Z těch veršů je jasné, že křtěno bylo ve jméno Ježíš.

Františku, nemůžeme se na křtu shodnout, protože každý hovoříme o čemsi jiném.

Tvoje představa křtu ("A to ponoření je v tekoucí vodě, aby se obrazně odplavilo to hříšné. A proto se člověk ponoří celý, úplně celý. Ne do bazénu, ale tekoucí vody, která hřích obrazně odplaví.   To je ta voda potřebná k narození.") není křtem spasení člověka Kristem ve smyslu Mt 28,19.

Tvoje představa křtu je popisem křtu, kterým křtil Jan.

Jan křtil křtem pokání!

Křest Kristův je čímsi mnohem víc.

Je dílem spasení člověka Kristem.

Odpuštění hříchů je v něm jenom jakýmsi závdavkem navíc, který vyplyne z věcí mnohem důležitějších a podstatných. Tento křest Kristův je duchovní obřízkou srdce, je zasvěcením křtěnce Hospodinu.  V tomto křtu Bůh přijímá křtěnce (který dosud byl jenom dědicem Adamova vyhnání z ráje) za své dítě, obdarovává ho novou identitou Božího dítěte (to je ono "nové narození z vody a z Ducha") - a Boží dítě má od tohoto křtu už svoji vlast v nebi, je dědicem nebeského království. Získal společným ponořením do Kristovy smrti a společným vzkříšením spolu s Kristem v tomto Kristu svého skutečného bratra.

A to všechno pouhou milostí Boha, ze zásluh Krista. Zcela bez zásluh vlastních.

(Kol 2,8-14)

Vám, kteří jste byli mrtví kvůli svým proviněním a svému neobřezanému tělu, vám on dal opět žít spolu s ním! On nám odpustil veškerá naše provinění. On smazal na úkor zákonných nařízení náš dlužní úpis, jenž byl proti nám; zrušil jej tím, že jej přibil na kříž. ...

Samozřejmou podmínkou křtu u člověka schopného učinit pokání je právě toto jeho pokání - to logicky plyne z nově probuzeného vztahu s Bohem a z touhy to špatné v životě napravit.

Však ani člověk neschopný pokání učinit, není Bohem vyloučen z tohoto díla Kristova spasení, ale může být stejně tak pokřtěn i bez svého pokání. Ať už je do nově narozené dítě, ať už je to člověk mentálně těžce postižený, ať už je to člověk, který prožil část života jako nepokřtěný pohan a nyní je třeba po úrazu v kómatu.

Nikdo z nich není vyloučen z Kristova díla spásy a i tito lidé mohou být pokřtěni vírou církve, vírou lidí, kteří se starají o jejich tělesné potřeby i o jejich možný duchovní vývoj. Vírou lidí, kteří jsou údy stejného "těla rodiny" a jako křesťané posvěcují všechny další údy této rodiny.

Je však pořád kvalitativní rozdíl mezi touto svatostí "zvnějšku" a mezi svatostí vnitřní, skrze posvěcení křtěnce Kristem ve křtu.

(1 Kor 7,14)

Neboť nevěřící muž je posvěcen ve své ženě a nevěřící žena je posvěcena ve svém muži. Vždyť jinak by vaše děti byly nečisté, avšak nyní jsou svaté.

Noe byl ve své době jediným spravedlivým člověkem.

Máš to černé na bílém napsáno v Písmu. Přesto bylo skrze vody potopy kvůli jeho spravedlnosti zachráněno celé "tělo jeho rodiny" - dalších sedm údů - které samy spravedlivé nebyly, ale byly posvěcovány "zvnějšku" Noemovou spravedlností.,

  Na křtu ani není co k dohadování. Co bys chtěl dohadovat? 

  Zkus se na křest podívat do písma [obohu.cz]. 

  O letnicích - Petr kázal o Pánu Ježíši z Písma, lidé byli zasažení v srdci, zeptali se, co mají dělat, Petr jim přikázal, ať se dají pokřtít a ti lidé se dali pokřtít. Žádné dohadování tam potřeba nebylo.

  Nebo Etiopan - Bůh za ním poslal evangelistu Filipa, ten opět tomu Etiopanovi zvěstoval Ježíše. A Etiopan se dal pokřtít. Žádné dohadování tam taky potřeba nebylo.

  Nebo Pavel - Bůh ho srazil z koně, zastavil, poslal za ním Ananiáše a Pavel byl pokřtěn. Tam trochu dohadování mezi Ananiášem a Bohem bylo, ale to se netýkalo křtu. Dohadování ohledně křtu tam taky nebylo potřeba.

  Nebo v Samaří - tam se dávali pokřtít muži i ženy. Dohadování tam bylo, kdy si Šimon myslel, že lze Ducha svatého získat za prachy, ale to se netýkalo křtu. Dohadování ohledně křtu tam taky nebylo potřeba.

  Nebo u Kornelia - tam tam Petr nařídil, aby byli lidi pokřtěni. Žádné dohadování tam taky potřeba nebylo. Až později se pár lidí dohadovalo, ale ne kvůli křtu.

  Nebo Lydie, žalářník, Krispus ... Uvěřili a dali se pokřtít. Žádné dohadování tam taky potřeba nebylo.

  Tak je to v církvi dodnes - na křtu není moc co dohadovat, není na tom nic tak složitého, co by bylo potřeba řešit. Alespoň pro lidi, kteří přijali Pána Ježíše a dali se pokřtít. Nad křtem se dohadují leda tak lidi, co ignorují jasné příkazy i příklady z písma, protože nemají zkušenost se křtem, mají jen různé názory a informace různé kvality.

  Myslíš u miminek? K ničemu.

  Skutečně u dětí? Stejně, jako u dospělých, v tom není rozdílu. Vyznání Pána Ježíše. Oddělení od světa. Pohřbení starého života, pokud žily bezbožně.

  Toník

Tady se stále dohadujeme o křtu a nakonec stejně nedocházíme k pravdě. 

martino

Nezaznamenal jsem, že by se katolíci o něčem ohledně svátosti křtu dohadovali. Ta norma je platná od založení Církve a není to téma k diskusi, ale k respektu jak učí Církev a jak je zaznamenáno v učení a posvátné tradici Církve. Že se v diskusi objeví několik pomatenců z různých sekt a začnou troubit do světa, že děti se nekřtí, že křest je cákání v bazénu a podobné nesmysly, pak nastává situace kterou František nazývá "dohadování" ale dohadování platí na tržiště, kde se kupující dohaduje s prodávajícím o ceně. Je srozumitelné, že se odpadlíci, fanatici a sektáři budou snažit se ukázat světu a to tím, že musí na sebe upozornit před světem. Činili to tak vždy a vždy budou, protože mini, mini, minority také nic jiného dělat nemohou, než křičet jak to ta Církev vše činí v rozporu s Písmem a oni to nyní napravují. Marnost, vše je marnost. Nikdo jim neuvěří a nikdo jim dnes ani nevěří. Kristus založil jen jednu Církev, v Apokalypse ji nazval svojí nevěstou a dnešní podivíni mu přinášejí mnoho dalších nevěst s podivnou pověstí a Kristus se k nim nezná jako k těm pannám v Evangeliu. Panny sice volaly pane pane otevři, ale slyšely jen NEZNÁM vás! Takže Františku to chce klid. Jediný platný křest uděluje ŘKC a Pravoslavná a pak několik odloučených, kde Církev uznala jejich křest věrohodný ve shodě s Evangeliem. Ostatní se sice tváří, že jsou pokřtěni a dobře vykoupaní, ale svátost křtu neobdrželi. Takže pokud jsi byl pokřtěný v ŘKC jsi v pohodě a jen musíš trochu vypilovat to ostatní, co po křtu následuje. To je růst ve víře, lásce a naději.