Grano Salis NetworkGrano SalisGranoChatMusicalise-KnihyModlitbyD K DKřesťANtiqC H M IMOSTYNotabeneECHO 
Vítejte na Grano Salis
Hledej
 
Je a svátek má Vladislav.   Vytvoření registrace
  Článků < 7 dní: 6, článků celkem: 16086, komentáře < 7 dní: 223, komentářů celkem: 389962, adminů: 60, uživatelů: 5030  
Vyzkoušejte
Jednoduché menu

Úvodní stránka

Archiv článků

Protestantské církve

Veřejné modlitby

Zpovědnice

e-Knihovna

e-Knihy pro mobily

Kam na internetu

Soubory ke stažení

Recenze

Diskusní fórum

Tvůj blog

Blogy uživatelů

Ceny Zlatá Perla

Ceny Zlatá Slza

Doporučit známým

Poslat článek


Tip na Vánoční dárek:

Recenze
Obsah
OBJEDNAT


GRANO MUSICALIS

Hudební portál
GRANO MUSICALIS
mp3 zdarma

Velký pátek

Vzkříšení


Pravidla


Kdo je online
Právě je 139 návštěvník(ů)
a 0 uživatel(ů) online:


Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde

Polemika


Přihlášení

Novinky portálu Notabene
·Informace z jednání VV BJB dne 22. listopadu 2021
·Seznam vypuštìných novozákonních veršù v Pøekladu Nového svìta
·Pastoral brothers – kde konèí vtipnost?
·Ekumenická rada církví si zvolila nové pøedsednictvo na pøíští dva roky
·Rozbuška a další mutace covidu-19
·Významný køesťanský genetik je frustrovaný z postoje evangelikálù k oèkování
·Vlivný Jižní baptista Robert Jeffress odmítl náboženské argumenty proti oèkování
·5 pilíøù konzervativního evangelikálního kalvinismu nesluèitelných s láskou
·Skrytì
·Pastoral Brothers

více...

Počítadlo
Zaznamenali jsme
106912076
přístupů od 17. 10. 2001

Teologie: Kam až může zajít církev
Vloženo Středa, 06. duben 2005 @ 23:27:26 CEST Vložil: Bolek

Zamyšlení poslal Nepřihlášený

Je tady znovu otázka, která mě trápí od počátku mého křesťanského života. Budu rád, když mně, bratři a sestry, pomůžete najít řešení.

Do dnešní doby nemám jasno:

1. Jak moc osobní je vedení Duchem svatým. Pro jednoho to je, že čte Bibli a ví, že by si neměl vzít nevěřící ženu. Ale tím to "hasne"

U druhého vedení Duchem svatým znamená, že když si kupuje kupříkladu kartáček na čištění zubů, tak se ujistí u Ducha svatého, jestli to má být ten s červenou rukojetí nebo ten s modrou.

Moje otázka je, v čem je v tvém křesťanském životě tvoje odpovědnost, kterou Pán Ježíš nemůže zastat a v čem je zase Jeho odpovědnost a ty jako křesťan se musíš podvolit. Do dneška mi to není jasné.

2. Angažovanost církve. V čem se může angažovat církev a v čem už ne, protože by to byla manipulace. Problém je podobný jako s vedením Duchem svatým, ale teď je tady instituce - tělo Kristovo.

Ten příklad, který je přitažený za uši, uvedu i v tomto případě. Je v pořádku, když ti církev, bratři radí, abys sis koupil ten kartáček na zuby s modrou rukojetí a ne ten s červenou, nebo je to manipulace?

Nením mi do dnešního dne jasné, kde je ta hranice. Mezi tím, co je moje odpovědnost a co je odpovědnost církve. Kde je ta hranice, do čeho ještě církev může mluvit a do čeho už nemůže, ba ani nesmí, protože by to byla manipulace.

Teď se ozvěte písmáci, máte tady prostor k odpovědím.

Karel Sýkora, Apoštolská církev, Olomouc


"Kam až může zajít církev" | Přihlásit/Vytvořit účet | 11 komentáře | Search Discussion
Za obsah komentáře zodpovídá jeho autor.

Není povoleno posílat komentáře anonymně, prosím registrijte se

Re: Kam až může zajít církev (Skóre: 1)
Vložil: LUPUS v Čtvrtek, 07. duben 2005 @ 16:57:17 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Nevím Karle, jestli jsem ti správně porozuměl, ale chci se dotknout hlavně jednoho aspektu první otázky. Nevěřím, že Duch svatý nutí věřící, co mají dělat. Pán je gentleman a nikoho nenutí. Když někdo prohlašuje, že mu Duch říká musíš dělat to a to, je mi to podezřelé.

Věřím naopak, že Duch svatý nás očišťuje, abychom byli schopni rozlišovat hnutí, která v nás vznikají. V nás se totiž stále rodí různá hnutí, chutě, touhy, tušení apod. A žijíce duchovní život, učíme se postupně rozeznávat původ těchto hnutí, zda jsou od Boha nebo od dobrého anděla, zda nejsou spíše z naší přirozenosti, smyslové a tělesné senzitivity anebo zda nejsou od zlého ducha. Přitom se zbavujeme svých neuspořádaných náklonností a vášní, naše srdce se očišťuje a postupně se učíme vnímat samotnou Boží přítomnost, která je nesmírně tichá, jemná, niterná a smysly nepostižitelná. Pak jsme schopni lépe posoudit, co je a není Boží vůle. Učíme se vnímat a dávat lásku. Musím ale dodat, že to co říkám je spíše pokus přetlumočit to, co se dovídám od duchovních autorů, než že by to byla moje zkušenost, jsem na počátku:-)

Jaká je naše odpovědnost, kterou Pán nemůže zastat, ptáš se také. Myslím na bohatého mladíka, který se ptal Pána, co má dělat, aby byl spasen. Pán řekl, přikázání znáš, nezabiješ, nesemilníš, cti otce svého i matku svou... Tak vidím v zachovávání desatera základní rámec, který vymezuje naši odpovědnost. Asi nebude od Ducha svatého hnutí, které nás přivede k překročení přikázání. A i k zachovávání těch přikázání potřebujeme milost proudící z Kristovy oběti, zákon je dobrý, ale nedává milost. Pak musíme nějak naložit s širokou svobodou, kterou máme, když zachováváme přikázání, to je druhý krok. Pán pohlédl s láskou a nabízel mladíkovi prodat majetek a následovat ho v úplné chudobě, sdílet Ježíšův úděl v utrpení i slávě. To není pro každého. Je to povolání pro onoho mladíka a i pro některé další lidi všech dob. Každý máme své osobní povolání, někdo následování v chudobě, někdo zase něco jiného. Abychom to povolání odkryli, učíme se rozlišovat hnutí v nás samých, jak jsem popsal výše.

Takže shrňme to: Duch svatý nemanipuluje, nýbrž jemně vane.

Pokud jde o církve, závisí postoj každého z nás pochopitelně na konfesi, k níž se hlásí. Myslím, že dobré vedení je takové, které tě vede, abys sám nahlédl, co je dobré a špatné, nikoli slepě poslouchal. Řekněme to takto, církev tě upozorňuje na úskalí, která mohou vést ke katastrofě, ale přitom tě církev stále přijímá, miluje a nezatracuje.




Re: Kam až může zajít církev (Skóre: 1)
Vložil: Karels (haohan@seznam.cz) v Čtvrtek, 07. duben 2005 @ 20:56:13 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
No mně spíš šlo o rozdělení lidí na 2 typy.

První typ si čte Bibli a spoléhá se na Boha, ale jinak žije svůj život. Slovo Bible je jeho vodítkem v jeho životě.

Druhý typ křesťana ráno vstane a řekne: "Dobré ráno Duchu svatý, mám si udělat na snídani vajíčkovou omoletu, nebo vzít chleba se sádlem?" Potom jde ven a zase se ptá: "Mám evangelizovat tohoto člověka, Pane, nebo ne?"

Musím říct, že tento druhý typ mého vztahu s Bohem se mi vůbec nelíbí. Protože s každou prkotinou jdeš za Bohem. A kde je potom tvá odpovědnost? Nakonec ty vajíčka, které jsi snědl ráno na snídani byly skažené a ty potom můžeš vyčítat Pánu, že ti "ukázal", abys je snědl. A je potom otázka, jestli Ti to Duch svatý vůbec "ukázal" nebo to byla bujná fantazie. Narážím tady na praktikování v letničních sborech, jako je i naše Apoštolská církev. S takovým křesťansvím já nemůžu souhlasit. Mám se dotazovat Boha, ale ne na takové triviality. A to jestli mám toho člověka evangelizovat nebo ne se dozvím z Bible, kde je řečeno abychom činili učedníky. Možná má někdo nějaké zvláštní obdarování ( jak se říká u nás letničních pomazání), aby reagoval na citlivé vedení Duchem svatým. Ale nedomnívám se, že je to permanentně, pořád. Jen v určitých situacích.

Jde asi o to, jaký má každý svůj osobní vztah s Bohem.

Karel



Re: Kam až může zajít církev (Skóre: 1)
Vložil: Karels (haohan@seznam.cz) v Čtvrtek, 07. duben 2005 @ 21:06:43 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
A víte bratři a sestry, co je ten "pravý nářez"? Když nějaký bratr přijde za nějakou sestrou (která se mu líbí) a řekne: "Sestro, Duch svatý mi řekl, že ty jsi moje budoucí žena. Proto musíme spolu začít chodit a do půl roku je svatba."

Tohle je sprosťáctví "non plus ultra"!!! Odvolávat se při realizaci svých choutek na Boží majestát. Taková drzost!!!

Samozřejmě tohle je jenom jeden z modelových příkladů. Zcela jistě jsou daleko jemnější příklady, které jsou méně křiklavé.

Totiž zaštiťovat se Boží autoritou při "předvádění svého ega" je velice nebezpečné. Pár příkladů jsem už zažil na vlastní kůži. A my letníční, či charismatici k tomu máme blíž, než je tomu v tradičnějších církvích.

Karel Sýkora, Apoštolská církev, Olomouc



Re: Kam až může zajít církev (Skóre: 1)
Vložil: wollek v Pondělí, 11. duben 2005 @ 20:02:30 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Milý Karle,

tak v těch případech, které jsi uvedl, je to celkem jasné. První skupina nebo případ je správně. V praxi zde samozřejmě musí být jistá souhra vlastního konání s vedením Božím, ale ve své podstatě nám Bůh dal rozum, zodpovědnost a možnost volby, tedy nepovažuji za moudré Jej zatěžovat s každou maličkostí, na druhou stranu, pokud bychom měli naprostou jistotu, že nám na takové z globálního hlediska zcela nepodstatné dotazy jasně odpovídá, pak proč Pána neposlouchat. Z praxe ovšem vím, že takto jednají zpravidla předuchovnělí lidé, s nimiž není kloudná řeč a ovoce jejich života vykazuje jedno nemoudré rozhodnutí za druhým (což obvykle nazývají 'útoky ďábla').

Pokud jde o církev, ta by samozřejmě neměla radit, jaké si máš koupit auto, ale její kompetence začíná podle mého názoru tam, kde má naše jednání co do činění s hříchem. Jinak samozřejmě, nemůže-li se člověk rozhodnout třeba, zda změnit zaměstnání nebo přijmout nějakou nabídku, pak je správné se poradit s kýmkoliv komu důvěřujeme, což zahrnuje třeba pastora.

Pokud v těchto věcech ještě stále nemáš jasno, můžeme se pokusit o další příklady, ale zda lze stanovit naprosto přesnou a jasnou hranici, o tom silně pochybuji, neboť je třeba respektovat i osobnost jednotlivce a proto každému je možné radit trošku jinak.

S pozdravem,

wollek



Re: Kam až může zajít církev (Skóre: 1)
Vložil: Karels (haohan@seznam.cz) v Pondělí, 11. duben 2005 @ 21:02:12 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Sohlasím bratře Wollku,

je tady otázka, že v naší době se vyskytují věci, které Bible neřeší, protože tehdy neexistovaly.

Jenom pár příkladů - antikoncepce, klonování lidí. počítače, genové inženýrství, globalizace, Grano Salis :-)), atheismus, islám, pantheismus, transplantace orgánů jiného člověka, informační explose, mobilní telefony, televize, radio, demokracie, interupce, asertivita, psychologie atd. tyhle všechny věci neexistovaly (nebo alespoň ne v takové míře), ale jak se k nim má církev postavit? Kde vezme církev autoritu pro obhajobu svých postojů? V svatém textu Bible ji nenajdeme. A může vůbec církev něco řešit v těchto otázkách a vyhlašovat něco světu, nebo to má právo říct jenom nám jejím členům?

Karel



Re: Kam až může zajít církev (Skóre: 1)
Vložil: wollek v Úterý, 12. duben 2005 @ 18:11:18 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Milý Karle,

stále si myslím, že pokud to z Bible jasně (byť nepřímo) nevyplývá, neměla by církev do toho hovořit. Resp. názor samozřejmě vyjádřit může a možná by i měla, ale nelze nutit jednotlivce, aby se tomuto stanovisku podřídil, není-li hřích nebo škodlivost takového jednání zjevný. Asi bys našel výjimky, ale obecně vzato mnohdy nejde jen o samotnou činnost člověka, ale i o jeho motivy a celkový postoj. Věřím tedy, že dva lidé mohou dělat prakticky totéž, a přesto jeden hřeší a druhý oslavuje Boha. A toto žádná církev s konečnou platností nerozsoudí.

Konkrétně můj názor na věci, které zmiňuješ:

antikoncepce - nevidím rozumný důvod, proč ne

klonování lidí - je to sporné, ale motivy vědců (vesměs ateistů a evolucionistů) považuji celkem nepochybně za špatné z Božího hlediska, a proto jsem proti (ale ne za každou cenu => rozhoduje postoj)

počítače - kdyby jejich používání bylo hříšné, tak bych musel skončit v pekle:-)

genové inženýrství - podobné jako klonování, byť užitek je výraznější. Myslím, že jako křesťan v této oblasti bych s tím problém neměl. Je zde však velké nebezpečí zneužití.

globalizace - viz stavba babylóské věže:-) Samo o sobě neutrální, ale myslím, že většinou doprovázeno hříšnými motivy. Tady (a nejen zde, ale obecně) doporučuji některé činnosti rozdělit na mnohem menší celky a hodnotit jejich jednotlivé části samostatně, kde už hříšnost nebo nehříšnost (ale v teoretické rovině) vyplave daleko více na povrch

Grano Salis :-)) => někteří uživatelé vystupují hříšně, jiní ne:-))) Jako celek je to jistě v pořádku, jako Internet, televize, video, automobilismus atd.

atheismus, islám, pantheismus - hřích zcela nepochybně!

transplantace orgánů jiného člověka - v mých očích je to velmi zlé, ale pokud bych třeba zahynul při autonehodě, pak bych s dárcovstvím jednoznačně souhlasil. Rozřezat zdravého člověka s úmyslem jej nenávratně poškodit je však ohavnost.

informační explose, mobilní telefony, televize, radio, demokracie - viz odpověď počítače, Granosalis....

interupce:= vražda = hřích. Ale nejsem až takový radikál jako většina křesťanů, třeba znásilnění nebo ohrožení života matky nechtěně otěhotnělé s manželem => ???

asertivita, psychologie - pokud v tom není pokrytectví, přetvářka, manipulace, či jiný dílčí hřích, pak si myslím, že je to OK.

Tak, a teď si najdi jiného křesťana a poví Ti třeba něco zcela jiného. Pak doufám, že Ti Bůh dá moudrost, abys to dokázal dostatečně dobře rozsoudit, abychom jednou před Bohem obstáli:-)

S pozdravem,

wollek



Stránka vygenerována za: 0.17 sekundy