poslal Mainstream
BAPTISTICKÁ EKLESIOLOGIE (POJETÍ CÍRKVE)
VÝCHOZÍ MATERIÁL TEOLOGICKÉ KOMISE PRO ROZHOVOR O KONGREGACIONALISMU V BJB
Rozhovor o kongregacionalismu se zabývá problematikou církevního zřízení, v jehož centru je shromážděný místní sbor (latinsky: congregatio) jako základní církevní jednotka. "Každý místní sbor je křesťanskou církví ve smyslu Nového zákona" (Ústava BJB - hlava I. odst. 2). Problematika kongregacionalismu má dva základní rozměry - vnější a vnitřní. První se týká vztahů mezi sbory a druhý vztahů uvnitř místního sboru.
"Vnější" kongregacionalismus
Baptisté jsou svým církevním zřízením kongregacionalisté, což znamená, že věří, že každé místní společenství křesťanů (sbor) je církví v plném slova smyslu a že je nezávislé na vyšších instancích církevní nebo státní moci, neboť podléhá jedině Kristu, tomu však plně a bezpodmínečně. Baptisté jsou proto přesvědčeni, že každé takové společenství Kristova lidu (sbor) je skrze Ducha svatého kompetentní k tomu, aby spravovalo všechny své věci. "Podle svědectví Nového zákona je každý sbor církví, které Pán církve Ježíš Kristus udílí prostřednictvím Ducha svatého potřebná obdarování k jejímu životu i službě" (Ústava BJB, příloha č. 3: Sborový řád - hlava I. § 1). Z toho vyplývá, že "každý místní sbor má svobodu a odpovědnost hledat a nalézat Kristovu vůli v jeho vlastním životě a díle" (Ústava BJB, příloha č. 1: Zásady a stanoviska - odst. 7) .
Touha po širším obecenství věřících a účinnějším šíření evangelia vede místní baptistické církve (sbory) k dobrovolnému sdružování s jinými církvemi (sbory). "Bratrská jednota baptistů je společenstvím baptistických sborů na území České republiky, které se dobrovolně sdružily za účelem vzájemné spolupráce i spolupráce s jinými církevními gremii a organizacemi v ČR i v zahraničí" (Ústava BJB hlava I. odst. 1). "Toto společenství pomáhá místnímu sboru dostát úkolu věrnosti biblickému svědectví i duchovnímu odkazu, k němuž se hlásí, a tak zůstávat v živém spojení s baptisty ve světě i s církví obecnou" (Základ a řád ordinované služby v BJB - úvod).
Společenstvím sborů, ať už na národní, regionální nebo celosvětové úrovni, není ustanovována církev, a proto baptisté sdružování sborů stejného teologického zaměření neoznačují za "církev" ale denominaci a užívají pro ně spolkovou terminologii (např. Jednota, Federace, Aliance), podobně též pro jejich orgány (executive committee - výkonný výbor). Tato sdružení fungují výhradně na základě dobrovolnosti, spolupráce a partnerství.
"Vnitřní" kongregacionalismus
Kongregacionalistické pojetí církve má své důsledky i pro vnitřní uspořádání jednotlivých místních církví (sborů). Baptisté rozumí sboru tak, že jde o společenství věřících v Krista, kteří "jsou ve smluvním spojení se svým Bohem a se sebou navzájem ve společné bohoslužbě, práci a obecenství" (Ústava BJB, příloha č. 1: Zásady a stanoviska - odst. 6). Na rozdíl od některých jiných eklesiologických tradic (např. episkopálních nebo presbyterních) jsou baptisté přesvědčeni, že Bůh vládne svému lidu především prostřednictvím sborového shromáždění, složeného ze všech členů sboru. "Členové místního sboru řeší na sborových setkáních všechny své duchovní, kázeňské i praktické záležitosti pod vládou Kristovou společně" (Ústava BJB, příloha č. 1: Zásady a stanoviska - odst. 7) .
Takto shromážděný sbor není vázán na žádný lidský model autority, ať už vnější nebo v jeho rámci. Duchovní vedení sboru (kazatel, staršovstvo apod.) nepředstavuje mocenskou ani hierarchickou strukturu, nýbrž služebný nástroj sborového života. "Členové sboru každé jednotlivé povolání zodpovědně rozpoznávají a přezkušují. Těm, kdo jsou povoláni k duchovnímu vedení, je na základě tohoto zmocnění svěřena zvláštní odpovědnost za vyučování a pastýřskou péči" (Ústava BJB, příloha č. 1: Zásady a stanoviska - odst. 8). Autoritu k vedení uděluje shromážděný sbor prostřednictvím demokratických voleb. Smyslem demokratických postupů není vítězství většiny v politickém zápase, nýbrž aby každý člen sboru mohl přispět k rozpoznání Kristovy vůle s celým společenstvím.
Přílohy:
O KONGREGACIONALISMU I.O KONGREGACIONALISMU II.
