poslal Nepřihlášený
Ano, Otec je počátkem všeho, dokonce i Syna a Ducha. Ne časovým nebo materiálním počátkem, ale principiálním, jakožto počátek a hlava vztahů Otce, Syna a Ducha, protože i Otec i Syn i Duch jsou stejně od věků, stejně věčně a v Božství rovni.
V této jejich stejnosti je však i různost: někdo jiný je Otec, někdo jiný je Syn, někdo jiný je Duch.
A Syn má původ v Otci, ne Otec v Synu, i když Otcem je Otec jedině díky Synu, a tedy věčně, stejně jako Syn z Otce a díky Otci.
A podobně i Duch: má sice počátek v Otci, ale má spolupočátek i v Synu, protože vše, co je Otce, je i Syna, a vše, co činí Otec, činí i Syn: tedy i Otec i Syn dává Ducha. Ale Otec ho nedává proto, že ho dává Syn, ale Syn ho dává proto, že ho dává Otec. To je hierarchie božských vztahů v Trojici.
A co to dokazuje?
"Až přijde Přímluvce, kterého vám pošlu od Otce, Duch pravdy, jenž od Otce vychází, ten o mně vydá svědectví."
"Jakmile však přijde on, Duch pravdy, uvede vás do veškeré pravdy, neboť nebude mluvit sám ze sebe, ale bude mluvit, co uslyší. A oznámí vám, co má přijít.
On mě oslaví, neboť vám bude zvěstovat, co přijme ode mne."
- ano, Duch vychází od Otce, ale stejně ho posílá i Syn, protože Syn dělá to, co Otec: Duch vychází od Otce, ale i od Syna. A jen díky tomu, že je to Duch nejen Otce, ale i Syna, bude zvěstovat, CO PŘIJME OD SYNA. Nemohl by přijmout a zvěstovat od Syna, kdyby nevycházel od Syna.
"Po těch slovech na ně dechl a řekl jim: "Přijměte Ducha Svatého."
"Jak je psáno: 'První člověk Adam se stal duší živou' - poslední Adam je však Duchem oživujícím."
- ano, primárním dárcem Ducha je Otec, ale dárcem Ducha je i Syn, protože Duch od Otce i Syna vychází - ne od obou stejně, ale ze Syna proto, že vychází z Otce, nikoliv že z Otce proto, že by vycházel ze Syna. Ale přesto vychází z Otce i ze Syna. I proto ho může udílet Otec, ale i Syn. A on ho udílí podobně jako Otec a oživuje jím podobně jako Otec: Adam byl oživen dechem od Boha, kdežto Kristus, nový Adam, je ten, kdo ne že je oživen duší jako první Adam, ale kdo sám oživuje, a to kdo oživuje Božím Duchem, jako jeho Dárce. Protože Duch i ze Syna vychází (Filioque). Proto jako když Bůh při stvoření oživil tělo Adama svým dechem, podobně Syn nyní udílí dechem Ducha svým apoštolům: jako počátek nového stvoření mocí uděleného Ducha Božího.
"V poslední, velký den svátků Ježíš vystoupil a zvolal: "Jestliže kdo žízní, ať přijde ke mně a pije!
Kdo věří ve mne, 'proud živé vody poplyne z jeho nitra', jak praví Písmo."
To řekl o Duchu, jejž měli přijmout ti, kteří v něj uvěřili. Dosud totiž Duch Svatý nebyl dán, neboť Ježíš ještě nebyl oslaven."
"Ježíš jí odpověděl: "Každý, kdo pije tuto vodu, bude mít opět žízeň
Kdo by se však napil vody, kterou mu dám já, nebude žíznit navěky. Voda, kterou mu dám, stane se v něm pramenem, vyvěrajícím k životu věčnému.""
- i zde Ježíš jasně říká, že je (spolu s Otcem, jak je řečeno jinde) dárcem Ducha: udílí jej, protože Duch z něj vychází. Právě toto udílení Ducha je vycházením Ducha i ze Syna.
"Protože jste synové, poslal Bůh do našich srdcí Ducha svého Syna, Ducha volajícího Abba, Otče."
"Kdo nemá Ducha Kristova, ten není jeho."
- a Syn udílí díky tomu, že je to jeho vlastní Duch, "Duch synovství", který i z nás činí syny volající "Abba Otče". Syn tedy udílí jen to, co má a co je jeho vlastní, a tím je Duch od Otce neboli Duch Otce i Syna. A díky tomu ho i může udílet, což znamená, že Duch i ze Syna vychází.
Duch je totiž darem vlastního života, který si Otec a Syn ve vzájemné lásce navzájem po celou věčnost odevzdávají a předávají. A díky tomu je Syn Synem a Otec Otcem. Protože touto mocí, kterou je Duch, je Syn věčně plozen Otcem a tím je tak sám Otcem. A tohoto Ducha, který z Otce i Syna vychází a který je Duchem Otce i Syna, nám Otec skrze Syna udílí, a to navěky, aby byl Duchem nejen Otce a Syna, ale i Duchem všech synů Otce a všech bratří Syna:
"Milujete-li mne, budete zachovávat má přikázání;
a já požádám Otce a on vám dá jiného Přímluvce, aby byl s vámi navěky -
Ducha pravdy, kterého svět nemůže přijmout, poněvadž ho nevidí ani nezná. Vy jej znáte, neboť s vámi zůstává a ve vás bude."