 |
Právě je 80 návštěvník(ů) a 0 uživatel(ů) online:
Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde
|
Zaznamenali jsme 115652348 přístupů od 17. 10. 2001
|
|  |
Život víry: Život v Bohu...a bez Něj
Vloženo Sobota, 22. duben 2023 @ 18:11:18 CEST Vložil: Tomas |
poslal Myslivec Milka: Tak takhle jsem to od chvíle, co Bůh se mi dal poznat jako Otec neměla nikdy. Tohle se mi nestalo.
Žiju stále s ním, jsme spojeni, nerozlučně. V práci ho moc potřebuju. S některými klienty se modlíme, s jinými čteme bibli, někteří potřebují ujistit o jeho lásce, potěšit , protože jejich odchod z tohoto světa už je blízko. Někdy hodně blízko, občas jen vezmu za ruku a rozloučím se.
Ale i ve starém životě jsem to měl jinak, než popisuje oko a co žil - byli jsme silně vychovaní v náboženství, toužil jsem po Bohu, životě s ním, ale nevěděl jsem tehdy, jak přijít k Bohu, věděl jsem, že jsem od Boha oddělený. Ale že bych na Boha zapomínal, to se mi tedy nestávalo ani tehdy. I tehdy jsem toužil být s Bohem, jen jsem nevěděl jak přes tu propast k Bohu.
Pravdivá svědectví, moc důležitá, krásná i varovná zároveň. Krásná pro ty co našli a varovná pro ty co hledají špatně a marně. Milko a Cizinče, oba dva ve shodě píšete, že přes všechno to co Vás v životě potkalo byli a jste s Bohem pořád. Takže Vás nepotkalo to co potkalo mne a Oka, a mnohé další modláře. Modlář je po tomto duchovním zapomnění na Boha v duchovním stavu který jste vy dva nikdy nepoznali. Popíšu. Procesu pohoršování nastane situace kdy modlářský duch již Boha nijak nevnímá ale vnímá všechno možné ostatní co od Boha není. Tehdy začne boží dítě vnímat své oddělení od Boha, tehdy se začne stávat modlářem. V tom okamžiku ještě není lidský duch zcela mrtvý, neb Boha sice nevnímá, ale ještě stále má schopnost Boha on line vnímat pokud se odstraní modlářská překážka. Pro tu schopnost stále existuje povědomý Boha se kterým lze být dnes a pořád, ale který mlčí a náhle nikde není. Ale tak již zbývá jenom ta vyprázdněná schopnost a nenaplněná touha našeho ducha Boha neustále vnímat, ale kde a jak? Ale přitom je čím. Technicky vyjádřeno- Bůh není naladěný na vašem přijímači. A to je ten okamžik kdy satan začne z vysíláním na frekvenci na kterou je přijímač špatně naladěný a bůh se ozve. A to je ten okamžik kdy zlý duch klamem strhne na sebe schopnost lidského ducha vnímat Boha, a to tak že se za boha sám začne vydávat. V lidském duchu se v tom okamžiku všechno obrátí jako ponožka naruby, a vlastnosti lidského ducha určené k poznání Boha jsou klamem přesměrované k poznávání zlého ducha který se za boha vydává aniž to ovšem modlář vůbec tuší. Aniž vůbec tuší že stanice kterou má naladěnou je dezinformační. Tak mocný je to klam. A život modláře podle tohoto poznání začne vypadat. Začne to vypadat podle pořadů které na svém přijímači sleduje. Což ostatně vidíme na zdejších modlářích, kam to až může zajít. Modlář se na toho svého falešného boha obrací pouze svým rozumem, a rozum který procesně neustále zpracovává staré i nové zkušenosti, poznatky a vjemy se nemůže stále věnovat jednomu a tomu samému. S Bohem nás nespojuje náš rozum, ale náš lidský duch a to duch zadává informace rozumu k procesnímu zpracování. Jenže u modláře je tomu jinak. Obrací se na toho svého falešného boha pouze a jenom rozumem, který zpracovává klamné duchovní informace. A to je ta příčina i důkaz, že se modlář nemodlí k Bohu, že se o modlitbu vůbec nejedná. Od Boha do a k našemu duchu stále a nepřetržitě něco přichází a v modlitbě zase třeba odchází a to všechno náš rozum zpracovává, ale nemusí hned a pořád, ale až na to přijde Bohem určený čas. Vnímaní Boha je to něco co v nás stále neustále probíhá, je to proces který neustále žijeme, je to to, co se nazývá životem v Bohu. To, že se někdy Bohu nevěnuji rozumem, neznamená že na Něho zapomínám, vždyť můj duch je u Něj pořád. A tak je tomu u Milky, Cizince, Williho, Brusle a Shony a to tady na GS společně dosvědčují v mnoha svým komentářích. Nejde jenom o to, že Boha neustále vnímáme vším čím lidská duše dokáže vnímat, jde o to, že v sobě samých vnímáme ten proces neustále duchovní komunikace s Bohem, tu neustálou boží přítomnost a to celým svým bytím.. A to je modlitba v Duchu svatém, to je ten chrám Ducha těle, to je to srdce ve kterém Bůh sídlí. Přesně to!
Nyní se musím vrátit k tomu když tomu není tak, jak jsem to právě nyní popsal. A to proto, že nejde o nás milý bratři v Kristu, ale jde o ty co se kvůli satanskému klamu Bohem minuli. Takže to nyní zopakuji. Když se modlář obrací na toho svého falešného boha pouze a jenom rozumem, rozumem který zpracovává pouze klamné duchovní informace a ne info od Boha, tak nastává to, že modlář na toho svého falešného boha zapomíná. Musí se cvikem nutit vůbec být s tím svým bohem co mu dovoluje hřešit, musí se nutit k tomu aby na něj nezapomínal, a tak si stanoví pravidelnost těchto modlářských seancí a nazývá to řádem. Modlářský řád totiž existuje jenom proto, že modláři na toho svého boha rychle zapomínají. A to je ta příčina i důkaz, že se modlář nemodlí k Bohu, že se o modlitbu vůbec nejedná. Jenom co na svého boha satana přestanou myslet, tak je ten jejich bůh pryč a není po něm ani stopy. Důvod je prostý. Satan nedokáže to co umí jenom VŠUDYPŘÍTOMNÝ a VŽDYPŘÍTOMNÝ Bůh.
Bůh bez ustání komunikuje s naším duchem, a my komunikujeme s Bohem vším čím je lidská duše schopná Boha vnímat. A to neustále, neb je to právě ta neustálost která je od Boha, která je božím VŽDYPŘÍTOMNÝM atributem. To je to neustálé a nepřetržité vnímání Boha o kterém zde píše Milka, Cizinec, Willy, Brusle, Shona i moje "nekřesťanská" darebácká maličkost.
A to je to, co satan nedokáže. Nedokáže naplnit lidská srdce tak jak to umí jenom náš Bůh Otec, naplnit lidské srdce neustálou boží přítomností.
Bůh s vámi bratři v Kristu
Myslivec
|
Re: Život v Bohu...a bez Něj (Skóre: 1) Vložil: brusle7 (brusle7@seznam.cz) v Sobota, 22. duben 2023 @ 21:30:55 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) |
Ahoj Myslivče, přečetla jsem jedním dechem. Nádhera. |
Re: Život v Bohu...a bez Něj (Skóre: 1) Vložil: Myslivec v Sobota, 22. duben 2023 @ 23:25:59 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Dík, až na ty hrubky, ty vždy vidím až potom. Sloh máš výborný pravila paní (soudružka) učitelka malému myslivci soplivci, ale co ten pravopis?! A škrábeš jako kocour! A tak jsem vždy do slohové práce napasoval pár dobrých frků, celá třída řvala smíchy a hrubky v pravopise mi pak za to paní učitelka odpustila. Mazané, co? Dodnes si některé ty příběhy ze slohovek pamatuji. Nejlepší byly o tom jak mne honilo po oboře divoké prase a jak mi bouchli kamna. :-)) Když si na to vzpomenu tak se znovu směju :-))) a když jsem o tom "domácí úkol" slohovku psal samozřejmě před vyučováním narychlo o přestávce, tak jsem se u toho smál, a celá třída již podle toho věděla, že to bude zase pecka. Tehdy jsem si začal uvědomovat, že když se životní zkušenosti a příběhy podávají s humorem, tak se zkušenost předává sama. Humor je jeden z nejkrásnějších božích darů a je prudce nakažlivý a velmi poučný. Jediná obrana proti němu je vakcinace škarohlídstvím a blbostí. :-)) Předávání zkušeností humornou formou jsem pak aplikoval i při výchově našich dětí a výsledky jsou znamenité, a to hlavně v tom, když jim i dnes něco poradím z mých životních zkušeností tak to berou na pohodu, vážně a nekonfliktně, což žel není zrovna běžné aby si dospělé děti nechali od rodičů poradit. |
]
Re: Život v Bohu...a bez Něj (Skóre: 1) Vložil: Shona v Neděle, 23. duben 2023 @ 00:24:39 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Asi na tom něco bude, že humor je Boží dar. Nebo já nerozumím dnešnímu humoru. A i mladí, když se chtějí zasmát, tak si pustí něco starého. Jo i my sami sobě se umíme zasmát a říkám jim, neberme se tak vážně nebo předběhni toho, kdo se ti chce vysmát. |
]
Re: Život v Bohu...a bez Něj (Skóre: 1) Vložil: Myslivec v Neděle, 23. duben 2023 @ 00:42:16 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Miluji humor Vlasty Buriana, je v něm vždy špetka škodolibosti, ale vždy v takové míře, že neurazí ale rozesměje, potěší i poučí. V dnešním pojetí humoru bývá často zakomponovaná nějaká sexuální prasárna, pomluva, lež, urážka a toto pojetí humoru selektuje posluchače na ty co se sice smějí, ale uvědomují si, že tohle již není košér, a na ty co se řehtají tak, že jim jde vidět slepé střevo a čím více oplzlého humoru, tím lépe. |
]
Re: Život v Bohu...a bez Něj (Skóre: 1) Vložil: Shona v Neděle, 23. duben 2023 @ 02:06:12 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Já z těch starých mám nejraději Marvana. Byla jsem s mladými po letech v kině a připadala jsem si, že ten můj život nějak rychle prosvištěl a já nerozumím ničemu. Hodně divný pocit. Neuměla bych ani popsat děj toho filmu. |
]
Re: Život v Bohu...a bez Něj (Skóre: 1) Vložil: Myslivec v Neděle, 23. duben 2023 @ 02:46:52 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Marvan je skvělý, nejvíce jako policejní rada Vacátko, ta role mu sedla. Hodně jsem se nasmál když byl rada Vacátko, s Milošem Kopeckým ve vězení v Neapoli. A ještě jsem si vzpomenul, že jedině Marvan dokázal okamžitě herecky improvizovat na Buriana, ze kterého herci šíleli, protože se Burian vůbec nedržel scénáře a plácl zrovna co ho napadlo. Burian dokázal udělat i z tragédie komedii. Jak ve Funebrákovi bral chlapovi co chrněl na otomaně míru na rakev, to nemělo chybu.. :-)))) Anebo delirium tremens :))))))
|
]
Re: Život v Bohu...a bez Něj (Skóre: 1) Vložil: Shona v Neděle, 23. duben 2023 @ 08:30:06 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Jo a máš to i se světelnými efekty 😁 |
]
Re: Život v Bohu...a bez Něj (Skóre: 1) Vložil: brusle7 (brusle7@seznam.cz) v Neděle, 23. duben 2023 @ 21:41:45 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) |
Ahoj Myslivče,
nu já se taky někdy zpětně zhrozím co jsem napsala za gramatický guláš :-) A zvláště když píšu v nějaké časově omezené době (v dopravním prostředku a na mobilu s displejem kolem 6 palců)... Ale Bůh nám toto jistě odpouští - oproti některým šťouralům občas :-) Horší jsou hrubky ve stylu podpásovek - a takové hrubky ty nikdy nemáš!
P.S. Mám půjčenou "Chatrč" knihu - tak se těším... |
]
|
|
Re: Život v Bohu...a bez Něj (Skóre: 1) Vložil: Shona v Sobota, 22. duben 2023 @ 23:58:27 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) | Také děkuji za článek o modlitbě. Zrovna dnes odpoledne za mnou syn přišel a poprosil mě, abychom se spolu pomodlili. Jen tak. Hrozně mě to potěšilo a ujistilo, že ač nedospělý, tak ten vztah k Bohu má upřímný. Já ho do ničeho nikdy nenutila. Také jsem si teď večer pustila nějaké přednášky a jedna byla od V. Kodeta o modlitbě. On tam sám říká, že je zvláštní, že se uděluje u zpovědi modlitba za pokání. Jen řekl, že je to zvláštní. Čekala bych, že to nějak rozebere, když to zmínil. Dostal otázku, co pro něho samotného znamená modlitba,ale k tomu se nevyjádřil, ale věnoval zbytek kázání citátům. Mně zůstala v hlavě spíš ta zpověď. Možná se tím vysvětluje to, proč někdo považuje modlitbu za něco ...skoro bych řekla za trest. Ve vztahu ke zpovědi se například modlitba Otče náš říkat ani nehodí. Bojím se, jestli se tímto nedeformuje náš pohled na to, co modlitba skutečně je. Tedy můj ne, já ke zpovědi nechodím, ale nechci, aby to vyvolalo pocit, že jsem chtěla nabrat ty, kdo se zpovídají a dodržují nějaké ty modlitební řády. Jinak řekl V. Kodet dobře, že modlitba je projev našeho vztahu k Bohu, proto, když se nám do ní nechce, je to jako jít na rande s nechutí. Také, že modlitba není autoterapie, jak je vidět u východních náboženství. Tedy myslím Myslivče, že ty a ostatní zde, jste mi svými upřímnými slovy, co pro vás modlitba znamená, mnohem bližší. A myslím, že i přirovnání modlitby k dýchání se Okovi povedlo, ale vypadá to, že asi neporozuměl tomu, co sám napsal. Prosím, není to popichování. Tedy dýcháme přirozeně, někdy mělce, někdy zhluboka, někdy s námahou, bez plánování. Hezky to popsal Cizinec Toník. Bylo to příjemné číst. |
Re: Život v Bohu...a bez Něj (Skóre: 1) Vložil: Myslivec v Neděle, 23. duben 2023 @ 00:28:31 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Nemohu se vyjadřovat k tomu co jsi napsala, neb je to tvé niterné sdílení které máš v direkci Ty a nikdo jiný. To co mohu říct je, že děkuji Shono za otevřenost a upřímnost kterou ke mně máš. To je milé, velmi milé a vnímám z toho pokoj Kristův.
A co se týká Oka, tak ty řeči o dýchání má z kurzu Alfa který právě navštěvuje. Jsou to typické fráze z různých řk duchovních obnov, které se poslední týdny začali objevovat v jeho narativu. Nic nového.
|
]
Re: Život v Bohu...a bez Něj (Skóre: 1) Vložil: Shona v Neděle, 23. duben 2023 @ 08:10:55 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Díky Myslivče, tedy buďme k sobě otevření a upřímní vždy. Dík! |
]
Re: Život v Bohu...a bez Něj (Skóre: 1) Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Úterý, 25. duben 2023 @ 09:27:56 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | Modlitba a dýchání bylo dobré přirovnání.
Pro Boží dítě je modlitba jeho přirozeností, jako pro malé miminko dýchání. Byl jsem u pár porodů - když se miminko narodí, první, co udělá, že se pořádně nadýchne. Jednou se nám narodilo miminko, co bylo úplně modré. Nedýchalo vůbec a dýchat mu nešlo. Tehdy bylo pro mne těžké se modlit, ale modlil jsem se. Koukal doktor, i sestřičky, ale když miminko začalo dýchat, byli nakonec všichni rádi. Dneska už je mu přes pětadvacet .... A je taky rádo s Bohem na světě a "dýchá" rádo. Kromě toho, že je s Bohem celý život, modlí se spolu s přáteli po světě a jde jim to dobře.
Modlitba pro mne není autoterapie, ani benzínka - spíše vděčnost za život, radost být s Bohem.
Toník |
]
Re: Život v Bohu...a bez Něj (Skóre: 1) Vložil: oko v Úterý, 25. duben 2023 @ 10:45:58 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | ..."Modlitba pro mne není autoterapie, ani benzínka ..."...
Jen to,. Toníku, zase tak nesnižuj!
Má li ze sebe člověk vydávat, nutně musí někde i načerpat. Jinak vyhoří. A benzínka byla v tomto podobenstvím pochopitelným pro většinu lidí.
(Na 3,14) Načerpej si vodu pro dobu obležení! Opevni své pevnosti! Vstup do bláta a šlapej hlínu, chop se formy na cihly! |
]
Re: Život v Bohu...a bez Něj (Skóre: 1) Vložil: Myslivec v Úterý, 25. duben 2023 @ 11:31:02 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Snižuješ si to ty sám Oko tvými vlastními slovy.
Ježíš jí odpověděl: „Každý, kdo pije tuto vodu, bude mít opět žízeň.
Oko, to že se vyprazdňuješ když se vydáváš znamená, že piješ vodu po které máš žízeň, a tak musíš znovu ke studni pro vodu. Existuje situace kdy nemusíš. Existuje duchovní stav kdy i přesto, že vydáváš, tak nijak nevyprazdňuješ. Není třeba nic doplňovat, neb člověku se objeví pramen, zdroj který vyvěrá v kapacitě potřebné.
Kdo by se však napil vody, kterou mu dám já, nebude žíznit navěky. Voda, kterou mu dám, stane se v něm pramenem, vyvěrajícím k životu věčnému.“
Chápeš již Oko? Když píšeš o tvé potřebě dotankovávat, doznáváš se tím k tomu, že ten pramen Krista v tobě není.
A jestli ten pramen v sobě mít chceš, tak začni zde u slyšení a víry:
- Jan 5, 24 [www.biblenet.cz]Amen, amen, pravím vám, kdo slyší mé slovo a věří tomu, který mě poslal, má život věčný a nepodléhá soudu, ale přešel již ze smrti do života.
|
]
Re: Život v Bohu...a bez Něj (Skóre: 1) Vložil: oko v Úterý, 25. duben 2023 @ 12:13:25 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Komentuje toto člověk, který podle obsahu většiny jeho komentářů je spíš posednutý zlým duchem. A ďábel, ten zná dobře Písmo a umí je jím ohánět!
|
]
Re: Život v Bohu...a bez Něj (Skóre: 1) Vložil: Myslivec v Úterý, 25. duben 2023 @ 12:21:38 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Kteří člověk je Oko posedlý? Ten co ti říká uvěř Kristu Jeho slova abys měl život věčný. - Jan 5, 24 [www.biblenet.cz]Amen, amen, pravím vám, kdo slyší mé slovo a věří tomu, který mě poslal, má život věčný a nepodléhá soudu, ale přešel již ze smrti do života.
Oko:
Anebo je posedlý člověk, který slova Krista zpochybňuje a kterému jeho bůh dovoluje hřešit?
Který člověk je posedlý Oko?
|
]
Re: Život v Bohu...a bez Něj (Skóre: 1) Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Středa, 26. duben 2023 @ 07:52:38 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ |
Jen to,. Toníku, zase tak nesnižuj!
Díky za radu, Stando. To by mne ani nenapadlo.
Má li ze sebe člověk vydávat, nutně musí někde i načerpat. Jinak vyhoří.
Tak. Souhlas.
Proto je dobré dojít za Ježíšem. Ten řekl:
Já jsem ten chléb života. Kdo přichází ke mně, jistě nebude hladovět, a kdo věří ve mne, nebude nikdy žíznit. Kdo by se napil z vody, kterou mu dám já, nebude nikdy žíznit, ale voda, kterou mu dám, se v něm stane pramenem vody tryskající k věčnému životu.
A to řekl dobře. A pravdivě. A vydávám svědectví tomu slovu, že platí dodnes a je dobré ho žít.
Život od Boha je ten pramen od Boha, který nás udržuje, dává sílu.
A benzínka byla v tomto podobenstvím pochopitelným pro většinu lidí.
Ano, mít modlitbu jako benzínku, to jsem pochopil. Bylo to pro mne pochopitelné.
Toník |
]
|
|
Re: Život v Bohu...a bez Něj (Skóre: 1) Vložil: Milka v Neděle, 23. duben 2023 @ 12:00:13 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) | Zajímavé svědectví, Myslivče
Díky.
|
|
|
Re: Život v Bohu...a bez Něj (Skóre: 1) Vložil: Willy (stanislav.velicky@seznam.cz) v Neděle, 23. duben 2023 @ 17:27:37 CEST (O uživateli | Poslat zprávu | Blog) | Život bez Boha si vůbec neumím představit a už se nepamatuji, jak jsem to ve "starém životě" dělal.
Jen jsem v jisté době začal vnímat tu marnost nad marnost, prázdnotu a beznaděj. No, a pak už to šlo, jak se říká, ráz na ráz, tzn. že Bůh začal po jedné takové krátké "nic moc" modlitbě jednat. A já Mu za to nemohu být dost vděčný, neboť On stál o mě, i když já o Něho ne. Teď už je to sice jiné a jinak, ale ten vděk za tu milost trvá a bude trvat navěky. |
Re: Život v Bohu...a bez Něj (Skóre: 1) Vložil: Shona v Neděle, 23. duben 2023 @ 19:07:15 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Tak to já také. Když mi bylo asi sedmnáct let, možná dřív, tak jsem ztrácela chuť žít, když jsem kolem sebe viděla tu beznaděj. Děti mě z toho dostaly a povinnosti, ale stejně jsem začala hledat. Dokonce přes jednu budhistickou skupinu. Dnes už prý není, rozpadla se. To nebyl ještě internet. Jednou jsem od někoho z nich dostala dopis s příběhem, který ne hned, ale po čase jsem pochopila. Bylo v něm: Jeden stařík našel mezi harampadím popsaný list, starý, okousaný od myší. Stálo na něm: poklad jsem zakopal u cesty za domem u... Zbytek chyběl. Stařík od té doby neměl klid a stále po té cestě chodil a přemýšlel, kde kopat. Den za dnem, už chodil ze zvyku. Až se ho jednou zeptaly děti: blaznivý dědečku, co pořád hledâs? Stařec se zamyslel, zapomněl co hledá a vrátil se spokojený domů. Došlo mi, že hledám na špatné cestě, až přišel čas, kdy jsem byla připravena poznat Pána Boha. Musí na to být člověk připravený. I takové drobnosti člověka mohou posunout. |
]
Re: Život v Bohu...a bez Něj (Skóre: 1) Vložil: brusle7 (brusle7@seznam.cz) v Neděle, 23. duben 2023 @ 21:43:50 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) |
WILLY
"A já Mu za to nemohu být dost vděčný, neboť On stál o mě, i když já o Něho ne. Teď už je to sice jiné a jinak, ale ten vděk za tu milost trvá a bude trvat navěky."
A M E N. |
]
|
|
Re: Život v Bohu...a bez Něj (Skóre: 1) Vložil: oko v Úterý, 25. duben 2023 @ 07:40:20 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) |
..." To, že se někdy Bohu nevěnuji
rozumem, neznamená že na Něho zapomínám, vždyť můj duch je u Něj pořád.
A tak je tomu u Milky, Cizince, Williho, Brusle a Shony a to tady na GS
společně dosvědčují v mnoha svým komentářích. Nejde jenom o
to, že Boha neustále vnímáme vším čím lidská duše dokáže vnímat, jde o
to, že v sobě samých vnímáme ten proces neustále duchovní komunikace s
Bohem, tu neustálou boží přítomnost a to celým svým bytím.. A to je
modlitba v Duchu svatém, to je ten chrám Ducha těle, to je to srdce ve
kterém Bůh sídlí..... "...
A potom se Myslivec probudil - a ejhle! - jeho ruka byla v nočníku! ....
Tak jste si tu navzájem počechrali svá peří - jak že jste dobří křesťani. Věřím, že že jste se alespoň na chvilku uklidnili a jste spokojení. Lži sebeklamů totiž právě takto krátkodobě působí.
Taky bych tu měl jeden návrh: Co kdybychom po takovém článku Grano Salis přejmenovali třeba na " Žvanírnu"?
Bude to výstižnější a bude v tom alespoň toto malé zrníčko pravdy.
Vy že máte být zrnka soli, která by měla osolit svět? Nedokážete si přiznat pravdu o sobě ani sami sobě a chtěli byste být hlasateli pravdy pro druhé?
Víte, byli tu před námi už jiní duchovní borci a nedokázali být s Bohem neustále každou vteřinu.
Byl tu charismatický David, kterého si Bůh vybral a pomazal na krále Izraele. Přesto v okamžiku, když zatoužil po Betšabě, docela určitě nebyl s Bohem. Když poručil úkladně zahubit Uriáše, určitě nebyl s Bohem! Byl tu jeho syn Šalomoun, kterého Bůh obdaroval moudrostí srdce v míře jako už nikoho dalšího z lidí - ale také ten měl okamžiky, kdy se Bohu vzdálil a smilnil s cizími bohy!
Máte pocit, že Bůh je s vámi v životě neustále?
To máte dobrý pocit, protože je to pravda - Bůh je neustále každou vteřinu s každým z nás. Ale naopak tomu tak často nebývá, aby člověk byl neustále s Bohem. Člověk je díky své zděděné padlé přirozenosti tvor přirozeně nestálý. Kvůli tomu přišel Kristus na svět, abychom z těchto okamžiků naší nevěry se měli pořád možnost se pokáním zbavovat (J 20,21-23).
Cožpak mohl být s Bohem Cizinec v okamžiku, kdy o sobě opovážlivě tvrdil, že on je člověkem spravedlivým? Cožpak mohla být s Bohem Brusle v okamžiku, kdy tu lhala o své tetě, že prý ona nedostala možnost si sama zvolit celibát či život v manželství? Cožpak bývá s Bohem Myslivec v okamžicích, kdy sem vkládá své hulvátské a hnusné komentáře?
Víte, nikoli každý si může jen tak dovolit psát sci - fi!
|
|
|
Re: Život v Bohu...a bez Něj (Skóre: 1) Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Úterý, 25. duben 2023 @ 09:22:34 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/ | Díky, Myslivče za článek a za sdílení toho, co jste žil, žijete.
Jen upřesnění ke mně - Ve starém životě jsem nežil s Bohem, poznal jsem, co je oddělení od Boha, co je to být duchovně mrtvý. Víc, jak dvacet let. I když jsem toužil po Bohu, tak stav, ve kterém jsem byl, bránil žít s Bohem. Poznal jsem to samozřejmě až ve chvíli, kdy mi Bůh dal nový život - nevěřil jsem totiž ani křesťanům, ani bibli, že je nějaký nový život. Musel tedy zasáhnout Bůh do mého života a dát mi poznat jeho život.
V modlitbě jsem pak mnoho a mnoho let jen děkoval - děkoval za to, že je Bůh se mnou, že mohu žít jeho přítomnost, od probuzení do usnutí, i v noci. A byl mu vděčný za každý nový den života, za každý okamžik. A jsem dodnes.
|
Re: Život v Bohu...a bez Něj (Skóre: 1) Vložil: oko v Úterý, 25. duben 2023 @ 10:38:16 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Taky jsem Bohu vděčný za každý okamžik svého života.
Ale nemohu o sobě pravdivě říci, že bych byl už každý okamžik svého života plně s Bohem. I když o to usiluji.
A to žiji díky výsadám svátostného života v neustálé milosti posvěcující a milosti pomáhající.
Taky mohu žít Boží přítomnost od probuzení do usnutí - a dokonce i po tom usnutí.
Ale Bůh nemůže říci to samé i o mě - že by on se těšil z mé přítomnosti neustále každou další vteřinu. Mnoho svých vteřin od Boha jsem za života už zbytečně promrhal!
Ono to pro člověka není vždycky tak jasné, co zrovna konkrétně po mě Bůh chce, abych udělal. Třeba Boží vůli neustále poznávat, objevovat. V tom je ta úžasná dech beroucí krása života s Bohem, kdy občas nezbývá člověku, než mlčky žasnout - i riziko, že se někdy člověk splete a nevnímá realitu objektivně správně.
Naše poznání je pouze částečné a tím nutně produkuje i naše chyby, selhání.
|
]
Re: Život v Bohu...a bez Něj (Skóre: 1) Vložil: Myslivec v Úterý, 25. duben 2023 @ 14:01:31 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Oko: Ale nemohu o sobě pravdivě říci, že bych byl už každý okamžik svého života plně s Bohem. I když o to usiluji.
Tak tohle je od tebe Oko upřímné a pravdivé. Výborně.
Taky jsem to tak měl jako ty. Taky jsem se usiloval seč jsem mohl, a dle toho co píšeš si troufám říct mnohem usilovněji než ty. K tomu tvému řádu jsem si přidával každodenní celý růženec, první pátky, novény, takřka každodenní přijímání neb mše u nás byli ráno o šesti skoro každý den. Ale to je jedno, jedno proto, že Bůh nevstoupil do mého života kvůli mému usilování, ale k vůli tomu, že jsem uposlechl (uslyšel) Krista a uvěřil Bohu. Uvěřil. Uvěřit Bohu a věřit v existenci Boha není to samé. První je vztah a druhé poznání. A nyní o sobě mohu pravdivě říci, že jsem každý okamžik v životě s Bohem, a není to proto, že bych se o to já zasloužil, je to proto, že se Bůh nade mnou smiloval a stojí si ve svém slovu. Slíbil přece že si v každém kdo Mu uvěří učiní svůj příbytek. A On svoje sliby drží.
Poslechni (uslyš) a uvěř Bohu a máš vyhráno Oko, tak jednoduché to je, a tak nesmírně složité až nemožné se mi to zdálo kdysi v zajetí klamu.
- Jan 5, 24 [www.biblenet.cz]Amen, amen, pravím vám, kdo slyší mé slovo a věří tomu, který mě poslal, má život věčný a nepodléhá soudu, ale přešel již ze smrti do života.
|
]
Re: Život v Bohu...a bez Něj (Skóre: 1) Vložil: Myslivec v Úterý, 25. duben 2023 @ 13:27:44 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | ..poznal jsem, co je oddělení od Boha..
Přece když je něco od něčeho oddělené, tak to oddělené zná to, s čím bylo dříve spojené.
Psal jste tuším, že ve 22 letech jste našel Boha. A víc jak dvacet let jste byl duchovně mrtvý? To jste Cizinče byl duchovně mrtvý již jako dvouleté dítě?
I když jsem toužil po Bohu, tak stav, ve kterém jsem byl, bránil žít s Bohem.
Ano, tak. A ten stav byl pohoršením dítěte k řk modloslužbě.
Poznal jsem to samozřejmě až ve chvíli, kdy mi Bůh dal nový život - nevěřil jsem totiž ani křesťanům, ani bibli, že je nějaký nový život. Musel tedy zasáhnout Bůh do mého života a dát mi poznat jeho život.
Jo, jo, a to je v těch našich vzpomínkách na tu dobu i události smutným i radostným zároveň.
V modlitbě jsem pak mnoho a mnoho let jen děkoval - děkoval za to, že je Bůh se mnou, že mohu žít jeho přítomnost, od probuzení do usnutí, i v noci. A byl mu vděčný za každý nový den života, za každý okamžik. A jsem dodnes.
To dobře znám Cizinče.. Aneb první má myšlenka ranní, z velké vděčnosti Bohu vždy naleží. Vděčnost Bohu je v mé modlitbě trvale přítomná. Jenže nejde jenom o mne a můj vděk. S tím vděkem Bohu je to jako s radostí. Velká je radost když někomu děláme radost, a úplně největší je vzájemně sdílená RADOST. A který vděk je větší? Vděk za mou záchranu, anebo vděk za záchranu někoho jiného? A co teprve ten společný sdílený vděk obou zachráněných. To je ten pravý vděk, vděk ve vděčném sdílení se s Bohem a lidmi. Ten náš lidský vděk se ve vzájemném sdílení se spojí s vděkem Boha. I Bůh je nám vděčný. Vděčný v tom, že jsme Ho uposlechli, vděčný v tom, že Jeho Syn za nás nezemřel nadarmo. Když jsem v pravdě Ducha Boží vděk poznal rozplakal jsem se a byl jsem velmi, velmi moc zahanbený, že Bůh takovému mizerovi jako jsem já může být vděčný. A tehdy se má dosavadní vděčnost Bohu stala něco jako vděčností na druhou. I Bůh má radost z naší záchrany. |
]
Re: Život v Bohu...a bez Něj (Skóre: 1) Vložil: Willy (stanislav.velicky@seznam.cz) v Úterý, 25. duben 2023 @ 13:41:05 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Dobře a hezky řečeno - "vzájemně sdílená RADOST" , "vděčnost na druhou" :-) |
]
Re: Život v Bohu...a bez Něj (Skóre: 1) Vložil: Shona v Úterý, 25. duben 2023 @ 14:51:23 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Krásné řečeno! |
]
|
|
Re: Život v Bohu...a bez Něj (Skóre: 1) Vložil: Magdalena07 v Neděle, 07. květen 2023 @ 01:52:09 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) | Amen
Bůh naplnil naše srdce Láskou NAVŽDY !!! |
|
|
|
|