 |
Právě je 115 návštěvník(ů) a 2 uživatel(ů) online: rosmano JirkaB
Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde
|
Zaznamenali jsme 125248711 přístupů od 17. 10. 2001
|
|  |
Život víry: Být v Božím předzvědění není totéž co reálně být
Vloženo Pátek, 31. leden 2025 @ 02:33:51 CET Vložil: Tomas |
poslal Nepřihlášený
Někteří bludaři stále dokola omílají smyšlenku, že pry Slovo, když bylo u Boha a když se potom stalo tělem, prý bylo v pouhém předzvědění, než se stalo coby myšlenka skutečností, podobně jako naše spása:
"Ty, které předzvěděl, ty také předem určil..." (Řím)
Je ale vidět, že neznají ani Písmo ani evangelium.
Je totiž jasný rozdíl mezi "být předzvěděn" a "být reálně".
A o Ježíši Kristu je jasně řečeno, že sice byla předzvěděna jeho oběť coby Beránka bez viny (1Pt), ale že on jako takový REÁLNĚ BYL již před vtělením a již před stvořením všeho, tedy u Boha, což řekl i on sám:
"Dříve nežli Abraham byl učiněn JÁ JSEM"
- jasně o sobě prohlašuje, že on osobně JE dříve, než byl učiněn Abraham, a to dokonce říká v přítomném čase, což vyjadřuje, že nemá minulost ani budoucnost, jak tomu je u předzvědění, které předem ví, co se teprve stane, ale že má bytí, které je nad časem - které nemá ani minulost ani budoucnost, ale pouze trvalou přítomnost, která předchází i již dávno minulé stvoření, jakým byl např. Abraham, který je navíc UČINĚN neboli stvořen. oproti Ježíši Kristu, který JE:
"Dříve nežli Abraham byl učiněn JÁ JSEM"
To samé Ježíš potvrzuje i svým výrokem:
"slávou, kterou jsem měl u tebe dříve, než byl svět"
- tato sláva nebyla v předzvědění, nachystána pro budoucnost, ale on, Ježíš, ji už osobně a reálně měl, a to před založením světa, protože je dříve, než BYL svět, protože je dříve, než Abraham BYL UČINĚN.
A to dokladají i všechny Ježíšovy výroky, že se vrací, odkud přišel a odkud sestoupil a kam znovu po naplnění svého výkupného díla i vystoupí:
"Vy jste zdola, ale já jsem shůry. Vy jste z tohoto světa."
"Což až uvidíte Syna člověka vystupovat tam, kde byl dříve?"
"Nikdo nevstoupil na nebesa, leč ten, který sestoupil z nebes, Syn člověka."
"Já jsem chléb, který sestoupil z nebe."
- tím Ježíš jasně vyjadřuje, že byl dříve, než přišel do světa a než přebýval mezi námi:
"Bylo tu pravé světlo, které osvěcuje každého člověka; to přicházelo do světa. Na světě byl, svět skrze něj povstal, ale svět ho nepoznal. Přišel do svého vlastního, ale jeho vlastní ho nepřijali. A Slovo se stalo tělem a přebývalo mezi námi..."
- není psáno, že Boží úmysl neboli logos se stal skutečností, ale že přišel ten, který byl již předtím, ale poté přišel do svého vlastního, co bylo jím předtím stvořeno, a přebýval mezi námi. Kdyby vznikl neboli začal být až svým lidským početím, nebylo by psáno, že přišel, ale že byl učiněn neboli stvořen neboli počat. Ale on přišel - přišel od Otce do světa, z nebe na zem, z říše Ducha do říše hmoty: přišel odněkud, co není tímto světem, sem, do světa, tedy přišel od někud, kde byl, někam, kde před svým příchodem nebyl, i když to bylo učiněno jím a bylo jeho vlastním, protože bylo stvořeno jím.
Ježíš tedy nebyl předzvěděn, on reálně BYL. Kdežto my jsme nebyli, ale byli jsme předzvěděni. Předzvěděna byla jedině jeho oběť, jeho výkupné dílo, jak píše apoštol Petr nebo proroci, zejména Izajáš. Ale on reýlně BYL už předtím. Avšak "když se naplnil stanovený čas, poslal Bůh svého Syna, narozeného z ženy, podrobeného Zákonu, aby vykoupil ty, kteří jsou Zákonu podrobeni, tak abychom byli přijati za syny" (Gal) - toho, který byl před věky neboli "dříve, než byl svět" poslal Bůh skrze narození z ženy, jak tvrdí i třeba Janovo evangelium. Ale byl již před svým početím a před svým narozením, protože jeho vtělení bylo jeho příchodem: příchodem toho, který vtělením přišel, ne který vtělením byl teprve učiněn:
"Přišel do svého vlastního ... A Slovo se stalo tělem a přebývalo mezi námi ..."
A dalším důkazem, že BYL dříve, než byl svět a než on se stal tělem, je, že on vše stvořil a že vše nese svým sřtořitelským slovem, což by nemohl nést VŠE a VŠE stvořit, když by reálně nebyl přede VŠÍM, ale on vše předchází, vše tvoří a pak přichází do svého vlastního, které svojí vlastní mocí nese, což by jako tvor nemohl činit:
"v něm bylo stvořeno všechno na nebi i na zemi - svět viditelný i neviditelný; jak nebeské trůny, tak i panstva, vlády a mocnosti - a všechno je stvořeno skrze něho a pro něho. On předchází všechno, všechno v něm spočívá"
"Všechno povstalo skrze ně a bez něho nepovstalo nic, co jest."
"Na světě byl, svět skrze něj povstal"
"v tomto posledním čase k nám promluvil ve svém Synu, jehož ustanovil dědicem všeho a skrze něhož stvořil i věky. On, odlesk Boží slávy a výraz Boží podstaty, nese všecko svým mocným slovem"
Je tedy jasné a v Písmu vícekrát zjevené, že Ježíš Kristus je předvěčný Bůh, jeden ze tří - Syn - Slovo, který JE dříve, než byl svět, a dříve, než Abraham byl učiněn, tedy přede vším stvořeínm, a že je tudíž sám nestvořený a zároveň odveždy reálně jsoucí, a to znamená, že je BŮH - preexistentní, JSOUCÍ (EGÓ EIMI), předvěčný, tvořící stvoření atd. Ne předzvěděný, ale JSOUCÍ, jak dokládá Písmo a jak zjevuje sám Ježíš Kristus:
"Dříve nežli Abraham byl učiněn JÁ JSEM"
On je totiž ten Bůh a to Slovo, které BYLO NA POČÁTKU, tj. přede vším stvořením a v Bohu:
"Na počátku bylo Slovo, to Slovo bylo u Boha, to Slovo byl Bůh."
|
Re: Být v Božím předzvědění není totéž co reálně být (Skóre: 1) Vložil: oko v Pátek, 31. leden 2025 @ 11:39:46 CET (O uživateli | Poslat zprávu) | (1 Kor 10,1...) Nechci, bratři, abyste nevěděli, že naši otcové byli všichni pod oním oblakem a všichni prošli mořem, všichni byli pokřtěni v Mojžíše v oblaku a v moři, všichni jedli týž duchovní pokrm a všichni pili týž duchovní nápoj; pili totiž z duchovní skály, která je doprovázela, a tou skálou byl Kristus.
"Duchovním nápojem" nazývá Pavel vodu, která pro Izraelity vyprýštila ze skály (Ex 17,6). "Duchovní" ji nazývá proto, že se jí židům dostalo způsobem nadpřirozeným - a také proto, že to byl předobraz Kristovy krve, dané nám za nápoj.
"Pili z duchovní skály" - tato slova vysvětlují, v jakém smyslu se říká o tomto nápoji, že byl duchovní. Obyčejná skála v poušti jim vodu dát nemohla. Když jim ji přesto poskytla, stalo se to silou "skály duchovní", Krista. On, jako Bůh, byl s nimi stále v poušti a konal kvůli nim velké zázraky.
Pokud by za Mojžíše osoba Božího Syna - Krista zatím reálně neexistovala, pak apoštol Pavel píše nesmysly a ani voda ze skály by nemohla být skutečná - reálná.
Lze ale uhasit žízeň vodou, která není reálná, která se vám jenom zdá? Která je zatím jenom v nějakém "Božím záměru"?
|
Re: Být v Božím předzvědění není totéž co reálně být (Skóre: 1) Vložil: rosmano v Pátek, 31. leden 2025 @ 12:20:26 CET (O uživateli | Poslat zprávu) ) |
Stando, k tomu tématu jsme se bavili už vícekrát.
Pavel píše v přeneseném významu. Píše o analogii mezi izraelským národem, jeho poutí z Egypta a duchovní cestě křesťana.
Pro někoho, kdo si myslí, že Pavel popisuje přesně realitu, a tedy i Krista, potom Pavel musí být vícenásobný lhář.
Píše o křtu izraelců v moři - avšak Izraelci o křtu nevěděli nic a voda moře se jich ani nedotkla. Mluví o tom, že Izraelci jedli duchovní pokrm - jenže oni duchovní pokrm nejedli. Jedli pokrm, který končil v jejich žaludku. Mluví o tom, že pili duchovní nápoj - jenže oni nepili duchovní nápoj, pili H2O. Mluví o tom, že pili z duchovní skály - jenže oni pili z fyzické skály, do které bylo třeba udeřit, aby z ní vytryskla normální pitná voda. Mluví o tom, že je skála doprovázela - jenže skály nechodí. Ty stojí po věky na místě
|
]
Re: Být v Božím předzvědění není totéž co reálně být (Skóre: 1) Vložil: mikim v Pátek, 31. leden 2025 @ 21:14:55 CET (O uživateli | Poslat zprávu) ) |
1. Korinťanům 10:4b Pili z té duchovní skály, která je následovala, a tou skálou byl Kristus. (KJV)
1. Tento verš je problémem pouze v případě, že je špatně pochopen nebo přeložen. Někteří trinitáři jej používají k tomu, aby učili, že Kristus byl ve skutečnosti s Izraelity a následoval je. Starý zákon však nezmiňuje, že by Kristus byl s Izraelity na poušti. A kdyby byl, určitě by je „nenásledoval“.
2. Slovo „následovat“ znamená „jít po“, a to může znamenat buď v čase, nebo v prostoru. Izraelité skutečně „pili“, tj. dostávali potravu, protože věděli o Kristu, který měl přijít po nich. Samotný trinitářský NIV překládá slovo „následovat“ jako „doprovázet“, jako by Ježíš doprovázel Izraelity na jejich cestě. Řecké slovo, které se obvykle překládá jako „následovat“, je akoloutheo. V řeckém Novém zákoně Nestlé-Aland se objevuje 90krát. Dokonce i v NIV je přeloženo jako nějaká forma „následovat“ (jako „následuje“, „následuje“ atd.) 83krát. NIV překládá akoloutheo jako „doprovázené“ pouze dvakrát, zde a v Markovi 6:1, a my tvrdíme, že NIV tak zde činí kvůli trojiční zaujatosti překladatelů a ne proto, že to kontext vyžaduje. I když je pravda, že akolutheo lze přeložit jako „doprovázet“, nemělo by se to tak překládat zde, ale lépe by bylo přeložit jako „následováno“. Naprostá většina překladů souhlasí. Jak jsme řekli, ve Starém zákoně není žádný verš, který by zachycoval Ježíše Krista cestujícího s Izraelity, takže překlad „doprovázený“ neodpovídá zbytku Písma. Kristus byl nadějí Izraele a lidé, kteří se na něj těšili, byli posíleni svým očekáváním svého příchodu Mesiáše.
3. Vzhledem k tomu, že tento verš zmiňuje Izraelity na poušti, stává se putování pouští „vzdáleným kontextem“, proti kterému je třeba ověřovat jakýkoli výklad. Jak jsme již poznamenali, neexistuje žádný odkaz, který by mohl být předložen, aby ukázal, že Kristus byl buď s Izraelity, nebo je nějak pronásledoval. Existují verše, které ukazují, že se Izraelité těšili na Mesiáše? Ano, mnoho. Velikonoční beránek předznamenal Mesiáše. Manna předpokládala, že Kristus je „pravý chléb z nebe“. Svatostánek se všemi svými nabídkami v mnoha ohledech předznamenával Krista, včetně toho, že byl místem, kde se lidé setkávali s Bohem. Velekněz byl předobrazem Velkého Velekněze, Ježíše Krista. Bylo to na poušti, kde bylo dáno ono velké proroctví o příchodu Mesiáše: „Hvězda vyjde z
Jákoba; z Izraele povstane žezlo“ a „jejich království bude vyvýšeno“ (Nm 24:7,17). Není pochyb o tom, že z těchto veršů plyne ponaučení, že lidé se těšili na příchod Mesiáše a „pili“, tj. dostávali sílu a výživu, když věděli, že přichází. |
]
|
|
Re: Být v Božím předzvědění není totéž co reálně být (Skóre: 1) Vložil: mikim v Pátek, 31. leden 2025 @ 21:10:58 CET (O uživateli | Poslat zprávu) | Jan 8:58b
Než byl Abraham, jsem já. (KJV)
1. Trinitáři tvrdí, že tento verš říká, že Ježíš řekl, že je „Já jsem“ (tj. Jahve Starého zákona), takže musí být Bohem. Tento argument není správný. Říci „já jsem“ nedělá z člověka Boha, ve skutečnosti to byl běžný způsob, jak se někdo identifikovat. Například jen deset veršů poté, co Ježíš řekl, egō eimi („Já jsem“) v Janovi 8:58, se muž, který se narodil slepý, identifikoval tím, že řekl přesně to, co Ježíš řekl; egō eimi („Já jsem“ Jan 9:9). Skutečnost, že přesně stejná fráze se překládá dvěma různými způsoby, jeden jako „já jsem“ a druhý jako „já jsem ten muž“, je jedním z důvodů, proč je pro průměrného křesťana tak těžké získat pravdu pouhým čtením Bible. jak byl přeložen do angličtiny. Většina překladatelů Bible jsou trinitáři a jejich zaujatost se objevuje na různých místech jejich překladu, což je běžné. Pavel také použil stejnou frázi o sobě, když řekl, že si přeje, aby všichni lidé byli jako „Já jsem“ (Skutky 26:29). Dospěli jsme tedy k závěru, že slova „Já jsem“ neučinila Pavla, slepého narozeného nebo Krista, v Boha. C. K. Barrett píše:
Ego eimi [“Já jsem”] neztotožňuje Ježíše s Bohem, ale přitahuje k němu pozornost tím nejsilnějším možným způsobem. "Já jsem ten, na koho se musíte dívat a naslouchat mu, chcete-li znát Boha." [1]
2. Fráze „Já jsem“ se v Novém zákoně vyskytuje ještě mnohokrát a používá se jako identifikační fráze. Ježíš například učil, že lidé přijdou v jeho jménu a budou říkat egō eimi („Já jsem on“) a svedou mnohé (Marek 13:6; Lukáš 21:8; HCSB; ESV; NAB; NET; NIV). znamenalo, že přijde mnoho falešných Mesiášů, kteří budou tvrdit, že jsou pravým Mesiášem. Mezi další příklady Ježíšova použití egō eimi patří: Jan 13:19; 18:5, 6, 8; Ježíš se ztotožňuje s apoštoly na lodi: Matouš 14:27; Marek 6:50; a Jan 6:20; a Ježíš se identifikuje Židům a říká egō eimi, v překladu „Jsem ten, za kterého se vydávám“ (NIV84, Jan 8:24, 28).
Je zřejmé, že tyto překlady jsou zcela správné, a je zajímavé, že výraz „já jsem“ je přeložen pouze v Janovi 8:58. Pokud by byla věta v Janovi 8:58 přeložena jako „Já jsem on“ nebo „Já jsem ten“, jako všechny ostatní, bylo by snazší vidět, že Kristus o sobě mluvil jako o Mesiáši Božím (jak ostatně byl ), o kterém se mluví ve Starém zákoně.
Při Poslední večeři se učedníci snažili zjistit, kdo zapře Krista. Řekli doslova: „Já nejsem, Pane“ (Mt 26:22, 25). Nikdo by nenaznačoval, že se učedníci pokoušeli popřít, že jsou Bohem, protože používali frázi „Já nejsem“. Jde o toto: „Já jsem“ byl běžný způsob, jak se označit, a neznamenalo to, že se prohlašujete za Boha.
3. Aby byl trinitářský argument pravdivý, že Ježíšův výrok „Já jsem“ v Janovi 8:58 z něj dělá Boha, musí být jeho výrok ekvivalentní s Božím výrokem „Já jsem“ v Exodus 3:14. Podívejme se paralelně na dva verše v řecké Septuagintě a řeckém Novém zákoně:
Exod. 3:14: A Bůh řekl Mojžíšovi: "Jsem (εγω ειμι) ten, který je (ο ων). … ‚Máš říci dětem Izraele toto: ‚Poslal mě k vám ten, který je (ο ων).‘“
Jan 8:58: Než byl Abraham, já jsem (εγω ειμι, „egō eimi“)
Trinitáři se podívají na Ježíšovu frázi „egō eimi“ a dojdou k závěru, že si nárokuje stejné jméno, jaké si Bůh dává v Exodus 3:14. To je však chybná logika z mnoha důvodů. Za prvé, Ježíš neuvádí celý název. Ježíš neříká: "Dříve než byl Abraham, jsem, který jsem." Říká jen část věty. Za druhé, řekne špatnou část fráze, pokud to byl jeho cíl. Pokud si všimnete výše, Bůh ve druhé polovině Exodus 3:14 zkracuje své božské jméno a říká jim, abyste jim řekli: „Ten, který je (ο ων), mě poslal k vám.“ Překladatelé Septuaginty nepoužívají „egō eimi“ zde místo toho používají ο ων („ho on“). Pokud tedy Jan dobře znal Septuagintu (cituje ji v Janovi 2:17), chtěl sdělit, že Ježíš prohlašuje, že je YHWH, přinejmenším by použil „ο ων“, místo toho použije „ egō eimi.” Stručně řečeno, zde v Janovi 8:58 Ježíš nepoužívá úplný božský titul v Exodus 3:14a ani částečný božský titul v Exodus 3:14b, ale místo toho používá „egō eimi“, což byl běžný výraz v řečtině. identifikovat se jako osoba, o které se mluví, tj. „Já jsem on“ nebo „Já jsem ten“ (Mt 14:27; Marek 13:6 atd.).
4. Argumentuje se tím, že protože Ježíš byl „před“ Abrahamem, musel být Ježíš Bohem. Není pochyb o tom, že Ježíš v Abrahamově době obrazně „existoval“. Nicméně, on ve skutečnosti fyzicky neexistoval jako osoba; spíše „existoval“ v mysli Boha jako Boží plán na vykoupení člověka. Pečlivé čtení kontextu tohoto verše ukazuje, že Ježíš mluvil o „existenci“ v Božím předzvědění. Verš 56 je přesně přeložen v King James Version, který říká: „Tvůj otec Abraham se radoval, že uvidí můj den, a viděl to a zaradoval se.
“ Tento verš říká, že Abraham „viděl“ Den Kristův, který teologové normálně považují za den, kdy Kristus dobývá zemi a nastoluje své království. To by odpovídalo tomu, co o Abrahamovi říká kniha Židům: „Těšil se totiž na město se základy, jehož architektem a stavitelem je Bůh“ (Židům 11:10). Abraham hledal město, které je stále budoucí, ale Bible říká, že ho Abraham „viděl“. V jakém smyslu mohl Abraham vidět něco, co bylo budoucí? Abraham „viděl“ Kristův den, protože mu Bůh řekl, že přichází, a Abraham jej „viděl“ vírou. Ačkoli Abraham viděl Den Kristův vírou, tento den existoval v Boží mysli dávno před Abrahamem. V kontextu Božího plánu existujícího od počátku byl tedy Kristus jistě „před“ Abrahamem. Kristus byl Božím plánem pro vykoupení člověka dávno předtím, než Abraham žil.
Je téměř jisté, že Židé zde Ježíše špatně pochopili, když řekl: „Jsem. Očividně ho špatně pochopili o pár veršů dříve, když říkali: „Ještě ti není padesát let a viděl jsi Abrahama“ (Jan 8:57)? Ježíš řekl, že Abraham viděl svůj den, neřekl, že viděl Abrahama, nebo že Abraham viděl jeho. Přesto ho Židé vykládají tak, že mluví o fyzickém vidění Abrahama. Nechápou, jak mohl Abraham vidět Ježíšův den, kdyby Ježíš tehdy fyzicky neexistoval. Ale vidět Ježíšův den znamená mít víru v přicházejícího Krále a království, znamená to vidět ho vírou (Židům 11:10). Takže po Ježíšově odvážném prohlášení zde v Janovi 8:58 je velmi pravděpodobné, že ho špatně pochopili, když řekl, že fyzicky existoval před Abrahamem, protože to si mysleli před jeho odpovědí a pak zvedli kameny na kámen. mu. Trinitáři použijí reakci Židů, aby řekli, že Ježíš musel prohlašovat, že je Bůh. To je však velmi nebezpečný způsob uvažování, protože nejenže byli Židé jedni z největších nepřátel Ježíše, kteří ho usmrtili, ale často špatně chápali Ježíšova slova v celé knize Jan (Jan 3:4; 6:41-42 atd.) a v bezprostředním kontextu (Jan 8:27, 43, 52); Takže používat reakci Židů na to, že pochopili, co Ježíš říkal, je nebezpečné.
Jan 8:12 a Jan 8:28 osvětlují Ježíšovo použití slova „egō eimi“ v Janovi 8:58. V Janovi 8:12, který celý tento dialog uvádí v 8. kapitole, Ježíš říká: „Jsem (egō eimi) světlo světa. Vidíte, Ježíš se nesnaží říci „Já jsem Bůh“, ale spíše „Já jsem světlo světa“. To je to, co Ježíš myslí použitím egō eimi. V Janovi 8:28 Ježíš říká: „Až vyzdvihnete Syna člověka, tehdy poznáte, že já jsem (egō eimi). Že on je co? Co tvrdil, že je v kontextu? Světlo světa. V Janovi 8:58 Ježíš prohlašuje, že je světlem světa, které existovalo v Božím plánu dávno před Abrahamem (Gn 3:15), a které Abraham mohl vidět (Jan 8:56), ne fyzicky, ale vírou. (Žid. 11:10). |
|
|
|
|