poslal Nepřihlášený Jak víme, že Ježíš Kristus je Bůh Stvořitel?
Je přece jasné, že stvořit může jedině Bůh, a Ježíš je Slovo, které tvoří vše a bez něho není stvořeno nic:
„Na počátku bylo Slovo, to Slovo bylo u Boha, to Slovo byl Bůh.
To bylo na počátku u Boha.
Všechno povstalo skrze ně a bez něho nepovstalo nic, co jest.“
- „skrze něj“ neznamená, že on byl nějakým pouhým nástrojem v rukou Boha, ale že on je přímo tím Stvořitelem a Bohem, který vše tvoří, že JÍM bylo vše stvořeno (tj. skrze něj, ne bez něj nebo mimo něj) a také že stvoření je jeho vlastním stvořením:
„Na světě byl, svět skrze něj povstal, ale svět ho nepoznal.
Přišel do svého vlastního, ale jeho vlastní ho nepřijali.“
Což se opakuje i u Pavla:
„všechno je stvořeno skrze něho a pro něho“ (Kol)
„skrze něhož stvořil i věky“ (Žid)
A je jasné, že stvoření není jednorázový akt, tedy pouze povolání k bytí, ale stvoření je i zachovávání stvořeného v bytí, což lze zase a jen mocí Boží, protože jen Bůh může nést a držet a zachovávat stvoření, které vyvolal k bytí, ne nějaký tvor, kterým sám je nesen Stvořitelem. A o Synu je jasně řečeno jak u Jana, tak u Pavla, že Syn nejen tvoří, ale i vše nese SVOJÍ mocí, která může být jedině božská, protože jen Bůh může stvořitelsky nést celé stvoření, a tudíž nese-li kdo Božskou mocí, je božsky mocný Bůh (nesoucí vše svým slovem, protože Bůh tvoří svým pouhým slovem: „Nebesa byla učiněna Hospodinovým slovem“):
„On, odlesk Boží slávy a výraz Boží podstaty, nese všecko svým mocným slovem.“
To vše je jasným vyjádřením, že Syn je stvořitelem, protože skrze něj bylo stvořeno vše a bez něho nebylo stvořeno nic, co je (nebo snad byl podle místních bludařů stvořen sám sebou, když je podle nich pouhý tvor, který ale podle Písma tvoří vše??), a zároveň je to on, kdo nese vše svou mocí, jakou může mít jedině Bůh.
Ale ne jen tato vyjádření.
Písmo totiž jasně říká, že:
„Otec miluje Syna a všecku moc dal do jeho rukou“
– a když všechnu, tak všechnu, tedy i stvořitelskou,
a také že:
„co činí Otec, stejně činí i jeho Syn“. A co činí Otec? Stvoření. A když Syn činí to, co činí Otec, činí spolu s ním i stvoření. A právě díky tomu „skrze něj bylo stvořeno vše a bez něho nebylo stvořeno nic, co je,“ a právě díky tomu Syn „nese všecko svým mocným slovem“, tj. mocí, kterou Otec dal do rukou Synovi „dříve, než byl svět“, který byl stvořen až skrze něj – úplně vše. On tedy byl před stvořením, obdržel od Otce i moc tvořit a skrze něj bylo stvořeno vše, co je. A ne jen to, Syn spolu s Otcem nese bez přestání vše to, co spolu s Otcem učinil: „Můj Otec pracuje bez přestání, proto i já pracuji.“ Protože je Bůh, který má moc takto činit: bez přestání znamená věčně – není okamžiku, kdy by Otec nepracoval, a stejně tak i Syn. Protože je věčný a ustavičně konající Bůh, a vše, co činí Otec, činí i Syn.
Ale že je Stvořitel, víme také z toho, že víme, že je Bůh, tedy ten, který „předchází všechno, všechno v něm spočívá“, který je „dříve, než byl svět“ a „než Abraham byl učiněn“ atd. A Bůh je Stvořitel – je-li Ježíš „dříve, než byl svět,“ a „dříve, nežli Abraham byl učiněn,“ pak to znamená, že on je nestvořený a tudíž naopak je jako Bůh tvořící.
Ježíš Kristus je tedy Bůh, který ne že je stvořen, ale tvoří, ačkoliv se stal stvořením, když sestoupil odtud, kde byl dříve. A kde byl dříve? Byl dříve, než byl svět.
A tím dostáváme odpověď i na otázku apoštolů:
„Kdo to jen je, že ho poslouchají větry i moře?“
A to přece víme už ze Starého Zákona, kdo to je:
„Umíš zvládnout zpupné moře, zkrotit jeho vzduté vlny.“
Protože:
„Jeho je moře, on sám je učinil, souš vytvořily jeho ruce.
Přistupte, klaňme se, klekněme, skloňme kolena před Hospodinem, který nás učinil.“
Proto také „ti, kdo byli na lodi, klaněli se mu a říkali: „Jistě jsi Boží Syn““, když jako Bůh a Stvořitel a Pán nad stvořením uklidnil živly.
Ano, klaněli se mu, protože je klanění hodný Bůh, který přikazuje tomu, co sám stvořil, protože má tu moc, aby ho poslouchalo nebe i země, moře i vítr. Protože je Bůh: „Vzchopte se, JÁ JSEM (EGÓ EIMI), nebojte se!“
