Ještě postřeh k fanaticky odmítané  antikoncepci některých představitelů ŘKC: 

Všimla jsem si, že muži, kteří nejvíce brojí proti veškeré antikoncepci (kromě metody "ŘKC" plodných dnů), tj hájí mnoho dětí, žádnou antikoncepci, přirozenost, absolutní zákaz potratu i při znásilnění ženy atd., se sami o své děti často nestarají (nechávají většinu práce na manželce) - a taktéž se sami velmi bojí jakýchkoliv intimnějších lékařských vyšetření. 

Tito muži se nevžívají do potřeb manželky, do potřeb rodiny, ale jen často milují především sebe. 

Každé těhotenství je pro většinu žen velkou fyzickou zátěží s mnoha povinnými intimními vyšetřeními. Vždy končí velmi bolestným porodem (přirozeným nebo operativním), vždy u ženy  následuje plno dalších fyzických změn i například v době kojení (které také není pro všechny ženy snadné, ale velmi bolestivé). A následuje mnohaletá, někdy celoživotní péče o potomky (u starších rodičů je více rizik  postižených dětí).  

Každé další a další těhotenství má plno velkých zdravotních rizik a je ZEJMÉNA na ženě, zda další dítě chce nebo nechce.  Nemá jí do tohoto rizika  nikdo fanaticky nutit například nespolehlivou antikoncepcí. 

Jak jsem v minulém článku (Antikoncepce 4) naznačila doporučené preventivní lékařské prohlídky u mužů, do kterých se mužům zpravidla nechce, i když jsou jen zcela nepatrným procentem nebo promilí toho, co v životě absolvují ženy v souvislosti s těhotenstvími a porody, prosím znovu muže o zamyšlení, jak lehkovážně doporučují a někdy spíše vnucují svým manželkám riziko těhotenství a všech souvisejících vyšetření, včetně porodu,  ale sami u sebe váhají i s maličko nepříjemnými vyšetřeními,  místo co by šli odvážně příkladem, pro své zdraví, v příkladně ukázané lásce, v souznění v dobrém i zlém.