poslal Nepřihlášený
Kniha Skutků je novou knihou Genesis. Spolu s čtyřmi evangeliemi tvoří Nový Pentateuch - ve kterém je ten starý obsažen a naplněn. První Pentateuch knihou Genesis zacina, druhý končí. V minulé úvaze jsem natrkl podobnosti mezi knihou Skutků a Genesis. Pojďme se na ně podívat podrobněji.
Úvodem je třeba říct, že ukřižování Krista a Jeho Zmrtvýchvstání je nejvýznamnější událostí lidských dějin. Kristus byl vzkřísen v neděli - v první den židovského nového týdne. Kristovo Nedělní vzkříšení je Novým počátkem, během kterého Vzkříšený a Oslavený Kristus navazoval s lidmi vztahy Nového typu. Toto období 40 dnů je nová Zahrada Eden, kdy Bůh a Člověk mají spolu vztah tváří v tvář.
Toto období edenu, pravda, Skutky přeskakují, protože se jimi zabývají evangelia. Ale odkazují na něj ve své první, stručné větě. Skutky začínají zprávou o Kristově nanebevzetí. Připomeňme, že apoštol Pavel, který býl Lukášovým jakýmsi duchovním otcem, nazval Krista mimo jiné Druhým Adamem. Teď tento Druhý Adam opouští Eden. Ale způsobem naprosto opačným k tomu, jak první zahradu Eden opustil první Adam. Jedná se vlastně o stejnou událost - s opačným znaménkem. Toto opačné znaménko si zapamatujme, ještě se s ním v tomto článku setkáme.
Zatímco první Adam opustil Eden pro svou neposlušnost, druhý Adam pro svou poslušnost. Zatímco první Adam byl z ráje vyhnán, druhý Adam odchází vlastně dobrovolně. Nečteme, že by ho kdokoliv k odchodu nutil. A zatímco při prvním odchodu postavil Bůh k hranicím edenu cherubíny s ohnivými meči, aby se člověk do zahrady nemohl vkrást, provází Krista při jeho odchodu podivné postavy v bílých rouších, ve kterým tušíme anděly, kteří se křesťanů ptají, proč tak koukají k nebi, když se tento Adam vrátí stejným způsobem, jakým jej vidí odcházet.
Po vyhnání z ráje řeší první Genesis bratrovraždu. Kain zavraždí Ábela a kvůli tomu utíká od Boří tváře. Bůh jej poznamenává, aby jej nikdo nezabl. Pak se Adamovi a Evě narodí nový syn, se jménem Šét. Toto jméno znamená: Náhradník, ten, kdo zaujímá místo po někom jiném. Druhá kniha Genesis se na tomto místě zabývá Jidášem, takovým novozákonním Kainem, který opustil místo mezi apoštoly, zradil Krista a pak spáchal sebevraždu. Na jeho místo však nesmí zůstat volné, neobsazené. Volí se nový Šét - nový náhradník, nový apoštol, který zaujme místo po někom jiném.
V první knize Genesis následuje zpráva o potopě. Zpráva začiná Božím povzdechem: Můj duch se nebude věčně zabývat člověkem. Pak přichází globální katastrofa soudu vodou. Zpráva končí zvěsti o stavbě Babylonské věže a zmatené jazyků. Druhá kniha Genesis má na tomto místě v podstatě tu samou zprávu - ale s opačným znaménkem. Boží Duch Svatý, který se nemá věčně zabývat člověkem, sestupuje na apoštoly a další učedníky, vstupuje do nich, aby s nimi již věčně zabýval. Odchod Ducha SVatého provázel globální soud, příchod Ducha Svatého zaznamenala pouze jedna malá místnustka kdesi v Jeruzalémě. Odchod Ducha Svatého znamenal soud vodou, příchod Milosti nastal skrze ohnivé jazyky. Odchod Ducha Svatého vyústil ve zmatené jazyků nedorozumění a odcizení, příchod naopak v mluvení jazyků porozumění, od srdce k srdci.
V první knize Genesis následuje zpráva o skutcích tří patriarchů - Abrahama, Izáka a Jákoba. Z těchto třech vzešel Boží lid, vyvolený národ. Ve druhé knize Genesis byl tento Boží lid, vyvolený národ, znovuzrozen z DUcha Svatého a a z tohoto znovurzozeného Božího lidu vzešli první třech archasvědci - Petr, Štěpán a Filip. První kniha genesis končí příběhem Josefa, který přivedl Boží tělesný lid do Egypta. Druhá kniha Genesis končí příběhem Pavla, který vnesl Boží duchovní lid mezi pohanské pronárody. V egyptě v první genesis se Izrael uzavřel a stal se otrokem, mezi pronárody se v druhé genesis Boží lid pohanům otevírá a stává se služebníkem.
Tyto podobnosti jsou zjevně nevědomé. Autor knihy Skutků nijak na první genesis neupozorňuje. Tyto souvislosti však, podle mého osobního názoru, nejsou náhodné. Mají svůj smysl a význam - provázat Skutky s Genesis. Ukázat, že s příchodem Krista přišlo na svět Nové stvoření - Nová doba, ve které je ta doba stará obsažena a naplněna. Je změněno znaménko, s minusu na plus. S příchodem Krista přišel Nový pentateuch, Nový zákon, Nová smlouva, Nový lid.
