poslal janka Advent je dobou očekávání
Jsou lidé, kteří stále na něco čekají. Pořád se jim zdá, že ještě nenastala ta správná chvíle, aby s něčím začali, či se pustili do něčeho kloudného. To jsou takové ty postoje: až budu mít po škole, až odrostou děti, až nebudu muset to či ono, až postavíme chatu, až budu v důchodu. Je to zpravidla jen výmluva, protože se mi do něčeho nechce, a tak si svou lenost omlouvám.
S adventním očekáváním to nemá naprosto nic společného. Kdyby člověk věděl určité věci, které neví, pravděpodobně by jim přizpůsobil své jednání. Kdyby třeba věděl, že jednou bude na vozíčku, nejspíš by nestavěl dům do výšky s úzkými schody, ale raději by si postavil bezbariérový přízemní domek, nebo by počítal s výtahem. Kdyby věděl, že bude nucen bydlet v nějaké určité cizí zemi, asi by se snažil předem se naučit jazyk té země. Když by tyto skutečnosti věděl a přitom je ignoroval a řekl by si, co se tím budu zatěžovat, chci se podívat do jiné exotické země, kde se mluví úplně jinou řečí, tu se budu učit jenom tak pro radost, a mám rád výšky, tak si postavím vysokou věž a budu se dívat do dálky a pozorovat ptáky, nebylo by takové jednání rozumné.
Když vím, že budu muset vydávat počet ze svého života, a budu to ignorovat a dělat, jako že já sám jsem nejvyšší autoritou a nikomu se zodpovídat nebudu, tak je to podobná nezodpovědnost, nebo snad dokonce hloupost. Advent je očekáváním setkání s Pánem. Nevím, kdy to nastane, ale vím, že to bude. Být připraven a počítat s touto skutečností je velice moudrý počin.
Adventní čas nás vybízí: Zastav se v tom svém shonu a mysli na tyto věci. Naprav, co jsi pokazil, udělej konečně to důležité, abys obstál a nebyl zaskočen příchodem Pána. Pochop, že setkání s Ním je jedinečná příležitost Tvého života. Připrav se a očekávej tuto chvíli milosti s radostí. Vždy každé setkání s Ježíšem je velikým darem.
Přijď brzy, Pane Ježíši, abychom vytrvali ve stavu bdělosti.
P. Václav
