|
Právě je 284 návštěvník(ů) a 1 uživatel(ů) online: rosmano
Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde
|
Zaznamenali jsme 116560002 přístupů od 17. 10. 2001
|
| |
Kontrasty: Pavlův komentář k Bolkově reakci
Vloženo Čtvrtek, 07. březen 2002 @ 11:29:12 CET Vložil: Bolek |
poslal Nepřihlášený
Pavlův
komentář k Bolkově reakci na Pavlův komentář k článku Představa osobního
Boha mi připadá jako velmi dětinská od Effrime
Bolek
reagoval:
Mě
tvůj názor Pavle připomíná spíše židovsko-katolickou tradici, kde byl
andělům vždy přikládán větší důraz než si zaslouží a než jim připisuje
sama Bible. Ta říká, že andělé nejsou nic jiného než pouhá stvoření,
byť duchovní podstaty. V některých případech (např. návštěvníci u
Abrahama, Lota atp.) jsou anděly nazýváni zřejmě lidé, kteří byli Božími
posly s úkolem vyřídit určitou zprávu či záležitost.. Jinde jsou viděni
jako bytosti ryze duchovní.
Pavlův
komentář:
Dobrý
večer Bolku, děkuji za komentář. Tyto první řádky by jistě byly na
samostatnou diskusi. Nemám ovšem v úmyslu pokračovat v diskusích typu
" kolik andělů se vejde na špičku jehly" , spíš už zda anděl může
odvalit kámen či ne. V pojetí
andělů, které uvádíš (" v některých případech"), by to bylo
vyřešeno velmi jednoduše.
Chceme-li
být vůči Písmu kritičtí, pak můžeme i připouštět vliv pohanství na
chápání duchovního světa u Židů, který se promítl i do Písma. Viz
zkratku: padlý anděl – démon.
-
to je úvaha, která naznačuje , že i mezi "anděly" to občas
"neklape" a že by mohla existovat i jakási hierarchie - nicméně mám
za to, že nám není dáno, abychom se za našeho pozemského života o tom něco
dozvěděli ...
Osobně
bych význam andělů nepřeceňoval. Zejména v souvislosti s tvým odosobňováním,
resp. odotcováním Boha lze tvoje schéma chápat jako učení s poněkud
synkretickými rysy, které je u moderních intelektuálů tak populární: Bůh
– neosobní tvůrčí síla, kterou lze nazvat jakkoli dle náboženské příslušnosti,
andělé – osobní duchovní (rozuměj z jiné dimenze) bytosti , které s námi
komunikují, aby nám pomohli na vyšší technologickou a etickou úroveň.
-
ani já význam andělů nepřeceňuji.
Nicméně, na tom, co si myslím, se zatím nic nemění. A nemyslím si, že
bych Boha odosobňoval nebo odotcovával - tak to nevidím. Je to ovšem Otec,
který má příliš mnoho dětí na to, aby se mohl s každým jednotlivě zabývat.
Uvedu velmi optimistický příklad : dejme tomu , že by byla miliarda křesťanů
a že každý z nich by chtěl v tutéž dobu důvěrně rozmlouvat s Bohem
Otcem . Já tedy nevím, tak tohle může dokázat jedině Bůh , který je ve všem
a všude, tedy Bůh Pan-theista. Mě ovšem ani panteistické ideje nejsou úplně
cizí, ale pokud jde o Stvořitele a jeho dílo, představa individuálního Tvůrce
je mi bližší.
Tyto
intelektuálně přitažlivé synkretické prvky směřují k jakémusi univerzálním
náboženství, ve kterém je od každého něco a tedy „musí“ být „lepší“
a „správnější“. Křesťanovi však zcela rozmetají koncepci osobního
Boha a Jeho spasitelný plán.
-
já to tak vidím. Má-li svět jednoho Tvůrce, pak může
být i jedno univerzální náboženství. A myslím si, že je naší
starostí a povinností se k takovému univerzálnímu náboženství dobrat, a
to i za předpokladu, že řada našich "jistot" bude zcela rozmetána.
A pokud tyto naše "jistoty" nebudou životaschopné, tak to zřejmě
potom bude jenom dobře.
Co
není osoba, co není Otec (nemá osobní vztah k člověku) nemůže ani mít
osobní zájem na jeho spáse. Vše pak spočívá na bedrech andělů –
duchovních bytostí – a již jsme až po krk ve spiritismu. Nelze-li vzývat
Boha Otce – lze vzývat anděly, kteří „jsou tady mezi námi, slyšíme
"šum" jejich imaginárních křídel a hlasy, které nás volají.“
Nelze-li se modlit k Bohu Otci, protože není Otcem (je to dětinské), lze
odpovídat na hlasy andělů – duchů, kteří nás volají….
-
na to už jsem odpověděl výše - univerzálního Tvůrce neodosobňuji ,
"anděly" ( možná by to chtělo použít jiného slova , jsou-li andělé
jiš příliš "poznamenaní" ) pokládám za imaginární bytosti,
které s Bohem komunikovat mohou, ne však všechny najednou ale v audiencích .
Spiritismus se tu ovsem ihned nabízí, to je pravda, ale ten jsem opravdu neměl
na mysli. Na druhou stranu - je až tak velký rozdíl vzývat ke komunikaci
Boha nebo vzývat Anděly. Vzývat Boha Otce - to snad není spiritismus ? Nějaké
problémy to jistě naznačuje ...
-
mohu ovšem též přidat citát (Matouš 21-29 ) : Ježíš jim odpověděl (
židovským zákoníkům - spor o vzkříšení ) : Mýlíte se, neznáte písma
ani moc Boží. Po vzkříšení se lidé nežení ani nevdávají, ale jsou
jako nebeští andělé.
Nebo
jinde (Lukáš 12-8 povzbuzení ke statečnému vyznání ) " Pravím vám:
Každý, kdo se ke mně přizná před lidmi, k tomu se i Syn člověka přizná
před Božími anděly. Kdo mne však před lidmi zapře, bude zapřen před Božími
anděly".
Celý
Nový Zákon (tedy samotné základy křesťanství) nehovoří o Bohu jinak, než
o našem Otci, a jsme neustále vyzýváni, abychom k němu přistupovali s důvěrou
jako děti a měli s ním vztah jako děti k otci. Samozřejmě, že je to
obraz, ale obraz vztahu – toho vztahu, který ani jiný být nemůže.
-
musím to brát opět jako obraz - jinak z
toho jenom plyne, že bude nutné si přiznat, nakolik je Nový Zákon
jen mytologií a ne příliš dobrou a úspěšnou literaturou faktu.
Kdo
by se postavil Bohu na roveň, toho Bůh odvrhne podobně jako Hvězdu Jitřní
(též anděla).
-
to však jistě můj případ není. Hledat a nalézat Boha jistě neznamená
stavět se mu na roveň. Ale kdož i ví, k čemu všemu Bůh člověka do světa
povolal , jak to některé teorie naznačují...
Vysmíváš-li
se Pavle tomuto základnímu křesťanskému vztahu k Bohu jako k Otci, jsi-li výše
než křesťané, nemáš-li vztah k Bohu jako dítě k otci, jsi-li emancipovaný
vůči Bohu, dospělý v duchovním smyslu – nepotřebující Boha Otce, pak
již stojíš na jiném břehu. Nebojím se říci na zcela jiném univerzálním
světonázoru velmi podobném New Age.
-
nevím, zda to tak vyznívá, že se někomu vysmívám, určitě to tak vyznívat
nemělo, i když, kritika často vyvolává u kritizovaných dojem ironie . Ale
to určitě nebyl můj cíl, něco ironizovat.
-
vskutku nemám k Bohu vztah jako k otci, nýbrž posvátnou úctu jako k svému
Stvořiteli . A myslím, že je nerozumné jej obtěžovat s mými problémy . V
tomto smyslu jsem určitě dospělý ..
-
pokud jde o břeh , řekl bych, že sice jsem zatím stále na tom křesťanském
, vždyť dnes už snad nemusíme všichni pochodovat stejným krokem a jenom
papouškovat to, co nám naši otcové předepsali, v tom je přeci jen více
svobody. Já se tedy stále vidím na břehu křesťanském ( tedy ve smyslu ,
že jsem spíše křesťan než muslim, budhista nebo hinduista, ale to samozřejmě
není jenom moje zásluha ), pokládám se stále za křesťana, a z křesťanského
hlediska se chci jednou dobrat k univerzálnějšímu náboženství.
-
nemyslím si, že jsem výše než křesťané, jsem stále ( ještě?) mezi
nimi a vedle nich , i když svoje názory takto anonymně publikované si zatím nechávám
spíš pro sebe. Žiji tedy tak trochu "dvojím životem" . Je to také
trochu proto, že stále platí, že nelze vždy a všude říct všechno na
rovinu, protože nechci ty, kteří mi důvěřují, zklamat a na druhou stranu
se nechci pouštět do neproduktivních konfliktů. A nakonec, i já si musím
samozřejmě stále něco ujasňovat ... Mám to složité, ale zatím
mi to jakž takž prochází ... Nikdo není dokonalý a bez chyb - hříchů
....
-
já vážně nevím, co je to New Age, jenom jsem o tom slyšel a četl nějaké
nepříliš srozumitelné křesťanské kritiky , blíž jsou mi katoličtí
modernisté ( zřejmě Henry a Loisy, ale znám jenom jejich jména podle odkazů
v knize "Reformní náboženská hnutí " od Davida Frýdla ), čtu
zcela samozřejmě "bibliotecu gnosticu" a Kristův pobyt a konec v
Indii pro mne není žádné "tabu" . Zajímal jsem se o unitaristy, třeba
Maliarika nebo Paula Burtona , zatím mne však většinou zklamali svojí
mystikou a nesrozumitelností. Ale je to u mne zatím všechno jen letem světem,
nic systematického ...
Teď
zrovna se chystám na pseudodialog s "Ateistou" - viz Seznam , možná
s ním už někdo z vás měl tu čest. Podle pravopisu je to buď nedouk nebo
provokatér, ale to, co píše, má docela hlavu a patu a je to dost síla ...
Pokoj
všem přeje Pavel.
|
Re: Pavlův komentář k Bolkově reakci (Skóre: 1) Vložil: bolek v Sobota, 09. březen 2002 @ 19:37:49 CET (O uživateli | Poslat zprávu) | Dobrý večer, Pavle,
děkuji za komentář k mému komentáři :-)
Snad jen pár poznámek:
Píšeš: "A nemyslím si, že bych Boha odosobňoval nebo odotcovával - tak to nevidím. Je to ovšem Otec, který má příliš mnoho dětí na to, aby se mohl s každým jednotlivě zabývat. Uvedu velmi optimistický příklad : dejme tomu , že by byla miliarda křesťanů a že každý z nich by chtěl v tutéž dobu důvěrně rozmlouvat s Bohem Otcem . Já tedy nevím, tak tohle může dokázat jedině Bůh , který je ve všem a všude, tedy Bůh Pan-theista. Mě ovšem ani panteistické ideje nejsou úplně cizí, ale pokud jde o Stvořitele a jeho dílo, představa individuálního Tvůrce je mi bližší. "
To je velmi primitivní vulgárně materialistická představa Boha. Upířá mu nelidské vlastnosti jako všemohoucnost a všudepřítomnost. Nedivím se, vede-li tě pak k panteismu, jako většinu primitivních pohanských národů ve starozákonní době. Tím ovšem neříkám a už vůbec si nemyslím, že jsi primitivní, naopak.
Píšeš: "- já to tak vidím. Má-li svět jednoho Tvůrce, pak může být i jedno univerzální náboženství. A myslím si, že je naší starostí a povinností se k takovému univerzálnímu náboženství dobrat, a to i za předpokladu, že řada našich "jistot" bude zcela rozmetána. A pokud tyto naše "jistoty" nebudou životaschopné, tak to zřejmě potom bude jenom dobře. "
Ona snaha dobrat se univerzáního náboženství, dnes tolik moderní, je jedním z hlavních znaků hnutí New Age. Moje křes´tanské "jistoty", lépeřečeno dogmatické důrazy, jsou zcela životaschopné. Byly by rozmetány v okamžiku, kdybych se začal ubírat směrem k univerzálnímu náboženství a k neosobnímu panteistickému Bohu.
Píšeš: ""anděly" ( možná by to chtělo použít jiného slova , jsou-li andělé jiš příliš "poznamenaní" ) pokládám za imaginární bytosti, které s Bohem komunikovat mohou, ne však všechny najednou ale v audiencích . Spiritismus se tu ovsem ihned nabízí, to je pravda, ale ten jsem opravdu neměl na mysli. Na druhou stranu - je až tak velký rozdíl vzývat ke komunikaci Boha nebo vzývat Anděly. Vzývat Boha Otce - to snad není spiritismus ? Nějaké problémy to jistě naznačuje "
Opět ta audience - tedy tvoje představa Boha s lidskými vlastnostmi, omezeného v komunikaci na jednu osobu. tento názor bych chápal, byl-li by někdy před sto lety. Dívím se, že dnes v době síťových serverů, které mohou komunikovat s tisíci počítači a jsou proti lidskému mozku nicotné, si nedovedeš představit "technologii" mnohem dokonalejší - absolutně dokonalou - schopnou komunikovat třeba s 10 miliardami lidí v reálném čase. Vždyť je to brnkačka pro každýho čtenáře sci-fi.
Ohledně spiritismu - zleží jak univerzálně tento pojem chápeme. Chápeme-li jej v plné šíři, pak jistě ano - vždyť Bůh je Duch. Ovšem klasický spiritismus se zabývá komunikací s duchy různých kategorií kromě Boha. Takže tohleto matení pojmů neberu.
Reaguješ na moji větu:"Kdo by se postavil Bohu na roveň, toho Bůh odvrhne podobně jako Hvězdu Jitřní (též anděla).
- to však jistě můj případ není. Hledat a nalézat Boha jistě neznamená stavět se mu na roveň. Ale kdož i ví, k čemu všemu Bůh člověka do světa povolal , jak to některé teorie naznačují... "
Ovšem tato věta nabyla určena tobě, ale jak vyplývá z logiky textu, logicky naznačuje co by se stalo, kdyby náš vztah byl jiný než než vztah dítěte k Otci.
Píšeš:"- nevím, zda to tak vyznívá, že se někomu vysmívám, určitě to tak vyznívat nemělo, i když, kritika často vyvolává u kritizovaných dojem ironie . Ale to určitě nebyl můj cíl, něco ironizovat. "
Ano, řekneš-li svému šéfovi, sousedovi či manželce, že jejich názor je dětinský, pak je to evidentně výrok snižující názor druhého. Věřím však, že ve jmenovaných situacích se vyjadřuješ mnohem diplomatičtěji. Určitě to šlo i v tomto případě.
Píšeš: "- vskutku nemám k Bohu vztah jako k otci, nýbrž posvátnou úctu jako k svému Stvořiteli . A myslím, že je nerozumné jej obtěžovat s mými problémy . V tomto smyslu jsem určitě dospělý .. "
Tady jsem v pokušení použít známý citát: Zjevení Janovo 3:17 Vždyť říkáš: Jsem bohat, mám všecko a nic už nepotřebuji! A nevíš, že jsi ubohý, bědný a nuzný, slepý a nahý.
Píšeš: "- pokud jde o břeh , řekl bych, že sice jsem zatím stále na tom křesťanském , vždyť dnes už snad nemusíme všichni pochodovat stejným krokem a jenom papouškovat to, co nám naši otcové předepsali, v tom je přeci jen více svobody. Já se tedy stále vidím na břehu křesťanském ( tedy ve smyslu , že jsem spíše křesťan než muslim, budhista nebo hinduista, ale to samozřejmě není jenom moje zásluha ), pokládám se stále za křesťana, a z křesťanského hlediska se chci jednou dobrat k univerzálnějšímu náboženství. "
Neberu ti tvoji svobodu a máš svaté právo na svůj pohled víry. Co se týče New Age, ke kterému podle mého směřuješ a o kterém říkáš, že jsi nic nečetl, mohu říci, že se jedná o velmi polymorfní filosoficko - politické seskupení i velmi nehomogenní myšlenkový směr, který nemá organizační strukturu, nemá pevnou ideologii, ale lze je identifikovat podle příznačných důrazů a směřování. Proto je velmi obtížné napsat na New Age vyčerpávající kritickou práci. Prvky New Age můžeme objevit nejen ve světonázorové oblasti, ale i v oblasti ekonomické a politické, což ještě více celou situaci komplikuje. New Age je natolik široký proud, že v něm mohou stát i názorově velmi odlišné až kontrastní subjekty. Cíl je však evidentní, vytvořit pro nového člověka nového věku nový ekonomisko-filosofický systém, který by nahradil systémy stávající a umožnil vládnocí elitě účiněji ovládat národy k vlastnímu prospěchu. Myšlenkami a životním stylem, které New Age nenápadně naši společnost infikuje, jsou fascinováni zejména nezakotvení intelektuálové, kteří v nich nacházejí přijatelné odpovědi na mnohé otázky života a bytí.
|
Re: Pavlův odpovídá Bolkovi 11.3.2002 (Skóre: 1) Vložil: Pavel (pavel@granosalis.cz) v Pondělí, 11. březen 2002 @ 21:47:11 CET (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Dobrý večer Bolku,
děkuji za připomínky, mám ještě taky nějaké připomínky:
Psal jsem:
" ...dejme tomu , že by byla miliarda křesťanů a že každý z nich by chtěl v tutéž dobu důvěrně rozmlouvat s Bohem Otcem . Já tedy nevím, tak tohle může dokázat jedině Bůh , který je ve všem a všude, tedy Bůh Pan-theista. Mě ovšem ani panteistické ideje nejsou úplně cizí, ale pokud jde o Stvořitele a jeho dílo, představa individuálního Tvůrce je mi bližší. "
Tvůj názor : To je velmi primitivní vulgárně materialistická představa Boha. Upířá mu nelidské vlastnosti jako všemohoucnost a všudepřítomnost. Nedivím se, vede-li tě pak k panteismu, jako většinu primitivních pohanských národů ve starozákonní době.
no, já tedy , co je na mé představě vulgárně materialistického a zda upírám Bohu jiné než lidské vlastnosti. To byc neřekl. Všemohoucnost jako atribut - možná ( není podle mne nutná ani jistá ) , všudypřítomnost - s tím už mám problém, to je jasné. Jedno "řešení" se tady nabízí - všudypřítomný by mohl být Duch.
Psal jsem: " Má-li svět jednoho Tvůrce, pak může být i jedno univerzální náboženství. A myslím si, že je naší starostí a povinností se k takovému univerzálnímu náboženství dobrat, a to i za předpokladu, že řada našich "jistot" bude zcela rozmetána. A pokud tyto naše "jistoty" nebudou životaschopné, tak to zřejmě potom bude jenom dobře. "
Ona snaha dobrat se univerzáního náboženství, dnes tolik moderní, je jedním z hlavních znaků hnutí New Age.
Neřekl bych, že by se to dalo takhle zjednodušit. Podle mne je ta snaha všeobecnější, připomínám katolické modernisty, gnostiky, unitáře a další ...
Moje křes´tanské "jistoty", lépeřečeno dogmatické důrazy, jsou zcela životaschopné. Byly by rozmetány v okamžiku, kdybych se začal ubírat směrem k univerzálnímu náboženství a k neosobnímu panteistickému Bohu.
- dogmatických systémů je samozřejmně mnoho a každý poskytuje jakés takés jistoty. Jsou ovšem systémy uzavřené, které žádný pokrok a priory nepřipouštějí, a systémy otevřené. Tak třeba fyzika je otevřený dogmatický systém atp.,
- nevím, co by bylo na univerzálnějším náboženství tak špatné, kdyby se je podařilo sesumírovat ,
- neosobní panteistický Bůh - koho si pod tím představit - proč by panteistický Bůh měl být neosobní. Neodpírej mu atribut všemohoucnosti , všudypřítomnost už má,
Psal jsem: ""anděly" ( možná by to chtělo použít jiného slova , jsou-li andělé jiš příliš "poznamenaní" ) pokládám za imaginární bytosti, které s Bohem komunikovat mohou, ne však všechny najednou ale v audiencích . Spiritismus se tu ovsem ihned nabízí, to je pravda, ale ten jsem opravdu neměl na mysli. Na druhou stranu - je až tak velký rozdíl vzývat ke komunikaci Boha nebo vzývat Anděly. Vzývat Boha Otce - to snad není spiritismus ? Nějaké problémy to jistě naznačuje "
Opět ta audience - tedy tvoje představa Boha s lidskými vlastnostmi, omezeného v komunikaci na jednu osobu. tento názor bych chápal, byl-li by někdy před sto lety.
- tak teď už nevím, jestli ten můj Bůh byl osobní nebo neosobní. Pokud by byl osobní, pak by mu nějaké lidské vlastnosti neměly být cizí, třeba schopnost komunikace, ale jsou to samozřejmě všechno jen naše dohady ,
Dívím se, že dnes v době síťových serverů, které mohou komunikovat s tisíci počítači a jsou proti lidskému mozku nicotné, si nedovedeš představit "technologii" mnohem dokonalejší - absolutně dokonalou - schopnou komunikovat třeba s 10 miliardami lidí v reálném čase. Vždyť je to brnkačka pro každýho čtenáře sci-fi.
- já ale nejsem čtenář sci-fi, tuhle fázi čtení ptákovin už mám dávno za sebou. Kdysi jsem obdivoval Lema a některé jeho myšlenky by určitě i tady stály za připomenutí. Jistě ne všechny .. i tohle naše dohadování jistě je také trochu ala sci-fi, ale k tomu máme ještě daleko ,
- pokud jde o komunikaci tisíce počítačů, tak Tě mohu ujistit, že to je naprosto pevně zaprotokolovaný proces, kde není žádné místo pro mystiku ani náhodu, vše pracuje na principu audiencí a každý počítač, byť měl i několik procesurů, pracuje krok-sun-krok instrukce po instrukci. A nakonec jistě víš, že kdyš Ti tisíc lidí pošle e-mail, tak si je přečteš až když si je vyzvedneš. Jestli si umím představit něco dokonalejšího? Dnes jsem zrovna četl o pokroku v nanotechnologiích, všechno bude ještě menší a rychlejší, ale princip krok-sun-krok se měnit nebude. A dost možná to už povede k umělé inteligenci typu robota, který bude schopen třeba komunikovat o čemkoli, možná bude moci poslat nějaké komentáře a bude všemu rozumět víc než my ...
Ohledně spiritismu - zleží jak univerzálně tento pojem chápeme. Chápeme-li jej v plné šíři, pak jistě ano - vždyť Bůh je Duch. Ovšem klasický spiritismus se zabývá komunikací s duchy různých kategorií kromě Boha. Takže tohleto matení pojmů neberu.
- co jest spiritismus ? tím jsem ne vlastním přičiněním zásoben , mohu nabídnout i definici : " spiritismus, tak soudí někteří, jest druh moderní pověry, aneb lépe řečeno, moderní výraz pro starou pověru, učící, že jistými prostředky může žijící člověk s dušemi zemřelých ve spojení vstoupiti " (A.VDubský : Spiritismus v Čechách, vydáno nákladem vlastním, rok neuveden ). Aniž bych dále uvedenou brožurku studoval - mohu prohlásit, že spiritista zatím nejsem . Nemyslím si totiž, že bych s anděli-duchy mohl komunikovat Oni mne však sledovat a poslouchat mohou ( je to samozřejmě jenom dogma , t.j. něco, co se nedá dokázat ani vyvrátit a nezbývá, než tomu věřit ).
- z rovnice Bůh je Duch mi ale vyplývá , že Bůh ve své nelidské všemohoucnosti mohl proměňovat v Ducha - prostě jednou by byl možná nám podobnou osobou, jindy by se proměnil ve všudypřítomného Ducha, s kterým by bylo možné komunikovat. Napadá mne též i možnost, že onen Duch nepříliš jednoznačně určený, by byl právě množinou nám nikde nezakotvených andělů .
Reaguješ na moji větu:"Kdo by se postavil Bohu na roveň, toho Bůh odvrhne podobně jako Hvězdu Jitřní (též anděla).
Psal jsem "to však jistě můj případ není. Hledat a nalézat Boha jistě neznamená stavět se mu na roveň. Ale kdož i ví, k čemu všemu Bůh člověka do světa povolal , jak to některé teorie naznačují... "
Ovšem tato věta nabyla určena tobě, ale jak vyplývá z logiky textu, logicky naznačuje co by se stalo, kdyby náš vztah byl jiný než než vztah dítěte k Otci.
- tak to jsem asi opravdu jenom špatně pochopil. Tedy jinak - co to znamená "postavit se Bohu na roveň" - vyrobit umělého inteligenta nebo naklonovat dvojčata - myslím, že ani jedno, ani druhé. Stvořit vesmír, to možná, stvořit takovou planetu jako je Země , já si spíš myslím, že Bůh si přeje, abychom se to už brzo jako druh naučili. Možná, že se nám to pak bude hodit ...
Psal jsem :"- nevím, zda to tak vyznívá, že se někomu vysmívám, určitě to tak vyznívat nemělo, i když, kritika často vyvolává u kritizovaných dojem ironie . Ale to určitě nebyl můj cíl, něco ironizovat. "
Ano, řekneš-li svému šéfovi, sousedovi či manželce, že jejich názor je dětinský, pak je to evidentně výrok snižující názor druhého. Věřím však, že ve jmenovaných situacích se vyjadřuješ mnohem diplomatičtěji. Určitě to šlo i v tomto případě.
- představa, že mám svého Boha, mi opravdu trochu dětinská připadla, a jak jsem si všiml, nebyl jsem zase tak daleko od pravdy. Ale jinak s Tvým názorem plně souhlasím a mým přáním je se jakýchkoli invektiv vyvarovat. Ale vždycky se to ovšem nepovede, a taky občas, někdo si něco vyloží úplně jinak, tak jako já, a pak je z toho třeba problém ..
Psal jsem: "- vskutku nemám k Bohu vztah jako k otci, nýbrž posvátnou úctu jako k svému Stvořiteli . A myslím, že je nerozumné jej obtěžovat s mými problémy . V tomto smyslu jsem určitě dospělý .. "
Tady jsem v pokušení použít známý citát: Zjevení Janovo 3:17 Vždyť říkáš: Jsem bohat, mám všecko a nic už nepotřebuji! A nevíš, že jsi ubohý, bědný a nuzný, slepý a nahý.
- i když jsem ubohý , bědný atd. , tak to nic nezmění na tom, že jsem dospělý, já už dítě opravdu nejsem.
Pokud to vezmu jako obraz pro můj vztah k Bohu, pak dospělý nejsem, s tím souhlasím. Ale i tato nedospělost má nějaké svoje stupně. Řekněme, že jsem trošku starší dítě ...
Psal jsem : "- pokud jde o břeh , řekl bych, že sice jsem zatím stále na tom křesťanském , vždyť dnes už snad nemusíme všichni pochodovat stejným krokem a jenom papouškovat to, co nám naši otcové předepsali, v tom je přeci jen více svobody. Já se tedy stále vidím na břehu křesťanském ( tedy ve smyslu , že jsem spíše křesťan než muslim, budhista nebo hinduista, ale to samozřejmě není jenom moje zásluha ), pokládám se stále za křesťana, a z křesťanského hlediska se chci jednou dobrat k univerzálnějšímu náboženství. "
Neberu ti tvoji svobodu a máš svaté právo na svůj pohled víry. Co se týče New Age, ke kterému podle mého směřuješ a o kterém říkáš, že jsi nic nečetl, mohu říci, že se jedná o velmi polymorfní filosoficko - politické seskupení i velmi nehomogenní myšlenkový směr, který nemá organizační strukturu, nemá pevnou ideologii, ale lze je identifikovat podle příznačných důrazů a směřování. Proto je velmi obtížné napsat na New Age vyčerpávající kritickou práci. Prvky New Age můžeme objevit nejen ve světonázorové oblasti, ale i v oblasti ekonomické a politické, což ještě více celou situaci komplikuje. New Age je natolik široký proud, že v něm mohou stát i názorově velmi odlišné až kontrastní subjekty.
- ještě pokud jde o břehy, nemám je rád, protože rozdělují, v každém konfliktu vždycky nějaké ty břehy najdeš, a přitom by často stačilo si říct - jsme na jednom břehu Jsou-li břehy pak se musí stavět most,
- díky za charakteristiku NA, doufám, že už mi věříš natolik a víš že já od NA placený určitě nejsem a že tento širý proud mne dosud neobsáhl.
Cíl (NA) je však evidentní, vytvořit pro nového člověka nového věku nový ekonomisko-filosofický systém, který by nahradil systémy stávající a umožnil vládnocí elitě účiněji ovládat národy k vlastnímu prospěchu.
- já naopak hledám politicko-filosofický systém, který by národům pomáhal tak snadno nepodléhat vládnoucím elitám .
Myšlenkami a životním stylem, které New Age nenápadně naši společnost infikuje, jsou fascinováni zejména nezakotvení intelektuálové, kteří v nich nacházejí přijatelné odpovědi na mnohé otázky života a bytí.
- to je ovšem zvláštní, když je to tak podezřelé učení, že se v něm dá nalézt i něco přijatelného, ale proč ne, může to tak být i vymyšleno.
- Pokud jde o intelektuální nezakotvenost, může to být můj případ. Ale na nezakotvenost mám vlastní analogii - člověk žije tak trochu jako ryba v hlubinách oceánu. Kolem samá voda a šero, kdesi nahoře hladina a nad ní nebe. Snažíme se dostat k hladině a spatřit nebe. Moc se nám to nedaří a když se unavíme a nebo zlenivíme, tak občas zakotvíme v bahně . Toť můj příměr a obraz. Nejsem-li zakotven, tak určitě v tomto smyslu.
- pseudodialog s ateistou zatím odkládám. Opíšu od Rydvala pár bodů o katolických modernistech. A rád bych se dostal k nějaké konkrétnější představě Boha. Protože já alespoň nějakou představu Boha pokládám za podstatnou záležitost ( vím, že o tom vyšla nedávno celá knížka, ale neměl jsem zrovna dost peněz, a tak jsem jí nekoupil. Možná to byla chyba , možná se po ní ještě poohlédnu, ale možná bych tam nic nového neobjevil ).
Pokoj všem přeje Pavel
|
]
|
|
|
|