|
Právě je 284 návštěvník(ů) a 2 uživatel(ů) online: JirkaB Willy
Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde
|
Zaznamenali jsme 120911910 přístupů od 17. 10. 2001
|
| |
Povzbuzení: Tajemství vánoc
Vloženo Neděle, 12. prosinec 2021 @ 23:27:41 CET Vložil: Tomas |
poslal Frantisek100 Vánoční čas v
roce 1955. Bude mi pět roků. Bydlíme v obecním bytě v přízemní starého domu,
kde není zavedena voda a ani záchod. Máme jen jednu universální místnost.
Invalidní rodiče chtějí mi udělat radost. Tatínek sice už má malý zelený smrček
připravený na stolku ve stojanu. " Hezky se vyspinkej a ráno poznáš, že tu
byl Ježíšek"
Já ještě nevím , co znamená výraz Ježíšek, ale asi něco
pěkného, protože se mám na to těšit. Jenže jak v jedné místnosti mají to
překvapení rodiče nepozorovaně udělat? Když mne uložili ke spánku, postavili u
mé postele dvě židle. Zhasli světlo a svítila je maličká lampička, která
vydávala tolik světla jako baterka. Ta svítila každou noc kvůli mne, abych se prý nebál. Asi
jsem usnul, ale pak později se probudil. Malinko se na posteli posadil a za
židlemi něco spatřil. Stromek byl na zemi, ale spatřil jsem jen jeho horní
část. Na vrcholu se leskla krásná špic, kde se odrážely paprsky z nočního
světýlka. Ještě tu dál viselo něco blýskavého. A kolem? Tatínek v podvlíkačkách a košili
a maminka v košilce. Potichounku stromek
zdobili. Pochopil jsem tajemství. Ten Ježíšek budou tatínek s maminkou. Oni mne
mají rádi. Ráno jsem se nepřiznal tomu,
co jsem viděl. Byl jsem o jedno poznání bohatší. Když jsem po večeři našel pod
stromkem dárek, tušil jsem, že je jistě od rodičů.
Vánoce jsou svátky lásky, kterou si lidé vzájemně prokazují.
Škoda, že se tak nechovají po většinu roku.
Překvapilo mne, když
jsem se setkal u některých církví i s kritikou vánočního stromku a vánočních oslav.
I když vánoce bývaly chudé, nikdy na ně nezapomenu. Byly
spojeny vždy s krásnou atmosférou a
radostí. Ať je všem a nejen o vánocích krásně. Važme si času Boží milosti.
|
Re: Tajemství vánoc (Skóre: 1) Vložil: Neprihlaseny v Pondělí, 13. prosinec 2021 @ 00:50:08 CET (O uživateli | Poslat zprávu) | Tak Vánoce jsou hlavně jeden velký kýč :-) Ale pro děti fajn :-) Děti je milují... vlastně ještě tak cca do 30 let věku jsem je měl rád. Ale dneska jen čekám, kdy skončí a lidi budou zase normální. Moji kámoši muzikanti na youtube hrají jen vánoční písně a to se fakt nedá poslouchat, jak je to obehrané.... Taky i tím, že jsem to každý rok zpíval s děckama ve škole v HV a různé předvánoční besídky, atd. Brr... Je to kýč, no :-) Ale chápu, že i kýče patří k naší kultuře...
Františku, tobě přeju, ať dlouho požiješ, páč co by bylo GS bez tebe :-)
|
|
|
Re: Tajemství vánoc (Skóre: 1) Vložil: Dzehenuti v Pondělí, 13. prosinec 2021 @ 08:17:14 CET (O uživateli | Poslat zprávu | Blog) | Mě by spíše zajímalo jaký by měl na vánoce názor Ježíš. Když si uvědomím, že někteří nemají ani střechu nad hlavou natož nějaký dáreček nebo jídlo dělá docela špatně.Když si to pak člověk uvědomí tak nemůže mít radost z Vánoc a přijdou mu spíše jako vrchol pokrytectví a zahleďenosti jen do sebe a blízké rodiny.
|
Re: Tajemství vánoc (Skóre: 1) Vložil: Frantisek100 v Pondělí, 13. prosinec 2021 @ 08:40:41 CET (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Vrchol pokrytectví jsou spíše politici, kteří přísahají na
Bibli a pak vedou války. Vánoce byly mocné svátky, kdy mnozí bývali štědřejší
než jindy. Nebýt vánoc, nikdo by ani nic o Ježíšovi nevěděl. A pak hlavně
děláme radost dětem a svým nejbližším v rodině. Je však dobré nezapomenout ani
na ty , co domov nemají. Je to jen
tradice, ale krásná. Ježíš o ničem takovém nehovořil, ale hovořil o lásce, a na
vánoce je jí více. |
]
Re: Tajemství vánoc (Skóre: 1) Vložil: Dzehenuti v Pondělí, 13. prosinec 2021 @ 16:09:42 CET (O uživateli | Poslat zprávu) ) | První zmínky o křesťanském slavení Vánoc pocházejí z 2. století, pevné datum 25. prosince je doloženo ze 4. století z Říma.
A souhlasím vánoce jsou fajn, že si lidé připomenou narození Ježíše...jinak je to spíše svátek mamonu a obžérství.
|
]
|
|
Re: Tajemství vánoc (Skóre: 1) Vložil: oko v Pondělí, 13. prosinec 2021 @ 11:20:15 CET (O uživateli | Poslat zprávu) | Františku, hezká vzpomínka.
Podrž si ji jako své veliké bohatství a nedej si ji od nikoho vzít. |
Re: Tajemství vánoc (Skóre: 1) Vložil: Myslivec v Pondělí, 13. prosinec 2021 @ 13:24:08 CET (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Hmmm. Nedat si někým vzít...vzpomínky?? |
]
Re: Tajemství vánoc (Skóre: 1) Vložil: Akuzativ v Úterý, 14. prosinec 2021 @ 12:24:15 CET (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Myslivec nedat si někým smrtelným vzít kotvu - kotvu víry |
]
|
|
Re: Tajemství vánoc (Skóre: 1) Vložil: martino v Pondělí, 13. prosinec 2021 @ 16:46:09 CET (O uživateli | Poslat zprávu) | Nevím proč ten titulek Tajemství vánoc. Spíše by bylo přesnější něco jako Vzpomínka na dětství, apd. Každý z nás má z dětství vzpomínku na své dětské vánoční svátky. Bylo mi šest, když Pán života a smrti odvolal moji maminku ve 33 roce jejího života, na druhý den vánoční. Člověk by řekl, tak to nemáš asi moc rád vánoce. Ale mám a vždy jsem si je užíval a nikdy mě to nepřešlo a neunavilo, jen v dospělosti jsem si až plně uvědomoval, že to vánoční narození Spasitele znamenalo, že následně půjde na smrt, protože právě proto se narodil a přišel na svět a tak dnes stále miluji vánoční svátky, ale dojímá mě velikonoční příběh zrady, odsouzení, ukřižování a zmrtvýchvstání Spasitele. Vánoce není pohádkový příběh o narození dítěte, dnes naše koledy, stromečky atd. ale je to naplnění příchodu vytouženého a očekávaného Spasitele. Jak bolestné je sledovat že dnes většině společnosti vyhovují vánoce nikoliv jako oslavy narození Spasitele, ale jako svátky konzumu a dokonce někteří jdou tak daleko, že se i zadlužují. Takže sladké vzpomínání Františka je jistě sentimentální, ale schází tam vložení díků Bohu Otci, že nám daroval naději spásy, když poslal svého Syna narozeného v Betlémě. |
Re: Tajemství vánoc (Skóre: 1) Vložil: Frantisek100 v Pondělí, 13. prosinec 2021 @ 17:40:02 CET (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Takže sladké
vzpomínání Františka je jistě sentimentální, ale schází tam vložení díků Bohu
Otci, že nám daroval naději spásy, když poslal svého Syna narozeného v
Betlémě.
Važme si času Boží milosti.
A tom to je a to většina lidí ani neví, nechápe a
nevnímá. Bohužel.
Jinak jsi to vše napsal moc
hezky a pravdivě. Je škoda, že na to
nejdůležitější se nepamatuje. U mně tehdy šlo jen o city. Celou pravdu jsem poznal
až později. |
]
Martino po zpovědní slušňák. (Skóre: 1) Vložil: Myslivec v Úterý, 14. prosinec 2021 @ 10:06:41 CET (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Víš co je na tobě zajímavé Martino. Že pokud jsou přede dveřmi nějaké velké křesťanské svátky tak se vyjadřuješ normálně, slušně a méně často je u tebe zřejmá obstinence od sprostot chlupů a satanů.. Jsi asi po zpovědi a nechceš si kazit u šéfa kredit. A je v tom taky velký kus tvého pokrytectví, jelikož tím nepřímo poukazuješ na to, že to jak se zde vyjadřuješ je pro tebe hřích. A dávej si pozor na to co nyní Martino odpovíš, to abys nemusel ke zpovědi znovu.
Před nedávnem jsem poukázal na to, že někteří řk považují nesvátostné manželství katolíka za smilstvo. Po mnohadenních sprostotách a vytáčkách kdy to z vás dvou lezlo jako mravenci z chlupaté deky jste to oba dva nakonec přiznali.
Nyní poukážu na další "špek".
Vzhledem ke tvému nehorázně sprostému vyjadřování se v průběhu roku a nenormálně normálnímu vyjadřování se před svátky poukážu na další fenomén se kterým se u náboženských fanatiků lze setkat. Existují náboženští exoti, kteří se svým "malým" hříchem snaží zachránit ty s velkým hříchem, respektive mylně se domnívají, že jejich hřích je lehký, a zachraňují s ním ty o kterých se mylně domnívají, že jsou odpadlíci a heretici s těžkými hříchy. Toto bude Martino z největší pravděpodobností tvůj případ. Snažíš se sprostotou zachraňovat, toť diskusní motivace tvá. Žádný hulvát by se nevydržel presentovat s takovou zarputilostí po tolik let. Takže je za tím něco jiného. Zjednodušeně - "evangelizuješ" sprostotou. V řk tradici jsou nějací pohádkový mystikové co prý jako zatracenci trpěli v pekle pro spásu duší.
A z této temné mystiky zřejmě vychází ten tvůj strašlivý úlet. |
]
Re: Martino po zpovědní slušňák. (Skóre: 1) Vložil: Akuzativ v Úterý, 14. prosinec 2021 @ 12:27:48 CET (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Myslivecnevím, jestli jsi tady na webu povídal o své víře, o svém vztahu k Bohu. Takové ty hádky a napadáni spoludiskutujících, tak to jistě není to, na co tě upozorňuji.
|
]
|
|
Re: Tajemství vánoc (Skóre: 1) Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Pondělí, 13. prosinec 2021 @ 17:52:43 CET (O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/ | Ahoj Františku.
Pomatuješ si věci z pěti let? Dobře :-) Hezký příběh.
Sám jsi dobře popsal - vánoce jsou svátky "dobrého chování". Jednou za rok dají lidé něco na dobročinnost a chovají se dobře. Když to tak mají jednou za rok, nic tak moc, ale alespoň něco málo.
Někdy to jde do absurdit - třeba za první světové se vraždili lidi mezi sebou, ale na vánoce na chvilku přestali. A pak se zas vraždili.
To jsou vánoce, tak funguje svět, to je způsob řešení světa - zlo a otroctví na chvíli lidi pustí, aby pak udeřilo ještě víc. Tak je pak leden měsíc rozvodů ...
Proto je lepší, když se lidé chovají dobře a lásku si prokazují celý rok a na rodinu si najdou čas častěji.
Toník |
Re: Tajemství vánoc (Skóre: 1) Vložil: Akuzativ v Úterý, 14. prosinec 2021 @ 12:30:20 CET (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Cizinec - svěřuješ se nám s naprostým nepochopením Vánoc.
- píšeš - jednou za rok dobré chování.
Tak to mi rozhodně nestačí. |
]
|
|
Re: Tajemství vánoc (Skóre: 1) Vložil: Gregorios777 (Makarios5@seznam.cz) v Středa, 15. prosinec 2021 @ 06:04:37 CET (O uživateli | Poslat zprávu) | Moc hezky popsaný příběh, Františku.
Vánoce mají pro děti své zvláštní kouzlo. Mám také podobné zážitky z dětství s Vánocemi.
Biblicky vzato však tento pohanský svátek slunovratu nemá s křesťanstvím nic společného. Vlastně s tím asi ano, ale s biblickou vírou ne.
Katolická církev si vybrala tento den, aby nalákala do své organizace co nejvíce pohanů. Asi aby bylo víc prachů za odpustky... Vymyslela si, že se Ježíš narodil v prosinci, zatímco On se narodil pravděpodobně v říjnu... A navíc nikdy neurčil den svého narození za nějaký svátek. V Písmu slavili narozeniny pouze Jobovy zahynulé děti, Faraon a Herodes...
Nicméně, milovníci Vánoc, připravte se na to, že EU vám tento svátek brzo zatrhne. V rámci islamizace Evropy a politické korektnosti vůči islámu se můžete s tímto svátkem brzo rozloučit.
Tak si to užijte, dokud máte čas...
|
Re: Tajemství vánoc (Skóre: 1) Vložil: Gregorios777 (Makarios5@seznam.cz) v Čtvrtek, 16. prosinec 2021 @ 10:17:44 CET (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Jo, takže neznamená, že když je něco příjemného, že to není hřích. Je spousta příjemných věcí, které jsou hříchem.... |
]
|
|
Hezké Vánoce Františku (Skóre: 1) Vložil: Myslivec v Pátek, 24. prosinec 2021 @ 10:46:36 CET (O uživateli | Poslat zprávu) | Jsme milováni, díky Tobě Ježíšku.
Věnuji Františkovi Myslivec
Před Bohem nesmírně jsi bohatý, u lidí nuzný od hlavy až po paty.
Dovol mi nyní i přes nekonečné diskusní zde klání, vyslovit k Tobě milé přání. :-)
Ať František v lásce maminky stále žije! Ta láska mateřská co do srdce hluboce se vryje, ať životem ho provází, ve štěstí i nesnázi..
Ať malý Ježíšek první vědomí lásky ti vždy připomene, ať každý z nás se na ten den láskopoznání rozpomene! Den.. ..kdy z jistotou věděli jsme, že milováni JSME!
Hezké Vánoce Františku přeji Tobě i tvé rodině. Myslivec
|
Re: Hezké Vánoce Františku (Skóre: 1) Vložil: Frantisek100 v Pátek, 24. prosinec 2021 @ 11:30:13 CET (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Moc děkuji a přeji totéž i Tobě. Boží požehnání, zdraví a ať
na Tebe a na nikoho doma nemůže zaútočit ten covid. František |
]
Re: Hezké Vánoce Františku (Skóre: 1) Vložil: Frantisek100 v Pátek, 24. prosinec 2021 @ 11:46:47 CET (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Moc děkuji a přeji totéž i Tobě. Boží požehnání, zdraví a ať
na Tebe a na nikoho doma nemůže zaútočit ten covid. František |
]
|
|
Milostiplné a požehnané svátky Narození Spasitele všem... (Skóre: 1) Vložil: martino v Pátek, 24. prosinec 2021 @ 15:46:14 CET (O uživateli | Poslat zprávu) | Ježíš se narodil 25. prosince (Josef Koláček) Díky dokumentům z Kumrámu bylo možno přesně určit, kdy se Ježíš narodil
Ferragosto je v Itálii pojem. Už od dob Římanů se slaví Feriae Augusti - prázdniny císaře Augusta, kdy každý, kdo jen může, vyrazí z měst ad aquas – k moři, k řekám a jezerům, do hor. I Vittorio Messori jednou navrhl, aby se vánoce přenesly na 15. srpna, a tím by se lidé zbavili kýčového vánočního osvětlení, předvánočního shonu, nákupní horečky, saní tažených soby, vezoucích Santa Klause, dokonce i psaní obligátních přání a dávání dárků. Vycházel totiž z rozšířeného přesvědčení, že datum Narození Páně 25. prosince bylo stanoveno bez historického podkladu, aby se vytlačil vliv pohanského slavení zimního slunovratu. Nyní se veřejně kaje. Nutí ho k tomu poslední vědecké objevy....
Díky dokumentům z Kumrámu bylo možno přesně určit, že se Ježíš narodil 25. prosince. Je to mimořádný objev, který nemůže být zpochybňován jako apologetický, protože jej udělal žid, docent Jeruzalémské univerzity Shemarjahu Talmon.
Narodil-li se Ježíš 25. prosince, pak k panenskému početí došlo devět měsíců předtím. A křesťanské kalendáře slaví 25. března Zvěstování Páně. Ale z Lukášova evangelia víme, že archanděl Gabriel Marii oznámil jako znamení: "I tvoje příbuzná Alžběta počala ve svém stáří a je už v šestém měsíci ..." Starobylé východní církve slaví mezi 23.-25. září početí Jana Křtitele. Pořadí dat, zakládajících se na tradici, jež se nedala ověřit. Tak jsme si mysleli až donedávna.
Musíme vycházet právě od početí Jana Křtitele. Lukášovo evangelium začíná historií starých manželů Zachariáše a Alžběty, která se už smířila se svou neplodností, jedno z nejhorších neštěstí v Izraeli. Zachariáš byl knězem z Abiášovy kněžské třídy. "A když jednou byla na řadě jeho třída a on vykonával před Bohem službu," zjevil se mu archanděl Gabriel a oznámil mu, že navzdory vysokému věku budou mít s Alžbětou syna: "A dáš mu jméno Jan... Bude veliký před Pánem."
Ano, je nám dobře známa ta historie, ale že by onen Lukášův údaj "z Abiášovy kněžské třídy" mohl být tak rozhodující, to si nemysleli ani velcí exegeté po dlouhá staletí.
Ve starém Izraeli byli kněží rozděleni do 24 tříd a střídali se podle neměnného pořádku při chrámových obětech dvakrát do roka. Věděli jsme, že Zachariášova kněžská třída, totiž Abiášova, byla osmá. Ale nikdo nevěděl, na kdy připadal její turnus. Až profesorovi Shermajahu Talmonovi se podařilo za pomoci jiných odborníků a zvláště rozborem svitků kumránské knihovny upřesnit chronologické pořadí, v němž se střídalo 24 kněžských tříd při obětech v Jeruzalémském chrámu. Byla tady pravděpodobná tradice východních křesťanů, která klade oznámení Zachariášovi, že se mu narodí syn, mezi 23. a 25. září. Avšak tato pravděpodobnost se přiblížila jistotě, protože další badatelé podníceni objevem profesora Talmona rekonstruovali "přádelnický stroj" oné tradice a dospěli k závěru, že ta tradice pochází přímo z prvotní židovsko-křesťanské obce v Jeruzalémě. Velmi starobylá a také náramně houževnatá tradice Východních církvi, jak to bylo ostatně potvrzeno už mnoha jiných případech.
A tedy, co se zdálo jako nějaký zbožný mýtus, nabývá náhle úžasné, nové pravděpodobnosti: řetěz události, který se táhne v rozsahu 15 měsíců. V září anděl Páně, Gabriel, oznámil Zachariášovi narození syna. Evangelista Lukáš upřesňuje: "Když skončily dny jeho služby, vrátil se domů. Po těch dnech jeho žena Alžběta počala" (Lk 1,21). V březnu po šesti měsících zvěstování Marii a její fiat. Po třech měsících narození Jana; katolická církev je slaví 24. června. Po šesti měsících narození Ježíše. A touto poslední událostí dospíváme do 25. prosince. Ten den tedy nebyl stanoven čirou náhodou.
A tedy na ferragosto se vánoce nedají přesunout. Vittorio Messori se za svůj unáhlený návrh veřejně omlouval. Ještě bude dlouho trvat, než přiznají svoje omyly horliví "bořitelé mýtů" a zastánci tzv. vědeckého výkladu bible z okruhu Religionsgeschichte, kteří odkazovali vánoce do říše legend a mýtů. Vědcům jako je profesor Shemarjahu Talmon stačil Lukášův údaj, že Zachariáš byl z Abiášovy kněžské třídy a kumránské papyry, aby potvrdil tradici prvotní jeruzalémské obce i datum Ježíšova narození – 25. prosince.
A co je Kumrán? V některých jeskyních Kumránu nedaleko Mrtvého moře jeden pastýř v roce 1947 našel celou řadu papyrů, čitelných rukopisných svitků. Do roku 1956 se objevovaly a prodávaly další. Jde o 750 textů v hebrejštině, aramejštině (tak mluvil sám Ježíš) a řečtině. Jdou od 3. století před Kristem až do 1. století po Kristu. Biblista P. Gallagher S.J. na jednom papyru určil text z Markova evangelia, který potvrzuje, že Markovo evangelium bylo napsáno před zničením esénů, židovské sekty, která měla v Kumránu své sídlo, to je do let krátce po Ježíšově smrti v letech 40.- 50. po Kristu. Jedna část papyrů byl až do roku 1991 uchovávána v Izraeli. Zveřejnění všech textů 38 svazků materiálu z Kumránu bylo dokončeno v Oxfordu teprve minulý rok.
Pater Koláček byl člen řádu jezuitů a cca. 50 let členem české redakce, jejím šéfredaktorem a ředitelem Radia Vaticana. Osobně jsem ho poznal v roce 1983 v Římě. Následně jsem dlouhé roky sledoval jeho odborné komentáře právě na Radiovaticana. |
Re: Milostiplné a požehnané svátky Narození Spasitele všem... (Skóre: 1) Vložil: monsek v Neděle, 26. prosinec 2021 @ 09:40:15 CET (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Nikde v písemných pramenech není zmíněno datum Kistova narození, protože to není důležité. kdyby bylo, jistě by to bylo zaznamenáno i v evangeliích - vlastně především v evangeliích.¨ jediný časově upřesňující údaj o Kristově působení nalézáme v evangeliích, která se odvolávají na období panovníků a prokurátora, dále pak v proroctvích u Daniele.. Tyto údaje zaznamenávají rok narození - a ten není přesně zpětně vypočítán a pak můžeme vycházet - pro období, nikoliv přesné datum - z údaje o pastýřích, kteří pásli svá stáda, jistě ve vegetativním období a to v Izraeli v prosinci není.
Můžeme tedy konstatovat, že známe jen přibližný rok Kristova narození a přibližné období jeho narození - období vegetativní, nikoliv zimní.
Jak víme, rok Kristova narození byl vypočítám zpětně - protože se narození kristovo neslavilo - a to s chybou. Udává se 4 - 7 let podle různých pramenů. Počítat zpětně letopočet podle panování a let panování panovníků, přináší problém - někdy se počítal rok panování od nástupu na trůn a jindy od nového kalendářního roku.
jediný kalendář, který by byl přesný, by byl kalendář s Židovským letopočtem, pokud by v něm bylo udán datum kristova narození.
odvozovat - vědecky - datum od rozpisu chrámové služby jednotlivých rodin službu v chráě konajících, také nelze. Vychází nám hned dvě možnosti v jednom roce. Koláček, jako katolík proto pochopitelně vybral tu, která vychází na prosinec. nemám mu to za zlé, je totiž úplně jedno, kdy se kristus narodil. jedno není tvrdit, že se jedná o vědecký důkaz narození a přitom pominout, odkud vzal 25. den měsíce prosince, proč ne třeba 13. den nebo kterýkoliv jiný v rozptylu měsíce.
To, že byl vybrán 25. prosinec - přesně ten den slunovratu - on slunovrat vychází kolem toho 25. prosince, pokaždé jindy -je věcí ideologickou, nikoliv vědeckou. Církev si zvolila den, který bude vyhovovat křeťanům i pohanům, z politického hlediska pragmatické, z náboženského hlediska bezvýznamné, z vědeckéhp hlediska nedokazatelné.
Ať se Ježíš narodil kterýkoliv den, důležité je, že se narodil podle proroctví jako vytoužený Mesiáš a že za nás podle proroctví zemřel a vstal z mrtvých, aby byl naším knězem a veleknězem řádu Melchisedechova, abychom v něm měli život věčný. Stejně důležité je mít ho na paměti a ve svém životě každý den v roce a pokud si jeho narození někdo připomíná 25. prosince, nemít mu to za zlé, protože je to lepší, než na něj nemyslet vůbec.
nemělo by nás rozdělovat to, co není Biblické - datum narození - je spousta věcí Biblických, které nás nechávají v klidu, jako třeba velikonoce, které se slaví úplně jindy, než ty biblické, a přesto jsou největším svátkem roku. Podobně tomu bude asi i se dnem Kristova narození, pokud tvrdíme, že to bylo 25. prosince, v den slunovratu mimo vegetační období, kdy se stáda na polích nemohla pást.
|
]
Re: Milostiplné a požehnané svátky Narození Spasitele všem... (Skóre: 1) Vložil: Myslivec v Neděle, 26. prosinec 2021 @ 15:00:14 CET (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Ahoj Monseku, skutečný den narození Krista už nikdo asi nezjistí již jenom proto, že tehdy platil úplně jiný kalendář. Podle židovského solárně lunárního kalendáře víme měsíc a den kdy byl Kristus ukřižován a ten by šel zpětně datovat podle lunárního cyklu. Takže pokud by se někdo do toho pustil, určil by podle data ukřižování z jistotou i rok narození Krista. Datum ukřížování mínus 33 let. Co se týká období narození, tak k tomu jsou dvě indicie. Jak jsi zmínil pastýři se stády by těžko pásli v zimě. Zimy v místě narození Krista jsou chladné a deštivé. Po našemu "že by psa nevyhnal". A to je ta druhá indicie. Pochybuji, že by císař byl tak hloupý a vyhlásil sčítání lidu v zimě, to by asi nefungovalo dobře a nepřesně. Můj tip je takový, že to bylo jak se říká "po žních". V době jarních a letních polních prací svolávat lid by nebylo moudré, v zimě také ne, a vzhledem k pomalé rychlosti šíření informací, když by císař vyhlásil sčítání po žních, tak do zimy mohlo být hotovo a nenarušilo to národo hospodářské práce. |
]
Re: Milostiplné a požehnané svátky Narození Spasitele všem... (Skóre: 1) Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Pondělí, 27. prosinec 2021 @ 06:54:50 CET (O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | Monseku, jen pro pořádek - co není teď, klidně mohlo být v minulosti. A navíc asi budeš mít informace před "globálním oteplením", ne? Možná dokonce z 19. či 20. století?
Před pár lety jsme se v Izraeli v zimě koupali, chodili po městě dlouho do noci jen v tričku... A to ještě Grónsko zdaleka není Greenland, jako ve 13. a 14. století a jako na přelomu letopočtu, kdy se narodil Pán Ježíš a severní polokoule byla o kus teplejší, i než dnes.
Toník |
]
Re: Milostiplné a požehnané svátky Narození Spasitele všem... (Skóre: 1) Vložil: Myslivec v Pondělí, 27. prosinec 2021 @ 08:43:11 CET (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Vegetativní doba není ani tak záležitost teploty, jako biologických hodin které mají rostliny v sobě zakódované a řídí se podle doby slunečního svitu. Poslední roky jsou teplé zimy a trávu jsem neviděl růst. Prosinec, leden, únor je doba vegetativního klidu. Nedočkavé jsou rostliny až v předjaří kdy při náhlém oteplení začnou růst či kvést ale první mrazík je setne. Vegetativní dobu neurčuje teplota, ale doba slunečního svitu. A ta za časů Krista byla stejná jako nyní. |
]
Re: Milostiplné a požehnané svátky Narození Spasitele všem... (Skóre: 1) Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Pondělí, 27. prosinec 2021 @ 16:09:00 CET (O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | Myslivče, není to tak dávno, co jsem na vánoce sekal trávník. 2015 to bylo. Vypadal asi takto. Foto z konce prosince, chvilku před štědrým dnem.
A to bylo sluníčko docela nízko a den byl krátký. I když je v Izraeli den taky tak krátký, tak sluníčko je o zimním slunovratu asi tak vysoko, jako u nás na začátku března.
Mezi lety 200 před a 150 po Kristu bylo ve Středozemí tzv. římské klimatické optimum. Lokální oteplení. To byla jedna z věcí, které podstatným způsobem ovlivňovalo ekonomiku, například v Africe se dalo pěstovat obilí na místech, kde je dnes poušť.
To podstatné je pro naši diskuzi vyšší teplota a lepší podmínky pro zemědělství. Nedivil bych se, kdyby 25. prosince na přelomu letopočtu byl celý Izrael zelený, s teplotami jako u nás někdy v červnu a s pohodovým nocováním pod širákem.
|
]
Re: Milostiplné a požehnané svátky Narození Spasitele všem... (Skóre: 1) Vložil: Myslivec v Úterý, 28. prosinec 2021 @ 11:04:26 CET (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Cizinče, rostliny rostou i v zimě, ale rostou velmi pomalu. Tráva která ve vegetativním období naroste za tři dny do stejné délky roste v zimě tři měsíce. K růstu rostliny je třeba vláha, živiny, teplota, světlo. Pokud je krátký den a dlouhá noc, tak podle toho rostlina pozná, že má spát, že má období vegetativního klidu. Nicméně rostlina se dá oblbnout. Dělá se to ve sklenících kde se vytvoří vhodné podmínky k růstu (živiny, vláha, teplota) a také se nasimuluje umělým přisvěcováním širokospektrálním světlem delší den. Délka dne je naprogramovaná podle skutečné délky dne podle toho co po rostlině pěstitelé vyžadují. Proto může rajče v prosinci plodit, kvůli uměle vytvořenému dnu, "myslí si" totiž, že je červenec. Umělé dny se používají i ve výkrmu jatečních kuřat. Kuřata mají za 24 hodin dva dny a dvě noci. Lépe pak přibírají. Rozepisuji se proto, aby sis uvědomil velkou důležitost doby slunečního svitu pro organismy i rostlinstvo. Růst rostliny je závislý na délce dne. V prosinci je den nejkratší a rostliny mají utrum. K životu potřebují fotosyntézu a tu jim vláha ani živiny nehradí. Bez světla rostlina živoří a hyne. |
]
Re: Milostiplné a požehnané svátky Narození Spasitele všem... (Skóre: 1) Vložil: monsek v Úterý, 28. prosinec 2021 @ 17:40:11 CET (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Děkuji za poznámku. Díval jsem se, že dnes je v Betlémě 17 st. Celsia - počasí v mobilu. Na internetu píšou, že průměrná teplota v prosinci je 19 st. C a srážky činí 18 mm v létě je teplota v Izraeli kolem 33 st. C. Průměrné srážky v létě jsou 0 mm
Připomínáš mi, že v našem létě je v Riu 19 st. a všichni se třesou zimou, zatímco já chodím v tričku a lezu do vody odchovám pobyty v podnikové chatě ve Warnemunde za socialismu pro mně teplé jak kafe :) Mohu se srovnávat, s Českými otužilci, protože i já se venku koupu v lednu - ale na jiné straně rovníku :)
každopádně bychom měli vycházet ze solidních argumentů, abychom nepodporovali naše domněnky něčím, co není pravda a nakonec nevytvářeli další Královédvorské a Zelenohorské rukopisy. Zdravím |
]
Re: Milostiplné a požehnané svátky Narození Spasitele všem... (Skóre: 1) Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Středa, 29. prosinec 2021 @ 12:03:45 CET (O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | My jsme sice taky jezdili na Balt, ale když už do moře vleze Cizinka, studené to není, ani zima není.
Jasně, letošní zima je studenější než předchozí. Betlém je navíc celkem vysoko nad mořem.
Nemám k tomu přesné informace. Trochu jsem se jen o téma zajímal v souvislosti s tím, že děláme stránky o počasí, cestování a taky jsem si potřeboval udělat představu k tomu aktuálnímu environáboženství, trochu studoval historii, prohlížel googlemapy...
Jediné, co vím jistě, že podle toho, co je dnes za počasí, nejde usuzovat na to, co bylo před 2000 lety. Teď je v Betlémě zima a spát pod širákem by se asi nedalo. Před dvěma lety nejspíše ano. A před dvěma tisíci lety....
Toník |
]
Re: Milostiplné a požehnané svátky Narození Spasitele všem... (Skóre: 1) Vložil: Dzehenuti v Úterý, 28. prosinec 2021 @ 12:00:29 CET (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Naprosto souhlasím s tím, že není důležité znát přesné datum Ježíšova narození tak stejné není důležité znát přesné datum jeho návratu.
|
]
]
Re: Milostiplné a požehnané svátky Narození Spasitele všem... (Skóre: 1) Vložil: martino v Neděle, 26. prosinec 2021 @ 13:42:47 CET (O uživateli | Poslat zprávu) ) | monseku je dobře, že jsi zde dal odkaz na www.radioavaticana.cz, škoda, že jsi zde již nedal odkaz na další informace zde publikované, neboť jasně a srozumitelně odpovídají na tvůj laický zmatený a hlavně nepokorný komentář. Pokud jsi tím chtěl ochudit ostatní tak já to nyní napravím. Mohl jsem sem dát oba články najednou, ale nechtěl jsem čtenáře zahltit a přiznám se, upřednostňoval jsem člověka kterého jsem osobně znal skoro 40 let a se kterým jsem pak následně seznámil i syna, který na něho měl velký duchovní vliv pro jeho vědomostní rozhled a brilantní komunikační schopnosti. Byl nejen řadu let členem české sekce radiavaticana, ale i jejím ředitele a následně šéfredaktorem a následně ke konci života zase členem redakce. Proto na obhajobu jeho příspěvku rád přiložím i starší příspěvek, který jsi raději ignoroval, neboť by vyšlo najevo co zde píšeš za nesmysly.
Ježíš se narodil 25. prosince roku 1 před n.l. Nicola BuxJe tomu už dávno, kdy byla přijata interpretace, která zpochybňuje 25. prosinec roku 1 před n. l. jako datum Ježíšova narození. Obvykle se přitom operuje datem Herodovy smrti, poněvadž souvisí s Ježíšovým narozením. Uvádí se, že zemřel roku 4 před n.l., takže by se s ohledem na událost vraždění neviňátek, mohl Ježíš narodit jedině roku 6 či 7 před n.l. Tato interpretace je falešná a Ježíš se skutečně narodil v prosinci roku 1 před n.l., jak to podává tradice.Proveďme však konfrontaci obou tezí. První klade Ježíšovo narození do roku 7 před n.l., ujala se v 19. století a zakládá se na konjunkci planet Jupitera a Saturnu, ke které došlo právě v onom roce. Tento astronomický fenomén byl ztotožněn s viděním hvězdy, o níž mluvili tři mudrci.Druhou tezi zastával již Dionysius Exiguus v 6. století a ke slovu přišla znovu asi před deseti lety, zvláště díky studiím Giorgia Fedalta, který využil výsledků pozorování Washingtonské U.S.Naval Observatory a klade Ježíšovo narození do roku 1 takzvaného našeho letopočtu. Za zmínku stojí, že podle zastánců oné první hypotézy žil Ježíš od roku 7 před n.l. do roku 30 n.l. a tedy 37 let, zatímco podle druhé teze od roku 1 do roku 33 n.l., tedy 33 let.Tato druhá teze, podle níž se Ježíš narodil roku 1 před n.l., tedy ve 36. roce Herodovy vlády, 42. roce vlády císaře Augusta a ve 3. čtvrtině 194 olympiády je nyní vědecky nezpochybnitelná.Jak ale udržet, že se Ježíš narodil v roce -1, když Herodes zemřel roku 4 před n.l.? Podle Josefa Flavia bylo Herodovi 15 let, když Hyrkán dovršil devátý rok od svého jmenování, od doby, kdy jej Pompejus v Jeruzalémě pomazal na Velekněze. Víme, že Herodes zemřel ve věku 71 let, to znamená roku 2 či 3 n.l., přesněji 55 let po roce 54 před n.l., a tedy nikoli roku 4 před n.l., jak se dnes běžně uvádí. Kromě toho zatmění měsíce, o kterém mluví Josef Flavius jako o události, jež provázela Herodovu smrt, nastalo jak roku 4 před n.l., tak roku 3. n.l. V této souvislosti je třeba také zmínit, že kalendáře, připravený opatem Dionysiem přechází bez od roku 1 před n.l. přímo k roku 1 n.l.Navíc je třeba dodat, že trvání vlády Herodových synů překračuje o tři roky datum abdikace či smrti jejich otce: Archelaos byl vyhnán z Judska roku 7 n.l. po deseti letech své vlády; Filip umírá roku 34 n.l. po 37 letech vlády a Antipas zemřel roku 40 n.l. po 43 letech kralování. Tento fakt vede k závěru, že všichni vládli alespoň tři roky společně s otcem. Je proto třeba klást smrt Heroda do roku 2-3 n.l., protože rok 4 n.l. byl podle závěti rokem, kterým se království dělilo na tři části.Z řečeného plyne, že tvrzení, podle něhož se Ježíš narodil roku 1 před n.l. a Herodes zemřel mezi lety 2 – 3 n.l., je podložené. Potvrzuje to také tradice východních církví, juliánský a gregoriánský kalendář.Kromě toho se Ježíš opravdu narodil dne 25. prosince. Dionysius přijal 25. prosinec nikoli jako datum, které bylo uměle zavedeno křesťanskými církvemi. Podle Tertuliána se Ježíš narodil roku 752 od založení Říma, ve 41 roce vlády císaře Augusta. Moderní bádání umožnila propojit historická data s astronomickými údaji, které jsou zaručené. Tím jsou překonány kontrasty mezi židovským světem a křesťanskou kulturou, které mohou ovlivňovat historiky. Chronologii lze rekonstruovat, což učinil známý historik Giorgio Fedalto, když porovnal různé letopočty (srov. Storia e metastoria del cristianesimo. Questioni dibattute, Verona 2006, str. 39-58 a Carsten Peter Thiede, La nascita del cristianesimo, Milano 1999, str. 267-322).Také o zprávách, které těsně předcházejí Ježíšovo narození můžeme učinit pár poznámek. Lukáš, který chce Ježíše a jeho příchod historicky zařadit, totiž podává další souřadnice. Začíná své evangelium poukazem na jeruzalémskou, židovsko-křesťanskou tradici, což je fakt zdánlivě marginální, ale historicky ověřitelný. Podle evangelisty, zvěstoval anděl Gabriel knězi Zachariášovi, „když jednou byla na řadě ( taxis) jeho třída ( ephemeria) ( Lk 1,8), totiž Abiášova ( Lk 1,5), že jeho manželka Alžběta počne syna. Lukáš tady odkazuje na střídání kněžských tříd, které zavedl král David (1 Kron 24,1-7.19). 24 kněžských tříd se postupně střídalo podle neměnného pořadí ve službách v chrámu od soboty do soboty, dvakrát za rok. Byl to známý fakt mezi židy a rovněž v židovsko-křesťanském prostředí. Turnus Abiášovy třídy, předepsaný dvakrát za rok, spadal na 8 až 14 den třetího měsíce židovského lunárního roku a na 24 – 30 den osmého měsíce židovského roku. (Srov. Shemarjahu Talmon, The Calender Reckoning of the sect from the Judean Desert. Aspect of the Dead Sea Scroll, in Skripta Hierosolymitana, vol. IV, Jerusalem 1958, str. 162-199 a Antoniio Ammassari, Alle origini del calendario natalizio, in Euntes Docete, 45, 1992, str.11-16). Tento druhý turnus připadá podle slunečního kalendáře na poslední dekádu září.Takto je zřejmé také historické datum narození Jana Křtitele ( Lk 1,57-66), připadající na 24. června, tedy o devět měsíců později. A také zvěstování Marii, když byla Alžběta „v šestém měsíci“ ( Lk 1,28), odpovídá 25. březnu. Poslední důsledkem je pak historické datum 25. prosince, které následuje po 9 měsících od zvěstování Marii.Ve druhé polovině 20. století se však zejména mezi liturgisty ujala myšlenka, že 25. prosinec je pouze konvenční datum, které si zvolili římští křesťané, aby vytlačili kult nepřemožitelného Slunce, tzn. svátek Mitrův nebo císařův, který připadal na zimní slunovrat. Je pravdou, že po Konstantinově ediktu by církev mohla mít touhu zužitkovat nějaký svátek zanikajícího pohanství, nikoli však vymýšlet z ničeho nic datum tak zásadního významu. Navíc, kult nepřemožitelného Slunce zavedl císař Aurelianus roku 274, zatímco první zmínku o 25. prosinci jako dni Narození Krista nacházíme u Hippolyta Římského roku 204 ( Komentář ke knize proroka Daniela). K tomu lze připojit také homilii Jana Zlatoústého z roku 386, kde tvrdí, že římská církev zná datum Kristova narození z archivu římské říše, ve kterém se uchovala akta o sčítání lidu provedeném na rozkaz císaře Augusta. Stojí také za zmínku, že v byzantském ritu slavnost Zvěstování liturgicky ruší neděli i Zelený čtvrtek a připadne-li na Velikonoce, zpívá se namísto poloviny mešního kánonu zvláštní hymnus složený právě k tomuto souběhu obou slavností. Nepřetržitá paměť je tedy střežena liturgií, k čemuž zásadně přispělo Lukášovo evangelium a jeho důraz na místa, data a osoby.Křesťanská slavnost Narození Páně tedy nemá svůj historický původ v Římě, nýbrž ve Svaté zemi. Tímto se nechce říci, že je objasněno úplně všechno, ale „starší teorie, že 25. prosinec se v Římě formoval v protikladu k mýtu o Mitrovi, nebo také jako křesťanská odpověď na kult nepřemožitelného Slunce, který byl ve třetím století podporován římskými císaři jako pokus o vytvoření nového říšského náboženství, jsou již dnes neudržitelné.“ (J.Ratzinger, Duch liturgie, Barrister&Principal, Brno 2006, str. 95). P. Nicola Bux je profesorem východní liturgie a sakramentální teologie na teologické fakultě v Bari a odborným poradcem několika vatikánských Kongregací. A já pro úplnost přidám i třetí článek: Chyboval Dionysius Exiguus při určení našeho letopočtu? O díle P. Jana Pouče „Náš letopočet a král Herodes“Milan GlaserV předmluvách Bible se běžně dočteme, že náš letopočet je chybný, protože Dionysius Exiguus, úředník římské kurie, který roku 532 zavedl, aby se do úředních listin připisovalo anni Domini nostri Jesu Christi, tedy léta Páně, se měl při určení Ježíšova narození dopustit chyby. Toto tvrzení, které nebývá podrobněji odůvodňováno, se v různých obměnách uvádí od 19. století a bývá doplňováno různým datováním, které klade Ježíšovo narození o 4, 6, 7 či 9 let dříve. Již různost těchto dodatečných datací ukazuje, že domnělá Dionysiova chyba se předpokládá, nikoli dokládá, a neuvádí se dokonce ani, v čem spočívá. Jsou to pouhé hypotézy, tedy pokusy určit zpětně datum Ježíšova narození vytvářením umělé spojitosti mezi zmínkou o hvězdě, kterou spatřili mudrcové, jak zaznamenal evangelista Matouš, a nějakým astronomickým úkazem, který je zpětně dohledáván. Za tím účelem se mluví o konjunkci planet v roce 7 před n. l. a jako údajný rok Ježíšova narození se uvádí rok 6 či 7 před n.l.Dílo Náš letopočet, Ježíš Kristus a král Herodes od českého kněze Jana Pouče (1884-1962), vydané před třemi roky, ukazuje, že se tyto hypotézy zakládají na chybných výpočtech některých událostí, zvláště smrti krále Heroda, kterou v roce 1885 mylně datoval Emil Schürer do roku 4 před n.l. Otec Jan Pouč, důvěrně obeznámen se všemi známými letopočty a chronologiemi, se ve své práci opírá o pevné historické události a časová období života konkrétních historických osobností. Neúprosnou řečí čísel pak potvrzuje, že Josephus Flavius zaznamenal dostatek konkrétních událostí a časových spojitostí, z nichž plyne, že Ježíš Kristus se narodil 25. prosince roku 1 před naším letopočtem, přičemž náš letopočet začíná nejbližším 1. lednem po Ježíšově narození. Mravenčí - několik desetiletí trvající - práce otce Jana Pouče vynáší na světlo spoustu nových i starých poznatků. V Římské říši císař Julius roku 45 před n.l. zavedl závazný dvanáctiměsíční kalendář, avšak nestanovil žádný letopočet, tedy vztah, kterým by bylo počítání času ukotveno k nějaké významné dějinné události. Až do poloviny 5. století je jako životní kontext na římských hrobech zmiňován úřadující konsul, a nikoli počet roků od založení Říma ( ab Urbe condita). Teprve ve čtvrtém století bylo sestaveno několik různých letopočtů s odkazem na stvoření světa, na zničení jeruzalémského chrámu anebo na vznik Říma. Letopočtů vznikla asi stovka. Přitom byl brán zřetel na již dávno vžité nařízení císaře Augusta, aby každý kalendářní rok začínal prvním lednem. Protože však různí autoři (Fabius Pictor, Cicero, Livius, a jiní) zaznamenali různé chronologie, existovalo několik různých letopočtů vztahujících se k založení Říma. Křesťané se však při výpočtu založení Říma drželi seznamu konsulů, který se nacházel na Římském Kapitolu. A protože věděli, kdy se narodil Ježíš Kristus, určili že Řím byl založen 752 let před Kristem. Papežský úředník Dionysios měl přibližně o sto dvacet let později už jen snadný úkol, totiž přestat datovat úřední listiny založením Říma a začít je vztahovat k narození Páně. Rok ani den nemusel Dionysios vypočítávat, protože už byly známy. O 25. prosinci jako narození Páně píše např. Hippolyt roku 204, tedy více než tři sta let před Dionysiem. A Pavel Orosius, galský kněz, píše kolem roku 400, že císař Augustus vydal první nařízení o sčítání lidu 752 let po založení Říma ( ab U.C.).Proč se tedy uvádí jako rok narození Ježíše Krista rok 6 či 7 před n.l.? Otec Jan Pouč názorně ukazuje, že pouze proto, aby se vyhovělo dataci smrti krále Heroda stanovené německým badatel Schürerem mylně na rok 4 před n.l., a ukazuje, že Herodes ve skutečnosti zemřel těsně před velikonocemi roku 1 našeho letopočtu, jak lze vypočítat z údajů, které uvádí Josephus Flavius. Tento židovský historik píše, že smrti Heroda předcházelo zatmění měsíce. Až v roce 1990 potvrdil astronom John P. Pratt ( Yet another Elipse for Herod, in The Planetarian, vol. 19, no.4, dec. 1990, str. 8-14) viditelnost tohoto zatmění v Jeruzalémě 29. prosince roku 1 před n. l. Tento nebeský úkaz přesně zapadá do událostí, které podrobně popisuje Josephus Flavius. Spojitost Kristova narození a konjunkce planet Jupitera a Saturna v souhvězdí Ryb v září roku 7 před n.l. je zcela vyumělkované, jak uvádí např. Wolfgang Trilling v knize Hledání historického Ježíše (Vyšehrad, Praha 1993). Evangelista Matouš, který popisuje událost se třemi mudrci totiž napsal, že „hvězda, kterou viděli na východě, šla před nimi, až se zastavila nad místem, kde bylo dítě“ ( Mt 2,9). „Řídíme-li se slovním zněním – píše Trilling – nemá evangelista zřejmě na mysli astronomickou událost, nýbrž přímo zázračný, mimořádný úkaz.“ A proto dodává německý autor „je větší část badatelů zajedno v tom, že se v tomto případě musíme vzdát spojitosti mezi astronomií a textem Písma“.Správnost našeho letopočtu potvrzuje roku 1916 také významný židovský chronolog, rabín Eduard Mahler. Židé počítali roky od zničení jeruzalémského chrámu přibližně do poloviny středověku. V jejich starých spisech se našla zmínka o roce 987 od zničení chrámu a Mahler ho převádí na rok 1056 n. l. a na rok 4816 od stvoření Adama podle byzantského letopočtu. Propojení různých letopočtů a chronologií, které Jan Pouč dokonale ovládal, mimo jiné rovněž ukazuje, že není třeba vynalézat nové datum narození Ježíše Krista. Žijeme ve správných dějinách, protože, jak už to bývá, ti, kteří jsou časově blíže událostem, o kterých píší, jsou lépe informovaní než my.Dílo otce Jana Pouče, které vynesli na světlo a připravili k vydání otec Alois Kotek a Vladimír Bláha, je pro běžného čtenáře sice nesnadno stravitelné, protože předpokládá nadprůměrnou počtářskou zběhlost. Obsahuje však obrovské množství poznatků, které umožňují doslova si osahat konkrétnost událostí, na kterých stojí křesťanská víra.Připraveno s použitím spisu Jana Pouče, Náš letopočet a král Herodes. Chronologie Ježíšova života podle starověkých zpráv, MCM, 2012; a podle indikací Vladimíra Bláhy. |
]
Re: Milostiplné a požehnané svátky Narození Spasitele všem... (Skóre: 1) Vložil: monsek v Neděle, 26. prosinec 2021 @ 14:49:28 CET (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Martino, já se s Tebou nepřu o to, zda máš, nebo nemáš pravdu a zda ji mám já - ohledně data 25. XII. To přece není vůbec podstatné. Podstatné je, že se Ježíš narodil a splnil své poslání a to, jak se k tomu postavíme my.
Hledáme datum, cedíme komára mezi zuby a zabýváme se bájemi, a zatím nevěnujeme pozornost tomu, co je podstatné a proto to Pán Bůh nechal zapsat i pro nás. Například jsem uvedl velikonoce - u vánoc se přeme o datum, trváme na přesném dni a neznáme ani rok. U velikonoc, které nejsou slaveny podle pokynů, které dal Pán, je nám to jedno, zatímco Židé slaví velikonoce v jiné dny. Jen mi nejde do hlavy, proč tolik důležitý den stanovený na 25. prosince a "nepodstatný" den velikonoc -přesunutý.
Z materiálů, které jsi uvedl, vycházelo více studií, katolická došla k 25. prosinci, opoziční ke dni jinému - nechápu snahu jedněch, ani druhých - když chci oslavit Ježíše, mohu to udělat tak, jako první křesťané bez vánoc, ale dodržením jeho přikázání lásky, změnou života a odevzdáním se jemu, jako mému Spasiteli.
Ano, možná se mýlím a Ježíš se narodil opravdu v prosinci, pravděpodobnost toho je 1:12 Pravděpodobnost podle výpočtu z Tvých pramenů je 1:365/2, ale vadí mi tam ti pastýři.
Úplně na vodě je ale den 25. prosince, který asi ne náhodou vychází na jeden z pohanských svátků slunovratu. raději - a to myslím ne ironicky, ale zajímalo by mně to, jak chceš dokázat, že se narodil právě 25. prosince.
Pokud jsi zde uvedl další odkazy, tak věz, že je znám, ale nekladu na ně důraz a ani bych nebyl smutný, kdybys mi jimi dokázal, že jsou pravdivé. Naopak. lépe by bylo pohybovat se v jistotě, než ve spekulacích obojího druhu. Pro naše spasení je to ale úplně zbytečné vědět.
Pravda evangelia nespočívá v datu narození Ježíše, ale v tom, jestli je Mesiáš a jestli někdo věří, že se narodil 25. prosince, ať je mu to k požehnání stejně jako tomu, co o tom pochybuje.
Myslím, že lpíme na dni a jiiné -Bohem přikázané dny ignorujeme. Podle mně ovšem už veškeré svátky, včetně velikonoc, ztratily svůj symbolický význam tím, co se naplnilo podle předobrazu, kterým byly. Pro nás je závazné to, co přikázal Ježíš při poslední večeři - připomínat si Jeho oběť za nás .
Já nechci bojovat proti vánocům, ani proti tomu, že je lidé slaví 25. prosince, já jsem se ozval jenom proto, že považuji za vědecky nedokazatelný den zrovna 25. prosince. Vědecký názor bez potřebných dat stojí nikoiv na vědě, ale na ideologii a bez přesného diáře událostí k 25. prosinci nedojdeš - jen zpětě, od 25. prosince dojdeš k počátku událostí, ale ten počátek nemáš čím podepřít - i ten výpočet na základě služby v chrámu má dva výsledky, které vedou jen k různým ročním obdobím, nikoliv dnům či měsícům.
Proč ale jsem se ozval, je tu ještě jeden důvod, ne jen to, že je nemožné určit přesný den na 25. prosince, a ten důvod je ten, že lidé více lpí na přikázáních a názorech lidských, než Božích a nemám teď na mysli korban. Chceme li být přesní v jednom - tom spekulativním, měli bychom být přesni i v tom, co přikázal Bůh, máme to zapsáno a lze to i přesně stanovit.
Přeji Ti krásné prožití zbytku vánoc, stejně požehnaných, jako každý den v příštím roce, v životě a přeji to také Tvému zmíněnému synu i Tvé rodině a všem bratřím a sestrám zde na webu, protože v Kristu nejsme katolíci ani Řekové nebo Římané, ale jsme jedna rodina , a kde se dva nebo tři sejdou v jeho jménu, je uprostřed nás kdykoliv, ne jen o vánocích, nejen v domech lidskou rukou udělaných a oddělených.
|
]
]
Re: Milostiplné a požehnané svátky Narození Spasitele všem... (Skóre: 1) Vložil: martino v Pondělí, 27. prosinec 2021 @ 12:57:54 CET (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Protože Myslivec jako sluha Satana má v hlavě prázdno jako vždy, tak nakonec sáhne na odkaz Satanova serveru. Jo kdysi chvástavý Mysliveček již vyšuměl. |
]
|
|
|
|