Tip na Vánoční dárek:

Recenze
Obsah
OBJEDNAT

Hudební portál
GRANO MUSICALIS
mp3 zdarma

Velký pátek

Vzkříšení

To byl normální stav ve shromáždění, ve kterém jsem duchovně vyrůstal. V nejlepším případě svědčily o ignoranci a v nejhorším představovaly domnělý důkaz vzpoury. Každý, kdo nesouhlasil s vyučovanou teologii a názorem, byl nepřítelem nebo se minimálně stal cílem kritiky. Důležitá byla jistota. Jistota "našeho" vyučování.

Vzpomínám si, jak jsem v biblickém kurzu pro nováčky ve víře, položil otázku vyučujícímu. V listu Židům 10 kapitole jsou mimo jiné tyto verše:   Dosvědčuje nám to i Duch svatý, když říká: ‚Toto je smlouva, kterou s nimi uzavřu po oněch dnech, praví Pán; dám své zákony do jejich srdce a vepíšu jim je do mysli; na jejich hříchy a nepravosti už nikdy nevzpomenu.‘  
Tehdy sloužící a někteří další bratři vždy říkali: "jestli máš výčitky ve svém svědomí, obviňuje tě Duch svatý." Proto jsem se logicky zeptal, co je pravda, když Písmo říká, že Duch svatý na naše hříchy a nepravosti už nikdy nevzpomene, kdo nás to tedy vlastně obviňuje? Vždyť naše svědomí je očištěno, Žid. 10,22 přistupujme před Boha s opravdovým srdcem a v plné jistotě víry, se srdcem očištěným od zlého svědomí a s tělem obmytým čistou vodou. Dnes bych odpověděl, že nás v našem svědomí obviňuje Satan, ten pradávný žalobník bratří.  
Na svou otázku jsem tehdy a nikdy potom nedostal odpověď od lidí. Tehdy jsem se rozhodl, že tyto své otázky nebudu klást lidem, ale pouze Bohu. Výsostně se mi to vyplatilo. Bůh není pouze člověk a těm, co mu důvěřují a spoléhají pouze na něho, rád odpovídá. Sice ne vždy hned a často nesrozumitelně, ale vždy očekává, že mu budu důvěřovat v jeho načasování. Nesrozumitelnost mi vždy objasní v pravou chvíli.
Když jsem byl mladší, vystupoval jsem jako jedinec inteligentní a racionální. Tato poloha mi umožňovala ponechávat si myšlenky pro sebe a vyhýbat se složitostem skutečného života a opravdovým vztahům. Používal jsem tuto polohu jako obranný mechanismus a bezpečnostní stěnu a udržoval si od lidí odstup. Měl jsem za to, že se mi je podařilo oklamat. Ukázalo se ale, že jsem chytrý a kreativní, což posílilo moji nadřazenost a izolaci a vedlo k tomu, že jsem druhým svými slovy ubližoval. Snad byste si mě tehdy pro mou přesvědčivou argumentaci vážili, ale rádi byste mě neměli.
Předcházející odstavec o sobě napsal v úvodu své knížky Lži o Bohu, kterým věříme, W. P. Young. Cituji dál.
Byl jsem vychován podle západní evangelikální protestantské tradice. Nic takového jako ryzí dědictví neexistuje. Krásné a budující věci se proplétají s prvky ošklivými a škodlivými. Do srdce se vkrádají polopravdy, dokonce lži. Jako plíseň, která zasáhla umělecké dílo, se i tato vtíravá temnota musí pozorně odstranit, aby nepoškodila to, co je původní a tvůrčí. Tato kniha nepředkládá jistotu. Často se raději rozhodneme věřit lži, než abychom si nechali pravdou narušit bezpečí v podobě předsudků a pevností, jimiž se chráníme. Dialog nemá upevňovat dominanci a jistotu, ale respekt na základě vztahu. Nabízím následující kapitoly jako nápady a otázky k úvaze, s naději, že se dotknou našeho vnitřního zraku a my jasněji uvidíme Boží dobrotu, neúnavnou lásku a také to, kým v tom všezahrnujícím objetí jsme.