poslal lavju Apokryf z Nového Světa
aneb zjevení moderní doby
1. Přišel jsem Vaším středem, abych Vás pozabíjel jako jehňata. Stačil
mi jeden opilý námořník, který mne uviděl a dovezl do Evropy.
2. Řekl jsem Všemohoucímu "A hle budu uctívaný více, než Ty i
Tvůj syn, ačkoliv zahubím třetinu země a zbytek budu týrat nemocemi, vředy
i neschopností rodit
3. A řekl mi Všemohoucí: "Nečiň tak, nabídnu Tě raději jako lék,
neboť z mé vůle si vyrostl"
4. A já odpověděv: "Není jak ty mne nabízíš, než jak mne lidé přijmou,
skrze krev mne získali a skrze krev mne také vypijí"
5. "Nerouhej se", volali nebeští andělé, ale pozdě bylo, neboť
oheň již vzplál na mých retech.
6. Mohl jsem léčit, pomáhat, neboť k tomu jsem byl Hospodinem stvořen. Jenže
u toho kdo zdarma dává nikdo nenakupuje. Neboť nevěří jemu.
7. I řekl Hospodin ve svém spravedlivém hněvu k mé tváři "Dostaneš
jen rok života, ačkoliv si mohl růst stále"
8. A já odpověděv: V Chrámu Tvém budu přebývat a celé lidstvo se mi bude
klanět. Budou mě uctívat, budu pro ně více, než děti, které jim dopřáváš
Ty i klín ženy, který Život dává.
9. Zatáhla se obloha a spadl déšť. K dokonalosti a Lásce přivedl Všemohoucí
formu i obsah, ale zavázav se nezotročit lidu svého, marně s přímluvou k
srdci Tvému čekal.
10. I potkal jsem u cesty obchodníka. Chtěl se proslavit jako autor velkého
slovníku, ale já pravil: "Jean nazvu Tě a od Té doby tak bude toto jméno
časté pro služebníky"
11. A skrze tohoto jsem se dostal do paláce mocných. Skrze Jana, to slovo přišel
jsem i k Vám. Jan mne ale nabídl tak jak určil Všemohoucí, jako lék. A tak
jste mne také nejprve přijali, kromě opilců a námořníků.
12. Na chvilku se zastavil čas. A najednou kdosi přinesl oheň, sami ze sebe
udělali zápalnou oběť a já se radostí tetelil.
13. Jako nůž je k chlebu a zavražděný k noži, tak také já jsem byl k
hojení člověku a utrpení k smrti.
14. I sklonil se nade mne Všemohoucí a pravil: "Oslepuješ můj lid,
otupuješ jeho cit a trháš rodinu, semeno Tvé se zkazilo a slovo, kterým
jsem Tě zasel Tě v čase určeném také vykoření z úst lidu mého"
15. "Ale nebylo, kdo by hledal návod k mému použití, neboť se domnívali,
co nějaká rostlina???" "A ani sami sebe se neptali"
16. Zbudovali mi dřevěný chrám a lačně mne vtahovali do úst jejich. Není
ruka, která by se mne nedotkla a to i skrze krev jejich nemluvňat. Tak začala
má sláva, která zastínila do času tvář Všemohoucího.
17. Zabíjím Vaše dcery, děti, rodiny, muže zbavuji plodnosti, působím
slepotu očí i ducha, hle udusím Vás a Vy se mi pokloníte až k zemi, do
které Vás mí sluhové s ulehčením oddají.
18. Vaše ruce mne sklízí několikrát do roka a mzdou jsou mé peníze. Za
stejné peníze mne koupí Vaši synové a dcery, aby si působila pekelná muka
a zapomínala žít. Za stejné peníze, za mé peníze půjdete před doktory,
aby Vám hojily mé rány. Za stejné peníze budete pracovat, ač chléb Lásky
voní v každé díži.
19. Tak jsem pravil a ovládl svět. Mocní beze mne neušli své cesty. Nemocní
si nepřiznali původce utrpení, neboť marnosti sloužit nechtěli.
20. Hle je otec a má dvě dcery. Pravím Všemohoucímu: "Položím překážky
pod nohy každému, kdo Tě hledá. Ale i takový Tě najde, tak padnou přez můj
stín a Ty je znovu zvedneš?"
21. I pravil Všemohoucí: "Není, kdo by usmrtil živého, neboť já dávám.
Dal jsem i Tvé semeno, ale v pravdě pravím, zbraněmi by se zničili dříve,
než by mne skrze Tebe našli. Nesoudím Tebe já, ale mé slovo přijde k záhubě
smrti Tvé.
22. Tak po tři století jsem připravoval vládu. Dnes jsem nejdůležitější
z Vás všech. Je málo nemocí, které bych nepodepsal a rozsudků smrti ještě
méně.
23. A když přišlo ke mně slovo a zeptalo se, proč tak činíš? Zmátl jsem
smysly jeho a za peníze zbudoval úspěchy svého času.
24. Tak se stalo, že jsem ovládl nemoci i nemocnice, úřady i úředníky,
dcery i syny jejich, mnoho z konání zasvětili mi.
25. Tak se stalo, že mne nazvali potravinou, aby mohli na něco umřít. I obrátil
jsem se znovu k Všemohoucímu: "Hle říkají na něco umřít musíme,
jsem slavnější, než Ty" Ale Všemohoucí se ke mně již více
nesklonil.
26. Zaplétalo se slovo do zákonu mých, které již dávno neplatily. Předávali
mne z generace na generaci, až jsem pádem jejich dětí a obětí.
27. Dnes nemám království, které by se mi neklanělo. Hle řekni císař a já
řeknu, tady jsem, hle řekni prezident a já řeknu, tady jsem, řekni politik
a já řeknu tady jsem, řekni král a já řeknu tady jsem. Pokud nebe neřekneš,
tady jsem.
28. Tak doktoři zkoumali, proč souchotě trápí dětí jejich, léčili
zpocení nad svou poctivou prací, hle a úředníci daň mě vyměřovali.
29. Tak učitelé světa lopotili se, aby zpocení nad svou poctivou prací naučili
děti číst a psát, hle a v prázdná slova a smrt obrátil jsem učení
jejich, neboť více děti rodičům, než školám věří, tak mne našli v ústech
jejich.
30. Vzdělaní lékaři a moudří mne odhalili světu, ale v té době už svět
jsem byl já. Hle a lopotili se, ale úřadkové jejich mě se klaní.
II.část
31. Tehdy jsem se skrze ústa jejich sám vyšplhal až ke stolici Všemohoucího
a takto jsem pravil: "Zdali si neřekl, že mi jeden rok dáváš a hle jak
o mne pečují a Tvé tělo chřadne?"
32. Ale překvapen odpověď zdola země uslyšel jsem a to od Jana. "Kde
jsi?"
33. "Tebe jsem poslal, aby si mi sloužil" Odpověděl jsem
34. "Ne, já jsem Tě jako lék poslal do dvora královského, opilí námořníci
se Tobě zaprodali, sebe, své domy, rodiny i děti, tak kde hledáš Otce mého?"
35. Tehdy jsem se rozhněval na lékaře a kazatele, kteří mne oklamali. I
obsadil jsem také nejvíce sídla jejich. Z mých peněz brali na sirotky a
vdovy, na války i smíry a přitom slovo Janovo po právu šířili.
36. I rozpomenuv se na Egypt, kde Árónova hůl mocně bolela slova Bohu
neposlušná, vstoupil jsem znovu do středu té země a podmaňoval dále, Asii
a dále.
37. Jenže přihodil se mi zázrak. V oblouznění a nemoci zpívali mi písně
a sirotci a vdovy mnou připravené se také rozezpívaly. Varhany v kostele začaly
samy hrát a píseň chválící mi zlomila srdce.
38. Chválili ženu, která jim přivedla spasitele. Lépe než smrt voněla ta
píseň, i mnozí počali uzdravovat se. Dále jsem se držel budov těch, kdo přede
mnou měli chránit, ale již sám přemýšlel jsem.
39. A přišla doba, kdy mě nazvali svou potravinou, nejvzácnějším
produktem zemědělné práce jejich a má první slza upadla na nenarozené,
které zabil jsem ještě v matce.
40. Aneb zjeveno mi bylo, že mrtví vstávají a nemocní se znovu probouzí.
Cit dotkl se mne v době, kdy už i nade mnou zavládl zákon, který jsem domněle
já postavil.
41. I umístil jsem nápis přímo před očí jejich. Způsobím Ti rakovinu,
nemoci a utrpení. Ale už jsem oslepil jejich mysl a semeno jejich umrtvil a
pleť si zošklivil, přes generace mé nemoci uchvátily je.
42. Písničky se změnily, dostaly uniformu a málo slýchávám tu píseň krásnou
uším listů plodiny země mé.
43. Chtěli mě kontrolovat, mí služebníci! I zvolal jsem mocně: "Za
jeden měsíc 3 000 000 dětí Vašeho světa si podmaním, dívky pak po týdnu,
chlapce po třech, kdo z Vás mě bude kontrolovat? Komise mých úřadů nebo z
nemocí mých zdraví povstanou?"
44. Vše již na zemi bylo pod zákonem. Obrazy, peníze i majetky jejich, ale děti
dále mě svěřeny jsou.
45. I obhlédl jsem celou zem, skrze clonu mou a neviděl jsem zemi, kde bych
nebyl chráněn, ač léčili celé národy skrze jedy a nemoci moje.
46. A znovu mě chtěli svázat ústy svými. Mí úředníci mne podvedli. Z
peněz jedněch platíce nemoc i léčení, aby marnost slov jejich zjevena
nebyla a pohodlí i milenky peněz byly přítomny.
47. I zvolav mocným hlasem: "Já jsem svázal a ke žni si připravil,
hadi, kdo chcete mou úrodu sklízet?"
48. Zalíbilo se mým úředníkům ponechat lid v nevědomosti a po tichu rozebírat
mé peníze. Nebylo pohyblivého obrazu ve svatostáncích kultury jejich, kde
bych nebyl ozdobou, než málo. Nebylo, kdo by nevzal do levé ruky za týrání
a do pravé za hojení.
49. V tom uslyšel jsem hlas Všemohoucího, ale nevěda již odkud přichází:
"Semeno Tvé ponechám, ale škodit přestaneš, neboť mé slovo již je
ve světě.
50. I připomněl jsem mu slova jeho vlastní: "Kdo hřešit proti Svatému
Duchu bude, tomu nebude odpuštěno na věky." I on doopraviv mě pravil:
"Zda-li také nečetl jsi, že u mne vše možné je, utrpením vážeš mé
milované a mé slovo je vyléčí stejně jako pád Tvého dočasného království
bude velký" I odvrátiv od skutků mých, nesměl jsem spatřit jeho tvář
a slzy dopadaly na zem.
51. V posvátné úctě hlídala mne zem, neboť nepohodla se s lidem Božím,
tak rány ze mne vzešlé jakoby hubily lid Jeho.
52. I pohlédl jsem do mých chrámů, do budov pro raněné a nemocné. Ten má
špatnou krev, ta potratila dítě, ten nenadechne více, ten v křečích krev
zvrací i kadí, i uviděl jsem dítě velmi nemocné a lítost pohnula mne.
53. I pohlédl jsem do stánků jejich k zábavě určených. Poslední ze zdravých
a krásných svých vybírali, aby mohli mé světlo v jejich ústech zjevit a
velmi sem posmutněl, neboť pochybení mé mne doběhlo a tma obchvátila srdce
mé.
54. "Všemohoucí, proč nezakročíš? Nezamýšlel jsem"
55. "Prve, než si Tě první z lidí vzal do úst Janovo slovo bylo. I
pravilo vše můžete, ale ne vše Vám prospívá, pokud tedy říkají vraždění
svých dětí svoboda, já nejsem diktátor, ale milující otec. Hle diktátoři
jejich" A byla mi v té tmě ukázána těla bez života a poznal jsem
mnoho obrázku učebnic jejich.
56. "Tak proč Kristus nezachrání dětí jejich?"
57. A z dálky velké slyšel jsem hlas Pánův. "Nemůžeme být na jednom
místě, hle, kde já jsem všichni zdraví a spokojení. Marnou práci činíš
a pýcha Tvůj pád předešla."
58. A potom jsem uviděl dva stejné chlapce, jeden u plačící matky, kterého
jsem zabil a hle druhý zdravý v náručí Kristově. A druhá slza má
sklouzla, ale tváře už nemám.
59. Roztrhni roucho Satanovo, ozvalo se potom z nebe, ale já již neviděl.
60. A roztrženo je roucho Satanovou, zatímco Kristův šat bělostný a svatý,
hvězda jitřní, neboť nikdy nebyl ani na vteřinu země roztržen.
Tento velice zajímavý text obsahující popis toho, jak tabák v naší
společnosti funguje. I když je psaný archaickým jazykem, význam je tak přesný,
že není co dodat.
Mgr. Irena Vašátková, Sdružení s cílem ochrany dětí před kouřením SVĚT
ILUZÍ www.svetiluzi.cz
