Zachariáš 12,10
A vyliji na dům Davidův a na obyvatele Jeruzaléma ducha milosti a proseb; a pohlédnou na mne, kterého probodli, a budou ho oplakávat, jako někdo oplakává svého jediného syna, a budou pro něj hořekovat, jako hořekuje někdo pro svého prvorozeného. KJV
Trojiční tvrzení
Trinitáři tvrdí, že Jahve zde prohlašuje, že lidé budou hledět na "mne", kterého probodli. Protože to byl Ježíš, kdo trpěl, a Ježíš, kdo byl probodnut, tvrdí, že tento verš dokazuje, že zde v této pasáži mluví Ježíš, a protože pasáž naznačuje, že mluví Jahve, dokazuje to, že Ježíš je Jahve.
Tvrzení versus fakta
Fakta nám ukazují, že pasáž se týká lidí, kteří se dívají na Jahveho ohledně probodení jeho Mesiáše.
Problémy s tvrzením
1. Trojiční překlad je nekoherentní
Musíme se zamyslet nad tím, co vlastně trinitární překlad říká. Říká se v něm, že "pohlédnou na MĚ, kterého probodli, a budou pro NĚJ truchlit". To vůbec nedává smysl. Lidé hledí na probodeného, na MĚ, ale truchlí pro někoho úplně jiného, pro NĚHO. Nedůvěryhodně působí i domněnka, že Jahve přechází od oslovení sebe sama v první osobě, "já", k oslovení sebe sama ve třetí osobě, "on", a to hned jedním dechem. Říká také, že budou truchlit, jako se truchlí pro "prvorozeného syna". Neříká snad Bible, že Ježíš je Boží prvorozený syn?
2. Židům 1:1-2
Zachariáš byl Boží prorok. Bible nám říká, že to byl Otec, kdo mluvil skrze proroky. Písmo nám nejen říká, že to byl Otec, kdo mluvil skrze proroky, ale ve skutečnosti nám říká, že to nebyl syn.
Poté, co Bůh kdysi dávno promluvil k otcům v prorocích v mnoha částech a mnoha způsoby, k nám v těchto posledních dnech promluvil v synovi. Kdyby k Božímu lidu promluvil Syn, bylo by nesmyslné činit takové prohlášení. Nikdo by nic takového neřekl, kdyby si myslel, že Syn promluvil k dávným Izraelitům.
3. Chápání prvních křesťanů
Pak také prorok marně prohlašuje: "Pohlédnou na toho, kterého probodli, a budou nad sebou truchlit jako nad milovaným. (Ignác, List Tralliánům (Dlouhá recenze), X). Dlouhá recenze je tradičně považována za zkomolenou verzi oproti Krátké recensi. Tento výrok v Krátké recensi chybí. Avšak i kdybychom předpokládali, že tento text do Dlouhé recenze přidala poškozená ruka, zdá se, že by byla malá nebo žádná motivace citovat tuto pasáž poškozeným způsobem, protože záměrem je dokázat, že Kristus skutečně byl skutečným a pravým člověkem, proti doketistům, kteří tvrdí, že jím nebyl. Jinými slovy, zdá se, že nikdo nemá absolutně žádnou motivaci citovat zkomolenou verzi Zachariáše 12,10.
A co bude židovský lid říkat a dělat, až ho uvidí přicházet ve slávě, předpověděl prorok Zachariáš: Přikážu čtyřem větrům, aby shromáždily rozptýlené děti; přikážu severnímu větru, aby je přivedl, a jižnímu větru, aby se nezdržoval. A tehdy bude v Jeruzalémě velký nářek, ne nářek úst nebo rtů, ale nářek srdce; a neroztrhají si šaty, ale srdce. Kmen po kmeni budou naříkat a pak pohlédnou na toho, kterého probodli, a řeknou: "Proč jsi nás, Pane, svedl ze své cesty? Sláva, kterou naši otcové blahoslavili, se pro nás změnila v hanbu. (Justin Martyr, První apologie, 52).
Justinova slova také naznačují, že znal verzi "pohlédni na něj".
"Neboť pohlédnou na toho, kterého probodli." (srov. (Tertulián, Proti Praxeovi, 25).
4. Nekonzistentní trinitární překlady
Podívejme se také na některé hlavní překlady, které přeložili trinitární řečtí učenci:
budou hledět na toho, koho probodli, a budou ho oplakávat (NAB).
pohlédnou na toho, kterého probodli (TEV: Todays English Version)
pohlédnou na toho, kterého probodli (Jeruzalémská bible).
pohlédnou na toho, kterého probodli (Moffatt)
pohlédnou na toho, kterého probodli (Americký překlad, Goodspeed).
Když pohlédnou na toho, kterého probodli,
budou ho oplakávat (RSV)
když pohlédnou na toho, kterého probodli, budou nad ním naříkat (NRSV)
Všimněte si, že výše uvedené překlady říkají něco zcela jiného než verze použitá v trinitářském tvrzení. Aby mohli trinitářští apologeti tvrdit své tvrzení, musí si vybírat překlad, který se jim hodí. Jestliže nyní sami trinitární řečtí učenci považují za vhodné přeložit tuto pasáž tímto způsobem, je poměrně zřejmé, že je vážný problém používat tuto pasáž jako důkaz na podporu trinitární nauky. Přesně tak, jak pasáž pochopil Jan, ani jeden ze dvou výše uvedených trinitárních překladů neuvádí, že probodeným je Jahve.
5. Židovské překlady
A vyliji na dům Davidův a na obyvatele Jeruzaléma ducha milosti a prosby a budou ke mně vzhlížet, protože ho probodli, a budou ho oplakávat, jako někdo oplakává svého jediného syna, a budou pro něj hořekovat jako ten, kdo hořekuje pro svého prvorozeného. Jewish Publication Society.
A vyliji na dům Davidův a obyvatele Jeruzaléma ducha milosti a proseb. A budou ke mně vzhlížet kvůli těm, kdo byli probodeni [mečem], a budou nad ním truchlit, jako někdo truchlí nad svým jediným synem, a budou proto v hořkosti, jako je někdo rozhořčen nad svým prvorozeným synem. Judaica Press NACH Series; překlad R' A. J. Rosenberg.
Já však vyliji na dům Davidův a na obyvatele Jerušalajimu ducha milosti a prosby a budou ke mně vzhlížet, pokud jde o ty, které národy proklestili. A budou truchlit nad ním (který byl zabit), jako se truchlí nad jediným synem, a budou nad ním hořekovat jako ten, kdo hořekuje nad prvorozeným. Jeruzalémská bible, nakladatelství Koren.
A vyliji na dům Davidův a na obyvatele Jeruzaléma ducha milosti a prosby a budou ke mně vzhlížet, protože ho probodli, a budou ho oplakávat, jako někdo oplakává svého jediného syna, a budou pro něj hořekovat, jako hořekuje někdo pro svého prvorozeného. Soncino Books of the Bible; edited by R' Dr. A. Cohen.
Na dům Davidův a na obyvatele Jeruzaléma vyliji ducha milosti a proseb. Budou ke mně vzhlížet kvůli tomu, koho probodli, budou nad ním truchlit, jako se truchlí nad jedináčkem, a rozhořčí se nad ním jako rozhořčení nad [zemřelým] prvorozeným. ArtScroll Stone Edition Tanach; ArtScroll/Mesora.
Tyto židovské překlady odrážejí odlišné chápání hebrejských slov et ašer, než je tomu v trinitárních překladech. Místo aby tato slova překládali jako "pohleď na mne, který", jak to dělají trinitáři, překládají tato hebrejská slova jako "kvůli těm, kteří(m)" nebo "ohledně těch, kteří" nebo "týkající se kterých" nebo něco podobného, co vyjadřuje stejnou myšlenku. Někteří také tvrdí, že tato slova mohou znamenat jednoduše "týkající se kterých". Klíčovým rozdílem je zde to, že Jahve je v trinitárních překladech (1) nahlížen i (2) probodnut: "pohlédněte na mne, kterého probodli". V těchto židovských překladech se však na Boha pouze "hledí" a hledí se na něj "ohledně toho, koho" probodli - někoho jiného.
Stejně tak existují křesťanští učenci, kteří s tímto překladatelským přístupem souhlasí.
6. Verze Zachariáše 12,10, kterou znal apoštol Jan
A opět jiný verš Písma říká: "Budou hledět na toho, kterého probodli". (Jan 19,37).
Čtení Zachariáše 12,10, které Jan znal, není "budou hledět na MĚ", ale "budou hledět na NĚJ". (nebo doslovněji "na toho, kterého probodli").
V některých hebrejských rukopisech se skutečně objevuje také čtení "jemu" (nebo "komu") místo "mně" (F. F. Bruce, History of the Bible in English, str. 199, 200,
Lutterworth Press, 1979, třetí vydání). Pokud zastáváme názor, že Duch svatý inspiroval každé slovo, které Jan napsal, pak musíme také trvat na tom, že Duch svatý nám potvrzuje, které čtení Zachariáše 12,10 je správné. V opačném případě pak musíme dojít k závěru, že Duch svatý inspiroval Jana, aby citoval chybné čtení Zachariáše 12,10.
Analýza faktů
1. Boží Kristus a Kristova církev
Pokud bychom pro účely argumentace předpokládali, že trinitární překlad je správný (i když nedává žádný smysl), trinitáři mají stále problém na krku. V Janově evangeliu Ježíš vysvětluje, že vidět ho, poznat ho a věřit v něj znamená vidět, poznat a věřit v Otce (J 12,44-45; 14,5-10).
A vysvětluje, že je to pravda, protože on mluví slova Otce a koná skutky Otce, který v něm přebývá. Protože ho Otec poslal ve svém jménu, ctít Ježíše znamená ctít Otce, který ho poslal, aby jednal jeho jménem. A přijmout Ježíše znamenalo přijmout Otce, který ho poslal svým jménem. Proto odmítnout ho, pronásledovat nebo zneuctít znamenalo zneuctít Otce, který ho poslal. Stejně tak spiknutí proti Ježíši znamenalo spiknutí proti Bohu Otci, který Ježíše poslal, aby jednal v jeho jménu. Proto Ježíš říkal věci jako: "Kdo mě nenávidí, nenávidí i mého Otce" (J 15,23). To neznamená, že Ježíš JE Otec, ale znamená to, že cokoli udělali Ježíšovi, udělali také Otci.
A když se Ježíš setkal s Pavlem na cestě do Damašku, řekl: "Saule, Saule, proč MĚ pronásleduješ?" Pavel pronásledoval křesťany, ne Ježíše. Jak to tedy Ježíš mohl
Pavlovi říci? Ze stejného důvodu, z jakého jsme právě viděli, co Ježíš řekl o svém Otci v Janově evangeliu. Křesťané jsou Kristovým tělem. Pronásledovat Kristovo tělo znamená pronásledovat Ježíše. Cokoli Pavel udělal Kristovu tělu, udělal také Ježíši. "Amen, pravím vám, cokoli jste učinili jednomu z těchto mých bratří, i tomu nejmenšímu z nich, MĚ jste to učinili." (Matouš 25,40).
2. Kontext
Jahve také zachrání nejprve judské stany, aby se sláva domu Davidova a sláva obyvatel Jeruzaléma nevyvyšovala nad Judu. V onen den bude Jahve bránit obyvatele Jeruzaléma a ten, kdo je mezi nimi slabý, bude v onen den jako David a Davidův dům bude jako Bůh, jako Jahveho anděl před nimi. V onen den se pustím do vyhlazení všech národů, které táhnou proti Jeruzalému. Na dům Davidův a na obyvatele Jeruzaléma vyliji Ducha milosti a prosby, takže pohlédnou na mne, kterého probodli, a budou nad ním truchlit, jako se truchlí nad jediným Synem, a budou nad ním hořce plakat jako hořký pláč nad prvorozeným..... V onen den se otevře pramen pro dům Davidův a pro obyvatele Jeruzaléma, pro hřích a nečistotu.... A někdo mu řekne: ´Co jsou to za rány mezi tvými pažemi? Odpoví: ´Ty, jimiž jsem byl zraněn v domě svých přátel´.
Probuď se, meči, proti MÉMU Pastýři a proti muži, který stojí vedle mne," prohlašuje JHVH zástupů. "Udeřte na pastýře, aby se ovce rozprchly, a já obrátím svou ruku proti malým..... Budou vzývat mé jméno a já jim odpovím; řeknu: ´Jsou můj lid´ a oni řeknou: ´JHWH je můj Bůh´. "
Já jsem dobrý pastýř (Jan 10,11).
Ježíš jim pak řekl: "Všichni kvůli mně dnes v noci odpadnete, neboť je psáno: 'Udeřím na pastýře a ovce stáda se rozprchnou. (Matouš 26:31; viz Matouš 2:6; 9:6; Židům 13:20).
Čí je to pastýř? Pastýř mluvčího. Mluvčí je Jahve. Pastýř je Boží Pastýř. Ježíš je Pastýř, který byl zasažen a jeho učedníci se rozprchli. Má vůbec smysl tvrdit, že Ježíš o sobě mluví jako o "mém Pastýři"? Ne, je to zcela absurdní. Proto je naprosto průkazné, že Ježíš zde nemůže mluvit.
Jahveho pastýř nutně znamená "pastýř Boha Otce", protože Ježíš je Otcův pastýř. A dále čteme, že stávkujícím Pastýřem je zcela jistě Ježíš, protože nám to říká
Matouš. A navíc lidé mluví o mluvčím jako o "Jahve, můj Bůh" v souvislosti s Bohem, jehož Pastýřem je někdo jiný: Ježíš.
V původním hebrejském textu, který napsal Zachariáš, nebyly kapitoly a verše rozděleny. Mluvčí ve 12. kapitole je stále mluvčím ve 13. kapitole. A proto není možné, aby mluvčím byl Ježíš, který o sobě mluví jako o "mém pastýři".
Náš verš, o němž je řeč, se vztahuje k Davidovu domu. Boží Kristus, král Izraele, je Božím pastýřem. David a Saul byli Božím Kristem a očekávaným Kristem v prvním století byl Davidův syn, který měl usednout na Davidův trůn. Byli Božím pastýřem nad ovcemi Izraele. Viz 2 Samuelova 5,2; 7,7; 1 Kronik 11,2; 17,6; Ezechiel 34,23; 37,24; Micheáš 5,2.4; 7,14; . Viz také Izajáš 44,28. Pastýř, o kterém je řeč, není Bůh, ale Boží pastýř.
3. Hebrejská slova et asher
Pokud mají židovští překladatelé pravdu, pak v této pasáži jednoduše není řečeno, že byl probodnut Jahve. Smyslem pasáže je, že se budou obracet na Jahveho ohledně toho, že ho probodli, a budou ho oplakávat, tedy Jahveho prvorozeného syna: "pohlédnou na mne, kterého probodli, a budou nad ním truchlit."
Židovští překladatelé se domnívají, že trinitáři chybně překládají hebrejská slova et ašer. Tato slova se v hebrejské Bibli nepoužívají často společně. Společně v hebrejštině znamenají "týkající se kterého" nebo "týkající se koho" a židovští překladatelé trvají na tom, že tato slova v tomto verši neznamenají prostě "koho", jak tvrdí trinitáři (srov. Ez 36,27). Pasáž by tedy měla znít: "pohlédnou na mne, ohledně něhož/kterou probodli, a budou ho oplakávat".
Pohlédnou na mne, ohledně něhož/kterou probodli, a budou pro něj truchlit, jako někdo truchlí pro svého jediného syna, a budou pro něj hořekovat jako ten, kdo hořekuje pro své prvorozené."
4. Křesťanští učenci
"To bylo učiněno s Zach 12,10, který předpovídá den velkého smutku v Jeruzalémě a na okolním území, kdy, jak uvádí masoretský hebrejský text, "pohlédnou na mne, kterého probodli" (tak R.V.). Tato pasáž je jednou citována a jednou se opakuje v Novém zákoně, přičemž na obou místech není zájmeno
"já", ale "on". Na místě, kde je úryvek pouze opakován (Zj I : 7, " a uvidí ho každé oko, každý, kdo ho probodl"), to není tak významné, neboť nejde o přesnou citaci. Zde se předpovězený pohled na probodeného vykládá jako druhý příchod Krista. V Jan 19,37 se však probodnutí vykládá jako probodnutí Kristova boku vojákovým kopím po jeho smrti na kříži a zde je výslovně citován Zach 12,10. V tomto případě se jedná o probodnutí, které se vztahuje na Kristův bok: "A opět jiné Písmo říká: 'Budou hledět na toho, kterého probodli'." (Žl 12,12). Lze důvodně usuzovat, že právě v této podobě znal evangelista tuto pasáž, a skutečně se v několika hebrejských rukopisech objevuje čtení "ho" místo "mne". R.S.V. má tedy novozákonní autoritu pro své podání Zach 12,10 ,,A vyliji na dům Davidův a obyvatele Jeruzaléma ducha soucitu a prosby, takže
až pohlédnou na toho, kterého probodli, budou nad ním lkát, jako se lká nad jedináčkem, a hořce nad ním plakat, jako se pláče nad prvorozeným." Proč je tedy R.S.V. kritizován, že se zde přizpůsobuje Novému zákonu? Protože pokud by bylo zachováno čtení "mne", odkazovalo by se na mluvčího, který je Bůh, a vzhledem k aplikaci úryvku v Novém zákoně zde někteří vidí anticipaci křesťanského učení o božské přirozenosti našeho Pána. Čtení "mě" je jistě poměrně rané, neboť se objevuje v Septuagintě (která jinak smysl úryvku pomíjí); ale zdá se, že Nový zákon nepřikládá Zach 12,10 žádný význam jako důkazu Kristova božství,.... A ať už je probodeným kdokoli, skutečnost, že se o něm na jiném místě verše mluví ve třetí osobě ("budou nad ním truchlit....a hořce nad ním plakat"), naznačuje, že jde o Jahveho zástupce (pravděpodobně
pomazaného krále), při jehož probodení je probodnut sám Jahve." - History of the Bible in English, s. 199,200, Lutterworth Press, třetí vydání z roku 1979.
5. Svědectví Ježíše Krista
Zachariáš 12,10 se vztahuje k vylití Ducha svatého o Letnicích.
Vyliji na dům Davidův a na obyvatele Jeruzaléma Ducha milosti a proseb..... Ježíš nám jasně říká, že vylití Ducha je zaslíbením OTCE (L 24,49; Sk 1,4-5.8; viz 2,33; Joel 2,27-29). Proto je to Jahve Otec, kdo zde mluví. Sám Ježíš Kristus nás informuje, že v Zach 12,10 mluví Otec, nikoli Syn. Jakmile si tuto skutečnost plně uvědomíme, je trinitární výklad/překlad zcela nemožný. Mluvčím v Zacharjášovi 12,10 je Bůh Ježíše Nazaretského: Otec.
Závěr
Nejde jen o problémy s rukopisem, ale také s překladem. Skutečnost, že pro tento verš existuje tolik možností, činí trinitární důkaz neplatným. Možnosti a osobní přání nejsou prokázaná fakta.
Překlad, který trinitáři preferují pro svou apologetickou rutinu, je zcela jistě špatný. Jeho výsledkem je nesouvislé tvrzení, které ani nedává smysl. Nemá smysl hledět na Jahveho, kterého probodli, a oplakávat někoho jiného. A když Jan cituje tento verš, necituje "mě", ale cituje "jeho", a máme hebrejské rukopisy, které čtou právě takto, jak ukazují i citáty prvních křesťanů. Navíc jak hebrejští, tak křesťanští učenci poznamenávají, že i v MT verzi tohoto verše, která je použita (a která zní "mě"), by ve skutečnosti mělo být napsáno:
"pohlédněte na mě, kterého probodli, a oplakávejte ho", což je koherentní a vlastně to dává smysl. Neexistuje žádný spolehlivý důkaz, který by naznačoval, že Ježíš je ztotožňován s Jahvem. Kontextová fakta si skutečně žádají opak. Ježíš není identifikován jako Jahve, ale jako Jahveho pastýř, "MŮJ pastýř". Ještě více se Zachariáš 12,10 týká Božího zaslíbení vylít Ducha a Ježíš nám jasně říká, že toto zaslíbení je zaslíbením Otce. Už jen tato skutečnost dokazuje, že v Zachariášovi 12,10 mluví Otec a že trinitární tvrzení je nepravdivé. Nejen to, Bible nám říká, že to byl Otec, kdo mluvil skrze proroky, a že Bůh promluvil ke svému lidu v synovi až v "těchto posledních dnech." Mluvčím v tomto verši je Bůh Ježíše z Nazareta: Otec. |
