|
Právě je 273 návštěvník(ů) a 2 uživatel(ů) online: rosmano oko
Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde
|
Zaznamenali jsme 116549709 přístupů od 17. 10. 2001
|
| |
Teologie: Platí Desatero i pro křesťany?
Vloženo Pátek, 09. leden 2004 @ 10:44:21 CET Vložil: Bolek |
poslal Legulda
Platí Desatero i pro křesťany?
Platí Desatero i pro křesťany? Poslední dobou se na těchto stránkách setkáváme
s různými názory ohledně Starého zákona a přikázání, která obdržel
Mojžíš od Boha. Mnozí se totiž nesprávně domnívají, že Zákon již
neplatí nebo jej chybně vztahují na určité věci. Mnozí se také domnívají,
že ti, kteří o sobě tvrdí, že se snaží dodržovat přikázání (také
Desatero), že se snaží Zákonem ospravedlnit a tím si vyšlapat cestičku do
nebe. Můžeme se také setkat s takovými, kteří o sobě prohlašují, že již
nehřeší apod. Jak je to tedy se Zákonem a milostí?
Na Sinaji obdržel Izrael od Boha dvojí Zákon: Desatero psané prstem Božím
(Ex 31:18) a Knihu zákona (celkem 613 různých příkazů, zákazů), kterou
napsal Mojžíš (Ex 24:4-8). Hned v úvodu Bůh posílá skrze Mojžíše lidu
vzkaz: Protož nyní, jestliže skutečně poslouchati budete hlasu mého, a ostříhati
smlouvy mé, budete mi lid zvláštní mimo všecky lidi, ačkoli má jest všecka
země. A vy budete mi království kněžské a národ svatý. (Ex 19:3-8) Bůh
si klade podmínku, jež je poslušnost Jeho Zákonu. Tato poslušnost platí stále,
i pro křesťany. Také v Novém zákoně se setkáme s rodem vyvoleným, královstvím
kněžským a národem svatým (1 Pt 2:1-9), čímž jsou míněni křesťané,
pro které platí tentýž Zákon. Je však důležité, abychom Zákon správně
rozlišovali.
V Desateru, i v Knize zákona, zjevil Bůh svému lidu svoji vůli. Bůh si sám
určil, jak Ho Izrael má uctívat. První deska Desatera obsahovala čtyři přikázání,
která se týkala výlučně Boha. (Ex 20:3-11; Kral. překl.) Druhá deska měla
šest přikázání týkajících se bližního. (Ex 20,12-17; Kral. překl.).
Obě desky desatera tvoří nedělitelný celek.
Desatero bylo vloženo do truhly (do středu) (Ex 25:10, 16, Dt 10:5), Kniha
zákona byla pak vložena vedle truhly smlouvy (z boku) (Dt 31:26).
Jak tedy platí či neplatí Zákon v době novozákonní pro křesťany? Ještě
zmínka, že přikázání z první desky, čili první 4 přikázání jsou
zhrnuta v příkazu: „Budeš milovat Pána, svého Boha, celým svým
srdcem, celou svou duší a celou svou myslí” (Dt 6:5, 10:12, Mt 22:37),
a přikázání z druhé desky, čili druhých 6 přikázání jsou zhrnuta v příkazu:
„Budeš milovat svého bližního jako sám sebe” (Lv 19:18, Mt
22:39, Řím 13:8-10).
Představme si truhlu jako naše tělo; však rozměry truhly přibližně
odpovídaly našemu tělu (Ex 25:10)! Nyní si představme Pána Ježíše
Krista na kříži, jak jeden z římských žoldnéřů probodl jeho bok (Jan
19:34). Tímto veškeré zákony napsané v Knize zákona a vložené do boku
pozbyly svoji závaznost. Desatero však platí dále! Matouš 5:17
„Nemyslete si, že jsem přišel zrušit Zákon nebo Proroky. Nepřišel jsem
je zrušit, ale naplnit“.
Nejen tohle místo v Bibli nám ukazuje na ukončení (naplnění) části Zákona,
ale také z Kol 2:14 se dozvídáme o nařízeních přibitých do kříže.
Vidíme tedy, že přikázání z Knihy zákona, ve které se hovoří o různých
obětích, kněžském životě, obřízkách, čistých a nečistých pokrmech,
různých svátcích apod., již pro křesťana neplatí! Jak má tedy křesťan
chápat Desatero, ospravedlnění vírou (ne Zákonem), fakt, že nejsme pod Zákonem
nebo že jsme Zákonu zemřeli?
Pravda je v tom, že křesťan není pod zákonem (Řím 3:20, 3:28, Gal
2:16…). To však neznamená, že nemusí dodržovat příkázání (ať už z
Desatera nebo z NZ), ale znamená to, že není Zákonem ospravedlněn, tj. že
na základě dodržování Zákona = přikázání se Bohu líbit nemůže a že
ho Bůh takto nemůže shledat spravedlivým! ! Jsme spaseni vírou, ne na základě
našich lidských „dobrých” skutků. Víra bez skutků je však mrtvá –
skutky z víry (viz Jakubova epištola, pro některé epištola plná slámy o).
Víra díky našim skutkům z víry dochází dokonalosti (Abrahám uvěřil, to
je pravda, ale vyšel do země zaslíbené a tím potvrdil svou víru skutkem! Zákonu
jsme zemřeli v Kristu a v Kristu jsme ožili jako nová stvoření – tak jako
žena nemůže být manželkou dvou mužů, nemůže být křesťan zároveň
pod zákonem a pod milostí. Řím 7:1-6.
Pokud se křesťan snaží ospravedlnit zákonem, tak odpadl od milosti. Gal
5:4.
Desatero platí stejně jak pro SZ osoby tak i pro křesťany. Desatero nemůže
být zrušeno, neboť je součástí přímého Božího zjevení; vyjadřuje
mravní zákon, který je stále platný. Rozdíl mezi SZ a NZ je ten, že křesťané
mají Desatero ve svém srdci (srdce masité namísto kamenného): „Toto je
smlouva, kterou s nimi po těchto dnech uzavřu, praví Pán: Dám své zákony
do jejich srdce a napíši je na jejich mysli,” (Jr 31:33, Žid 10:16, také
Ez 36:25-27). Tohle je to, co měl vědět Nikodém při rozhovoru s Ježíšem,
ale nevěděl! Co znamená, že máme zákon v srdci a napsaný v naší mysli?
Znamená to, že zákon již neplatí? Ne, znamená to, že jsme takového smýšlení
a cítění, že toužíme poslouchat Boží vůli, že toužíme se Pánu
vyrovnat v Jeho svatosti! Znamená to, že zákon je přenesený z kamenných
desek do našeho srdce, nikoliv zrušený!
Na podporu faktu, že Desatero platí i v dnešní době, uvádím tří případy
(nutno číst v kontextu):
Lukáš 18:20 Přikázání znáš: abys nezcizoložil, nezabil, neukradl,
nevydal křivé svědectví; cti svého otce i svou matku.
Efezským 6:2 "Cti svého otce i matku," to je první přikázání
se zaslíbením
Jakubův 2:9-12 Jste-li však předpojatí, hřešíte a Zákon vás usvědčuje
jako přestupníky. Kdokoliv by totiž dodržoval celý Zákon, ale v jednom bodě
klopýtl, bude vinen všemi. Vždyť ten, který řekl: "Nezcizoložíš,"
řekl také: "Nezabiješ." Jestliže tedy necizoložíš, ale zabíjíš,
stal ses přestupníkem Zákona. Takto tedy mluvte a takto jednejte - jako ti,
kdo mají být souzeni podle zákona svobody.
Myslím si, že z těchto veršů jasně plyne, že Desatero platí pro každého
věřícího křesťana.
Nebýt pod zákonem neznamená, že zákon nemusíme dodržovat, ale že
nejsme zákonem ospravedlněni!! A v tom je rozdíl!! Copak křesťan může jen
tak smilnit, zabíjet či lhát?
Křesťan tedy dodržuje Desatero a spoustu přikázání z NZ automaticky a
Bůh s tímto dodržováním „počítá a bere to jako samozřejmost“!
Z Jak 2:11 jasně plyne, že křesťan při nedodržení přikázání přestoupil
Zákon = zhřešil.
V úvodu je uvedeno, že někteří křesťané zastávají názor, že oni
sami již nehřeší a pod., tj. nepřestupují přikázání. Je přece rozdíl
mezi hřešit (systematicky) a zhřešit (a litovat toho)! Proč tedy:
1 Janův 2:1 Synáčkové moji, toto vám píši, abyste nezhřešili. A
kdyby někdo zhřešil, máme u Otce přímluvce, Ježíše Krista, toho
spravedlivého. Je třeba ty hříchy vyznávat.
Sám apoštol Pavel – již jako věřící - popisuje svůj marný boj s hříchem
a se svojí tělesností (Řím 7:13-25).
Žid 10:26 Jestliže totiž poté, co jsme poznali pravdu, dobrovolně hřešíme,
nezůstává již žádná oběť za hříchy,
Musí křesťan dodržovat přikázání? Určitě ano! Michal Vejvoda píše,
že křesťanství není a nesmí být směsicí příkazů a zákazů. To je
jistě pravda! Jenže Boží vůle je také to, abychom dodržovali přikázání
(snažili se je dodržovat)! Křesťanství není o tom, že musím dodržovat něco,
ale že chci dodržovat! Není to o tom, že nesmím hřešit, ale že nechci hřešit.
Zde uvedu výrok Pána Ježíše Krista, apoštola Pavla a Jana:
Jan 14:15 Milujete-li mě, zachovávejte má přikázání.
1 Kor 7:19 Obřízka nic není a neobřízka nic není. Záleží přece na
zachovávání Božích přikázání. (Jistě, tento verš je nutno brát
jako kontext spolu s verši Gal 5:6, 6:15, Kol 3:11)
1 Jan 5:2-3 Podle toho poznáváme, že milujeme Boží děti, když milujeme
Boha a zachováváme jeho přikázání. Neboť to je láska k Bohu, abychom
zachovávali jeho přikázání; a jeho přikázání nejsou těžká.
Zj 22:14 Blahoslavení, kteříž zachovávají přikázání jeho, aby měli
právo k dřevu života a aby branami vešli do města.
Pokud někdo tedy říká, že dodržuje sobotu nebo že nezabíjí… je to
snad snaha se ospravedlnit před Bohem zákonem? Tím, že říkám, že nesmilním
a nekradu, dostávám se snad pod zlořečenství? Nebo jen z lásky dodržuji přikázání
od mého Boha (Jan 14:15)?
Závěrem: jestliže někdo řekne, že dodržuje sobotu nebo jakékoliv jiné
přikázání, tak to vůbec neznamená, že se chce ospravedlnit zákonem!! To
je velký omyl, myslet si to!. Víme přece, že zákonem ospravedlněni nejsme
(nemůžeme být, protože ho nejsme schopni dodržet a protože skrze zákon přišel
hřích) a tak se o to ani nesnažíme. Víme, že jsme spasení milostí a
ospravedlněni vírou ve spravedlnost Kristovu. Přikázání dodržujeme, protože
milujeme Boha!
Doporučuji si uvedené verše vyhledat v Bibli o).
Radim alias Legulda, (radimb@seznam.cz)
|
Re: Platí Desatero i pro křesťany? (Skóre: 1) Vložil: LUPUS v Pátek, 09. leden 2004 @ 14:09:29 CET (O uživateli | Poslat zprávu) | Ospravedlnění znamená, že Bůh dává milost, abychom mohli zákon zachovávat, naplnit jej láskou a tak vejít do věčného života. Zákon sám milost nemohl dát, tu dává Ježíš Kristus. |
|
|
Re: Platí Desatero i pro křesťany? (Skóre: 1) Vložil: tomas15 v Pátek, 09. leden 2004 @ 14:38:13 CET (O uživateli | Poslat zprávu) | to je krasnej clanek. Ja myslim, ze tu vetu 'Přikázání dodržujeme, protože milujeme Boha' vsichni dobre zname. Ale je to vzdycky skutecne tak? Co kdyz Boha milujeme a prikazani nedodrzujeme... znamena to, ze nebudeme spaseni skrze viru? |
|
|
Re: Platí Desatero i pro křesťany? (Skóre: 1) Vložil: green_prophet v Pátek, 09. leden 2004 @ 22:06:25 CET (O uživateli | Poslat zprávu) | dulezite je uvedomit si, ze prave milost a bozi laska je stredobodem nasi viry. ne dodrzovani zakona, jako se to casto v nasich cirkvich stava. kdo dodrzoval zakon, nic tim neziskal.
prikazani jsou v soucasne dobe jen dve - miluj boha a miluj blizniho, jezis koneckoncu vyslovene zminuje, ze to podle ceho lide poznaji, ze jsme jeho sluzebnici je laska, nikoli dodrzovani zakona.
pochopitelne, ze z prikazani prvniho - miluj boha pochopitelne vyplyva, ze nebudu mit jineho boha krome nej ap. z druheho zas, ze nebudu vrazdit ci okradat druhe. ale my se nemame soustredit na fakt prikazu v desateru. my se mame soustredit na lasku k bohu a bliznimu.
neco pripadne hereze (berte jako zamysleni):
proc zrovna desatero? copak ten zakon, ktery jezis prisel naplnit se tyka jen desatera? zakon je cely zakon a tech prikazani je mnohem vice nez deset. chces-li dodrzovat zakon, nemuzes pochybit ani v jednom bode, jak ostatne pise pavel z tarsu. berme zakon jako celek, tak, jak ho bral i jezis. vzit z nej jen desatero, protoze pak se muzeme holit jak chceme a muzeme jist veprove mi prijde pochybne. :)
a propo, primo v desateru je prikaz odpocivat v sobotu. i toto jezis porusil kdyz prisel zakon naplnit. |
|
|
Re: Platí Desatero i pro křesťany? (Skóre: 1) Vložil: novykrestan v Sobota, 10. leden 2004 @ 11:27:41 CET (O uživateli | Poslat zprávu) | Je to pekne sepsano. Ja se musim priznat, ze za ten rok co verim jsou pro mne nektere veci v krestanstvi dost matouci. Napriklad ten velice siroky rozptyl nazoru i v otazce dodrzovani desatera tech, kdo si rikaji krestane. Interpretace jsou dve – budto je to v Pismu nejasne vyjadreno (z velke casti pravda) anebo se cast krestanu v zakladnich otazkach velmi myli a tedy setrvavaji v nevyznanem hrichu (nepekna predstava – kdopak jim asi pote odpovida na modlitby v pripade, ze by Buh mlcel?).
Co pro mne neni uplne srozumitelne je to, ze zakony jsou vepsany do naseho srdce (Jr 31:33, Žid 10:16, také Ez 36:25-27). (mysleno asi mysl a svedomi – nic takoveho jsem u sebe zatim nepocitil – jenom vim, ze hrich neni OK, ale ze bych vzdy dokazal snadno rici co je OK a co ne to nemohu rici). Jezis a i apostolove nekolikrat opakuji nutnost dodrzovani tech sesti osobnich prikazani Lukáš 18:20 Efezským 6:2 Jakubův 2:9-12atd – ktere se daji shrnout Budeš milovat bližního jako sám sebe – což Pavel shrnul v Římanům 13:8-10.
Nikde jsem v NZ nenašel zopakovánu nutnost dodržování prvních 4 přikázání (já se první tři snažím dodržovat – respektive nevim co presne s temito prikazanimi Jezisuv prichod udelal a sam za sebe nemam potrebu malovat jak Jezis ci Buh otec ci Duch svaty vypadal ci znazornovat ho nejak symbolicky – napr. rybickou ci holubici). Nenalezl jsem také co tvrdí autor clanku, že ten několikrát opakovaný výrok Budeš milovat Boha .....je zobecněním prvnich ctyrech ci trech prikazani podobne jako Pavel zobecnil poslednich sest osobnich prikazani v Římanům 13:8-10.
Problemy jsou asi nasledujici – pojem Zakon ci zakon pouzivali jak Jezis a tak NZ pisatele ve vice smyslech. Dale nektera narizeni , ktera nejsou obsazena v desateru (a nevim zda jsou v tech 613 narizenich) jsou alespon z hlediska meho svedomi na urovni prikazani z desatera – napriklad rodice maji ctit sve deti, nema se podvadet, maji se dodrzovat psane i nepsane dohody atd. Dale ve Skutcich 15:20 se apostolove i dalsi ucednici a Duch svaty shodnou, ze pro pohany neplati Zakon a nutnost obrizky a jenom reknou at se zdrzuji ctyrech veci – zde je zvlastni, ze tri se tykaji jidla (viz tech 613 narizeni) a jedno se tyka prikazu nesesmilnis z desatera. Proc tam nesoupli i dalsi narizeni z desatera? Nebo smilstvo je extra hrich? Mam take silny dojem, ze to zdrzovani se od toho co bylo obetovano modlam bylo nekde zpochybneno v Pavlove epistole, abychom neurazili svedomi nejakeho pohana (kdyz s nim jime).
Co se tyce dodrzovani soboty tak mne skutecne me svedomi vubec v nicem neobvinuje. Neznam historii dodrzovani soboty, ale vim , ze se ji snazili dodrzovat valdensti, potom nektere skupiny baptistu a take adventisti a samozrejme i Zide.
Takze abych to shrnul tento clanek je pro mne dalsim dukazem jak zakladni veroucne clanky jsou v krestanstvi nejasne vyjadreny. Myslim si, ze vse co je v Pismu se dalo rici mnohem jednoduseji a jasneji a to zvlaste v Novem Zakone.
|
Re: Platí Desatero i pro křesťany? (Skóre: 1) Vložil: wollek v Neděle, 11. leden 2004 @ 20:16:34 CET (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Takze abych to shrnul tento clanek je pro mne dalsim dukazem jak zakladni veroucne clanky jsou v krestanstvi nejasne vyjadreny. Myslim si, ze vse co je v Pismu se dalo rici mnohem jednoduseji a jasneji a to zvlaste v Novem Zakone.
Mě se křesťanství jeví jako velmi jednoduché. Složitým, nejasným nebo komplikovaným jej učinili lidé, kteří mu sami správně neporozumněli. S působením takových lidí bojovali od samého počátku již apoštolové. Tak se musíme smířit, že to tu vždy bude. Jinak desatero pochopitelně pro křesťany závazné není (důkazem budiž např. Ježíšův vztah k sobotě, za nějž byl zákoníky opakovaně kritizován), nicméně křesťan milující Boha a zachovávající Ježíšovo slovo by měl bez problémů požadavky desatera (až na den odpočinku) naplňovat. Mám za to, že i některé další přikázání Starého Zákona mohou být užitečná i pro křesťany a to zejména proto, abychom lépe poznávali Boží charakter a Boží požadavky. Jelikož však při tomto pojetí je v některých případech dosti velké nebezpečí špatného nebo nejistého rozlišení mezi skutečnými obecnými požadavky Božími a rituálními záležitostmi, které nepochybně křesťané vykonávat nemají (např. zvířecí oběti), není vhodné závěry takto nabyté nějak zobecňovat, ale měly by být spíš osobní záležitostí jednotlivého křesťana, který na nějakou konkrétní věc upřímně hledá Boží názor.
PS: Den odpočinku křesťan v podstatě naplňuje také, pokud nějaký svůj čas a myšlenky věnuje Bohu, ovšem mělo by to být průběžně, ne zákonicky během jednoho dne, kdy by člověk měl hlídat, ať skutečně nevykoná žádnou práci (to bychom pak museli definovat, co se za práci považuje :-). Také toto přikázání nepřímo naplňujeme tím, pokud o víkendu nechodíme do práce. Pokud bychom byli workoholici a dělali téměř vkuse, tak to také není dobré. Jednak bychom asi neměli moc času na Boží věci a jednak člověk na trvalou práci není stavěný a ničil by si tím zdraví. Tedy i toto přikázání má svůj smysl pro křesťany, pokud si z něj neudělají Zákon. |
]
|
|
Re: Platí Desatero i pro křesťany? (Skóre: 1) Vložil: Legulda v Sobota, 14. duben 2012 @ 14:23:12 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) | Tento článek jsem napsal už před nějakým rokem. V té době jsem tohle učení, či výklad Zákonu zastával. Ovšem v současné době tomu tak není. S tímto, co jsem napsal, se již neztotožňuji a nesouhlasím s tím. Nevěřím, že je Zákon daný Mojžíšovi rozdělen na dvě části, znichž jedna část pozbyla platnosti probodnutím boku Krista a druhá část platila stále. Nikde v Bibli není uvedeno, že první 4 přikázání z desatera jsou shrnuta v přikázání „Budeš milovat Pána, svého Boha, celým svým srdcem, celou svou duší a celou svou myslí” (Dt 6:5, 10:12, Mt 22:37), a druhých 6 přikázání je shrnuto v příkazu: „Budeš milovat svého bližního jako sám sebe” (Lv 19:18, Mt 22:39. A hlavně z Mojžíšových knih neplyne, že by desatero mělo být rozděleno na dvě desky po 4 a 6 přikázání. Desky desatera byly popsány z obou stran! Navíc, dvě největší Ježíšova přikázání, viz Mt 22:37 a Mt 22:39 nejsou ani z desatera... Věřím, že Zákon daný Mojžíšovi se celý naplňuje v Kristu. Dále věřím, že my, kteří jsme uvěřili v Krista, nejsme pod Zákonem a tomuto Zákonu jsme zemřeli a tento na nás již nemá svůj nárok, viz Řím 7 kapitola. Co se týče soboty, tedy 4. přikázání, (kvůli kterému tento článek vznikl) tak ta je podle Žd 4. kap. naplněná v Kristu. Cituji z mého jednoho dopisu: "Zákon byl dán Židům. Ze čtvrtého příkazu z desatera plyne, že člověk má šest dní pracovat a sedmý den, v sobotu má odpočívat, stejně tak jako sedmý den odpočinul Hospodin. A v listu Židům, ve 4 kapitole se píše o vstupu do odpočinku. Shrnu-li verše 1-10, dojdu k závěru, že:
stále trvá/zůstává vstup do odpočinku (verše 1 a 6),
ti kteří uvěřili v Ježíše Krista, tak ti vcházejí do odpočinku (verš 3),
je zde zmíněno, že je psáno o sedmém dni toto: A Bůh sedmého dne odpočinul ode všech svých skutků (verš 4),
ten kdo vstoupil do jeho odpočinku (tím, že uvěřil), tak ten odpočinul od svých skutků, tak jako i Bůh odpočinul od svých (verš 10).
Nevím jak tobě, ale mě z tohoto místa plyne, že sobotní odpočinek byl nahrazen odpočinutím, tj, uvěřením v Ježíše Krista."
My věřící nejsme již pod vychovatelem a máme jinou smlouvu, lepší než tu, kterou dostali Židé skrze Mojžíše, viz Galatským a Židům.
Netvrdím, jako někteří, že neděle je namísto soboty, to opravdu ne. Je to den setkání se církve a ne den, který by se měl světit podle desatera (tedy tak jako Židé měli přistupovat k sobotě, tak by křesťané měli přistupovat k neděli - s tímto přirovnáním nesouhlasím). Takto ve stručnosti s vědomím, že o tomto tématu bych toho mohl napsat více. Pokud jsem tímto článkem někoho znejistil, zmátl nebo dokonce odvedl od učení milosti, tak se moc omlouvám, bylo by mě to moc líto, prosím odpusťte mi to.
Radim
|
Re: Re: Platí Desatero i pro křesťany? (Skóre: 1) Vložil: Gregorios777 v Sobota, 14. duben 2012 @ 15:43:18 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) |
Příkazy z Desatera jsou téměř všechny (kromě svěcení soboty), zopakovány i v NZ. Jejich všeobecně platný mravní význam pochopitelně nepominul, ale zůstává, Ježíš ho naopak v Kázání na hoře ještě prohloubil.
Rozdíl mezi věkem Zákona a věkem Milosti je však ten, že Zákon toto tvrdě NAŘIZUJE. Kdežto apoštolé v NZ, pokud opakují tyto požadavky Desatera, tak PROSÍ věřící a udělují dobře míněné rady a pokyny.
V NZ je to ponecháno na dobrovolnosti, jakož i následování Krista - Mt 16,24:"Tedy řekl Ježíš učedlníkům svým: Chce-li kdo za mnou přijíti, zapřiž sebe sám, a vezmi kříž svůj, a následujž mne."
|
]
|
|
|
|