Grano Salis NetworkGrano SalisGranoChatMusicalise-KnihyModlitbyD K DKřesťANtiqC H M IMOSTYNotabeneECHO 
Vítejte na Grano Salis
Hledej
 
Je a svátek má Ondřej.   Vytvoření registrace
  Článků < 7 dní: 0, článků celkem: 16063, komentáře < 7 dní: 311, komentářů celkem: 388046, adminů: 60, uživatelů: 5024  
Vyzkoušejte
Jednoduché menu

Úvodní stránka

Archiv článků

Protestantské církve

Veřejné modlitby

Zpovědnice

e-Knihovna

e-Knihy pro mobily

Kam na internetu

Soubory ke stažení

Recenze

Diskusní fórum

Tvůj blog

Blogy uživatelů

Ceny Zlatá Perla

Ceny Zlatá Slza

Doporučit známým

Poslat článek


Tip na Vánoční dárek:

Recenze
Obsah
OBJEDNAT


GRANO MUSICALIS

Hudební portál
GRANO MUSICALIS
mp3 zdarma

Velký pátek

Vzkříšení


Pravidla


Kdo je online
Právě je 38 návštěvník(ů)
a 5 uživatel(ů) online:

rosmano
Frantisek100
cizinec
martino
oko

Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde

Polemika


Přihlášení

Novinky portálu Notabene
·Ekumenická rada církví si zvolila nové pøedsednictvo na pøíští dva roky
·Rozbuška a další mutace covidu-19
·Významný køesťanský genetik je frustrovaný z postoje evangelikálù k oèkování
·Vlivný Jižní baptista Robert Jeffress odmítl náboženské argumenty proti oèkování
·5 pilíøù konzervativního evangelikálního kalvinismu nesluèitelných s láskou
·Skrytì
·Pastoral Brothers
·Výsledky Sjezdu delegátù BJB v Brnì 6.11.2021
·Kazatel Pavel Mrázek byl zvolen vedoucím Odboru mládeže BJB
·Od 1.11.2021 dochází ke zmìnì epidemiologických opatøení na církevních akcích

více...

Počítadlo
Zaznamenali jsme
106546221
přístupů od 17. 10. 2001

Život církví: Mluvte s katolíky jen o tom, co nás spojuje!
Vloženo Pátek, 16. září 2005 @ 16:32:36 CEST Vložil: Karels

Ekumenismus poslal Pastýř

Mluvte s katolíky jen o tom, co nás spojuje! Tuto okřídlenou větu často používají naši přátelé z Katolické církve, když reagují na výtky protestantů vůči jejich učení. Dlouho jsem nad touto formulací přemýšlel a musím říci, je to dobrý nápad. Bylo by vítané, kdyby se i naši katoličtí přátelé této své navržené definice, ohledně tématu komunikace - kterou tím vymezili - drželi.
Přemýšlel jsem proto, co nás spojuje a lámal jsem si nad tím hlavu. Je toho více než méně a je obtížné to vymezit. Přidržel jsem se proto filosofie, a to zákona „negace negace“. Pokud mám problém najít bližší množinu průniku dvou subjektů, jednoduše vymezím množinu odlišnou, tedy množinu toho, kde k průniku nedochází. Jinými slovy, spojnici můžeme hledat v tom, co nás nerozděluje a zbytek nechat stranou. Chtělo by se říci, sláva Pánu! Co však patří do množiny toho, co nás rozděluje?

Je to určitě Písmo. Pro přátele katolíky je Písmo návodem ke komunikaci se zemřelými svatými, pro nás je Písmo naopak tím, co nás před tím důrazně varuje. Nechci nyní říci, že pravdu máme my nebo potažmo oni. Jednoduše konstatuji, že nás to rozděluje. Stejně tak učení o církvi, o očistci, o uctívání ostatků atd. My například věříme, že se, dle Desatera, nemáme klanět zpodobením Boha a naši přátelé tento bod ve svém Desateru vypustili. V tom všem se nám Písmo stává rozdělujícím. Vidíme to odlišně právě na základě Písma, resp. jeho výkladu.
Co nás rozděluje dále? Zajisté pojetí církve. Pro naše přátele je církev místem v apoštolské posloupnosti udělovaných svátostí, kde je neomylně uchována pravda za přispění magisteria církve. Pro nás je církev Tělem Krista, které je tvořeno jednotlivými údy, kde každý je knězem a kde svátosti nemají spásonosný charakter. Rovněž naše církve nemají ráz neomylnosti. Tedy, pocházíme z jiné církve. Naši přátelé katolíci věří, že jejich církev je vpravdě církví apoštolskou, my naopak věříme, že až reformace je návratem k apoštolské církvi. Tedy ani církev není tím, co nás spojuje.
Dále nelze mluvit ani o Kristu jako o spojnici. Naši přátelé věří v Krista, který se proměňuje v hostii – resp. hostie v něho - při transsubstanciaci. Jejich Kristus neměl ani žádné sourozence, jeho matka byla bez hříchu, zůstala navždy Pannou a byla vzata v těle do nebe. Kristus protestantů měl fyzické sourozence, jeho matka zhřešila a byla daleko Boží slávy, a proto potřebovala Spasitele. Porodila další děti, zemřela a rozpadla se v prach. Tedy ani osoba Krista není tím, o čem by bylo možné diskutovat, neboť Kristus nás rozděluje.
Co je tedy onou spojnicí? Například to, že jsme lidé, že máme stejná těla, máme hlad, žízeň a jsme poddáni stejným slabostem. Dále nás může spojovat státní občanství, jsme vydáni většinou stejným povětrnostním vlivům a například se nám rodí děti a sami máme biologické rodiče. Proto, přátelé, chcete-li skutečně mluvit jen o tom, co nás spojuje, pak zanechme debat o Písmu, Kristu a církvi. Právě to nás rozlučuje a rozděluje! Zatímco mnoho z toho ostatního nás spojuje. Chceme-li zůstat v něčem jednotní, pojďme hovořit o počasí, jídle, dětech... Tedy: kde jste byli letos o dovolené? Já nikde.

Váš Pastýř


"Mluvte s katolíky jen o tom, co nás spojuje!" | Přihlásit/Vytvořit účet | 18 komentáře | Search Discussion
Za obsah komentáře zodpovídá jeho autor.

Není povoleno posílat komentáře anonymně, prosím registrijte se

Re: Mluvte s katolíky jen o tom, co nás spojuje! (Skóre: 1)
Vložil: Veritas (_veritas@inmail.sk) v Pátek, 16. září 2005 @ 17:30:33 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Je to určitě Písmo. Pro přátele katolíky je Písmo návodem ke komunikaci se zemřelými svatými,
- NEPRAVDA

Pro naše přátele je církev místem v apoštolské posloupnosti udělovaných svátostí, kde je neomylně uchována pravda za přispění magisteria církve.
- NEÚPLNÉ

Dále nelze mluvit ani o Kristu jako o spojnici. A nasledujúce.
- NEPOCHOPENÉ

Ostatok príspevku: satira - čiže krutý, uštipačný "humor", resp. sarkazmus.

Teda čo nás rodeľuje?
NEDOSTATOK INFORMÁCIÍ a VEDOMOSTÍ.

Ak niečo idem kritizovať, tak si to naštudujem a snažím sa to pochopiť.
Bratia nekatolíci častokrát iba kritizujú, pričom si nestíhajú veci nasštudovať a keď sa im vysvetlia, nechcú sa snažiť porozumieť... :(

Pekný víkend praje
veritas

P.S.
Ja som bol na duchovných cvičeniach v cisterciánskom kláštore vo Francúzsku (ABBAYE de TAMIÉ)
A bolo tam super! ;)



Re: Mluvte s katolíky jen o tom, co nás spojuje! (Skóre: 1)
Vložil: Karels (haohan@seznam.cz) v Pátek, 16. září 2005 @ 17:34:26 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Dovolím si s tebou pastýři nesouhlasit.

Jednou se Karlovi Orlíkovi řekli, "Ale ti katolíci, neměli pravdu". Na čež jim odvětil, "ale měli, protože mají Pána Ježíše, On je ta pravda".

Otázka je jestli mají Ježíše. Já jsem přesvědčený, že ano!

A pokud se týká eucharistie, co myslíš pastýři, změní tvůj, můj a jejich pohled na podstatu eucharistie? Jestli se děje to nebo ono, nezmění žádná teologie. Jestli se promění nebo ne, prostě nezvrátí naše poznání, naše teologie rozumíš pastýři?

Ale daleko větší zrůdnost vidím v tom, aby se zakazovalo přístup k eucharistii právě na základě poznání.

Je to jednoduše Ježíšův příkaz, a tak to plním, lhostejno zda se hostie promění nebo nepromění v tělo Páně. Priorita je - přijímaní !!

Teologie je v tomto případě až podružná. Je to můj názor. Který se možná nebude líbit ani tobě, ale ani katolíkům.

S pozdravem Karels



Re: Mluvte s katolíky jen o tom, co nás spojuje! (Skóre: 1)
Vložil: Karels (haohan@seznam.cz) v Pátek, 16. září 2005 @ 18:09:34 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Článek jsem měl už i tady na Grano Salis, ale zdá se mi vhodně ho skopírovat sem:

Jednota mezi katolíky a protestanty je možná

Může být církev jednotná bez ohledu na denominaci, či konfesijní vyznání? Jaká je samotná podstata jednoty? Předložím jeden biblický text, protože ten má pro tuto úvahu zásadní význam. Po jeho přečtení a porozumění budeme moci lépe porozumět myšlence jednoty. Text je zaznamenán v 2. knize Mojžíšově 24:7 ′Potom vzal (Mojžíš) Knihu smlouvy a předčítal lidu. Prohlásili: "Poslušně budeme dělat všechno, o čem Hospodin mluvil."′

Izrael vyznává poslušnost a věrnost Hospodinu, svému Bohu, a také věrnost Božímu slovu. Mně se jedná zvláště o poslední část této věty, která zní v hebrejštině נעשׂה ונשׁמע [naase venišma]. Což si dovolím co nejdoslovněji přeložit, interpretovat jako – „my to budeme dělat a porozumíme“. Ale k čemu nám bude tento doslovný překlad a jak nám pomůže k pochopení tak ožehavé otázky, jako je jednota celé církve Kristovy?

Nejprve bych se v krátkosti pokusil vyložit ono Boží slovo – נעשׂה ונשׁמע . Podstatné je se zmínit, že skutky předcházejí porozumění. V tomto případě jde o pořadí skutků vůči jejich teologickému pochopení. V životech věřících lidí jde v prvé řadě o poslušnost Božímu slovu, než jak mu přesně teologicky rozumět. Vezměte si například jenom obrácení mnohých z vás, kteří tento článek čtete, vážení čtenáři. Když jste přijímali Ježíše Krista za svého osobního Spasitele, ještě jste mnohým biblickým otázkám zcela jasně nerozuměli. To správné a hlubší porozumění přišlo teprve později. Tehdy jste už nekráčeli životem sami, ale doprovázel vás na vaší pouti životem Pán Ježíš Kristus. Kdyby jste se však před svým obrácením ten pořádek snažili obrátit – „my porozumíme a potom to budeme dělat“. Je tady jedna veliká překážka, jedno veliké úskalí a které to je? My totiž nevíme, jak se moc do hloubky v našem biblickém poznání musíme dostat, abychom z něho učinili závěr a vykonali ho. Představte si, přátelé, že kupříkladu začnete studovat biblické texty v hebrejštině, řečtině, zatímco nemáte vztah s živým Bohem. Chcete všemu přijít na kloub a přesně všemu porozumět, abyste přijali Ježíše za svého Pána a Spasitele. Také by se mohlo stát, že pro náročné studium a hledání toho správného porozumění se nedostanete nikdy k samotnému kroku prostého vydání svého života Ježíši Kristu. A tak se tato biblická pravda potvrzuje. Nejdříve jsou vykonány skutky a teprve potom následuje porozumění.

Tato biblická pravda nám nyní pomůže objasnit myšlenku jednoty mezi jednotlivými denominacemi, vyznáními, konfesemi. Dle mého soudu totiž jednota mezi jednotlivými církvemi není založená hlavně na teologii, ale na skutcích „vyvěrajících z Božího slova“. Objasnění této myšlenky vám, čtenáři, demonstruji na příkladu.

Uvedený příklad je památka večeře Páně slavená v evangelikální církvi a eucharistie slavená našimi bratry katolíky. Jde o odlišný výklad toho, jak večeři Páně chápou protestanti a jak katolíci.

Nejenom z poslušnosti, ale také jako projev naší radosti vůči Ježíši Kristu máme slavit večeři Páně. A abychom byli přesní, citujme to, co nám Pán Ježíš přikázal: ′Když jedli, vzal Ježíš chléb, požehnal, lámal a dával učedníkům se slovy: "Vezměte, jezte, toto jest mé tělo." Pak vzal i kalich, vzdal díky a podal jim ho se slovy: "Pijte z něho všichni. Neboť toto jest má krev, která zpečeťuje smlouvu a prolévá se za mnohé na odpuštění hříchů.′ (Mt 26:26,27,28 ) To nám přikázal Ježíš, než byl ukřižován. Tak máme činit, pokud jsme Ježíše přijali jako svého Pána a Spasitele. Pokud tedy uplatníme onu myšlenku „my to budeme dělat a porozumíme“, potom jde v prvé řadě o poslušnost vůči Bohu a až potom o porozumění, přesné porozumění. To, na čem se všichni křesťané společně shodneme je, že máme slavit večeři Páně. A ve vykonání toho samotného aktu, činu slavení je podstata jednoty mezi katolíky a protestanty.

Mám jíst chléb a pít z kalicha a nic na tom nezmění, zda chápu doslovnou proměnu chleba v tělo Ježíše, nebo chápu večeři Páně pouze jako připomínku Ježíše Krista a jeho oběti!!! Tím chci říct, že moje teologické poznání by mi nemělo bránit v naplnění Boží vůle, Božího přikázání. Ba co víc, také bych díky mému poznání Bible neměl bránit, či dokonce zakazovat některému bratrovi či sestře naplnění Boží vůle, Božího přikázání! Možná se my protestanti neshodneme s našimi bratry a sestrami z katolické církve na společném teologickém vysvětlení večeře Páně. Totiž to, co nás protestanty a katolíky hlavně spojuje, není teologický výklad večeře Páně, nýbrž ten čin slavení večeře Páně, ten skutek účasti na ní, ta poslušnost vůči nařízení Páně!

Při této příležitosti bych se s vámi podělil ještě o jednu zásadní pravdu. Já nemůžu, ba dokonce nesmím určovat, za jakých podmínek se smí, nebo nesmí naplnit Boží přikázání! Můžete se mě hned zeptat „a proč ne“? Protože v okamžiku, kdy určuji nebo zakazuji naplnění Boží vůle, Božího přikázání, tak se stavím na stejnou roveň toho, kdo to přikázání, tu vůli vydal. A tím je samotný Bůh! Já nesmím přikázat: „Ty a ty se nesmíš zúčastnit večeře Páně“, protože pak se dostanu na stejnou úroveň toho, kdo ten příkaz vydal. Rád bych vám, milí čtenáři, dal jeden příklad z našeho života. Víme všichni dobře, že na mnohých křižovatkách je semafor a na červenou se stojí a na zelenou se jede. Teď si jenom představte, že byste přiběhli ke křižovatce a začali z nějakého důvodu ostatní přesvědčovat, vykřikovat, aby na červenou jeli a na zelenou stáli. Sklidili byste jenom posměch. O pravidlech silničního provozu a jejich změnách může rozhodovat jedině vydavatel tohoto zákona – a to je stát. Uznávám, že tento příklad je hodně „přitažený za uši“, ale jasně vyjadřuje to, jak se mnohdy můžeme chovat v jednotlivých křesťanských církvích. Podle mne není na zemi žádného člověka, žádné instituce, žádného úřadu, staršího sboru, který by mi mohl zakázat účast na večeři Páně. Ani taková autorita církve jakou byl apoštol Pavel účast na ní nezakazuje. Ale přečtěme si ten biblický text společně: „Kdo by tedy jedl tento chléb a pil kalich Páně nehodně, proviní se proti tělu a krvi Páně. Nechť každý sám sebe zkoumá, než tento chléb jí a z tohoto kalicha pije.“ (1. Kor 11:27–28 )

I taková autorita jakou je náš apoštol Pavel nepíše a neapeluje na starší korintského sboru, aby zakázali účast na večeři Páně těm, u koho to uznají za vhodné. To, jestli se já, jako věřící křesťan církve Pána Ježíše Krista, rozhodnu přijímat večeři Páně, či ne, záleží jenom na mně a na mém Pánu. Pokud bych ji bral nehodně, soudil by mě jedině Pán! Rozhodně ne žádný lidský soudce! I náš milý bratr apoštol Pavel jasně rozlišuje mezi tím, co přikazuje Pán Ježíš a tím co nařizuje on sám. (např. 1.Kor 7:10–12)

Ale kam tímto výkladem mířím? Je to účast nás evangelikálních křesťanů na katolické bohoslužbě. Pokud naši přátelé a bratři z katolické církve usilují o ekumenismus, což je jednota všech poznatelných církví Ježíše Krista, potom by nám měli umožnit účast na své bohoslužbě. Účast na svátostech katolické církve, jako je i například eucharistie! Právě takto bude z katolické strany zcela zjevná, transparentní otevřenost a ochota ve vedeném ekumenickém dialogu. A je docela pravděpodobné, že i náš společný Pán Ježíš má pro nás připravené své vlastní pochopení biblických textů, které je nám v současné době skryto díky rozdělené církvi.

A na závěr zpět k jednotě celé církve, které jsem věnoval tuto úvahu. Já si osobně myslím, že jednota všech křesťanských vyznání, konfesí, denominací není založena v zásadě na teologii, ale je založena na skutcích. Které skutky mám na mysli? Uvažuji skutky, které jsou nám připraveny od založení světa, abychom v nich „chodili“. Jsou to skutky, které „pramení“ v samotném Božím slově. Skutky – jako je slavení večeře Páně, modlitba Páně, společné studium písma, chválení Boha, misie, charita a mnohé další. A v těchto skutcích jsou zcela jistě „zajedno“ různé denominace, konfese a křesťané všemožných vyznání.

S pozdravem a přáním pokoje Karel Sýkora



Kde je ten na zemi zpodobněný Bůh? (Skóre: 1)
Vložil: jarda2005 v Pátek, 16. září 2005 @ 18:58:55 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Prosím Tě pastýři, ve kterém katolickém chrámu se klaníme zpodobnění Boha? Jaké zpodobnění máš na mysli a jak se mu klaníme?

Pokud myslíš poklekání před Tělem a Krví Páně, tak to ustanovil pro nás sám Pán a jemu patří Bohopocta,neboť on Bohem je.

Pokud myslíš nějaký obraz nebo kříž, napiš mi kde se mu lidé klaní jako Bohu a nosí mu své oběti, rozmlouvají s ním (modlí se k němu "můj milovaný obrázku uzdrav Pastýře kéž vidí pravdu o lidech kolem sebe") eventuelně s ním dělají zázraky. Klečení před obrazem nebo křížem v modlitbě k našemu Bohu a Pánu není klanění se obrazu nebo kříži.



Rád se zajdu na tohoto Boha podívat!



Re: Mluvte s katolíky jen o tom, co nás spojuje! (Skóre: 1)
Vložil: Olin v Pátek, 16. září 2005 @ 20:46:10 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
//Pro přátele katolíky je Písmo návodem ke komunikaci se zemřelými svatými

tohle přece není jenom nepravda, jak se tu kdosi korektně vyjadřuje. To je příspěvek do soutěže Vtipnější vyhráva.

myslím, že autor ve své vyšroubované hysterii ještě není na vrcholu, a ještě mu síly nedošly. co to bude příště?



Stránka vygenerována za: 0.28 sekundy