poslal Benjamin Také jsem si prošla svojí charismatickou zkušeností
Když mi bylo "náct", také jsem si prošla svojí charismatickou zkušeností. Dnes zpětně jsem za ní vděčná, je to něco velmi niterného a pro duši obohacujícího i když já osobně to považuju jen za jeden krok v cestě duchovního růstu, nikoliv za vrchol.
Myslím, že díky této zkušenosti jsem schopna pochopit obě strany. Všechny ty, kteří touží po hloubce a pravdivosti a cestu vidí v charismatickém hnutí i všechny ty, kteří poukazují na nebezpečí, která to sebou nese.
Myslím, že by charismatická zkušenost nemusela být nutně v rozporu s baptismem jako takovým a možná, že ani není dobře to stavět tak ostře proti sobě. Samozřejmě autoritářství a lecjaké bludy - to je velmi nebezpečné. Na druhou stranu je pochopitelné, že hlavně mladí se do něčeho chtějí položit opravdově a na sto procent a že chtějí PROŽÍT opravdu prožít, to čemu věří.
Když jsem někdy na návštěvě v lecjakém tradičním sboru a sleduji klasické české baptistické ein Kessel Buntes, tak se jim ani moc nedivím. Znovu opakuji, možná není dobře to tak ostře stavět proti sobě. Pokud je osobnost člověka zdravá, může být takovým prožitkem víceméně obohacena.
Pokud nebude charismatická mládež vytlačována ze sboru, ale víceméně chápána, pak je tu šance že z ní může být kvalitní střední generace, která z toho víceméně "vyroste".
Mě osobně v tomto ohledu fascinují katolíci, kteří jsou schopni integrovat jakékoliv hnutí, což je dáno nezpochybnitelnou autoritou biskupů. I ten nejcharismatičtější katolík nepochybuje o tom, že jeho církev je ta pravá a jeho biskup je ten pravý. To u protestantů je problém a proto mladí v houfech opouštějí své domovské sbory a jdou jinam.
Často se ptám, není-li to také tím, že starší nemají pochopení a staví se příliš ostře proti nim a tak vylévají s vaničkou i dítě.
Tkuma
z neveřejné diskuse Notabene
