nepočítá hřích.
Zákon pro nás platí stále, zapsaný v srdci a mysli nás upozorňuje na hřích, abychom už nehřešili!
Římanům 7:7  Co tedy máme říci? Že zákon je hříšný? Naprosto ne! Ale hřích bych byl nepoznal, kdyby nebylo zákona. Vždyť bych neznal žádostivost, kdyby zákon neřekl: `Nepožádáš!´
1 Janův 3:4  Každý, kdo se dopouští hříchu, jedná i proti zákonu Božímu, neboť hřích je porušení zákona.
A co Ježíš a Zákon? Jeho slova platí pro nás křesťany na prvním místě!Boží přikázání u Ježíše znamenají mít samozřejmě také lásku a nezapomínat na přikázání Desatera, např. Nezabiješ!, Nezcizoložíš! Nebudeš lhát! A tyto přikázání Desatera o kterých se zmiňuje spolu s dalšími svými přikázáními ještě Ježíš vždy následně zpřísňuje!!! A když něco zpřísňuje tak je jasné, že to nenaplnil, abychom to již nemuseli zachovávat ani nezrušil, jak úplně nesmyslně někteří křesťané vykládají.

Matouš 5:16  Tak svěť světlo vaše před lidmi, ať vidí skutky vaše dobré, a slaví Otce vašeho, jenž jest v nebesích.17  Nedomnívejte se, že bych přišel rušiti Zákon anebo Proroky. Nepřišelť jsem rušiti, ale naplniti.
18  Amen zajisté pravím vám: Dokudž nepomine nebe i země, jediná literka aneb jediný puňktík nepomine z Zákona, až se všecky věci stanou.
19  Protož zrušil-li by kdo jedno z přikázání těchto nejmenších a učil by tak lidi, nejmenší slouti bude v království nebeském. Kdož by pak koli činil i jiné učil, ten veliký slouti bude v království nebeském.
20  Nebo pravím vám: Nebude-liť hojnější spravedlivost vaše nežli zákoníků a farizeů, nikoli nevejdete do království nebeského.
21  Slyšeli jste, že řečeno jest od starých: Nezabiješ. Pakli by kdo zabil, povinen bude státi k soudu.

Matouš 5:27  Slyšeli jste, že řečeno jest od starých: Nezcizoložíš.
28  Ale jáť pravím vám: Že každý, kdož by pohleděl na ženu ku požádání jí, již zcizoložil s ní v srdci svém.

Matouš 5:33  Opět slyšeli jste, že řečeno jest od starých: Nebudeš křivě přisahati, ale splníš Pánu přísahy své.

Matouš 5:43  Slyšeli jste, že řečeno jest: Milovati budeš bližního svého, a nenáviděti budeš nepřítele svého.
44  Ale jáť vám pravím: Milujte nepřátely vaše, dobrořečte těm, kteříž vás proklínají, a dobře čiňte nenávidícím vás, a modlte se za nepřátely a protivníky vaše,

Kdyby Ježíš Kristus zákon přišel zrušit, nemohl by jej pak již naplnit a nahradit novým! Bůh nemůže změnit jediný příkaz svého zákona, aby zachránil člověka, neboť zákon je základem Jeho vlády! Je nezměnitelný, nekonečný a věčný! Aby mohl být člověk zachráněn a zůstala zachována důstojnost zákona, bylo nutné, aby Syn Boží obětoval sebe jako oběť za hřích! Pro nás zemřel na kříži. Jeho smrt byla projevem úžasné lásky Boží k člověku a nezměnitelnosti Jeho zákona. Sláva Kristova je zjevena v zákoně, který je spodobněním Jeho charakteru a Jeho přetvářející síla působí, dokud se lidé nezmění k Jeho podobě. Stali se účastníky božské přirozenosti, stále více zpodobňují světu Spasitele, krok za krokem se shodují s Boží vůlí, až dosáhnou dokonalosti. Zákon a evangelium jsou v dokonalém souladu.
Toto je velmi důležité studium, protože – kolik z vás už slyšelo říkat: „Ano ve Starém Zákoně měl Bůh Svůj Zákon – Desatero přikázání, ale pak přišel Ježíš a teď žijeme pod novým systémem, kde nám Kristus dal nový, jiný Zákon, jiný než Desatero přikázání ve Starém Zákoně. Takové tvrzení rozhodně není pravdivé. Je to vlastně ďáblova doktrína, protože zní téměř jako bychom měli různé bohy: Boha, který dal Zákon ve Starém Zákoně a Ježíše, který přišel a věci srovnal.
Ve Starém Zákoně byli lidé zachráněni skutky, ale my jsme teď spaseni vírou v milost. Nikdo nemůže být zachráněn skrze skutky a skutky nemohly nikdy nikoho zachránit. Ve Starém Zákoně byli lidé zachráněni vírou. Abraham uvěřil Bohu a bylo mu to počítáno za spravedlnost. Byli zachráněni vírou, když se dívali dopředu – veškeré oběti beránků poukazovali na Beránka Božího, který měl přijít. Nebyl to jiný Bůh, který vymyslel obětní systém, byl to Ježíš. Stejný Bůh, Ježíš, dal Desatero přikázání. Ježíšovo učení dokonale doplňuje učení Starého Zákona.
Je tedy důležité pochopit, že když mluvíme o Kristu a Jeho Zákoně – nemluvíme jen o jeho Zákoně v Novém Zákoně. Kdo vydal starozákonní Zákon? Kristus. Když tedy mluvíme o Kristu a Jeho Zákoně, neznamená to jen Nový Zákon. Někteří lidé si myslí, že Ježíš přišel naplnit starozákonní Zákon a to znamená, že ho přišel zrušit nebo odstranit. Kdyby Ježíš řekl: „Přišel jsem naplnit starozákonní Zákon“ ve smyslu „Přišel jsem ho zrušit.“ Poslouchejte, jak bláznivě to zní: „Nedomnívejte se, že jsem přišel zrušit Zákon a proroky. Nepřišel jsem zrušit, ale odstranit.“ Nebylo by to stejné? Co tedy znamená slovo naplnit? Když Ježíš přišel k Janovi, aby byl pokřtěn a Jan v Něm poznal Mesiáše, řekl Mu: „Pane, já bych měl být pokřtěn od Tebe.“ A Ježíš mu řekl:
[KB1613] Mt 3:15 A odpovídaje Ježíš, dí jemu: Nechej nyní; neboť tak sluší na nás, abychom plnili všelikou spravedlnost.Tedy nechal ho.
Znamená tady slovo naplnit zrušit? Naplnit znamená dovršit. Ježíš nepřišel odstranit Zákon. Přišel ho doplnit Svým životem. Zákon ve Starém Zákoně nebyl úplný, protože lidé nerozuměli všem zásadním principům. V kázání na hoře vzal Ježíš Zákon, rozbalil ho a naplnil, aby mu lidé porozuměli.

[KB1613] Mt 5:20 Nebo pravím vám: Nebude-liť hojnější spravedlivost vaše nežli zákonníků a farizeů, nikoli nevejdete do království nebeského.
Spravedlnost, kterou nám získal Kristus svým vtělením, svou poslušností, svým utrpením a svou smrtí je dokonalá. Učinil zadost všem požadavkům božského zákona. Žádné písmenko ani tečka nebyly zmírněny, žádný z jeho požadavků nebyl symbolizován. Zachovával všechnu požadovanou poslušnost. Dodržoval každý předpis. On jej dokonce zvelebil a oslavil. Ani jedenkrát jej nepřestoupil skutkem, slovem nebo myšlenkou. Žil na zemi v pokušeních, zkouškách, a to právě takových, jaké přicházení na nás. On však žil bez hříchu. Jeho poslušnost byla dokonalá! Zemřel na nás a nyní se nabízí, že vezme naše hříchy na sebe, i kdybychom byli sebehříšnější, a že nám dá svoji spravedlnost, když se mu odevzdáme a když Ho přijmeme. 
Avšak proč musel přijít Zákonodárce na zem a zachovávat zákon? Učinil to pro nás lidi, kteří jsme přestoupili zákon a jejichž povaha byla tímto proviněním tak oslabena, že neměli sílu jej zachovávat. Proto přišel, aby člověku umožnil stejnou poslušnost zachovávat Boží zákon, byl to jeho nejvyšší cíl. Bylo by rozumné. Že by Kristus měl zemřít, aby lidstvo osvobodil od viny hříchu, aby mu odpouštěl přestoupení minulosti, a aby potom řekl: Nyní smíte krást, lhát, cizoložit, vraždit a znesvěcovat Boží sobotu? Ne, tisíckrát ne! Vykoupení lidé nemají volnost přestupovat Boží zákon.Ano byli jim odpuštěny hříchy, ale neobdrželi povolení, aby zneužívali Boží dobroty a pokračovali v přestupování zákona. Člověk, jenž nikdy nezachovával přikázání, může dosáhnout odpuštění a být před Bohem ospravedlněn. Ale v tomto stavu nemůže setrvat, pokud by nezačal zachovávat přikázání. Nezachovává přikázání proto, aby se stal křesťanem, ale proto, aby „konal vůli Otce, jenž je v nebesích“ ( Mt 7:21). Přijmeme-li ho za svého Zástupce a Spasitele a obdržíme-li od něho úplné odpuštění, přičte nám své naplnění zákona a pohlíží na nás tak, jako bychom jej byli plnili. Učinil to v našem jméně. Bylo to pro nás. A když ho přijmeme, připíše nám všechnu spravedlnost k dobru a bude nás pokládat za takové, kteří nikdy nehřešili. 



Re: VÍRA A IDENTITA V KRISTU (Skóre: 1)
Vložil: zeryk v Pátek, 01. září 2017 @ 18:15:11 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Žid.9:15-18

Vynecháním 15 verše, přicházíš o slovo JIM.
Ono to věčné dědictví bylo zaslibeno  jim, ( to mimo jiné vyvrací Pavla jako autora listu)
Nás je ve verši 24.( aby se za nás postavil...)

Možná bude "zmýlený' i odkaz na " veškerý duchovní majetek",
jak tedy zní ta závěť ?
Kde se o ní píše v SS( SZ) ? jako o závěti mesiáše ?




Re: VÍRA A IDENTITA V KRISTU (Skóre: 1)
Vložil: Tetra v Pátek, 01. září 2017 @ 21:33:25 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
 Tohle si potřebuju připomínat stále znovu a znovu, i kdyz ze zkusenosti muzu rict, ze vedet neznamena i zit. Jsou veci, které nám Pán musí zjevit, abychom skutečně prohlédli, prožili a pochopili. Díky za osvěžující článek:)



Re: VÍRA A IDENTITA V KRISTU (Skóre: 1)
Vložil: Willy (stanislav.velicky@seznam.cz) v Středa, 30. srpen 2017 @ 16:47:40 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu | Blog)
Ahoj Gregu, díky za článek. Jen doufám, že padne alespoň u některých na úrodnou půdu, spojí se Slovem i víru a vejdou do Krista - dobré země a ujmou se dědictví, které v Něm máme.



Re: VÍRA A IDENTITA V KRISTU (Skóre: 1)
Vložil: martino v Středa, 30. srpen 2017 @ 18:06:40 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Slepenec co nemá ani hlavu ani patu. Když si to přečte nevěřící tak to hodí do koše, protože ta nepřehlednost a neschopnost být tím který oslovuje tu není....



Re: VÍRA A IDENTITA V KRISTU (Skóre: 1)
Vložil: Gregorios777 (Makarios5@seznam.cz) v Středa, 11. říjen 2017 @ 07:25:50 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Někomu se možná může tento článek zdát jako vystřižený z dílny Hnutí víry. Avšak Biblická víra věří vždy tomu, že již má, co Bůh řekl, že jí už dal, a to i přesto, že zatím neokouší tu realitu. Tato víra je nezbytnou podmínkou, aby nakonec její plody okusili.

Viz. Abrahám a Sára, jimž Bůh v jejich vysokém věku zaslíbil syna Izáka. Ještě syna neměli, ale již věřili, že ho mají. Přesně tak i Izrael před vstupem do zaslíbené země. Země již byla jejich, přestože fyzicky ještě nebyla. Ale oni museli věřit, že už jí mají.

"Zač byste koli modléce se, prosili, věřte, že vezmete, a stane se vám."(Mt 11,24)


Lepší překlad:

"Věřte, že všecko, oč v modlitbě prosíte, je vám dáno, a budete to mít."(ČEP)


A ještě lepší překlad:

"Věřte, že jste všechno, za cokoliv se modlíte a oč žádáte, přijali, a budete to mít." (ČSP)






Re: VÍRA A IDENTITA V KRISTU (Skóre: 1)
Vložil: Dzehenuti v Středa, 11. říjen 2017 @ 09:35:20 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu | Blog)
My věřící v Krista dnes máme všechno, čím Kristus JE, co a co UČINIL.
No to je zajímavé, že nevíte že je Svatým Duchem.




Stránka vygenerována za: 1.33 sekundy