Tip na Vánoční dárek:

Recenze
Obsah
OBJEDNAT

Hudební portál
GRANO MUSICALIS
mp3 zdarma

Velký pátek

Vzkříšení

Rick Joyner: POSLEDNÍ BITVA       "Poslední bitva" je zvukem polnice, je výzvou Božímu lidu, aby se připravil na dobu, která přichází. Vede čtenáře k pohledu do vlastního nitra, k odkrytí nečistot, špatných motivů a celkového stavu srdce ve světle Ježíšovy svatosti. Odkrývá biblické pravdy předtím neviděné nebo zapomenuté, připomíná pravdy známé a staví je do nových souvislostí. Ukazuje, co může být hříchem nebo "jen" přítěží, která brání v plném následování Krista, co se může stát příčinou velkých vítězství, ale také velkých pádů. Je analýzou do života církve, ale hlavně do života každého jednotlivce.       Svou formou je dílo srovnatelné např. s Komenského "Labyrintem světa a rájem srdce" nebo "Božskou komedií" Dante Alighieriho - je duchovním eposem popisujícím cestu poutníka, autora, za hledáním, nalezením a pochopením pravdy. Autor je doprovázen průvodcem - moudrostí, která mu odpovídá na otázky, reaguje na jeho myšlenky a umožňuje vidět nad to, co je zjevné fyzickýma očima. Obrazy alegorické střídají pasáže přímého pojmenování, čas přítomný střídá retrospektiva, setkání s osobami reálnými střídají rozhovory s postavami více symbolickými.

      Kniha je rozdělena do pěti kapitol, přičemž po sobě jdoucí kapitoly netvoří souvislou tématickou osnovu, ale navazují na sebe v oblasti příběhu - popisu cesty poutníka. Dějovost je potlačena, v rámci celé knihy i jednotlivých kapitol jde spíše o slet myšlenek a úvah dotýkajících se té pravdy, se kterou se poutník setkává.       První část je nazvaná "Pekelné hordy na pochodu". Autor velmi naturalistickými obrazy popisuje začínající bitvu mezi dvěma armádami: armádou Pána a démonickou armádou. Pánova armáda je nasměrována, aby bitvu vedla z hory. Vojsko vystupuje po skalních výběžcích znázorňujících jednotlivé biblické pravdy až na samotný vrchol hory... Na jednotlivých úsecích cesty pozorujeme důležitost jednoty bratří, strategii satanova duchovního boje, nezbytnost znalosti Bible, moc posvěceného života, důsledky lásky. Uvědomila jsem si, jak nesmírně důležitá je jednota - jednota v rámci skupinky, mládeže, jednoho sboru, sborů ve městě, mezi denominacemi... Satanovou hlavní strategií je působit rozdělení na všech úrovních vztahů. Ví, že "rozdělený dům neobstojí", a tak si používá oklamaných křesťanů. Ti nevědomky pochodují v armádě "otce lži" a "žalobce bratří", nad hlavami jim vlají prapory samospravedlnosti, pýchy, sobeckých ambicí, nespravedlivého soudu...., ale oni jsou přesvědčeni, že kráčejí v armádě Pána.       V kapitole druhé nazvané "Svatá hora" autor vstupuje do zahrady na vrcholku hory. Ze zahrady je potom veden zpět na nižší úrovně hory, aby jejich pravdy viděl v jiném světle, nových souvislostech... Hlavními tématy jsou pravdivé uctívání, Boží sláva, moudrost, jednota Kristova těla, nebezpečí pýchy, důležitost pokory. Věta: "Pravou sílu máš pouze do té míry, dokud chodíš v milosti Boží, a on dává milost pokorným", pro mě byla důležitým napomenutím. Nikdy předtím jsem neviděla, jak důležité je mít na sobě "plášť pokory" a jak nebezpečné je postupovat v pýše. V duchovním životě můžeme spadnout kdykoli a z kterékoli úrovně a často právě když jsme v největších výškách, hrozí nám největší nebezpečí pádu, protože "pýcha je nepřítel, kterého je nejtěžší spatřit, a navíc se za námi neustále vleče".       Třetí kapitola nese název "Návrat orlů". Poutník poznává svého dalšího průvodce a rádce - orla - a vstupuje do nitra hory, kde objevuje poklady pravd spasení. Učí se o uzdravující moci uctívání, o lásce Ježíše ke ztraceným, o nutnosti závislosti na Bohu, o cestě sebeobětování, o hloubce pravd spasení a milosti. V této kapitole jsem získala nový pohled na hloubku milosti. Nikdy to nebude naše nedostatečnost nebo způsobilost, kvůli které nás Bůh používá. Nikdy nebudeme hodni toho, do čeho nás povolává. Nepracuje s námi kvůli tomu, kdo jsme my, ale kvůli tomu, kým je On.       Čtvrtá část je pojmenovaná "Bílý trůn". Autor prochází dveřmi, které nesou nápis "Soudná stolice Kristova" a vstupuje do soudní síně, kde se setkává s novozákonními postavami, osobnostmi církevní historie i se svými již zesnulými současníky. Tito lidé mu vyprávějí své příběhy, ukazují, kde selhali a v čem je nepomíjející vítězství. Hlavním tématem této kapitoly je očišťující a osvobozující moc a sláva Božích soudů. Ve světle Boží přítomnosti je odkryto mnoho z lidské padlé přirozenosti - egoismus, pýcha, hledání vlastní slávy, kombinované motivy, přetvářka, souzení druhých... Hodně se mě dotkla úvaha o tom, zač vlastně jako křesťané bojujeme. Jak často bojujeme spíše za pravdy. než za lidi, kvůli kterým byly dány? Jak často litujeme promarněného času, a nevidíme promarněné lidi, kteří umírají všude kolem nás? Celá bitva se vede o lidi, a přesto jsou lidé často považováni za to nejméně důležité.       "Přemožitelé" je název poslední části. Poutník opouští soudní síň. Moudrost mu při tom znova vysvětluje a rozvíjí mnoho pravd a ukazuje na věci budoucí. Poslední kapitola ukazuje církvi i každému jednotlivci nutnost očištění se a odevzdání se plně Bohu, abychom mohli vstoupit do toho, k čemu jsme povoláni a obstát v tom, co přichází.... Znova jsem si mohla uvědomit, že poznání o Pánu se nerovná poznání samotného Pána. "Existuje svoboda, která přichází, když porozumíš pravdě. Koho však já osvobodím, ten je skutečně svoboden. Svoboda mé přítomnosti je větší než jenom poznání pravdy."
      V etapě duchovního rozvoje a růstu, ve kterém se nacházím, pro mě byla kniha velice povzbuzující i usvědčující. Bůh mi ukazoval mnoho z mého vlastního života - často věci skryté, které jsem neviděla nebo nechtěla vidět. Rozvíjela ve mne touhu po vnitřní čistotě a opravdovosti v motivech, slovech i činech. Probouzela touhu poznávat nejen pravdy o Bohu, ale pravdu poznání přítomnosti živého Boha - nejen za Pánem přicházet, ale neustále přebývat v jeho blízkosti. Touhu rozeznávat jeho hlas mezi mnoha jinými hlasy i mezi hlasem mého nitra - mých vlastních myšlenek, emocí, přání.       Parafráze mnoha biblických veršů mi ukázaly nový význam textů, který jsem předtím nevnímala a ukazovaly mi praktický dopad na můj každodenní život. A přínos pro službu? Bůh mohl měnit a budovat můj charakter a věřím, že tím i tělo Kristovo.       Dílo pro mě bylo zajímavé a poutavé nejen myšlenkovým obsahem, ale i formou, která otvírala prostor pro vlastní přemýšlení i vyvození závěrů - žádná pravda nebyla předložena jako definitivní a uzavřená. Dějová stránka mi zase umožňovala použít fantazii - ztotožnit se s poutníkem na jeho cestě i při prožívání samotných pravd, a tak si ještě lépe vtisknout do mysli poselství knihy.       "Poslední bitvu" můžeme přijmout jako dobrou duchovní knihu, ale záměrem autora bylo ještě něco jiného. Neprezentuje knihu "jen" jako fiktivní alegorii, ale jako proroctví. To může být pro mnoho čtenářů nebo kritiků kontroverzní. Líbí se mi, že ani autor sám si nedělá nároky na bezchybnost a neomylnost díla. Souhlasím s jeho upozorněním v úvodu k "Poslední bitvě", kde říká, že pouze Bible je neomylná, kompletní a je základem, na němž je nutné stavět. A tak dává čtenáři prostor, aby sám zkoumal na základě Písma a veden Duchem svatým rozlišoval pšenici od možných plév.
Zuzana Šimková - CB Č. Těšín Rick Joyner, Poslední bitva, KMS, Praha 1998, str. 64.