Grano Salis NetworkGrano SalisGranoChatMusicalise-KnihyModlitbyD K DKřesťANtiqC H M IMOSTYNotabeneECHO 
Vítejte na Grano Salis
Hledej
 
Je a svátek má Ondřej.   Vytvoření registrace
  Článků < 7 dní: 0, článků celkem: 16063, komentáře < 7 dní: 312, komentářů celkem: 388047, adminů: 60, uživatelů: 5024  
Vyzkoušejte
Jednoduché menu

Úvodní stránka

Archiv článků

Protestantské církve

Veřejné modlitby

Zpovědnice

e-Knihovna

e-Knihy pro mobily

Kam na internetu

Soubory ke stažení

Recenze

Diskusní fórum

Tvůj blog

Blogy uživatelů

Ceny Zlatá Perla

Ceny Zlatá Slza

Doporučit známým

Poslat článek


Tip na Vánoční dárek:

Recenze
Obsah
OBJEDNAT


GRANO MUSICALIS

Hudební portál
GRANO MUSICALIS
mp3 zdarma

Velký pátek

Vzkříšení


Pravidla


Kdo je online
Právě je 62 návštěvník(ů)
a 4 uživatel(ů) online:

luteran
Frantisek100
martino
Magdalena07

Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde

Polemika


Přihlášení

Novinky portálu Notabene
·Ekumenická rada církví si zvolila nové pøedsednictvo na pøíští dva roky
·Rozbuška a další mutace covidu-19
·Významný køesťanský genetik je frustrovaný z postoje evangelikálù k oèkování
·Vlivný Jižní baptista Robert Jeffress odmítl náboženské argumenty proti oèkování
·5 pilíøù konzervativního evangelikálního kalvinismu nesluèitelných s láskou
·Skrytì
·Pastoral Brothers
·Výsledky Sjezdu delegátù BJB v Brnì 6.11.2021
·Kazatel Pavel Mrázek byl zvolen vedoucím Odboru mládeže BJB
·Od 1.11.2021 dochází ke zmìnì epidemiologických opatøení na církevních akcích

více...

Počítadlo
Zaznamenali jsme
106546359
přístupů od 17. 10. 2001

Nebezpečná učení: Žena jedoucí na šelmě? - 6. Město na sedmi kopcích
Vloženo Sobota, 17. září 2005 @ 12:05:31 CEST Vložil: Bolek

Kritika bludů poslal Pastýř

Žena jedoucí na šelmě? - 6. Město na sedmi kopcích.


A ta žena, kterou jsi viděl,
je veliké město,
které má královskou moc nad králi země..
Zde je třeba moudré mysli: Těch sedm hlav,
je sedm kopců, na kterých žena sedí
Apokalypsa 17:18, 17:9..


Žena jede na zvířeti, ta žena je město postavené na sedmi kopcích a vládne nad králi země! Bylo už někdy takové prohlášení? Jan okamžitě srovnává akceptování tohoto prohlášení s „moudrostí“ toho, kdo to čte. Neodvážil bych se přejít takové prozrazení příliš rychle. Zasluhuje si naší pozornou a zbožnou mysl. Zde nemáme nějaký mystický nebo alegorický výrok, ale jednoznačné prohlášení v prostých slovech: TA ŽENA JE TO VELIKÉ MĚSTO! Nemáme žádné oprávnění hledat nějaký skrytý smysl! A přesto byly napsané knihy a kázána kázání o tom, že „Záhada Babylón“ jsou Spojené Státy. To přece nemůže být z prostého důvodu, že USA je země ne město. Jeden by mohl přiznat Státům přívlastek „Sodoma“, protože dávají čest homosexuálům, ale v žádném případě nejsou Babylón, který Jan v té vizi vidí.

ŽENA JE TO MĚSTO. Dále, je to město postavené na sedmi kopcích. Tato specifikace vylučuje starý Babylón. Pouze jediné město na světě je po víc než dva tisíce let známé jako „město na sedmi kopcích“. Tím městem je Řím. Katolická Encyklopedie píše: „ Je to uvnitř města Říma, nazvaném město na sedmi kopcích, kde celý Vatikán je postavený“. (The Catholic Encyclopedia, 1976).1 Jistě, jsou i jiná města, jako Rio de Janeiro, která jsou postavená na sedmi kopcích. Proto Jan přidává nejméně sedm jiných charakteristik aby to omezil pouze na Řím. Každou z nich podrobně prozkoumáme v následujících kapitolách. Ale jako na ukázku toho, kam jdeme je zde krátce ukážeme a později je rozebereme důkladně. A jak uvidíme, je pouze jediné město na světě, které jak v historickém, tak i dnešním pohledu projde hravě každou zkouškou, kterou Jan připravil a to i identifikací „Záhada-Babylón“. Toto město je Řím a ještě více specificky: Stát Vatikán. Dokonce i katolický apologet Karl Keating připouští, že Řím byl dlouho známý pod jménem Babylón. Keating tvrdí, že Petrovo prohlášení: Kongregace zde, v Babylóně, vás zdraví.“ I Petr 5:13 dokazuje, že Petr psal z Říma. Dále vysvětluje: Babylón je krycí jméno pro Řím. Je použité tímto způsobem šestkrát v poslední knize Bible (4x ze šesti je v kapitolách 17 a 18) a nebiblických dílech jako „Orakule Sibyly,“ „Apokalypse Barucha,“ a 4 Ezdráše. Eusebius Pamphilius, který psal kolem A.D. 303 poznamenal: „Říká se, že Petrova první epištola byla napsána v Římě, a že on sám na to poukazuje tím, že alegoricky nazývá Řím jako Babylón.“ (Karl Keating, „Catolicism and Fundametalism: The Attack on Romanism by „Bible Christians,“ 1959)2 A co se týče té „Záhady“ jména na čele ženy - ta je dokonalou designací pro Vatikán. Záhada je v samém srdci římského Katolicismu: od slov „Mysterium fide,“ pronášených při údajné transformaci chleba a vína do doslovného těla a krve Ježíše Krista, až po záhadná zjevení Marie po celém světě. Každá svátost, od křtu po poslední pomazání, manifestuje záhadnou sílu o které Katolík musí věřit, že ji kněz vlastní - bez jakékoliv viditelné evidence. Římský „Nový Katechismus“ vysvětluje, že cílem liturgie, (bohoslužby) je „zavést duše do záhady Krista (mystagogy) a že celá církevní liturgie je záhadou.“ 3 KDO JE TA DĚVKA? První věc, kterou se o ženě dovíme je, že „je to děvka,“ (Apokal. 17:1) že „králové země s ní smilnili,“ (verš 2) a že „všichni obyvatelé země se opili vínem jejího smilstva.“ (verš 3) Proč by někdo měl nazvat město „děvkou,“ a obvinit ho ze „smilstva s králi?“ Takové obvinění by nemohlo nikdy být vzneseno proti Londýnu, Moskvě či Paříži - nebo jakémukoliv obyčejnému městu. To by nedávalo smysl! Termíny jako cizoložství a smilstvo jsou používané v Bibli jak ve fyzickém, tak i spirituálním smyslu slova. Bůh kdysi řekl o Jerusalému: „Jak se to věrné město stalo děvkou!“ (Izaiáš 1:21) Israel, vybraný Bohem ku svatosti pro Jeho účel, se spojil v nečisté alianci s modloslužebnými národy kolem sebe. Spáchal „cizoložství s kameny a s modly.“ (Jeremiáš 3:9) a „se všemi jejich bůžky spáchali cizoložství“ (Ezechiel 23:37). Celá Ezechielova kapitola 16 vysvětluje podrobně spirituální cizoložství Israele jak s pohanskými národy, tak i s jejich bůžky. Je nemožné, aby se město oddalo skutečnému fyzickému cizoložství. Z toho lze pouze usoudit že Jan, jako ostatně už proroci Starého Zákona, používá tento termín ve spirituálním smyslu. Takové město si musí ovšem dělat nárok na spirituální vztah k Bohu. Jinak by takové obvinění nedávalo smysl. Přesto že stojí na sedmi kopcích, není důvod, abychom obvinili Rio de Janeiro ze spirituálního cizoložství, protože toto město si nečiní nijaký nárok na zvláštní vztah k Bohu. A přesto že Jerusalém vztah k Bohu měl, nemůže být tou ženou na zvířeti, protože není postavený na sedmi kopcích. Nakonec nesplňuje ani další kritéria, podle kterých je tato žena identifikována..... Je zde již pouze jedno další město, proti kterému lze takové obvinění vznést. Tím městem je Řím, specificky Vatikán. Ten o sobě tvrdí, že je celosvětovým hlavním sídlem Křesťanství od jeho počátku a tvrdí tak až podnes. Jeho papež sedící na trůně v Římě tvrdí, že je výlučným zástupcem Boha, vikářem Krista. Řím je ústředím římsko katolické církve a v tom je unikátní. Mnoho církví má svá ústředí ve městech, ale pouze jedno město je ústředím církve. Mormonská církev je usídlena v Salt Lake City, ale k Salt Lake City patří mnohem víc, než mormonská církev. Ne tak Vatikán. Je tepem srdce římsko katolické církve a nic víc! Je spirituální jednotkou, která by mohla být z cizoložství obviněná, kdyby nezůstala Kristovi věrná... V POSTELI S VLÁDCI. Nejenom se papež nazývá vikářem Krista, ale církev které předsedá tvrdí, že je tou jedinou pravou církví a nevěstou Krista. Být Kristovou Nevěstou, jejíž nadějí je žít se ženichem v nebi znamená, nemít žádné zemské ambice. A přes to je Vatikán posedlý s pozemskými zájmy jak historie dokazuje, a k prosazení těchto cílů pomáhaly - jak Jan píše - cizoložské vztahy s králi této země. Toto přiznávají i sami katoličtí historikové. Ježíš řekl svým učedníkům: „Kdyby jste byli z tohoto světa, svět by vás miloval, protože z tohoto světa nejste, svět vás nenávidí.“ (Jan 15:19) Katolická církev je ale příliš mnoho „v tomto světě.“ Její papežové vybudovali bezkonkurenční impérium majetku, bohatství a vlivu. A není to jen záležitostí minulosti. Už jsme viděli jak Vatikán II jasně potvrzuje, že římsko katolická církev se neúnavně snaží přivést pod svou kontrolu celé lidstvo a jeho majetek. Papežové si již dlouho nárokovali vládu nad celým světem a i lidstvem. Papežská bula Řehoře XI z r. 1372, (In Coena Domini) si činila nárok na celý křesťanský svět - světský i náboženský - a exkomunikovala všechny, kteří neuposlechli papeže a neplatili daně. „In Coena“ byl potvrzen následujícími papeži a v roce 1568 papež Pius V přísahal, že toto zůstává věčným zákonem. Papež Alexandr VI (1492 - 1503) si činil nároky na veškerou neobjevenou zem, která podle něj patřila Římskému papeži, který s ní měl právo zacházet - ve jménu Krista - jak uzná za vhodné. Portugalský král Jan II byl přesvědčen, že papež ve své bule daroval vše, co Kolumbus objevil, výlučně jemu a jeho zemi. Ferdinand a Isabela španělští, byli přesvědčeni, že tu stejnou zemi věnoval papež jim a Španělsku. V květnu 1493 Alexandr VI, který se narodil ve Španělsku, vydal tři buly, aby nějak ten spor urovnal. Ve jménu Krista, který neměl na této zemi místo, které by mohl nazvat svým, tento neuvěřitelně zlý Borgia, který si činil nárok na celý svět - narýsoval na glóbu země čáru vedoucí od severu k jihu a dal všechno, co leželo na východ Portugalsku, a polovinu západní, Španělsku. A tak, papežským „dárkem“ z „bohatství apoštolské moci“ připadla Afrika Portugalsku a obě Ameriky Španělsku. Když se Portugalsku podařilo dosáhnout Indie a Malajska, okamžitě si zajistili svůj „nárok“ u papeže. Bylo to pod jednou podmínkou, pochopitelně: „za účelem přivést domorodce ke katolické víře.“ 4 Byla to povětšině Střední a Jižní Amerika která - v důsledku nečisté aliance mezi církví a státem - byla ke Katolicismu přinucena mečem, a tak zůstala až podnes. Severní Amerika, s vyjímkou Quebeku a Louisiany byla ušetřena dominace Vatikánu proto, že byla osídlena protestantskými přistěhovalci. Ani potomci Aztéků, Inků a Mayů nezapomněli že římsko katoličtí kněží dali jejich předkům volbu: buď konverzi, která většinou znamenala otroctví a nebo smrt. Jejich potomci vyvolali tak hlasitý protest, když Jan Pavel II přiletěl do Jižní Ameriky, aby povýšil do stavu svatých Junipero Serra (hlavní donucovatel 18tého století obyvatel - hlavně indiánů - ke Katolicismu, že se celá ceremonie musela konat na tajném místě. Kristus řekl: Mé království není z tohoto světa, jinak by mojí služebníci bojovali.“ Papežové - ve jménu Krista bojovali s armádami i námořnictvem aby vybudovali obrovské království, které každopádně z tohoto světa je! Při tvoření takového impéria se opakovatelně dopouštěli spirituálního smilstva s císaři, králi, princi. I když tvrdila že je Kristovou Nevěstou, římsko katolická církev se válela v posteli s bezbožnými vládci po celou dobu historie, a tyto vztahy pokračují podnes. To spirituální smilstvo bude podrobně dokumentováno později. ŘÍM - ROVNÁ SE VATIKÁN. Někdo může namítnout, že je to Řím, který je postavený na sedmi kopcích, a ne jeho malá část Vatikán, který se sotva dá nazvat „velikým městem!“ Přesto že tyto námitky jsou pravdivé, jména „Vatikán“ a Řím“ jsou univerzálně používána zaměnitelně. Právě tak jako když jeden mluví o Washingtonu a má na mysli vládu která řídí Spojené Státy, tak člověk řekne „Řím“ a má na mysli hierarchii, která vládne římsko katolické církvi. Zřejmě při zmínce o Římu, může mít jeden na mysli Vatikán a jeho církev. Tak těsně jsou tato dvě jména spojena, že katolická církev je známa jako římsko katolická církev - nebo římská církev. Kromě toho, po víc jak tisíc let římsko katolická církev vykonávala jak náboženskou, tak i civilní kontrolu přes celý Řím a okolí. Papež Innocent III (1198-1216) zrušil světský Římský Senát a postavil římskou administrativu pod svou přímou kontrolu. Římský senát, který vládl městu za doby Caesarů, byl znám pod jménem „Curia Romana.“ Tento titul, podle „Pocket Catholic Dictionary“ je nyní designací „celého shromáždění administrativních a justičních úřadů, skrze které papež řídí operace katolické církve..“ 6 Papežská autorita je nyní rozšířená na velká území vně Říma, získaná v osmém století. V té době, s pomocí podvodných dokumentů vypracovaných pro papeže pod jménem „Donation of Constantine,“ papež Štefan III přesvědčil Pepina, franckého krále, otce Karla Prvního Velikého, (Charlemagne) že teritoria nedávno dobytá Lombardy od Byzantinců, byla ve skutečnosti darována papežství císařem Konstantinem. Pepin Lombardy porazil a daroval papežovi klíče od asi dvaceti měst (Ravena, Ancona, Bologna, Ferrara, Iesi, Gubbio a.t.d.). K tomu ještě přidal veliký kus země podél Adriatického pobřeží. S datumem 30 březen 315, „Donation“ prohlašuje, že Konstantin daroval tyto země, včetně Říma a Lateránského paláce, na věčné časy papežům. V roce 1440 bylo prokázáno, že tento dokument je padělkem. Prokázal to Lorenzo Valla, papežský sekretář, a je to uznáváno historiky až podnes. A přesto údajně „neomylní“ papežové pokračují po staletí v tvrzení, že „Donation“ je právoplatným dokumentem a na jeho bázi ospravedlňují okázalost, moc a bohatství. Tento podvod je stále udržovaný nápisem na křtitelnici svatého Jana Lateránského, který nebyl nikdy zrušen. A tak t.zv. Papežské Státy byly vyloženě ukradené papeži od právoplatných majitelů. Papežství kontrolovalo, vybíralo daně z těchto teritorií a také z nich získalo veliké bohatství až do roku 1848. V tom roce byl papež - zároveň s vládci většiny dalších teritorií - donucen povolit svým rebelujícím občanům ústavu. V září 1860, navzdory zuřivým protestům, Pius IX ztratil všechny Papežské Státy ve prospěch nového - konečně spojeného - království Itálie. To mu ponechalo - v době Prvního Vatikánského Sněmu (1870) stále ještě kontrolu nad Římem a okolí. Prostě vše, co se stalo, se stalo přesně tak jak Jan předviděl ve své vizi: Spirituální entita, která si činila nárok na speciální spojení s Kristem a s Bohem, je v jeho vizi identifikována jako město, postavené na sedmi kopcích. Ta „žena“ spáchala spirituální smilstvo s pozemskými vládci a nakonec nad nimi vládla. Římsko katolická církev byla stále s tímto městem ztotožňována. Jak „Nejobsažnější katolická encyklopedie“ po Vatikánu II prohlašuje: „a proto rozumíme, že centrum Říma v dnešním životě církve a důležitost jeho titulu, římsko katolická církev, církev která je univerzální a je soustředěná na Biskupa Říma. Od doby kdy sv. Petr založil církev, Řím byl centrem celého Křesťanstva.7 ZLE NABYTÉ BOHATSTVÍ. Dále zaujalo Janovu pozornost neuvěřitelné bohatství té ženy. Byla oblečena v purpuru, šarlatu a byla pokrytá zlatem, drahými kameny a perlami - v ruce zlatý pohár plný hnusu a špíny jejího smilstva. (Apokalypsa 17:4) Purpur a šarlat opět ztotožňují ženu s pohanským a křesťanským Římem. Toto byly barvy římských císařů do kterých vysmívající vojáci oblékli Krista jako „Krále.“ (Matouš 27:28 a Jan 19:2-5) Barvy, které si osvojil Vatikán. Barvy té ženy jsou stále a doslova barvy Vatikánu až podnes! Ta stejná katolická encyklopedie nás informuje: Cappa Magna Plášť s dlouhou vlečkou a kapucí na ramenech je purpurový pro biskupy; pro kardinály šarlatové hedvábí (pro Advent, Půst, Velký Pátek), purpurová vlna pro neděle Chvály, a pro papeže to byl rudý samet pro vánoční odpoledne ze šarlatového krepu. Sutana. Těsně přiléhající, po kotníky dlouhá róba pro katolické kněžstvo jako oficiální oblečení. Barva pro preláty a biskupy je purpurová, šarlatová pro kardinály. 8
„Zlatý pohár v její ruce“ opět identifikuje ženu s římsko katolickou církví. Broderickovo vydání „Katolická Encyklopedie“ prohlašuje o poháru: Je to nejdůležitější ze svatých nádob. Může být jak ze zlata, tak i stříbra. Je li stříbrný, musí být potažen zlatem... Římsko Katolická církev vlastní mnoho tisíc zlatých kalichů, které drží v každém kostele světa. Dokonce i zkrvavený kříž Ježíše Krista se proměnil ve zlato posypané drahokamy, na znamení římského bohatství. Katolická encyklopedie říká: Pektorální kříž (zavěšený kolem krku) abotů, biskupů, kardinálů a papežů, má být ze zlata a ozdobený drahokamy. Řím provozoval zlo, aby shromáždil své bohatství a proto je „zlatý pohár“ ženy naplněný „hnusem a špínou.“ Mnoho z majetku Vatikánu se získalo konfiskací majetků ubohých obětí Inkvisice. Dokonce i mrtví byli exhumováni a „postaveni“ před soud a jejich majetek byl odebrán dědicům ve prospěch církve. Jeden historik píše: Tresty Inkvisice nekončily tím, že oběť byla proměněna v hromádku popele, či žalářována doživotně v žalářních kobkách Inkvisice. Její příbuzní byli proměněny v žebráky zákonem, který nařídil, že veškeré vlastnicví oběti propadá. Tento systém zaručoval neomezené příležitosti pro kořist. Takový zdroj zisku závisel hlavně na tak zvaných „procesech mrtvol.“ Že takové „podnikání“ v konfiskování majetku odsouzených „heretiků,“ bylo často velmi „produktivní“ v oblasti vydírání, chamtivosti a korupce o tom nebude pochybovat nikdo, kdo zná lidskou povahu, nebo četl staré dokumenty. Žádný člověk, jehož majetek mohl vzbouzet závist, se nemohl cítit bezpečný.. William Shaw Kerr: „A Handbook of the Papacy“). 11 Ovšem, většina bohatství Říma byla získána prodejem spásy. Neuvěřitelné miliardy dolarů byly církvi zaplaceny těmi, kteří věřili že zakupují nebe na splátky pro své milované zemřelé. Tato praxe přežila až dodnes - otevřeně v zemích, kde má Katolicismus kontrolu a méně nápadně zde, ve Spojených Státech. Větší podvod snad už spáchat nelze! Když kardinál Cajetan dominikánský učenec 16 století si stěžoval ohledně prodeje odpustků a dispensací. Římská hierarchie zlostně zareagovala s poznámkou, že kardinál chce vrátit Řím do opuštěné divočiny a zredukovat papežství na impotentní úřad a připravit papeže o „ peněžité zdroje nutné pro vykonávání jeho funkce.“ (Ignaz von Dollinger: „The Pope and the Council.“ 1869).12 Jako dodatek k tomuto zvrácení evangelia, které odvedlo stamiliony lidí od Krista, jsou zde další odporné praktiky, jako podvodných bankovních jednání, praní špinavých peněz z drog, obchodování s falešnými cennými papíry a jednání s Mafií, (jak je plně dokumentované v policejních záznamech) které Vatikán a jeho reprezentanti dělají po celém světě). Nino Lo Bello, bývalý dopisovatel pro „Business Week“ v Římě, a šéf pro „New York Journal Commerce,“ píše že Vatikán je tak těsně spojený s Mafií v Itálii, že „většina lidí věří, že Sicílie je Vatikánskou državou!“ (Nino Lo Bello „Vatican Empire,“ 1968).13 Římsko katolická církev je zdaleka tou nejbohatší institucí na této planetě. Ano, člověk stále slyší pravidelné žádosti o peníze - výmluvné výzvy, že seVatikán nemůže udržet při svém omezeném rozpočtu a že potřebuje peněžitou podporu. Takové prosby jsou nesvědomité triky. Cena nespočetných soch takových umělců jako Michelangelo, malby největších malířů světa, nespočetné další umělecké poklady a starodávné dokumenty které Řím vlastní - nejen ve Vatikánu, ale po celém světě je nevypočítatelná! Na Světové Synodě Biskupů v Římě, anglický kardinál Heenan navrhnul, aby církev prodala některé ze svých nesčetných pokladů a věnovala výtěžek chudým. Jeho návrh nebyl přijat právě vlídně. Kristus a Jeho učedníci žili v chudobě. On řekl svým následovníkům, aby neukládali poklady na zemi ale na nebi. Římsko katolická církev tohoto příkazu neuposlechla a shromáždila nadbytek bohatství bez konkurence. Bohatství, jehož „římský papež je jediným svrchovaným administrátorem a spravovatelem.“(The Code of Canon Law, 1985).14 Neexistuje žádná církev, žádné město které je spirituální entitou, žádná náboženská instituce, která by se jen přiblížila k majetku římsko katolické církve. Nedávný článek v novinách popisuje pouze nepatrný zlomek pokladu na jednom místě: Bájný poklad v Lurdech, jehož existence byla uchovávána v tajnosti po 120 let byl nyní odhalen. Pověsti o bájném pokladu cirkulovaly po desetiletí. O nevyčíslitelné hodnotě zlatých kalichů, křížů obsypaných diamanty (na rozdíl od zakrváceného kříže, na kterém zemřel Kristus) stříbro a drahé kameny darované vděčnými poutníky. Potom co tisk se „nediskrétně“ o tom zmínil, církevní autority souhlasily s odhalením části kolekce. Byly otevřeny truhlice od podlahy ke stropu, aby ukázaly 59 kalichů z těžkého zlata, vedle prstenů křížů broží z těžkého zlata, ozdobené drahokamy. Téměř skrytá za dalšími poklady je „Koruna“ Notre Dame de Lourdes, vytvořená pařížským zlatníkem v 1876 a pokrytá diamanty. Církevní autority tvrdí, že nelze vyčíslit hodnotu této sbírky. „Nemám potuchy“ říká Otec Pierre-Marie Charriez, ředitel Patrimony a Sanctuaries. „Hodnota se nedá vyčíslit!“ Na druhé straně cesty je dům, ve kterém jsou uložené starodávné církevní oděvy, róby, mitry - mnoho z těžkých zlatých látek. „Církev sama je velmi chudá“ tvrdí Otec Charriez, „Vatikán je chudý.“ 15 Poklad zde vystavený, je jen malou částí toho, co je uschováno na jednom místě, v malém městečku Lurdy - Francie!... MATKA VŠECH DĚVEK A OHAVNOSTÍ. Čím hlouběji se zabýváme historií římsko katolické církve a její nynější praxe, tím více nás udivuje ta ohromující přesnost Janovy vize, kterou dostal staletí před tím, než se stala žalostnou skutečností. Janova pozornost je přitahována k nápisu jasně vyznačenému na čele ženy: „Záhada - Veliký Babylón, Matka Děvek a Ohavností Země.“ (Apokalypsa 17:5) Bohužel, tento popis „matka děvek a ohavností,“ se hodí na katolickou církev právě tak, jako se hodí ty druhé. Část té příčiny se dá vystopovat k nebiblickému požadavku, aby její kněží dodržovali celibát. Velký apoštol Pavel žil v celibátu, a doporučoval to druhým, kteří se chtěli plně věnovat službě Kristu, ale nikdy to nestavil jako podmínku pro vedoucí církve tak, jak to udělala katolická církev a tím vnutila nepřirozené břemeno na celé kněžstvo - které pouze někteří mohou snést! Naopak, Pavel píše že biskup by měl mít jednu ženu, (1Timoteovi 3:2) a to stejné vyžadoval od „starších.“ (Titus 1:5-6) Petr, o kterém - mylně - katolíci tvrdí, že byl prvním papežem, byl ženatý. Právě tak byli alespoň někteří z apoštolů. Nebyla to jen náhoda, že byli ženatí před tím, než je Kristus povolal, ale bylo to přijaté jako běžná norma. Pavel sám o sobě argumentoval, že má právo oženit se, právě tak, jako ostatní:“Cožpak nemáme právo si vzít sebou věřící ženu jako ostatní apoštolové, bratří Páně i Petr?“ (1 Korint.9:5). Římsko katolická církev přes to všechno na celibátu trvala, i když mnoho papežů jako Sergius III (904-11), Jan X (914-28), Benedikt V. (964), Innocent VIII. (1484-92) Urban VIII (1623-44), a Innocent X (1644-55), právě tak jako miliony kardinálů, biskupů, arcibiskupů, mnichů a kněží během historie tento celibát, a tím i svůj slib porušovali. Celibát nejenom udělal z kněžstva hříšníky, kteří smilnili, ale udělal i prostitutky-děvky z těch, se kterými tajně žili. Řím je opravdu matkou děvek! Její totožnost je nepochybná. Žádné jiné město, církev nebo instituce v historii světa jí nepředčí v tomto speciálním zlu... Historie je plná úsloví, která se vysmívala falešnému církevnímu tvrzení o celibátu a odhalovala pravdu: „Ten nejsvatější poustevník má svou *****u,“ „Řím má nejvíce děvek, protože má nejvíc celibátníků.“ Pius II prohlásil, že „Řím je jediné město, které řídí bastardi.“ (synové papežů a kardinálů) Katolický historik, bývalý jezuita Petr de Rosa píše: Papežové měli patnáctileté milenky, prováděli incest a sexuální perverze všeho druhu, měli nespočetně dětí, byli vražděni přímo při konání smilstva žárlivými manželi, kteří je nalezli v posteli s vlastními ženami... (Peter de Rosa: Vicars of Christ:The Dark Side of the Papacy“, 1988).16 Pokud jde o ohavnosti - dokonce i katoličtí historikové přiznávají, že mezi papeži byli ti nejdegerovanější a zcela bezcharakterní mrchy v historii! Jejich početné odporné zločiny, ze kterých mnoho je zcela neuvěřitelných, byly citovány historiky ze zachovaných dokumentů, které odhalují hloubku papežské zkaženosti o kterých budeme jednat později. Nazvat některé z nich „Jeho Svatost, Vikář Krista, znamená se posmívat jak svatosti, tak i Kristovi! A přesto každé jméno těch neuvěřitelně zlých a zkažených papežů - masových vrahů, smilníků, zlodějů, válečných štváčů, některé mající na svědomí tisíce obětí - je čestně zaznamenáno v oficiálním seznamu papežů. Tyto ohavnosti, které Jan už napřed viděl, se neodehrály pouze v minulosti, ale pokračují ještě dnes, jak uvidíme později... OPILÁ KRVÍ MUČEDNÍKŮ. Jan dále poznamenal, že ta žena je opilá a to ne alkoholickým nápojem. Je opilá „krví svatých a krví Ježíšových svědků“ (Apokalypsa 17:6) Tento obraz je hrůzný. Nejen že její ruce jsou od krve, ale ona je z té krve opilá! Povraždění nevinných, kteří pro své svědomí nepodlehli jejím totalitárním požadavkům, ji tak vzrušilo, že se točí v opojení!. Člověku hned padne na mysl Inkvizice, (Římská. Středověká a Španělská) které po staletí držely Evropu v jejich železném objetí. Ve své „History of the Inquisition“ Canon Llorente, který byl sekretářem při Inkvizici v Madridu, 1790-92, a měl přístup ke všem archivům všech tribunálů, odhadoval, že v samotném Španělsku, počet odsouzených překročil 3 miliony, a z toho 300 tisíc bylo upáleno na hranici. (R.W.Thompson, „The Papacy and the Civil Power“1869)17 Katolický historik komentuje o událostech vedoucích k potlačení Španělské Inkvizice v roce 1809: Když Napoleon porazil Španělsko v r. 1808, polský důstojník jeho armády poslal zprávu, že Dominikáni, kteří měli Inkvizici na starosti se zablokádovali v jejich klášteře v Madridu. Když si jeho vojáci vynutili vstup. inkvizitoři popřeli jakoukoliv existenci mučících kobek.... Vojáci prohledali klášter a objevili kobky pod podlahou. Byly plné vězňů, všichni nazí, mnozí nepříčetní. Francouzští vojáci, kteří byli zvyklí na krutost a krev, neměli žaludek na ten pohled. Všechny kobky vyprázdnili a klášter vyhodili do vzduchu. 18 Aby „vyždímala“ z těchto ubožáků přiznání, římsko katolická církev vynalezla geniální způsoby mučení tak surové a barbarské, že se jednomu dělá špatně když o tom jenom slyší. Historik církve biskup William Shaw Kerr píše: Ta nejhrůznější ohavnost ze všech byl systém mučení. Výčet jeho chladnokrevných operací s člověkem otřese při pohledu na schopnost lidských bytostí ve sféře krutosti. A to všechno bylo dekretováno papeži, kteří podle vlastního tvrzení, byli zástupci Krista na zemi! Během mučení se konaly záznamy nejenom o tom, co mučený doznal, ale také jeho výkřiky, pláč, nářek, ale i krátké námitky a prosby o milost. Nejmocnější dojem nepůsobí výpovědi mučených o jejich bolestech ale střídmé a suché poznámky napsané úředníky těchto tribunálů. (Kerr).19 Zbytky některých těch komor hrůz zůstaly zachovány v Evropě a je možné je shlédnout. Tyto stojí jako memoriál o vytváření římsko katolických dogmat, které zůstávají platné podnes, a o církvi, která o sobě tvrdí že je neomylná a která až dodnes obhajuje tento barbarismus. Jsou také připomínkou o neuvěřitelné přesnosti Janovy vize. v kapitole 17. .V knize vydané ve Španělsku v r. 1909, Emilio Martinez píše: K těmto 3 milionům, o kterých píše Llorente, se musí přičíst tisíce a tisíce Židů a Maurů, deportovaných z rodné země. V jednom jediném roku 1481, a pouze v Sevile, Svatý Úřad (Inkvizice) upálil 2000 lidí, kosti a podoby (obrazy) dalších 2000 lidí, a dalších 16000 bylo odsouzeno k různým trestům. 20
Petr de Rosa přiznává, že jeho vlastní katolická církev „byla odpovědná za pronásledování Židů, za Inkvizici, za vraždění heretiků po tisících, za zavedení mučení do Evropy. jako část soudní praxe. A přesto Římsko Katolická církev nikdy oficiálně neprohlásila, že tahové jednání bylo zlo - nikdy se neomluvila ani světu, ani potomkům obětí, Ani papež Jan Pavel II se nemůže dnes omluvit, protože dogmata, odpovědná za tyto krutosti stále podporují jeho vlastní trůn (de Rosa).21 Řím své srdce nezměnil ať už říká sladká slova, když tato slouží jeho účelu. VÍC KRVE NEŽ POHANÉ. Pohanský Řím si udělal zábavu z předhazování lidí lvům, upalováním a jinak zabíjením tisíců Křesťanů a nemála Židů. A přesto „křesťanský“ Řím pobil mnohokrát více jak Křesťanů, tak i Židů. Kromě těchto obětí Inkvizice jsou zde ještě Huguenoté, Albigenští, Waldenští, a další Křesťané, kteří byli masakrováni, mučeni a upáleni na hranicích jen a jen proto, že se nechtěli připojit k římsko katolické církvi, k její korupci a k heretickým dogmatům a praxi. Podle svého vlastního svědomí se snažili následovat Krista a apoštoly nezávisle na Římu. A proto byli napadáni, loveni jako dravá zvěř, mučeni a zabíjeni. Proč by se měl Řím kdy omluvit a přiznat ten holocaust? Nikdo jej dnes k odpovědnosti nežene! Protestanté už zapomněli na statisíce lidí upálených na hranici jenom proto, že se hlásili k jednoduchému evangeliu Krista a odmítli se poklonit papežské autoritě. A co je úžasné: Protestanté dnes přijímají Řím jako křesťanský, zatím co Katolická církev trvá na tom, aby se „odloučení bratři“ s ní smířili za podmínek, které se nezměnily od počátku! Mnoho evangelických lídrů je zaměřeno na spolupráci s Římem v evangelizaci světa do roku 2000. Nechtějí slyšet „negativní“ připomínky na miliony lidí umučených a zavražděných církví, nebo na fakt že Řím má falešné evangelium dobrých skutků pro spásu. „Křesťanský“ Řím vraždil Židy po tisících - mnohem víc než kdysi Řím pohanský! Země Israel byla viděna jako kdyby patřila Římu, ne Židům. V roce 1096 papež Urban II inspiroval první křižáckou výpravu aby vyrval Jerusalém z rukou Muslimů. S křížem na štítech a na brnění, Křižáci masakrovali Židy po celé Evropě na cestě do Svaté Země. Téměř první čin, který „vykonali“ po dobytí Jerusaléma pro „Svatou Matku Církev,“ bylo to že zahnali všechny Židy do synagogy a tu zapálili. Tato fakta historie se nedají zamést pod koberec ekumenické soudržnosti jako kdyby se nikdy nestala! Vatikán nemůže uniknout značné odpovědnosti za Nacistický holocaust, o kterém velmi dobře věděl i když zachoval mlčení během celé války na toto důležité téma. (Lewy, „the Catholic Church and Nazi Germany“).22 Účast katolicismu na holocaustu probereme později. Kdyby býval papež protestoval, byl by odsoudil vlastní církev. Fakta jsou nevyhnutelná: V r. 1936 biskup Berning z Osnabrucku mluvil s Vůdcem po více jak hodinu. Hitler ujistil biskupa že není žádného podstatného rozdílu mezi Nacionálním Socialismem a katolickou církví. Copak se církev nedívala na Židy jako na parazity? „Já pouze dělám to, co církev dělala po 1500 let“ řekl Hitler „jenom efektivněji!“ Sám Katolík, obdivoval a chtěl pomoci Křesťanství. (De Rosa) 23 Existuje ovšem, ještě jeden důvod, proč se římsko katolická církev neomluvila či neprojevila lítost nad minulostí. Jak by mohla? Vraždění heretiků, (včetně Židů) se provádělo se souhlasem „neomylných papežů! Katolická církev sama se prohlašuje za neomylnou a tak její doktríny nemohou být vadné.... VLÁDNOUT NAD KRÁLI ZEMĚ. Nakonec anděl vysvětlí Janovi že ta žena „ je to veliké město, které vládne nad králi země.“ Existuje takové město? Ano, a opět pouze jedno ze všech: Vatikán. Papežové korunovali a sesazovali krále a císaře a vyžadoval poslušnost pod hrozbou exkomunikace. V čase Prvního Vatikánského Sněmu, J.H. Ignaz von Dollinger, profesor Církevní Historie v Mnichově varoval, že papež Pius IX. bude činit nátlak na Sněm aby udělal neomylné dogma ze „zamilované teorie papežů, že mohou donutit krále a magistráty pod hrozbou exkomunikace, aby vynášeli rozsudky konfiskace, uvěznění a smrti. Připomněl římským katolíkům některé zlé následky papežské politické autority:
Když na příklad papež Martin IV postavil krále Pedro z Aragonu pod exkomunikaci a interdikt - potom slíbil odpustky všem,kteří bojovali s ním a s tyranem Karlem Prvním z Neapole proti Pedrovi, a nakonec prohlásil jeho království za propadlé - což stálo dva krále Francie a Aragonu jejich životy a Francouze ztrátu celé armády. Papež Klement IV v roce 1265 potom co prodal miliony Jižních Italů Karlovi z Anjou za roční poplatek 800 uncí zlata prohlásil že bude exkomunikován pakliže se opozdí v první splátce a když se to stane podruhé, bude celý národ pod interdiktem.. (Dollinger).24 I když papež Jan Pavel II nemá tu moc, aby prosadil takové brutální nároky, jeho církev má stále ta stejná dogmata, která jej k tomu opravňují ...A praktické důsledky jeho moci nejsou nijak menší než jeho předchůdců - pouze nyní jsou prováděny za scénou... Vatikán je jediné město, které si vyměňuje vyslance s téměř každou větší zemí světa. Vyslanci přicházejí do Vatikánu z každé důležitější země, včetně Spojených Států - ne pouze ze zdvořilosti ale protože papež je tím nejmocnějším vládcem na zemi! Dokonce president Clinton cestoval do Denveru v srpnu 1993 aby tam pozdravil papeže. Oslovoval jej „Svatý Otče“ a „Vaše Svatost“. Ano, vyslanci národů přicházejí do Washingtonu D.C., Londýna, Paříže ale jen proto, že to jsou hlavní města národních vlád. Ani Washington, Paříž či Londýn nevysílají své vyslance do jiných zemí. Pouze Vatikán tak činí. Jako žádné jiné město na světě, Vatikán je uznáván jako svrchovaný stát oddělený a odlišný od národa Itálie, který jej obklopuje. Nikdy nebylo žádné jiné město v historii lidstva jako Vatikán. Pouze o Vatikánu lze říci, že je městem, které vládne nad králi světa. Na příklad fráze „Vliv Washingtonu na svět“ neznamená vliv toho města, ale Spojených Států, které tam mají hlavní město. Když ale mluvíme o vlivu Vatikánu po celém světě, znamená to přesně to: Město a světový vliv římského katolicismu a jeho vůdce - papeže. Město Vatikán je zcela unikátní. ZAPOMEŇ NA OBNOVENÝ BABYLÓN.. Jsou takoví, kteří se domnívají, že se Vatikán odstěhuje do Babylónu, až bude tento znovu postavený. Proč by to dělal? Vatikán plnil Janovu vizi z této lokace posledních patnáct století. Kromě toho jsme již ukázali spojení mezi Babylónem a Vatikánem v historii skrze zpohanštělé Křesťanství, které rozšiřoval po světě. Co se týče starého Babylónu, ten přece neexistoval během posledních 2300 let, aby mohl „vládnout nad králi světa.“ Babylón je v troskách, zatím co pohanský Řím a později katolický Řím, skutečně vládli nad králi. Jeden historik 18 století napočítal 95 papežů, kteří uplatňovali božské právo odvolávat krále i císaře. Historik Walter James napsal, že papež Innocent III. (1198-1216) držel celou Evropu ve „své síti.“ (W.James: Christians in Politics, 1962)25 Řehoř IX (1227-41) tvrdil, že papež je pánem každého a všeho. Historik R.V. Southern prohlašuje: Během celé středověké éry byla v Římě jediná spirituální a světská autorita, papežství, která měla moc přesahující cokoliv co měli kdy římští imperátoři k dispozici. (R.W.Southern: Western Society and the Church in the Middle Ages, 1970).26 Že papežové vládli králům je neodiskutovatelný fakt historie, který budeme později dokumentovat plně. Že při tom páchali strašné ohavnosti, jak Jan předpověděl, se též nedá popřít. Papež Mikuláš I (858-67) prohlásil: „My papežové - jako jediní - máme moc svázat i rozvázat - Nerona absolvovat či odsoudit; a Křesťané nemohou, pod hrozbou exkomunikace, vykonat jiný soud nežli náš, který jediný je neomylný.“ Když rozkazoval jednomu králi, aby zničil druhého, Mikuláš napsal: „Nařizuji vám - ve jménu náboženství - vtrhnout do jeho země, spálit jeho města a pobít jeho obyvatelstvo.“ 27 Tyto popisné informace, které nám Jan podává skrze inspiraci Svatého Ducha k identifikaci ženy, která je vlastně město, jsou specifické, konklusivní, a nelze je vyvrátit. Není jiného města na této planetě, ať minulé či nynější, které by splňovalo veškerá kritéria - kromě Katolického Říma, nyní Vatikánu. Tento neuniknutelný závěr bude stále jasnějšíj ak budeme pokračovat v odhalování skutečností.
 


"Žena jedoucí na šelmě? - 6. Město na sedmi kopcích" | Přihlásit/Vytvořit účet | 1 komentář | Search Discussion
Za obsah komentáře zodpovídá jeho autor.

Není povoleno posílat komentáře anonymně, prosím registrijte se

Re: Žena jedoucí na šelmě? - 6. Město na sedmi kopcích (Skóre: 1)
Vložil: reformovany v Neděle, 16. březen 2008 @ 19:39:04 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ahoj Pastýři,


Díky za umístění ukázky ze zajímavé knihy. Věřím, že bude užitečné uvést níže odkaz na celou knihu i na její jednotlivé kapitoly dostupné na Granu.


Celá kniha Žena jedoucí na šelmě? od Dave Hunta zdarma ke stažení: http://nkz.reformace.cz/docs/Zena_jedouci_na_selme.zip


Kapitoly z knihy "Žena jedoucí na šelmě?" od Dave Hunta; stačí kliknout a číst:

Žena jedoucí na šelmě? - 2. Důvody pro uvěření.

Žena jedoucí na šelmě? - 3. Velikonoční Spiknutí?

Žena jedoucí na šelmě? - 8. Nepřerušená linie apoštolské posloupnosti?

Žena jedoucí na šelmě? - 9. Neomylní heretici?

Žena jedoucí na šelmě? - 10. Neomylnost & Tyranie

Žena jedoucí na šelmě? - 11. Na které skále?

Žena jedoucí na šelmě? - 12. Nečistá matka

Žena jedoucí na šelmě? - 13. Svůdce duší

Žena jedoucí na šelmě? - 14. Neuvěřitelná metamorfóza

Žena jedoucí na šelmě? - 15. Nečistá Aliance

Žena jedoucí na šelmě? - 16. Vláda nad králi

Žena jedoucí na šelmě? - 17. Krev mučedníků

Žena jedoucí na šelmě? - 18. Pozadí Holocaustu

Žena jedoucí na šelmě? - 19. Vatikán, Nacisté a Židé

Žena jedoucí na šelmě? - 20. Povraždění Srbů

Žena jedoucí na šelmě? - 21. Vatikánské krysí stezky

Žena jedoucí na šelmě? - 22. Sola Scriptura?

Žena jedoucí na šelmě? - 23. Otázka Spásy

Žena jedoucí na šelmě? - 24. „Oběť“ Mše

Žena jedoucí na šelmě? - 25 Zrazená Reformace

Žena jedoucí na šelmě? - 26.  Apostásie a Ekumenismus

Žena jedoucí na šelmě? - 27.  A co Marie?

Žena jedoucí na šelmě? - 28. Přichází Nový Světový Řád

Jak obdržíte spasení???


LUTHER O MŠI: Mše v papežství je největší a nejhroznější ohavnost


DNES JE 8.11. – PŘIPOMEŇME SI OBĚTI ŘÍMSKÉHO KATOLICISMU


STRUČNÁ OBHAJOBA PRINCIPU SOLA SCRIPTURA


KDO JE Z BOHA, SLYŠÍ JEHO SLOVA. OBHAJOBA PRINCIPU SOLA SRIPTURA II.


VZPAMATUJTE SE!!! PÁN JEŽÍŠ KRISTUS UŽ SE VRÁTIL FYZICKY NA ZEM!!!


ŘKC chystá v Assisi synkretistické setkání s pohany !!! Papež to podporuje !!!


Stránky http://prokrestany.sweb.cz/ pomáhají naší ekumenické káře


Ježíš Kristus už nestačí? Aneb ”Kde se uctívá Maria tam není Církev Kristova II.


KDO JE MATKOU VŠECH KŘESŤANů? Je to stejná matka, jakou vyznává katolicismus?


Římsko-katolická církev neexistuje! Existuje pouze tento protimluv! A co je BVC?


Něco více, než náboženství


Co je to Láska? Postavit se za pravdu, nebo bližnímu do očí lhát?


Zakládá se římskokatolické učení na biblické pravdě?




Téma související s ospravedlněním - předurčení:























Odkazy na zajímavé webové stránky:

http://www.reformace.cz/

http://nkz.reformace.cz/

http://prokrestany.sweb.cz/



Užitečný odkaz na rychlé vyhledáváni v Bibli:
 
http://www.biblenet.cz/bible/





Přeji požehnané studium

r



Stránka vygenerována za: 0.28 sekundy