O tom ale článek není, článek je o tom Oko, že ten tvůj bůh žádá po Tobě VŽDYCKY to na co nestačíš.

Článek je o tom "VŽDYCKY". Vždycky po tobě chce to, co ty sám nevzvládneš. Takový bůh by byl tyran a bylo by nemožné s ním i koexistovat. 

Poučím tě Oko. Ve vztahu víry a v naplňovaní boží vůle po nás křesťanech Bůh v naprosté většině případů žádá to, co zvládáme zcela běžně a samozřejmě, viz třeba ke službě bližním, a k tomu nám dává sílu abychom se nevymačkali jako citron. V naplňování boží vůle se nesmíme dávat ze sebe, jinak vnitřně vyhoříme, musíme dávat z Boha. 

Toto je Oko křesťanská životní zkušenost moje i mnohých dalších křesťanů.

Oko, to, že ten tvůj bůh Tě neustále a VŽDYCKY přetěžuje je tvým zcestným přesvědčením, které vzniká v katolicismu kvůli nefunkční svátosti smíření. Můžeš se třeba uzpovídat, ale vždy to jsi TY co NEKONEČNĚ bojuješ s vlastním hříchem natvrdo a na doraz, hříchem který se neustále vrací zpět. Výsledkem pak je tvá scestná představa o bohu který po tobě VŽDYCKY žádá to co je nad tvé síly. Ten tvůj tyranský bůh tě kvůli hříchu vydírá a nezbavuje tě hříchu, namísto aby tě z hříchu rychle vysvobodil a navěky tvůj hřích zahladil, aby ses mohl věnovat rozumnějším věcem jako třeba magisterské službě ve vůli boží, zůstáváš stále v pozici kajícího se hříšníka.

Jednou snad dáli Bůh zažiješ skutečné boží odpuštění které tě hříchu zbaví snadno a lehce a dokonale i s nákloností k hříchu, odpuštění bez tvých heroických samospasitených výkonů, které ti Bůh zjeví v pravdě Ducha.

Do té doby si však budeš užívat neúměrnou tvrdost toho tvého tyranského boha.

  Určitě přirozenost Božího dítěte. A taky obyčejná prostá logika. Pak taky přirozený charakter. A praxe života.

Něco k té praxi. Pokud křesťan při plnění boží vůle se v nějakém směru od boží vůle odkloní, okamžitě přestane přísun síly od Boha. A člověk pak začne dávat pouze ze sebe, což ho následně vycucá jako citron.

Jinak je při naplňování boží vůle přísun boží síly velmi rychlý a v míře vrchovaté. 

K tomuto tématu dodám jistý fenomén. Existují lidé, "duchovní upíři", kteří instinktivně umí rozpoznat křesťana, který si bere sílu od Boha. Jsou spíše vzácní, ale jsou. Nevysávají "krev" kvůli zlému úmyslu, ale kvůli vlastní stále prázdné děravé nádrži. Všiml jsem si, že jejich "díra v nádrži" je způsobená tím, že neumí hospodařit s tím co jim Bůh dává. Umí rozpoznat sílu od Boha, ale neumí rozpoznat na co ji správně použít, a proto se sílou nesmyslně mrhají. Sílu na nesmysly přestanou od Boha dostávat, a tak ji hledají v lidech, které pak vysávají. Je to zvláštní stav, kdy člověk rozpozná boží sílu a umí ji i přijmout, ale nerozpozná boží vůli na co sílu použít. Když pak boží zdroj vyschne, hledají ho jinde.

Myslivec 

Člověk musí plnit boží vůli VĚRNĚ.

Který z vás zde co vyznáváte tyranského boha který vás VŽDYCKY přetěžuje můžete o sobě říct, že žijete ve vůli boží a od Boha k naplňování vůle dostáváte sílu. Ale ne sílu pro tu vaši jednu zakopanou hřivnu, ale pro hřivny další, hřivny ostatních?

Přesně tak.

Jak vidno, máš s Bohem tuto pozitivní životní zkušenost.

Děkuji za svědectví.

Naše zkoušky nejsou nad naše síly jedině proto, že nám Bůh dává sílu v nich obstát.

Magdalena: Nesouhlasím s Okem.

Nesouhlasíš - li s Okem, nesouhlasíš tedy ani s tímto Božím slovem.