V pátek 1.září dopoledne, jak už jsme o tom informovali, navštíví Benedikt XVI. poutní chrám Svaté Tváře v Manoppello. Jakkoli je to návštěva spíše soukromá, setká se Svatý otec také s Božím lidem této malé vesničky v kraji Abruzzo,ve střední Itálii, čítající něco přes 6 tisíc obyvatel. O tom, co je cílem této bleskové návštěvy Benedikta XVI. právě v Manoppello hovořil s německým historikem, jezuitou P. Heinrichem Pfeifferem redaktor Vatikánského rozhlasu P. Eberhard von Gemmingen:Je zde k vidění velká monstrance s rouškou z jemné látky a na této roušce lze spatřit velice působivý obraz, který odpovídá všem klasickým zobrazením Krista. Pouze v tomto případě však nelze žádným způsobem zjistit, jakou technikou byl tento obraz vytvořen. Při pohledu na jakýkoli obraz Krista je bezprostředně vidět, že jde o namalovaný obraz anebo o nějakou techniku tkaní, ale v tomto případě nelze konstatovat nic. Obraz je zcela průhledný a to natolik průhledný, že je za ním ze vzdálenosti metr i více možno číst knihu nebo noviny... Obraz je vidět pouze za určitého osvětlení, osvětlení, které přichází zezadu a nesmí být příliš silné. Umístíte-li jej totiž proti světlu, obraz takřka úplně zmizí.Bude se Svatý otec moci dotknout této roušky? Jak je v monstranci upevněna?
Dotknout se roušky přímo bylo znemožněno bratry kapucíny, kteří ji zasadili do rámu z dvojitého skla už v polovině 17.století. Od té doby nebyl nikdy otevřen a dokonce se říká, že, jakmile se rám otevře, obraz zmizí úplně, a jenom tehdy, když se obraz zase vsadí dovnitř, může být znovu spatřen.To dvojité sklo je staré tři sta let nebo bylo restaurováno?
Je jasně vidět, že jde o rám, který je z ořechovníku, a že skla, která nejsou zcela rovnoběžná, musí být dosti starobylá, nejméně ze 17.století.Odkdy se tento obraz nachází v Manoppello a proč právě tady?
Je třeba vědět, že Manoppello je jednou z nejzapadlejších vesniček Abruzza. Když se objevil tento obraz v Manoppello, byl tu nový, bratry kapucíny právě dokončený, poutní kostel, který se nacházel uprostřed lesa, ale nevíme přesně, kdy se tu obraz objevil. Kapucíni o tom napsali v roce 1646 historickou zprávu, ale zdá se, že to učinili spíše proto, aby zmátli stopu, než aby řekli pravdu, protože tam tvrdí, že se rouška objevila již v roce 1506, ale v tomto roce je to z vícero důvodů nemožné. Především proto, že věc tak drahocenná jako je rouška z Manoppella může být pouze římskou Veronikou. Římská Veronika, jak se zdá zmizela ? o tom se hodně diskutovalo ? během tzv. Sacco di Roma, tedy vyplnění Říma roku 1527. Ten kdo ji ukradl, patřil jistě mezi vysoce postavené šlechtice, a nevěděl potom, jak se jí zbavit, a tak ji na dlouhou dobu ukryl. Když papež Urban VIII. možná až drastickými opatřeními chtěl, aby byly odevzdány všechny Veroniky (je známo, že jich existuje několik, které si činí nárok na to jméno), a chtěl je s největší pravděpodobností dát zničit ? bylo to v letech 1630 ? 1638, muselo se udělat něco pro její záchranu. Tehdy byla odevzdána kapucínům a tak vzniká určitá legenda, aby bylo možno říci: ?Tato rouška nemůže být rouška Veroniky, ani její kopie a proto nemusí být odevzdána papeži?. Proto byl zveřejněn její nález až po smrti papeže roku 1646.Otče Pfeiffere, papež Benedikt XVI. přichází nikoli z důvodů historických nebo vědeckých, ale z důvodů náboženských. Jaký je náboženský smysl této Svaté Tváře?
Pokud se jedná o pravý obraz Krista, pak to celá naše teologie musí vzít v úvahu a může to být revoluční čin.Proč?
Protože je to obraz, který je mnohem více než Písmo Svaté; obraz pravého portrétu, který nám Písmo svaté nemůže dát. Bylo by to potvrzení Božího Vtělení a Vtělení je něco individuálního. Ne obecného jak si myslí skoro všichni teologové: je to vztah s individuální osobou... a máme-li ukázat svou identitu, je vždy zapotřebí tváře, i dnes.Ale věří se přece v Ježíšovo Slovo, v to, co řekl, a ne ve Tvář! Svatý Pavel neviděl Ježíšovu Tvář, a přece je velkým věřícím, velkým křesťanem. Proč je Tvář, podle Vás, tak důležitá?
Protože skýtá přímý kontakt. Slovo nikdy nedá přímý kontakt. Slovo musí mít niternost, a bez obrazu je slovo vždycky nedokonalé.Přesto však mnozí farizeové Ježíše viděli a neuvěřili! Vidět Ježíše nic neznamená, ale věřit v Ježíšovo Slovo znamená všechno: není to tak?
Nikoli, protože obě dvě věci jsou důležité. Ať už si vytvořím svůj obraz nebo ne, obraz je vždy nezbytný. Nemohu věřit ve slovo pouze abstraktní. A já mám obraz, pravý obraz, a v tomto bodě musím změnit svůj vnitřní postoj.Svatá Tvář z Manoppello je tedy nějaká Ježíšova ?fotografie??
Skoro by se to tak dalo definovat, ale je něčím víc než fotografie. Je to vlastně sebezobrazení Krista.Krista zemřelého? Proč? Říkáme, že Veronika je rouškou, která byla položena na Ježíšovu hlavu v hrobu.. nebo ne?
Ne, není to obraz mrtvého Krista, protože na tebe hledí a vidíš i pootevřená ústa, je živý, jakoby dýchal, jakoby hleděl na Otce. A také toto je velice důležité: když intuitivně pochopíš, že toto je největší dar, který Kristus zanechal lidstvu s výjimkou samotné Eucharistie, ale který lidstvo není schopno vidět, protože nemá čisté oči, pak lze říci jen jedno: dívej se, rozjímej, dívej se skrz tuto roušku, a ucítíš, zda je opravdu božského původu či nikoli.Všichni křesťané Afriky, Asie, Ameriky by tedy měly jít do Manoppella, aby viděli Ježíšovu Tvář.. Ježíšovo Slovo však může prostřednictvím Bible dosáhnout do všech částí světa. Proč se tedy Bůh ukazuje takto, jako na ?fotce?, abych tak řekl, skrytě, a všichni mají věřit v tuto Ježíšovu Tvář, která je kdesi skryta.
Řekl bych nejprve jednu věc: dnes máme fotografii a můžeme proto fotografovat předmět, který se prostřednictvím fotografie může šířit po celém světě. Ale na druhém místě bych zmínil, že i katolická Církev ? nejen protestantská ? by se měla něco naučit od východní Kristovy Církve prostřednictvím ikon předávaných staletími. Vzor, který nikdo až do dneška nemohl ukázat, je totiž právě rouška z Manoppella: model, na jehož základě vznikly všechny ikony. Není pravda, že to není nutné. Už alespoň od 2. nicejského koncilu bychom měli říkat, že je nezbytné tvořit Pravý Obraz Kristův, právě abychom uctili Jeho pravý obraz.Nakonec snad můžeme říci ještě pár slov o vztahu mezi Tváří Krista z Manoppello a Turínským plátnem: obrazy se liší nebo jsou si podobné? Jak spolu vlastně souvisejí?
To studovala podrobně sestra Blandina Pascalis: to ona mne seznámila s Manoppello! Když se položí na sebe fotky dvou obrazů ve velikosti 1:1, a to může a má udělat každý, kdo chce vidět zda se kryjí, lze spatřit, že se kryjí naprosto dokonale. Vzniká tak jediný obraz, který je zároveň trojí: obraz Plátna a dalo by se skoro říci jako Otec obraz z Manoppello jako Syn a jediný obraz, který vznikne spojením obou dvou, který je jako Duch Svatý: přesně jako v teologii Trojice.