poslal katolik Jak Mel k antisemitismu přišel
Jeden z nejdrsnějších lidí kinematografie, který je po celém světě znám jako nepřítel zlotřilců z filmové řady „Mad Max“ a neustrašený policajt ze „Smrtonosných zbraní“. Nejsou to však mordýři, zkorumpovaní policisté nebo únosci, kdo se může stát příčinou konce skvělé kariéry této hvězdy. Herec se překvapivě stal fackovacím panákem holocaustového průmyslu. Židovské kruhy ho již odsoudily ke společenské popravě. Gibsonův případ je téměř klinickou ukázkou toho, jak lze ničit člověka obžalobou z antisemitismu.
Pro americkou levicovou elitu byl Gibson vždy člověkem dost podezřelým. Jeho otec, Hutton Gibson, je klasickým příkladem Američana vzdorujícího establishmentu. Tradiční katolík, sedisvakantista, autor několika knih zdůrazňujících nutnost návratu k tradiční katolické liturgii, nepřítel silné centrální vlády a vysokých daní. Dítě pocházející z takového otce je již předem v jisté společnosti odepsané. Podezření narůstá, když vše nasvědčuje tomu, že zmíněné hodnoty a postoje mu byly naočkovány. A to je právě případ Mela Gibsona. Tento herec má početnou rodinu a jeho životní styl ostře kontrastuje s postavami, do nichž se vtěloval na začátku své kariéry. Přestože ve filmech vydatně pije, střílí a vede, jemně napsáno, nepříliš konvenční způsob života, ve skutečnosti je tomu úplně naopak.
Dokud se však Mel staral jenom o střílečky a neuděloval rozhovory médiím, byl tolerován. Situace se změnila před několika lety, kdy herec dospěl a rozhodl se změnit image playboye na těžkého intelektuála. Je pravdou, že počátek této metamorfózy, jenž se projevil již ve filmech „Hamlet“ či „Braveheart“, mu vynesl dokonce dva Oscary za nejlepší mužskou roli a nejlepší režii, ale odpovědi, které při té příležitosti uděloval novinářům, např. zdůrazňoval svojí víru v Boha a vztah k velmi tradičním hodnotám, zapříčinily, že se stal „kontroverzní“ postavou. Olej do ohně přilila jeho filmová emancipace. Přestal natáčet pro velké společnosti a zvyšovat jim zisk. Vzal věci do vlastních rukou. I to je důvodem, proč mu jisté síly v Hollywoodu nemohou přijít na jméno.
V takové atmosféře Gibson prohlásil, že touží natočit další ambiciózní projekt - „The Passion“, neboli filmovou verzi utrpení Kristova.
- Upřímně, přemýšlel jsem o tom již několik let - řekl na tiskové konferenci. - Myslím, že jsem již pro to dospěl. Ve filmech bude hovořit obraz sám - naznačil.
O několik měsíců později vysvětlil svůj umělecký záměr. Film má být svého druhu reportáží z Kristova umučení, konkrétně z posledních dvanácti hodin života.
- Jako kdyby na místě událostí byl zpravodaj a zúčastnění jej neviděli - prohlásil režisér.
Gibson pojal celou věc opravdu na sto procent. Herci budou mluvit jen dvěma mrtvými jazyky, aramejsky a latinsky.
- Překlad ani titulky nepředpokládám.
Scénář vychází z evangelií a zápisků Anny Kateřiny Emmerichové (1774-1824), německé řeholnice, která měla vidění Ježíšova utrpení a podrobně je popsala.
Přípravy trvaly rok. Dialogy měli na starost nejlepší experti mrtvých jazyků z amerických univerzit. Nakonec došlo k výběru herců. Gibson obsadil Jima Caveziela do role Krista a Monicu Bellucci jako Máří Magdalénu. Zbývalo zvolit místo natáčení.
- Vybral jsem Materu v jižní Itálii. Když jsem to místo uviděl, skoro jsem se zbláznil radostí. Skvěle se hodilo - sdělil Gibson „New York Daily News“.
Natáčení začalo 4. listopadu.
- Natáčení muselo probíhat v zimě, díky tomu jsme měli zvláštní světlo. Je to zcela jiné světlo než známe z dřívějších filmových verzí o utrpení Páně.
Práce v horských katakombách Matery trvaly dlouho. Byly postaveny kulisy Jeruzaléma . Rovněž dotočeno záběry z Ježíšova života, které Kristu vyvstávají na mysli při utrpení. Gibsonovým zvláštním vynálezem je robot na dálkové ovládání, jenž visel na kříži místo Caveziela. Herec prý osobně řídil jeho pohyby.
Natáčení bylo dokončeno v únoru. A tehdy se kolem Gibsona začaly dít podivné věci.
Ze začátku přicházely anonymy naznačující, že Gibson a jeho rodina jsou bedlivě sledováni novináři. Přestože si dali záležet, nenašli zástupci sedmé velmoci jediný náznak rodinné či finanční aféry. Vyrukovali tedy na Gibsona s antisemitismem.
První útok přišel 9. března od „The New York Times Magazine“. Rozsáhlý článek o Gibsonově projektu obsahoval obvinění, že film může podporovat pohled na židy jakožto vrahy Ježíše Krista. Návdavkem byla uvedena slova hercova otce, z nichž vyplývá, že nevěří v Holocaust a II. Vatikánský koncil považuje za „židovské spiknutí“.
Text vyvolal vlnu emailových akcí, které vybízely k protestům proti Gibsonovi. K těm došlo záhy. 24. března zaslala Anti-Defamation League (ADL) - Liga proti hanobení - herci dopis následujícího znění:
YYYYYY
Vážený pane Gibsone,
v souvislosti s mediálními zprávami máme závažné pochybnosti o filmu „Pašije“, na jehož tvorbě se podílíte. Tento má popisovat poslední hodiny Ježíšova života. Proto bychom se rádi ujistili, že se nestane příčinou oživení starých hesel obviňujících Židy z vraždy Boha a tím vedoucích k antisemitismu.
Zobrazování utrpení Páně má neslavnou historii podněcování k nenávisti, násilí a dokonce k zabíjení Židů. Bereme-li v potaz Váš talent a pozici, pak to, jak pojmete Kristovo utrpení, bude mít velký vliv na názory lidí a jejich postoj k Židům.
Katolická církev se již vypořádala se svojí minulostí, v níž mělo místo pohrdání Židy a obviňování z bohovraždy, přičemž jednoznačně odsoudila oba tyto jevy. Církev chápe, že pouze nauka, která podporuje pochopení a smíření s židovským národem, může reprezentovat náboženskou pravdu a Boží Slovo.
Jako světově proslulá osobnost kinematografie jste odpovědný za konečné vyznění filmu, které, jak doufáme, bude pozitivní. Čekáme s netrpělivostí na Vaši odpověď v dané věci.
V úctě
Abraham H. Foxman
ředitel ADL
YYYYYY
To byl však pouze začátek. V amerických novinách se najednou objevily články obviňující herce z antisemitismu. Podobně se vyjadřovaly i televize a rozhlas. 18. května vydala ADL osmnáctistránkový dokument z pera „význačných křesťanských a židovských vědců“ pojednávající o dosud neexistujícím filmu. Text byl vyhlášen rabínem Eugenem Kornem z ADL a... Eugenem Fisherem z americké biskupské konference (USCCB), což mělo vyvolat dojem, že proti filmu neprotestují pouze židi, ale také katolíci. Dokument obsahuje desítky výhrad a obvinění týkajících se nejen jeho poselství, nýbrž i např. velikosti a tvaru kříže či prezentace postav. Text byl ověnčen následující konkluzí: „Doslovné filmové zobrazení Kristova utrpení může vzbudit antisemitské nálady, proti nimž bojujeme po celý náš život.“
Po zveřejnění tohoto díla, Gibson, který doposavad neodpovídal na útoky, nakonec zareagoval. Začal pochopitelně dokazovat, že není velbloud a nikdy v životě by nepropagoval antisemitismus. Poté pohrozil, že na ADL a biskupskou konferenci podá žalobu, protože dokument vznikl, jak se ukázalo, na základě první verze scénáře, která byla odcizena. Vývoj událostí však nebránil americkým liberálním médiím i nadále Gibsona napadat.
V polovině června přineslo Gibsonovo vystoupení plody. Představitel USCCB Mark Chopko v oficiálním komuniké prohlásil, že biskupská konference nemá nic společného s akcí ADL a Gibsonovi se omluvil za vzniklou situaci.
- Film můžeme hodnotit teprve tehdy, až jej uvidíme - prohlásil objevně.
Jak se zdá, ADL se soudního procesu nebojí.
- ADL si stojí i nadále za všemi výhradami, které popisuje dokument - sdělila mluvčí Myrna Shinbaum. - Máme stále obavy o to, zda film nevykreslí Židy jako krvežíznivé zločince. V takových situacích dáváme přednost prevenci a doufáme, že pan Gibson s námi povede dialog - dodala.
Gibson však dialog s cenzory nevede. Pokračují vstupní testy filmu se vzorkovými skupinami diváků. Obecenstvo prý reaguje velmi dobře. Společně s tím lavinovitě narůstá i množství článků, jež Gibsona obviňují z antisemitismu.
- Věděl jsem, že pokud se pustím do natáčení takového projektu, budou následovat útoky. A to nejen v rovinně materiální, ale i duchovní. Ovšem něco podobného jsem nečekal - prohlásila star, jejíž film se v kinech objeví s největší pravděpodobností na Velikonoce příštího roku.
Tomasz Sommer
Převzato z Najwyższy Czas!, 5-12. července 2003, roč. XIV, č. 27-28 (685-686)
Přeložil MRČ
