Grano Salis NetworkGrano SalisGranoChatMusicalise-KnihyModlitbyD K DKřesťANtiqC H M IMOSTYNotabeneECHO 
Vítejte na Grano Salis
Hledej
 
Je a svátek má Darja.   Vytvoření registrace
  Článků < 7 dní: 3, článků celkem: 15942, komentáře < 7 dní: 515, komentářů celkem: 379351, adminů: 60, uživatelů: 4950  
Vyzkoušejte
Jednoduché menu

Úvodní stránka

Archiv článků

Protestantské církve

Veřejné modlitby

Zpovědnice

e-Knihovna

e-Knihy pro mobily

Kam na internetu

Soubory ke stažení

Recenze

Diskusní fórum

Tvůj blog

Blogy uživatelů

Ceny Zlatá Perla

Ceny Zlatá Slza

Doporučit známým

Poslat článek


Tip na Vánoční dárek:

Recenze
Obsah
OBJEDNAT


GRANO MUSICALIS

Hudební portál
GRANO MUSICALIS
mp3 zdarma

Velký pátek

Vzkříšení


Pravidla


Kdo je online
Právě je 55 návštěvník(ů)
a 0 uživatel(ů) online:


Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde

Polemika


Přihlášení

Novinky portálu Notabene
·Na okraj doby covidové
·Slovensko pøed Velikonocemi otevírá kostely k „individuální duchovní péèi“
·Marek Krajèí: Tiekli mi slzy, nepodporili ma ani moji vlastní
·Sèítání lidu 2021 - Informace pro èleny a pøátele baptistického hnutí
·Sèítání lidu 2021 - informace generálního sekretáøe Ekumenické rady církví
·SCEAV: Podpoøte svou církev ve sèítání lidu
·Tøeboòská výzva
·Ekumenická rada církví se pøipojuje k minutì ticha za obìti pandemie
·Film vìnovaný životu J. A. Komenského
·Slovenský ministr zdravotnictví baptista Marek Krajèí konèí kvùli koalièní krizi

více...

Počítadlo
Zaznamenali jsme
104225023
přístupů od 17. 10. 2001

Nebezpečná učení: Watchman Nee, Whitness Lee a Církev v místě
Vloženo Středa, 18. září 2019 @ 11:02:36 CEST Vložil: Tomas

Kritika bludů poslal Nepřihlášený

Církev v místě je čínským křesťanským hnutím, které vzešlo z misijní činnosti Watchmana Nee, který zemřel jako mučedník ve vězení v roce 1972. Za jeho nástupce je považován Witness Lee, který v šedesátých letech emigroval do USA a misii dále rozšířil. Pro neortodoxní nauky tu bylo toto společenství označeno za kult, ale domohlo se soudní satisfakce. Hnutí zastává samostatnost místních církví a věří, že je třeba obnovit současné zvrácené křesťanství. Dodnes tvoří vlivnou část čínského uskupení domácích církví.

Watchman Nee

Ni Šu-c Nee se narodil 4. listopadu 1903 v Číně metodistickým rodičům ve Fu-čou. Jeho matka, ač podle Neeho zatím neobrácená, dala Bohu slib, že pokud porodí chlapce, zasvětí mu jej. Ni Šu-c již při studiích na Anglikánské škole sv. Trojice psal vzorové slohové práce a publikoval mnohé články. V roce 1919 přijela do Fu-čou evangelistka Dora Yu, skrze niž se Nee i jeho matka obrátili. Když cítil, že se má zasvětit Bohu do služby, měl problém přijmout Krista. Představil si jej na kříži vztahujícího ruce a zdálo se mu, že celý pokoj zaplavilo světlo.[1] Zanedlouho Nee nastoupil na biblickou školu, kterou Yu vedla, ale byl vyloučen pro zálibu v jídle, v oblékání a spánku. S Yu si však zachoval přátelský vztah a ta jej nasměrovala na Margaret E. Barberovou, bývalou anglikánskou misionářkou. Od ní se naučil podřizovat autoritám a byl obeznámen se spisy Plymouthských bratří, které ho vedly k independentismu a dispenzacionalismu.[2] Když Barberová shledala, že Nee pokročil, doporučila mu spisy kazatelky waleského probuzení Jessie Pen Lewisové, čerpající od mystičky ovlivněné kvietismem, Madame Guyon. Později se Nee Barberové vzdálil, když nesouhlasil, aby žena učila v církvi.[3] 

V devatenácti Nee zatoužil po naplnění Duchem, ale byl zamilován do nevěřící dívky Charity Čang, a proto se s ní rozešel. Naplnění prožil v roce 1922 ve formě tzv. „druhé zkušenosti“.Od roku 1923 vydával Nee časopis The Present Testimony a o dva roky později The Christian. Tehdy přijal jméno Watchman.[4] V roce 1924 onemocněl tuberkulózou a pět let psal knihy. Očekával, že zemře a rozšířily se i zprávy o jeho skonu. Vírou ale vstal z postele a s vypětím sil dorazil na shromáždění, čímž překvapil křesťany, kteří se zde za jeho uzdravení modlili. Do konce života ale trpěl anginou pectoris.[5]

Roku 1930 se spojil s hnutím Plymouthských bratří a v roce 1933 na jejich pozvání odcestoval do Anglie, USA a Kanady. V roce 1934 se oženil s Charity Čang, dívkou, se kterou se dříve pro svou víru rozešel, a která právě dostudovala literaturu, obrátila se a pomáhala mu s publikační činností. Za rok poté se setkal s letniční kazatelkou Elizabeth Fischbackerovou, účastnil se jejich shromáždění a prožil zmocnění Duchem, aniž by mluvil jazyky.[6] Sňatek s Charity ale vyvolal nesouhlas příbuzných a její teta Neeho kritizovala v tisku. Nee upadl do depresí, Charity potratila a zůstala již bezdětná. 

Později Nee zažil obnovu díky modlitbě hlasitého chválení Božího jména a odcestoval do Šanghaje, kde obnovil své kazatelství.V roce 1938 odcestoval Nee do Evropy a v Anglii navštívil konvent Keswického hnutí. O rok později nastoupil do farmaceutické firmy svého bratra, kde se stal v roku 1942 předsedou představenstva a zaměstnal mnoho křesťanů. Musel však přehodnotit své postoje odmítající spojení křesťanství a byznysu.[7] V té době byl i kázněn a nemohl kázat. Důvodem mělo být cizoložství, což někteří potvrzují, ale jinými to bývá považováno za pomluvu.[8] V podnikání pokračoval až do roku 1947, kdy obnovil svou kazatelskou službu, uznal některé své dřívější chyby a vrátil se do vedení hnutí v Šanghaji.[9] 

Roku 1949 vznikla komunistická lidová republika a v roce 1952 byl Nee zatčen a obžalován ze špionáže a zneužívání církevních fondů. Roku 1956 byl odsouzen k patnáctiletému vězení, ale nikdy nebyl propuštěn. V roce 1971 zemřela Charity a 30. března 1972 umírá i Nee. Před jeho smrtí navštívil Čínu prezident Nixon a dotazoval se na Watchmana Nee. Existují spekulace, že byl proto komunisty zabit.[10] Nee neměl teologické vzdělání a většinu toho, co učil, získal samostudiem.[11] Pro množství svých shromáždění, kázání a publikační činnost bývá Nee srovnávám s Johnem Wesleyem.

Witness Lee

Witness Lee se narodil roku 1905 v baptistické rodině ve městě Yantai. Otec jim zemřel v roce 1923 a matka, aby zajistila dětem vzdělání, prodala své dědictví. Lee absolvoval základní baptistickou školu a střední školu vedenou presbyteriány. V roce 1925, na základě kázání pozdější Neeho spolupracovnice Peace Wang uvěřil, začal studovat Neeho články v The Christian a navázal s Neem kontakt. Přijal i jeho učení, že denominace jsou hříchem, opustil církev a připojil se k Neemu. Až do roku 1932 byl Lee pod vlivem učení Plymouthských bratří. Ve stejném roce s Neem navštívil letniční setkání v Hwang-Hsein, kde viděl skákání, křik a smích. Lee byl šokován, že Nee  tuto praxi sice kritizoval, ale letniční hnutí neodmítal.[12] Roku 1934 byl Lee pověřen vedením publikační činnosti. Tak vzniklo vydavatelství Tchaj-wan Gospel Book Room, které je uznávaným vydavatelstvím díla Watchmana Nee.[13]

V průběhu japonské okupace byl Lee roku 1943 na jeden měsíc uvězněn.[14] S Neem spolupracoval do roku 1949, kdy byl pověřen vedením hnutí na Tchaj-wanu, kde od roku 1951 vedl školení křesťanských pracovníků. 

V roce 1958 byl pozván na konference v Londýně a v Kodani, čímž dále rozšířil svojí působnost. V roce 1962 se přestěhoval do Los Angeles a od roku 1974 do své smrti v roce 1997 bydlel v Anaheimu v Kalifornii. Lee je považován ze Neeho nejbližšího spolupracovníka a nástupce. Jeho zásluhou má hnutí název Církev v místě a Pánova obnova. V USA Lee absolvoval tisíce kázání, z nichž existuje více než čtyři sta knih a některé byly přeloženy do čtrnácti jazyků. Jeho dílo Life – Study of the Bible obsahuje přes 25 tisíc stran komentářů a pod jeho vedením byla do angličtiny přeložena Bible Recovery Version. Lee se stal i hlavním editorem překladu Nového zákona do čínštiny.[15]

Církev v místě

Původní název Neeho hnutí Malé stádo (Little Flock) bylo odvozeno z hymnu Plymouthských bratří Hymnus for the Little Flock, který členové zpívali. Název byl hnutí dán lidmi z vnějšku, protože Nee pojmenování konkrétních církví odmítal jako nebiblické. Hnutí vzniklo, když Nee opustil metodismus a začal spolupracovat s Lelandem Wangem, žákem Dory Yu, a jeho ženou v malé domácí církvi. V roce 1923 se k nim připojilo množství studentů Anglikánské školy sv. Trojice. Wang preferoval klasický protestantismus, zatímco Nee nezávislé místní církve.[16] Po přestěhování do Šanghaje se k Neemu přidružila řada misionářů.Do roku 1935 bylo hnutí považováno za součást Plymhoutských bratří, ale když Nee připouštěl účast na Večeři Páně s příslušníky denominací, bylo Malé stádo po delší komunikaci vyloučeno.[17] 

V roce 1946 muselo mnoho misionářů opustit zemi a na církve s ústředím na západě bylo nahlíženo s obavou. Komunisté proto vytvořili protestantské Vlastenecké hnutí trojí samostatnosti, jehož Nee odmítl být členem, alespolupracoval s ním, pokud nalezl příležitost k misii. Protože Nee členy denominací považoval za křesťany, i když čelil výtkám, že „krade ovce“, mnoho z nich našlo během perzekuce v Malém stádu zázemí, což tyto denominace, resp jejich centra na Západě, uvítaly.Do roku 1950 Nee v Číně založil 200 církví, přičemž celkový počet činil asi 500 a počet členů v Číně a jihovýchodní Asii se odhadoval na 70 tisíc. V roce 1956 se píše již o existenci tisíců sborů a do konce revoluce se počet členů odhaduje na 150 až 300 tisíc, čímž se hnutí stalo největší protestantskou církví.[18] 

Ačkoliv Neeho odpor k denominacím režimu vyhovoval, když roku 1951 káznil členy kolaborující s komunisty, kteří jej označili za reakcionáře, byl uvězněn. Část hnutí se připojila k vlasteneckému hnutí a další přešli do podzemí. Model personálně i ekonomicky nezávislých místních sborů s domácími bohoslužbami však dokázal čelit perzekuci a stal se vzorem dalším podzemním církvím.[19]

Činností Leeho na Tchaj-wanu narostl počet členů během pěti let z pouhých 350 uprchlíků na 20 tisíc sdružených v 56 církvích. Na západ se hnutí dostalo díky Stephenu Kuangovi, který roku 1954 přišel do USA. 

V roce 1958 cestoval do USA i Lee a v roce 1962 oznámil své povolání založit Církev v Los Angeles, kam se někteří z Tchaj-wanu přestěhovali. Hnutí vzrostlo na 200 tisíc členů v asi 70 sborech. Vlivem amerických konvertitů vznikaly církve v Kalifornii a nakonec po celých USA. Po politickém uvolnění v 80. letech došlo v Číně vlivem zámořských členů k probuzení. Práce byla zahájena i v Sovětském svazu, kde vzniklo vzdělávací středisko pro lidi z deseti různých zemí.Neeho a Leeho hnutí se ovšem v Číně plně nesjednotilo. Jeden ze starších v Šanghaji obvinil Leeho z arianismu[20] a někteří Leeho následovníci se v osmdesátých letech oddělili a na základě extatických modliteb byli nazváni Screamers.[21] 

V roce 1983 byli příslušníci Leeho hnutí, kteří se nestali součástí vlasteneckého hnutí, označeni jako Shouters, což se rozšířilo na skupiny, které režim považoval za sekty a pronásledoval je. Mělo k tomu vést i označení Církve v místě v USA za kult. V roce 1965 Lee založil organizaci Proud (Living Stream), která zastupuje Neeho a Leeho službu a vydává jejich díla pro křesťany z celého světa. Od roku 1996 Proud podporuje rozhlasový program The Life-Study of the Bible vysílaný na více než stu rozhlasových stanic, pořádá konference a je zastoupen i v České a Slovenské republice.[22]

Nee je historiky považován za vůbec nejdůležitějšího a neznámějšího čínského protestantského kazatele 20. století,[23] jehož vlivem se v roce 2000 Malému stádu a Církvi v místě přičítalo jen v Číně 33 milionů stoupenců.[24]

Věrouka

Antropologie

Člověk byl podle Nee stvořen dle obrazu Ježíše Krista a skládá se z těla, duše a ducha. Duch pochází od Boha a umožňuje s ním komunikaci. Duše čítá rozum, vůli a city a je sídlem intelektu. Tělo zprostředkovává kontakt s hmotným světem. Jejich pozice je následující: „Tak, jako nosíme šaty, tak nosí i náš vnitřní člověk člověka vnějšího: duch nosí duši. A zrovna tak duch a duše nosí tělo“.[25]

Adam měl dalekosáhlé duševní schopnosti, které mu umožnily znát zpaměti všechny druhy zvěře a fauny. Zvíře je ovšem bezduché a nemá povědomí Boha.[26] Po pádu je duch člověka omezen duší a Bůh uzavřel duševní schopnosti do těla. Z člověka „duše“ se tak stal člověk „tělo“.[27] Po obrácení Bůh vkládá svého Ducha do lidského ducha, přičemž „Bůh neodlišuje přesně svého Ducha od ducha našeho (…) oba se smísili!“.[28] Cílem křesťana je „zlomením vnějšího člověka“, který je smrtelný, uvolnit „člověka vnitřního“, který je nesmrtelný. Tedy uvolnit smíseného ducha s Duchem ze zajetí duše. Stejně jako Bůh potřebuje lidského ducha jako „nosiče“, satan jako svého „nosiče“ používá duši a snaží se ji uvolnit, aby skrze ni mohl vykonávat zázraky, jako je hypnóza, telekineze či čarodějnictví.[29] „Všecko dílo Ducha svatého se děje skrze lidského ducha, dílo nepřítele a jeho démonů prostřednictvím lidské duše“.[30]  Nee svědčí, že uvolněná duše jiného člověka mu skrze modlitby způsobila nemoc.[31]

Protože je duše sídlem rozumu, křesťan by neměl ke službě používat intelekt, pokud se této schopnosti neujme jeho duch. „Rozum totiž není tím orgánem, jímž by se dala Boží pravda přijímat (…) a ani nejjasnější přirozený výklad Písma není věrohodný“.[32] Bůh člověku zakázal duševní síly používat a křesťan, který odmítá duši a žije duchem, je pak schopen kolem sebe vnímat „odpor zlých duchů“.[33] V jednání by křesťan neměl hledat, co je správné nebo špatné, což je schopností duše, ale měl by se řídit „vnitřním životem ducha“ projevujícím se jako „odezvy našeho nitra“.[34] Měřítkem křesťanského způsobu života proto není zákon a proroci, ale „Kristus přebývající v nás“.[35] 

Nee rozlišuje člověka „podvojného“, který již „zlomením“ oddělil ducha od duše, aby duch „pronikl ven“, a člověka „jednolitého“, jehož duch je sjednocen s duší.[36] V kontaktu s jinými křesťany by se měl duch věřícího setkat s jejich duchem. Protože má znovuzrozený člověk „život z Boha“, je víc než Adam, který byl jen dokonalým člověkem.[37] Lee ducha přirovnává k velesvatyni, duši ke svatyni a tělo k vnějšímu nádvoří. Rozeznává dále složky ducha, kam patří svědomí, společenství a intuice. V těle člověka se nalézá ještě ďábel, jelikož „pád způsobil, že do člověka vešel satan“. 

V ráji satana představoval strom poznání, jehož ovoce člověk pozřel, a tak je jeho tělo „obydleno satanem“ jako personifikovaným hříchem. Ďábel lidské tělo zcela zkazil a „způsobil jeho transmutaci“.[38] Lidská duše je tak bitevním polem mezi trojjediným Bohem a satanem, přičemž Bůh působí směrem od lidského ducha vnějším směrem k tělu a satan působí od těla vnitřním směrem k duchu. V křesťanovi tak přebývají tři bytosti: Adam, satan a trojjediný Bůh, přičemž člověk je tak „malou zahradou Eden“.[39]

Trinitologie

Podle Neeho Ježíš Kristus „všecko, co vykonal, konal z Ducha svatého, nic ze své vlastní síly, ačkoliv byl svatý Boží syn“.[40] Při vtělení se „vzdal svého Božství“ a „vší slávy a moci svého Božství“, „zřekl se sebe sama“ a „byl učiněn jedním ze stvořených lidí“.[41] Když se po vzkříšení stal Duchem oživujícím, je možné jej přijmout[42] a trojjediný Bůh tak přebývá v duchu člověka.[43] 

Dle Leeho je Otec Bůh zdroj, Kristus je vyjádřením Boha Otce a Duch svatý je přenos vnášející Boha v Kristu do člověka. Nejprve se Otec vtělil do Syna a Syn se vtělil do lidství. Kristus sám má sedm prvků: 1. božskou přirozenost, 2. lidskou přirozenost, 3. lidské žití, 4. prožitek smrti, 5. vzkříšení, 6. nanebevstoupení a 7. usazení na trůn. Tyto prvky jsou smíseny a při vtělení Boha do Krista došlo i ke sjednocení lidské a boží přirozenosti. Jelikož všech sedm prvků bylo zároveň vneseno do Ducha, Duch svatý po Kristově nanebevstoupení již není totožný s Božím Duchem Starého Zákona. Vznikl tak „všezahrnující Duch“, který vstoupil do lidstva, přičemž opět došlo k promísení Boha s člověkem.[44] 
¨
Při vyjádření vztahu mezi jednotlivými osobami Trojice Lee učí, že Syn je Otcem a Kristus je Duchem a v konečném důsledku jsou všechny osoby trojice Duch. „Otec je Duch, Syn je Duch a Duch je také Duch“. Do člověka se inkarnoval Bůh, a tak má člověk ve svém duchu všechny tři osoby trojice. „Otec je obsažen v Synu, Syn je obsažen v Duchu a Duch je v nás jako skutečný přenos Boha neustále přenášející vše, co Bůh je a co má v Kristu“.[45] Inkarnací do těla člověka na sebe Bůh vzal „také satana, satanovo království, hřích, hříchy, tělo atd.“ Co se ale týká lidského těla, Kristus „neměl s člověkem nic společného“.[46]

Soteriologie

Podle Neeho Bůh stvořil svět a Luciferovi svěřil vládu nad zemí. Ten se vzbouřil a zem se stala pustou a prázdnou. Když Bůh stvořil Adama, přenesl na něho satanovu autoritu, aby vládl na zemi a nebi a bránil zemi před satanem, k čemuž byl nadán velkou silou. Bůh chtěl, aby stvořeného satana porazil stvořený Adam.[47] Bůh dal poté člověku vybrat mezi stromem poznání a stromem života, ale ten sveden satanem zvolil poznání, čímž propadl jeho vládě. Spása spočívá jednak v záchraně duší a rovněž v obnově panství člověka nad zemí a nebem a předání získané vlády Bohu. K vykoupení duší slouží zástupná Kristova oběť zachraňující od hříchu a Božího trestu, což ale není hlavním cílem spásy a nezbytně dílem Božím. Důležitá je obnova Božího panství, k níž slouží skupina vítězů, která se rekrutuje z církve.[48] Církev díky vítězům přejme autoritu nad satanem a zasadí mu osudovou ránu.[49]

Lee uvádí, že když se Kristus stal Duchem a vstoupil do člověka, vtělil se do těla „se satanem uvnitř“. Proto je Kristus zobrazen jako bronzový had, symbol satana. S Kristem pak byla ukřižována ta část lidské bytosti, ve které sídlí ďábel. Člověk se stal „pastí“, kterou Bůh nastražil a „ďábel v ní byl chycen“ a „současně s padlým člověkem usmrcen“. Kristus vzal na kříž nejen člověka, ale celé staré stvoření, kam Lee řadí celkem dvanáct položek: 1. andělský život, 2. lidský život, 3. satana, 4. satanovo království, 5. hřích, 6. hříchy, 7. svět, 8. smrt, 9. tělo, 10. starého člověka, 11. naše já a 12. stvoření. Tak bylo „ukřižováno veškeré stvoření“ a Kristova smrt byla „všepokrývající smrtí“. Toto staré stvoření souvisí se světem a „svět nebyl stvořen Bohem. Bůh stvořil zemi, ale svět vymyslel satan, protože svět je systém veškerého lidského života pod vládou satana (…) člověk již zde není pro Boha, je zcela organizovaný satanem a pro satana“.[50] Při zmrtvýchvstání „věčný Duch vzkřísil pouze esenci toho, co Bůh původně stvořil pro svůj záměr“.[51]

Nové stvoření, které povstalo s Kristem, nyní zahrnuje 1. trojjediného Boha v novozákonním, nikoliv starozákonním smyslu, 2. věčný Boží život, 3. Boží podstatu, 4. zákon života a 5. pomazání. Všechny ostatní věci jsou obsaženy v těchto pěti prvcích. Člověk sám ovšem mezi tyto prvky nepatří, ale je jimi „zachráněn“ a „vyzdvižen“.[52] Po obrácení k Bohu se Duch života „nejprve smísí s naším duchem, potom s naší duší a nakonec s tělem“. Touto „transformací se smísí sama podstata trojjediného Boha s naší duší, se samotným naším já“.[53]

Eschatologie

V Písmu jsou dle Neeho předobrazem církve čtyři ženy: 1. Eva, 2. symbolická manželka z listu Efezským, 3. žena oděná sluncem a 4. nevěsta Beránkova. Tyto ženy představují vývojová stádia církve od jejího počátku až po vítězství nad satanem.Církev je od počátku bez hříchu, protože jako Eva pochází z Adamova žebra ještě před pádem, tak se církev rodí z vody a je obmyta krví vytékající z Kristova boku již po odpuštění hříchů. Jako Eva byla stvořena z žebra, když Bůh uvedl na Adama mrákotu, tak byla církev vzata z Kristova boku, když byl Kristus usmrcen. Jako manželka z epištoly Efezským následuje svého muže, tak církev následuje Krista, který již byl vzkříšen a přemohl satana. Proto kde je On, bude záhy i jeho žena. Podobně jako Bůh svěřil sebe sama lidskému prostředníku v osobě Ježíše Nazaretského a Boží moc i jeho dílo jsou omezeny jeho lidským tělem, tak „dnes Bůh svěřuje sebe sama církvi (…) a nic nekoná mimo ní“.[54] Protože Duch Boží sídlí v duchu křesťanů, jsou proto jejich duchové „Tělem Kristovým“.[55] Bůh pracuje ke dni, kdy stejně jako Kristus plně zjevuje Boha, stane se i církev Božím zjevením.[56]

Jako byl Bůh v Kristu všemohoucí, i v církvi se má projevovat stejně. Nee proto Boha v Kristu z evangelií ztotožňuje s Bohem v Kristu z epištol a explicitně uvádí: „církev je prostě Kristus“.[57] V současné době je církev Tělem Kristovým tvořeným souhrnem všem křesťanů v minulosti, současnosti i v budoucnosti, ale není zatím nevěstou. Tato proměna ji teprve čeká, když dospěje a stane se církví bez vrásky a poskvrny a ani satan ani Bůh proti ní nebudou moci cokoliv říci.[58] Nevěsta pak bude připravena na setkání se svým Ženichem, protože je stejné podstaty jako On, vzešla z Krista jako Eva z Adama a „Kristus příjme jenom to, co pochází z něho samotného“, protože církev je „on sám“.[59]

Nakonec musí být satan poražen skrze skupinu vítězů, kterou představuje syn, jehož porodila žena oděná sluncem. Tito vítězové budou zástupně představovat celou církev a budou vytrženi k Bohu. V nebi nastane válka, satan bude přemožen a svržen z nebe a vítězové budou vládnout v tisíciletém království. Většina církve do stavu vítězů nedospěje, vytržena nebude a skrze soužení bude postupně dozrávat ke sklizni. Pokaždé, když nějaká skupina dozraje, bude vytržena.[60] V závěru dějin se na nové zemi zjeví plně oslavená církev jako manželka Beránkova, nebeský Jeruzalém. Ke svatbě dojde po tisíciletém království.V novém nebi a na nové zemi pak budou dva druhy obyvatel. Ti, kteří byli spaseni krví a kteří budou přebývat v městě, a ti, kteří budou přeneseni z tisíciletého království a budou obyvateli země. Kdo budou žít ve městě, budou mít „vzkříšena těla“, kdo budou na zemi, budou mít „těla z masa a krve“.[61]

Delegovaná autorita

Nejdůležitějším Božím atributem směrem ke stvoření je autorita, jelikož „skrze autoritu jsou stvořeny všechny věci a jeho autoritou jsou drženy všechny zákony vesmíru“. Již před stvořením světa Bůh předzvěděl, že andělé i člověk padnou a proto hledal někoho, kdo se stane poslušným, aby mohla být uplatněna jeho autorita: „Božství na počátku konalo poradu (…) a sjednotilo se na tom, že bude mít autoritu prezentovanou Otcem.“. Autoritě mělo být „učiněno zadost poslušností v Synu“, který se „zřekl sebe sama a stal se symbolem poslušnosti“.[62] Stal se menším než Otec, ve všem jej poslechl, podstoupil smrt a vzkříšením se stal Pánem. Dle Neeho „poslušnost uvnitř Božství je nejpodivuhodnějším úkazem v celém vesmíru“.[63]

Syn svoji autoritu delegoval na církev, která jako tělo tvoří jednu bytost s hlavou a představuje dokonalou poslušnost. Skrze manifestaci poslušnosti církve bude nakonec „celá zem uvedena pod Boží autoritu. (…) Jakmile církev jednou opravdu uposlechne, celé národy ji budou následovat.“[64] Protože Boží autorita představuje samotného Boha, stavět se proti autoritě je vůbec „nejtěžší věcí na světě“ a „setkat se s autoritou znamená v podstatě totéž, jako být spasen“. Bůh žádá, aby člověk poslouchal delegovanou autoritu jako jeho samotného a „konání člověka by se nemělo řídit tím, co poznává jako dobré či zlé; mělo by být motivováno poslušností.“.[65]

Největší překážkou poslušnosti je rozum, ze kterého vychází argumentace a který musí člověk při poslouchání autority překonat. Za vykonání nesprávného příkazu bude Bůh volat k odpovědnosti autoritu, nikoliv toho, kdo příkaz vykonal. Bůh natolik respektuje lidskou autoritu, že se jí sám omezil. Když dříve žena dala slib Bohu a její manžel tento slib zrušil, cenil si Bůh poslušnosti lidské autoritě více, než věrnosti slibu danému jemu.[66]

Eklesiologie

Církev upadla do omylu, který vyvrcholil v římskokatolické církvi. Reformace chybu napravila jen částečně. Existuje ale řada následných historických hnutí, které vedly k další obnově, která vyústila v Pánovu obnovu. Ta se podle Leeho musí oprostit od křesťanského náboženství jako celku. „Nezajímáme se o křesťanství, nezajímáme se o křesťanstvo, nezajímáme se o římsko-katolickou církev a o všechny denominace, protože se v Bibli říká, že padl velký Babylon. To je prohlášení. Křesťanství padlo, křesťanstvo padlo, katolicismus padl a všechny denominace padly. Haleluja!“[67]

Nee v Písmu nalezl klíč k opětovné jednotě církví, kterou je zeměpisná lokalizace. Hranicemi jednotlivých sborů jsou města, případně vesnice. Církev nesmí být menší ani větší. Rozdělení například na základě učení je hříchem proti jednotě. Církve mají být autonomní organizačně, správně i ekonomicky a mohou přijímat ty, kdo byli vyloučeni v jiném místě. Nesmí být spojeny žádným názvem krom názvu lokality, dokumentem ani věroukou. Všichni věřící v dané lokalitě automaticky patří do místní církve a tu je možné změnit jen přestěhováním.[68] Církve jsou kolektivně vedeny staršími, vedle nichž stojí diakoni. Existují i apoštolové zakládající místní církve, a ti pak odcházejí, aby je dále neovlivňovali.[69] Církve spolu udržují vztahy a hledají společnou cestu. Nee církve spojoval skrze časopisy, jelikož každý člen má „část Krista“ a celá církev je „součtem Krista ve mně a v tobě“.[70]

Liturgie

Jednou z důležitých liturgických forem je „čtení Slova modlitbou“. Věřící uchopí biblický verš a opakovaně se jej modlí. Například: „S Kristem jsem ukřižován: Chvála Pánu, s Kristem jsem ukřižován. Haleluja! S Kristem jsem ukřižován. Amen. Jsem. Pane. S Kristem jsem ukřižován. Haleluja. Amen! Nežiji. Amen. Už. Amen. Nežiji já, Pane. Ale žije ve mne Kristus, a tak dále“. Jde o tzv. „vychutnávání Pána (…) kousek po kousku“. Při společném čtení je třeba vychutnávat rychle, krátce, pravdivě a čerstvě, bez otálení, aby člověk neměl čas na přemýšlení a přílišné používání své mysli.[71] Vychutnávání Pána by mělo trvat alespoň půlhodinu denně, nejlépe ráno. Není nutné se nadále modlit prosebné modlitby, je třeba opustit „starý, zaběhlý způsob“. Nové modlitby již přinesly pozitivní změny do života tisíců lidí.[72]

Další formou je „vzývání jména Páně“. Nejedná se o „vzývání Krista, který je v nebesích nýbrž o vzývání Krista, který přebývá v našem duchu“ a je pociťováno jako „proudění (…) Krista v našem nitru“. Formou praxe je „dýchání jména: Ó Pane!“ Věřící při něm prožívají „plné osvobození od jejich já, hříchu a světa“ a mohou se „denně, okamžik za okamžikem dotýkat Krista a prožívat jej jako své vnitřní uspokojení a radost.“ Lee radí: „Z hloubi svého nitra jednoduše dýchejte: Ó Pane, Amen, Haleluja a zakusíte sladkost a skutečnost Krista samotného“.[73]

Po dosažení pokroku v duchovní obnově manifestované jako vzplanutí (burning) následuje křest, což se projeví opakovaným ponořením do vody, a to i vícekrát během života věřícího.[74]

Vliv na křesťanské církve

Neeho učení ovlivnilo některá křesťanská hnutí a církve. Například členové Jesus People zde v šedesátých letech hledali hlubší duchovní zkušenost. Koncept poslušnosti a eklesiologie zase ovlivnil Pastýřské hnutí, odkud penetroval mezi charismatiky.[75] Koncepce apoštolů, autority a dospělosti církve je i základním pilířem hnutí Nové apoštolské reformace[76] a v některých jihoamerických letničních sborech se Neeho kniha Duchovní autorita dává členům při vstupu do církve.[77] V Apoštolské církvi se učení o poslušnosti stalo pilířem praktické eklesiologie a Neeho antropologické studie vydala i Církev bratrská k poučení svých kazatelů. Mezi českými charismatiky se stal stěžejní koncept „jeden sbor, jedno město“.[78]

Kontroverze

Ačkoliv Nee později uznal, že jeho antropologie a učení o poslušnosti jsou extrémní, právě ty mají na západě velký vliv.[79] I zde si však lidé excentričnost Neeho nauk uvědomují a některé Leeho důrazy považují za heretické.[80] I když se Lee důsledně dovolával Neeho, existují obavy, zda si jeho spisy nepřizpůsobil.[81] Podle Fischera mnoho křesťanů, kteří nekriticky přijímají Neeho učení, nezná jeho pozadí. Největší vliv na Neeho měla jeho matka, Dora Yu, Margaret E. Barberová, Jessie Pen Lewisová a Madame Guyon, z jejichž vlivu je možné vyčíst intuitivní charakter jeho mystické teologie.[82]

V USA činnost Církve v místě vyvolala vlnu kritiky.[83] Organizace Spiritual Counterfeits Projectvydala v roce 1977 knihu The God-Men od Neila T. Duddy. Souběžně vyšla i kniha nakladatelství Thomasa Nelsona The Mindbenders od Jacka Sparkse. Obě popsaly etické a teologické aberace hnutí a dostalo se jim reedice. Autoři a vydavatelé však byli záhy zahrnuti dopisy stoupenců a nakonec žalobami, které se snažily obvinění vyvrátit. Soud rozhodl v neprospěch obžalovaných a vydavatelství Thomas Nelson se omluvilo a knihu stáhlo[84] a Spiritual Counterfeits Projectvyhlásil bankrot pro neúnosnou pokutu, která neměla v dějinách USA snad obdoby.[85] Stoupenci hnutí uznávají, že se křesťané z biblického pohledu spolu nesoudí, ale své jednání ospravedlňují Neeho učením o obraně pravdy.[86]

Americký religionista Gordon Melton žádal serióznější přístup[87] a v roce 1992 vydal publikaci Encyclopedic Handbook of Cults in America, kde přiznal hnutí pravověrnost, ale zmínil neobvyklou modlitební praxi. V roce 1999 vyšla Encyclopedia of Cults and New Religions nakladatelství Harvest House od Johna Ankerberga a Johna Weldona, která hnutí opět zařadila mezi kulty. Autoři i vydavatel obdrželi protestní dopisy, které charakterizovali jako obtěžující. I zde následoval soud, který ale rozhodl, že knize nelze prokázat defamaci.[88]

Mezi kritiky patřil i Christian Research Institute, ale v roce 2009 vydal s omluvou číslo Christian Research Journal s názvem We Were Wrong. Vydání bylo věnováno hnutí Církev v místě s pozitivní referencí. Prohlášení Fuller Theological Seminary z roku 2007 uvedlo, že praxí hnutí je historická a biblická víra v každém podstatném aspektu.[89] Vydavatelství Living Stream Ministry je od roku 2002 členem Evangelical Christian Association. V roce 2014 nakladatelství Routledge vydalo knihu Cults: A Reference and Guide od Jamese Lewise, která popisuje jen neobvyklé modlitební praktiky. Kritikem hnutí zůstává například teolog Norman Geisler[90] a evangelikální stránky Apologetics Index nadále indexují řadu kritických materiálů.[91]

Závěr

Dnes je hnutí Církev v místě zejména v USA považováno za součást historického křesťanství. Přesto trvají obvinění zejména z modalismu pro zaměňování a ztotožňování osob Trojice, mystické antropologie, exkluzivistické eklesiologie, svérázné eschatologie, extatické liturgie a autoritářství. Projevem nesouhlasu je i otevřený dopis sedmdesáti teologů z více zemí světa, který uvádí řadu citátů Witnesse Lee a žádá, aby se jich hnutí zřeklo nebo ukončilo členství v evangelikálních institucích.[92]

Literatura

[1] Nee, W.: Watchman Nee's Testimony. Living Stream Ministry, Anaheim 1991, s. 16
[2] Dongsheng, J. W.: Understanding Watchman Nee. Wipf & Stock Publishers, Oregon 2012, s. 51–83
[3] Roberts, D.: Secrets of Watchman Nee. Bridge Logos Foundation, Orlando 2005, s. 14–22
[4] Nee, W.: Watchman Nee'sTestimony,c. d., s. 35
[5] Lee, W.: Watchman Nee. Vizionář božského zjevení v tomto věku. Living Stream Ministry, Anaheim 2001, s. 85–91
[6] Roberts, D.: c. d., s. 14–22
[7] Fischer, R.: Watching Out For Watchman Nee. Apologetics Index – http://www.Apologeticsindex.org/2694-watching-out-for-watchman-nee
[8] Roberts, D.: c. d., s. 30
[9] Dongsheng, J. W.: c. d., s. 44
[10] Tse-Hei Lee, J.: Watchman Nee and the Little Flock Movement in Maoist China. Church History, Vol. 74, No. 1, 2005, s. 68–96
[11] Watchman Nee. Prúd života – http://prud.sk/watchman-nee
[12] Lee, W.: Watchman Nee. Vizionář božského zjevení v tomto věku, c. d., s. 272–273
[13] Witness Lee. Prúd života – http://prud.sk/witness-lee
[14] Lee, W.: Watchman Nee. Vizionář božského zjevení v tomto věku, c. d., s. 297
[15] Witness Lee. Prúd života – http://prud.sk/witness-lee
[16] Yi, L.: Globalization of Chinese Christianity: A Study of Watchman Nee and Witness Lee's Ministry. Asia Journal of Theology, Vol. 30, No. 1, 2016, s. 96–114
[17] Private Correspondence Between New York, London, and Shanghai 14th October, 1933 to May 4th, 1934– http://www.discourses.org.uk/History/Shanghai.pdf
[18] McCallum, D.: Watchman Nee and the House Church Movement in China. Xenos Christian Fellowship – https://www.xenos.org/essays/watchman-nee-and-house-church-movement-china
[19] Tse-Hei Lee, J.: c. d.
[20] Miller, E.: The „Local Church“ as Movement and Source of Controversy. Christian Research Journal 6/2009, s. 10–13
[21] Norman, H. C.: Watchman Nee – Church Planter and Preacher of Holiness. Evangelical Review of Theology 2/1984, s. 295
[22] Witness Lee. Prúd života – http://prud.sk/witness-lee
[23] Tse-Hei Lee, J.: c. d.
[24] Lambert, T.: Counting Christians in China: A Cautionary Report. International Bulletin Of Missionary Research 1/2003, s. 6–10
[25] Nee, W.: Osvobození ducha. Křesťanský život, Albrechtice 1994, s. 14–18
[26] Nee, W.: Trilogie ducha, duše a těla. Nakladatelství a vydavatelství Rady Církve bratrské, Praha 1992, s. 4
[27] Tamtéž, s. 6
[28] Nee, W.: Osvobození ducha, c. d., s. 27–28
[29] Nee, W.: Trilogie ducha, duše a těla, c. d., s. 7–10
[30] Tamtéž, s. 17
[31] Tamtéž, s. 20
[32] Nee, W.: Duchem nebo rozumem. Der Strom, Stuttgart 1996, s. 13–15
[33] Nee, W.: Trilogie ducha, duše a těla, c. d., s. 13
[34] Nee, W.: Dvojí princip jednání. Der Strom, Stuttgart 1986, s. 7
[35] Lee, W., Nee, W.: Základní prvky křesťanského života 3. Living Stream Ministry, Anaheim 2003, s. 15
[36] Nee, W.: Osvobození ducha, c. d., s. 39
[37] Nee, W.: Výklad epištoly Římanům. Církev bratrská, Letovice 1970, s. 87
[38] Lee, W.: Boží ekonomie. Living Stream Ministry, Anaheim 2003, s. 122
[39]  Tamtéž, s. 157
[40] Nee, W.: Trilogie ducha, duše a těla, c. d., s. 38
[41] Nee, W.: Duchovní autorita. Křesťanský život, Albrechtice 1996, s. 47–49
[42] Nee, W.: Výklad epištoly Římanům, c. d., s. 85
[43] Lee, W.: Boží ekonomie, c. d., s. 14
[44] Tamtéž, s. 10–13
[45] Tamtéž, s. 15
[46] Tamtéž, s. 118
[47] Nee, W.: Slavná církev. Living Stream Ministry, Anaheim 2003, s. 14
[48] Tamtéž, s. 72–79
[49] Tamtéž, s. 14–15
[50] Lee, W.: Boží ekonomie, c. d., s. 116
[51] Tamtéž, s. 128
[52] Tamtéž
[53] Tamtéž, s. 107
[54] Nee, W.: Osvobození ducha, c. d., s. 68
[55] Tamtéž, s. 128
[56] Tamtéž, s. 78
[57] Nee, W.: Slavná církev, c. d., s. 30
[58] Tamtéž, s. 61
[59] Tamtéž, s. 48–51
[60] Lee, W.: Watchman Nee. Vizionář božského zjevení v tomto věku, c. d., s. 147–148
[61] Nee, W.: Slavná církev, c. d., 135–137
[62] Nee, W.: Duchovní autorita, c. d., s. 46–50
[63] Tamtéž, s. 47
[64] Tamtéž, s. 59
[65] Tamtéž, s. 24
[66] Tamtéž, s. 72
[67] Lee, W.: The Seven Spirits for the Local Churches. Living Stream Ministry, Anaheim 1989, s. 97
[68] Nee, W.: Církev v místě. Der Strom, Stuttgart 1993, s. 12–20
[69] Tamtéž, s. 28–34
[70] Tamtéž, s. 49, 73
[71] Lee, W., Nee, W.: Základní prvky křesťanského života 3, c. d., s. 34–36
[72] Lee, W., Nee, W.: Základní prvky křesťanského života 2, c. d., s. 8–11
[73] Tamtéž, s. 16–17
[74] Melton, G. J.: Encyclopedic Handbook of Cults in America. Religious Information Systems, Routledge 2014, s. 254
[75] Franc, A.: Krízy a nádeje letnično-charizmatického hnutia (4). Rozmer 2/2010, s. 15–21
[76] Franc, A.: Teologické kořeny a současná teologie Nové apoštolské reformace. Nakladatelství L. Marek, Brno 2017, s. 59
[77] Pala, F.: Apel k podpoře. Nakladatelství Křesťanský život se obrací na členy církve. Život v Kristu 2/1996, s. 11–13 
[78] Franc, A.: Charismatická církev sjednocení? Evangelická církev metodistická, sbor Agapé, Praha – pro pastorální konferenci kazatelů Církvi Bratrské, Praha 1998
[79] McCallum, D.: c. d.[80] Dana Roberts' Misunderstanding Watchman Nee– http://www3.telus.net/trbrooks/FalseRecovery.htm
[81] McCallum, D.: c. d.[82] Fischer, R.: c. d.
[83] Defense Against Libel. Contending for the Faith– https://contendingforthefaith.org/en/defense
[84] Nelson, T.: Retraction of „The Mindbenders“ by Jack Sparks. Contending for the Faith – https://contendingforthefaith.org/en/retraction-of-the-mindbenders-by-jack-sparks
[85] MLRC 2003 Report On Trials And Damages. MLRC Bulletin 2/2003 – https://web.archive.org/web/20141013052323/http://geneva.directrouter.com/~medialaw/images/stories/files/publications/bulletin/B2003-2.pdf
[86] Watchman Nee on Christians Filing Lawsuits. Contending for the Faith – https://contendingforthefaith.org/en/watchman-nee-on-christians-filing-lawsuits/
[87] Melton, G. J.: An Open Letter Concerning the Local Church, Witness Lee and „The God-Men“ Controversy. Contending for the Faith –https://contendingforthefaith.org/en/dr-j-gordon-melton-an-open-letter-concerning-the-local-church-witness-lee-and-the-god-men-controversy
[88] Harvest House Publishers, John Ankerberg, and John Weldon v. The Local Church, et al. - Appeal from 80th District Court of Harris County. JustiaUS Law – https://law.justia.com/cases/texas/first-court-of-appeals/2006/82536.html
[89] Fuller's Statement. The Local Churches – https://www.localchurches.org/recognition/fullers-statement
[90] Geisler, N., Rhodes, R.:A Response to the Christian Research Journal’s Recent Defense of the „Local Church“ Movement– http://www.open-letter.org/pdf/Geisler_Rhodes_Response_to_CRI.pdf
[91] Is the Local Church a Cult of Christianity? Apologetics Index – http://www.apologeticsindex.org/378-is-the-local-church-a-cult-of-christianity
[92] An Open Letter: To the Leadership of Living Stream Ministry and the „Local Churches“ – http://www.open-letter.org


"Watchman Nee, Whitness Lee a Církev v místě" | Přihlásit/Vytvořit účet | 1 komentář | Search Discussion
Za obsah komentáře zodpovídá jeho autor.

Není povoleno posílat komentáře anonymně, prosím registrijte se

Re: Watchman Nee, Whitness Lee a Církev v místě (Skóre: 1)
Vložil: leonet v Středa, 18. září 2019 @ 20:54:12 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Nevím jestli to je chyba toho, kdo to zveřejnil, nebo apologetu, ale v textu je několik nepřesností, ba přímo logických nesmyslů. 




Stránka vygenerována za: 1.24 sekundy