poslal hynek Rozhovor II
Prolog:
Každému věřícímu člověku se občas stane, že si není vůbec svou vírou jistý. Na otázku zdalipak věří, vám odpoví ano, jenže v jádru, tam někde uvnitř, neví. Neví a doufá. Doufá, že tam někde hluboko uvnitř, ta jeho jiskřička víry, která ještě včera hořela jasným plamenem, nezhasla. Doufá, že tam někde je, doutná a již brzo se zase rozhoří a prohřeje a prosvětlí a dodá všemu kolem, i jemu samotnému, jas…
Rozhovor II
- Co děláš?
- Hmmm?… Hledám.
- A co hledáš?
- Hledám Boha.
- Proč hledáš Boha? Vždyť jsi řekl, že v něj věříš!
- To ano, přesto jej hledám.
- Proč tedy hledáš něco, když v to věříš? Vždyť
pokud bys to našel, můžeš to pak i dokázat,
přestává to být vírou a stává se to faktem.
- Máš úplnou pravdu.
- Nerozumím.
- Podívej, pokud věříš, máš ten pocit stále?
- No… Ne. Někdy jsem dost na pochybách, ale
někdy jsem si tím absolutně jistý.
- Proto je důležité víru hledat, jinak o ní budeš jen
mluvit a přestaneš ji cítit.
- Aha… A jak poznáš, že jsi ji našel?
- Prostě to poznám.
- Ale…
- Jak poznáš, že jsi se zamiloval?
- No… ucítím to, budu mít ten pocit něčeho hřejivého.
- A budeš si jistý?
- Někdy ne. Je to takové… Prostě tomu chybí
přesně definované hranice.
- Přesto tam ten pocit máš.
- Ano.
- Teď si představ Boží lásku. Je to s ní stejné jako
s láskou k bližnímu, jen je mockrát umocněná. Vnímáš
ji svým životem, svou vírou. Párkrát za život se Ti stane,
že se celý do té obří lásky ponoříš.
Jenže pokud ztratíš víru, ztratíš to pouto, ten slabý most k Bohu
který máš a pak cítíš tu lásku jako „něco“ co se k tobě dostává
obtížně a ty rychle sejdeš na špatnou cestu.
Proto musíš svůj most spravovat a obnovovat aby nezanikl.
Tvoje víra by neměla zemřít.
- Aha. A jak… Co mám udělat aby moje víra byla živá?
Jak mám hledat Boha?
- Na to mi odpověz ty…
Marwin
